Svobodné noviny na internetu

Když má rok na kahánku, před nástupem roku nového obvykle bilancujeme, co bylo a co bude. Podívejme se tedy, jak jsme se zhostili, řekněme, nejprve posledních padesáti let. Na jejich začátku jsme byli ještě v nevolnictví u jedné strany, která se sice nevalně, ale přesto systematicky starala o naše blaho. Nám se to nelíbilo, nevědouce, že osobní svoboda a totalita jsou jako oheň a voda a že nemohou existovat současně. Ale ani žádná z nich samotně. Obojí jsou živly, u nichž z pomocníka může vyrůst zlý pán. Je nutno respektovat, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, a že je to vždy kompromis, v němž převládá buď jedno, nebo druhé. My jsme však chtěli absolutní svobodu. Takovou, jakou nám slibovali věrozvěstové toho opačného, kapitalistického tábora.   Tehdy vládnoucí „moudří otcové“ nám proto naservírovali ze zákulisí připravenou a promyšlenou „Akci Golgota“, vymyšlenou v Sovětském svazu, který byl napaden stejnou touhou. Její strategie byla celkem jednoduchá: když někdo chce vyrazit zavřené dveře, otevřít je dokořán, ať jimi prolétne a natluče si nos. V rámci toho nechali partajníky dělat hloupé chyby, pomáhali některé z nich zesměšňovat, jako například Jakeše coby „kůl v plotě“, dokonce sami distribuovali Krylova „Bratříčka“, jak jsem sám zažil. Chartu 77 nejen nechali žít, ale snad ji i podporovali (a infiltrovali). To vše s cílem, aby národ dočasně zažil „výhody“ dravého kapitalismu, pro jehož aplikaci byli připravováni „noví“ funkcionáři v Prognostickém ústavu i ve zmíněné Chartě. Našli si tam takové, kteří velice toužili po vládě a moci a ti hned zaujali jim určené posty. To vše podle předem připraveného plánu, jen s mírnými obměnami.
Pod jejich taktovkou, pomocí osvědčených manipulátorů s lidmi a tokem majetků do vlastní kapsy, byla z větší části rozkradena a zlikvidována hospodářská síla naší republiky. To, co bylo faktickým majetkem lidu, bylo podloudně zprivatizováno tak, že si to nejlepší rozdělili mezi sebou a prostý občan kromě většinou bezcenných akcií nedostal nic. O hodně však přišel. Řada lidí ztratila práci, mnozí i domov a z lenivého, ale pohodlného socialismu se dostali do zamýšlených existenčních problémů, zejména díky lichvářské, státem podporované dluhové politice bank a prodeji lukrativních zdrojů zisku do cizích rukou. Draví kapitalisté využili, co mohli, zničili konkurenceschopnost průmyslu i zemědělství a udělali z republiky levnou montážní dílnu automobilů. Rodinné stříbro naší republiky bylo rozkradeno, soběstačnost plánovitě zničena. Všechno ale padalo na hlavy občanů, protože stát proti soukromníkům nemohl a hlavně nechtěl nic dělat.
To vše se většinou událo za vlády největšího „demokrata“ Václava Havla, který koncem roku 2011 zemřel. Byl celosvětově oplakáván „Rodinou“, tedy všemi, kteří oceňovali a využívali jeho schopnosti vytyčovat v rámci kamufláže skutečného cíle neuskutečnitelné chiméry lidské svobody. Jako že „pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“, třebaže to pro něj bylo jen vzletné zvolání na konci jednoho projevu, jak přiznal studentům na Filozofické fakultě v listopadu 2009. Sám svým životem však stejně jako ostatní truchlící členové jeho spolku dokazoval pravý opak a republice více uškodil, než prospěl. Stačí si na internetu přečíst diskusní příspěvky řadových občanů, co o tom soudí. Ale o mrtvých jen dobře, a tak není vlastně o čem psát. Ostatně, bylo to již mnohokrát popsáno jinde. Nelze však v tomto přehledu přejít mlčením jeho „negativní“ zásluhy o stát, kterými vytvořil z naší republiky vstupem do NATO vazala Ameriky a „malý Izrael“. Při dnešní agresivní politice Izraele to není zásluha, ale téměř vlastizrada. Ovšem vlast byla pro něj jen „nevětraným pelechem“, takže se není co divit.
