Svobodné noviny na internetu

Již dlouho je známo, že globální životní prostředí se nárůstem počtu obyvatel Země zhoršuje tak vážně, že je nutné nalézt řešení tohoto problému. Rada samozvaných elitářů Země svolala už před lety konferenci, která to měla řešit. Důkladným rozborem, ze svého hlediska ovšem, došla k závěru, že lze uplatnit tři radikální řešení, nebo „alternativy“: 

·         Alternativa 1 měla zastavit zhoršování životního prostředí a využívání extrémních opatření, jako například omezením počtu obyvatel válkami a nemocemi, nebo atomovými výbuchy v zemské atmosféře, aby unikly skleníkové plyny.

·         Alternativa 2 měla přesunout co nejvíce obyvatel do bezpečných podzemních míst s cílem zajistit kontinuitu vlády a národní přežití.

·         Alternativa 3 byla nejvíce radikální: zřídit základny na Měsíci a na Marsu a přesunout co nejvíce obyvatel tam – k zajištění přežití lidstva. 

Původní rozbor a doporučení pro omezení růstu populace zvažoval nejlepší řešení bez ohledu na lidskost a takové „zbytečnosti“. Došlo k závěru, že nejlepším řešením je válka. Při ní dochází ke sjednocení obyvatelstva, značnému snížení populace, obvykle bez výběru obětí, a navíc k velkým finančním tokům ve prospěch bohatých. Teprve později se doporučení rozdělila do uvedených Alternativ, z nichž ta první byla zamítnuta pro očekávanou negativní odezvu obyvatelstva. Druhá a zejména třetí alternativa však běží. Podzemní bunkry pro přežití byly a asi jsou i nadále budovány. Dříve paralelně s výstavbou metra (kolik asi pater pod zemí se nachází pod sídlem Svobodné Evropy na Hariboru? O tom jsou jen dohady). Nicméně řada politiků se chová tak, jako když má tam zajištěné místo (Topolánek, Paroubek). I Alternativa 3 je možná již z části realizována na Měsíci a na Marsu, jak vyplývá z různých pověstí o pozorování aktivit na Měsíci a jinde. Oproti podzemí je ovšem kapacita mnohem menší a přesun podstatně problematičtější.

Posoudíme-li však jednání politiků a jejich líhní v politických stranách, nabízí se jako optimální další z alternativ, Alternativa 4, která by spočívala v „záchranném přemístění“ všech politických elitářů, v současnosti škodících, a jejich nohsledů někam na ten Mars jako v Alternativě 3, ovšem bez možnosti jejich návratu. A s nutností, aby se o sebe postarali sami. Mohli by si vzít peněz a movitého majetku, co sami unesou, a žít si na tom Marsu podle svých představ. Bez styků se Zemí, kterou včetně jejích neelitních obyvatel hodlají stejně ponechat živlům na pospas.

Kdyby se pak konečně podařilo sjednotit opuštěné pozemšťany na bázi, že každý se musí živit svou vlastní prací a společně opatrovat a bránit svou Zemi-živitelku před nevhodnými zásahy a rabováním jejího bohatství, kdy každý to, co si od přírody vezme pro svou potřebu, nahradí jejím zvelebováním, pak může nastat konečně na zemi ráj pro všechny. Bez válek, bez zlodějen a bez zatajování toho, co na nás ti samozvaní bohové chystají. A to by byla ta správná Alternativa.

Zatím je však něco takového pouhou utopií. Musel by tomu totiž předcházet další Exodus, během kterého by všichni, současnou „demokracií“ nakažení obyvatelé této planety, vymřeli, nebo by v drastičtějším provedení musela přijít nová potopa. Návyky, získané člověkem v době jeho mládí, se nedají totiž odstranit převýchovou ani terorem. Každá akce budí reakci a čím víc je člověk do něčeho nucen, tím víc tomu odporuje.

Ale košile je přeci jen bližší než kabát a z nás by se nikdo toho slibovaného rajského kabátu stejně nedožil. Ani naše děti. Snad děti našich dětí, ale kdo by je to naučil? Od nás by se mohli jen naučit, nebo z nějakých zachovalých knih dozvědět, co nás dostalo do naší šlamastyky. Také by to ale mohlo být pochopeno jako návod vyspělejší civilizace na rajský život našimi „bohy“ slibovaný, a tudíž i následováníhodný. A vedlo by to zase jen k potřebě další potopy. Jako teď nás.