Obojetná politika Václava Havla však má za následek, že se i k nám přesunuly trable pokročilého a degradovaného globálního kapitalismu, ovlivňující silně mezilidské vztahy. Ztratila se vzájemná „sousedská“ vstřícnost lidí. Roste agresivita, počet podvodů, zlodějen i vražd, včetně těch nesmyslně hromadných. Ani domácí zvířata nezůstávají pozadu a dochází k nevídanému napadání majitelů psů i dětí vlastními psy. Politici jdou v degradaci lidských vztahů vzorem – není téměř žádný, který by nezneužíval své funkce nebo se neobohacoval. Provalí-li se to, je to zameteno pod koberec, jako aféry Alexandra Vondry. Jaký potom div, že kradou i policisté, soudci jsou úplatní a práva se není možné dovolat. Do takové mizérie byl doveden náš stát činností nedobrých politiků, bankovních lichvářů a pod vedením tak velkého humanisty, že schvaloval i „humanitární bombardování“ Srbů. „Blbá“ nálada, která vznikla tím, že lidé vycítili podvod, se projevuje všude – a není se co divit.
Otevřete-li noviny či posloucháte-li zprávy, nejčastější informace jsou o tom, co zase podraží a na jaká omezení se musíme připravit. Rohlík za třicet haléřů už nekoupíte, tramvají za šedesát haléřů se nesvezete. Většina cen stoupla zhruba desetkrát, běžné platy už méně. Vklady ale zůstaly číselně na původní hodnotě a jejich úročení zdaleka nevyrovná inflační nárůst cen. Ty tam jsou doby, kdy ceny byly stanovovány úředně podle nákladů. Dnes může každý prodávat podle své úvahy a chamtivosti i s několikanásobným ziskem. Měla by to zamezit konkurence, ale ta spíše hledá, jaké ceny ještě spotřebitel unese. V tramvaji tak zaplatíte padesátinásobek a jiná možnost hromadné dopravy není. O taxících raději nemluvím a autem při dnešních cenách benzínu si to mohou dovolit jen ti, kteří na to mají. Těch ale díky umělému rozevírání společenských nůžek nepřibývá tolik, jako těch zchudlých.
Nejhůře jsou na tom nízkopříjmové skupiny, tedy důchodci. Zejména ti mimo velká města, musí-li používat autobusy nebo vlak a platit tak plné jízdné, a v místních obchodech je dráž. Vláda jim dává pocítit, že je považuje za „zbytečné jedlíky“, jako pan Kissinger, autor tohoto výroku. A tak po mnoha letech poctivé práce platí senioři drahé potraviny, dopravu, návštěvu u lékaře, za recept i léky, a nemálo jich žije na okraji bídy. Přidáme-li k tomu psychické zatížení řadou nespravedlivých ústrků, je snadno naplněno úsloví, „že stáří je dřina“. To vše v  nejlepším společenském zřízení, kde prý bohatým může být každý, kdo se snaží.
Jeden z velkých filozofů pravil, že demokracie je tam, kde se vláda bojí občanů. Tam, kde se občané bojí vlády (protože ona přeci pod nátlakem vládnout nebude), tam je totalita. Jak jinak to může být v zemi, jejmž panovníkem je (Santa) Klaus, kde jím netradičně vybraný premiér vytváří občanům podmínky jeho jménu odpovídající, kde peníze nehlídá chytrá sova, ale její mnohem menší druh, kde diplomacii řídí bodrý „Černohorec“, s nímž jeho „Rodina“ nejspíše počítá jako s příštím prezidentem. O ministrovi obrany se zase ví, že „von draze“ nakupuje za státní peníze, ministr životního prostředí drobí problémy a ministr zdravotnictví by nejraději léčil jako Dr. Grünstein ve Švejkovi: klystýrem a hladem. Všichni dohromady ale vládnou rádi, i když to ve prospěch lidí neumí. Ale nahrabou si. Jako šikula Gross.