My, současní lidé, stvoření k obrazu dobyvatelských bohů, jsme ochotni utopit jeden druhého na lžíci vody, a ne se podporovat navzájem, nebo dokonce udělat něco bez dostatečného vlastního zisku. To je náš dědičný hřích, odstranitelný prý několika kapkami svěcené vody. Stačí se jen podívat, jak dopadla stávka lékařů. Nakonec z ní nejvíc vytěžil „lidumil“ Heger a podsouvají nám další „vylepšení“ občanského života. Bagatelizují své útoky na zvyšování cen navyšováním dávek, ale nikdo vám už neřekne otevřeně, že touto inflací vykrádají naše, dnes už téměř povinné úspory na stáří. Odřekli-li jste si před pár lety rohlík a uložili si oněch třicet haléřů na stáří, koupíte si dnes za ně jen jeho špičku.

Vklady jsou uschovávány číselně, nikoli podle reálné hodnoty a při inflaci by měla být proto úroková sazba nejméně taková, aby se reálná hodnota vkladu uchovala. To se ovšem neděje a nejsou výjimkou úroky i z termínovaného vkladu v desetinách procenta. A to nemluvím o nestydatých bankovních poplatcích. Zdá se tedy, že jsou výhodné úvěry. Asi to tak ale nebude. Koupíte-li si totiž v některých bazarech auto, pak to, které na půjčku stojí sedmdesát tisíc při platbě v hotovosti, stojí devadesát tisíc. Proč asi?

Ale i jinde je řada podivností. Zubaři tentokrát nestávkovali, protože jsou prakticky všichni soukromí. S pojišťovnou mají smlouvu skoro všichni, ale většina jich bere doplatky na všechny úkony, včetně těch hrazených. Obyčejnou plombu neznají, u nich stojí plomba od čtyř set do tisíce korun a složitější ošetření až kolem šesti tisíc. Přesto nové pacienty téměř nikdo z nich nepřijímá, ačkoli přijdete-li na středisko, kde je třeba šest ordinací, jsou tam nanejvýš dva pacienti.

Jste na to hrdý, doktore Hegere, toho času ministře zdravotnictví? Hrozil jste odstoupením, tak proč to neuděláte, když díky i Vašim zásahům jsou ze zdravotnictví takové ruiny? Svým dalším návrhem na zvýšení plateb za ošetření v nemocnici i u zubaře jen dokazujete, že si svou práci představujete jako úkol vydřít z občanů co nejvíce peněz, a nikoli starat se za peníze, kterými Vás lidé platí, o jejich maximální možnou zdravotní pohodu. Co budete dělat, až se lidé konečně naštvou a odmítnou vám platit odvody na zdravotní pojištění, protože za ně nic nedostanou?

Takové stesky bychom mohli ovšem psát i o problémech se sehnáním „očařů“, nebo nedej bože urologa, ba dokonce i prostého obvodního praktika. Všichni tvrdí, že mají plno a další pacienty nesmí přibrat pod hrozbou velké pokuty. Dozvíme se po současném sčítání lidu, kolik je nejen lidí, ale i doktorů, zubařů a dalších a proč je ten nedostatek? Řeknu-li teď, že za zatracovaného socialismu jsem byl ošetřen vždy a všude, když jsem to potřeboval, budou mi nadávat do komunistů a levičáků, ačkoli jsem nikdy v žádné straně nebyl. Dokonce jsem byl pro to z jednoho zaměstnání propuštěn.

Diví se mi tedy někdo, že bych uvítal, kdyby tento „neskutečně krásný“, globální kapitalismus byl završen tím, že bychom v rámci Alternativy 4 umožnili všem těm úžerníkům, spekulantům a jiným obchodníkům s výsledky práce nás obyčejných, nevychytralých lidí odplout s jednosměrnou jízdenkou do spekulantského nebe, třeba na tom Marsu, a zamávali jim na rozloučenou. Je to jen modernější forma osvědčené defenestrace. Nám by velmi pomohla. Zmizely by ty „černé díry“ na peníz. A kdybychom mohli s nimi vystřelit i ty, kteří ztotalizovali socialismus a chtěli by tak činit i v tomto novém údobí lidstva, bylo by nám hej! 

25. 3. 2011

Ing. Vladimír Veselý