V takovém, téměř jehovistickém ráji teď žijeme a očekáváme, kdy Netanjahuovi podřízení nařídí Americe, aby napadla ve jménu jejich nadvlády světu Írán nebo Čínu a zajistila „svoji“ světovou nadvládu ve stylu, popsaném na Georgijských kamenech. Včetně tam uvedené redukce obyvatel Země. Zatím je podle Alternativy 3 nejvýhodnějším způsobem válka, ale jsou horečně vymýšleny způsoby, při kterých vymizí jen lidé a dobytý prostor zůstane obyvatelný. Proto je o něco menší pravděpodobnost války atomové, která by prostor zamořila. Vymýšlí se (prý!), jak prosadit způsob a zákon, aby lidé už neproduktivního věku museli dobrovolně opouštět tento svět, nebo jak likvidovat ve válkách jen lidi tak, aby majetek zůstal.
Pro to už se asi prakticky provádí systém počmáraného nebe – chemtrails, kde z letadel se do kondenzační stopy vypouští nanočástice či nanovlákna jako kondenzační centra vodních par nad zvoleným územím tak, aby se vytvořila nejen nízká oblačnost, ale i horší následky a meteorologické děje. Tu a tam se asi přidá nějaký ten stimulátor lidské povolnosti a pasivity, vir prasečí nebo ptačí chřipky (prý je vyvinut nový, účinnější H5N1, proti které ještě není obrana), nebo HIV či AIDS. Každý nad sebou vidí, jak se tyto čáry dlouhodobě rozplývají a tvoří se z nich nízká oblačnost. Proto, snad i za přispění HAARPu (který měl být i u nás jako normální radar) lze dnes ovládat počasí a my máme v lednu počasí říjnové či listopadové. Nejenže si nelze vyjít na zdravotní procházku, protože místo upevnění zdraví si jej člověk pokazí (vlastní zkušenost), ale nedá se ani řádně vyvětrat byt a zmatená příroda se s tím neumí vypořádat. Výsledkem může být neúroda, která škodí neméně.
Vláda to musí vědět, nic však pro to nedělá. Lze tedy spekulovat, že s tím souhlasí, ba možná že to i podporuje, protože nejvíce to škodí seniorům a ty ona moc nemiluje. Padá to ale i na ně samé, protože částice mohou být tak malé, že je běžné filtry nezachytí a léčba medikamenty je nejspíše neúčinná. Zřejmě si neuvědomují, že také budou (možná) jednou staří a že až splní svůj úkol, přestane na nich těm, kterým teď slouží, záležet a ponechá je jejich osudu. Vůči občanům, které jsou povinni chránit, je to ale zrada. Nevím, co brání tomu, aby vojenská letadla, mohou-li konat cvičné lety do Ameriky na Mašínův pohřeb, nemohla sbírat vzorky ovzduší v patřičných vrstvách atmosféry (případně demonstrativně přímo za sprejujícími letadly) a dokázat, zda toto obvinění je pravdivé, či nikoli. Už rozbory jinovatek ráno prý ale byly jednoznačné. A paní Honsová ve zprávách měla vysvětlovat, že je to normální!
Takže celá naše bilance vychází tak, že ona pseudoakce Golgota u nás plní předpokládaný úkol. Důchodci prořídnou, vlivem nedobré úrody v létě (protože půda bude neodpočatá, rostliny vypučí předčasně a pomrznou) vzniknou potíže, takže díky nesoběstačnosti našeho zemědělství budeme muset být vděční za zbytky, jako to bylo po první světové válce v písni: „Šuselka nám píše až z Německé říše, bychom jim tam přišli pomoct, že jim kručí v břiše…“ a byli vděční i za podřadné zbytky brambor. A abychom byli o to víc závislí a poslušní. Prognózy a předpovědi na tento rok nejsou příliš příznivé, i když konec světa se nečeká.
K tomu nás vede naše neschopná nebo možná i všehoschopná vláda, a nezlobte se, mlčet se k tomu nedá. A není-li to pravda, ať někdo prokáže opak! Nebo snad chce vláda dokázat, že ta předpokládaná apokalypsa 2012 bude pravda? I jejím přičiněním?
 
5. 1. 2012
Ing. Vladimír Veselý