Cesta dobra – Doc. Dr. Marie Řehořková
Řekl-li kdysi Jan Ámos Komenský, že dobro a pravda se neskrývá, pak měl zajisté na mysli jejich jasnou a přímo cestu dějinami celého lidstva. Dávné civilizace v povodí velkých řek byly prostoupeny úctou k vesmírnému řádu, která nebyla beze stop strachu. Tento řád se jim zjevoval každý den s východem slunce, s blahodárnou vláhou a s bohatstvím fauny a flory, jež nevzcházelo z jejich konání. Bohatství přírody tu bylo, vedle nich a spolu s nimi.
Dávné civilizace v povodí Nilu, Indu, Chuang-che a Jang-c’-tiangu, Eufratu a Tigrisu měly svůj život, zvyky a tradice, to, co se osvědčilo již předkům. Nová generace nikdy nezačínala zcela znovu, vždy se držela toho, co tu již bylo. Lidský rod se vyvíjí kontinuálně, zvykové právo udává směr, chrání a povzbuzuje k dalšímu úsilí, k tvorbě a objevování nového. Úcta ke stáří a životní zkušenosti dominuje. Pohodu v lidském žití zabezpečuje soulad mezi tradicí a novým, ještě nevyzkoušeným. Je-li tento soulad rozmetán, vzniká anarchie.
S neutěšeným stavem anarchie se můžeme setkat v historii mnohokrát, a již velmi dávno, např. v Egyptě, před více než třemi tisíci lety, po smrti faraóna Amenhotepa IV. (vládl od roku 1377 do 1361 př. Kr.). Tento farao opustil od zvyků svých předků, vzdal se náboženské tradice a stal se prvním monoteistou v dějinách lidstva. Rozhodl se uctívat jediného boha - boha slunce - Atona. Sám se přejmenoval na Achnatona. Připomeňme si tohoto faraóna jeho hymnem na boha slunce:
Vraťme se opět do dávné minulosti Egypta a lidstva vůbec. Síla egyptských tradic, tmel země, přemohla novátorské snahy Achnatonovy a vrátila zemi po jeho smrti do ustálených poměrů. Nastupuje farao Tutanchamon a vrací se zcela k tradici Amonově. Tutanchamonův hrob se našel teprve ve 20. století, zcela neporušený. Jak důležité je poučit se z této prastaré historie, vědět, že prudký zásah do tradic země může přivodit stav velmi nežádoucí, anarchii!
Lidská práva jsou nejryzejší formou zvyků a tradic země, nelze je diktovat, převážet ze země do země, z kontinentu na kontinent, aniž bychom se nesnížili ke lsti a klamu „boje za mír“ či „revoluci pro pravdu a lásku“. Válka mezi národy i uvnitř národa, revoluce, zlo ve společnosti zmnožují, neodstraňují je. To je také mínění jednoho z nejstatečnějších mužů 20. století, Antoine de Saint-Exupéryho: „Jestliže obětuji své pokolení,“ říká Saint-Exupéry, „pro štěstí pokolení budoucích, obětoval jsem tím lidi. Ne ty zde či ony, ale všechny. Prostě jsem na ně uvalil neštěstí. Všechno ostatní je pouze vítr slov. Mír není stav, jehož by se dosáhlo válkou.“
Komu ostatně prospívají války a revoluce v novověku? Prospívají těm, kteří usilují o moc nad druhými. Lidská přirozenost je stvořena pro svobodu, nikoliv pro ovládání druhým člověkem. Proto se ti, kteří touží po moci nad druhými, musí uchylovat ke lsti a klamu. Různé ideologie jsou jim jen zástěrkou, za niž ukrývají svou touhu po moci nad druhými. Je-li třeba, odklidí ideologii, kterou zavedli, i se svedenými, nejsou-li tito už dále použitelní pro jejich mocenské cíle. Zlo se musí přizpůsobovat cílům, které sleduje, a době, v níž chce panovat. Jen dobro je stejné, neboť je totožné s Bohem. Vše ve světě se mění, jen Bůh je bez proměny.
Zlo v rouše dobra se neujímá ve společnostech zdravých, ale silně mravně narušených. Zde se cítí nejlépe. Ať šlo o Čínu, oslabenou zevnitř vládou posledních Mandžuů a zvenčí opiovou válkou s Anglií, nebo o Německo, které se stává po 1. světové válce líhní lidí bez tradic, líhní lumpenproletariátu. Vzpomeňme jen výroku Liona Feuchtwangera z roku 1935: „V Německu už neexistuje nic než žrádlo, chlast, soulož a spánek.“ Co se mohlo stát v této zmaterializované, odduchovnělé zemi s árijstvím? S árijskou stezkou Siddhartha Gautamy? Zvrátila se ve svůj pravý opak, z rozumného učení v nerozum sám, z učení, které staví na citové a mravní kultivaci v učení, jež neznalo cit ani morálku. Adolf Hitler prohlásil morálku za slabost.
Siddhartha Gautama žil v letech 563 až 483 př. Kristem. „Dějiny Indie byly po mnoho staletí šťastnější a méně kruté, snivější, než kterékoliv jiné“ (Wells, Dějiny světa, str. 297). Zajisté se toto požehnání odrazilo i v životě Gautamy. Narodil se v severním Bengálsku, pod Himalájemi, na hranicích Nepálu. Byl šlechtic. Kastovní zřízení nebylo v jeho době ještě plně rozvinuto. Mluvil a psal jazykem pálijským, který západní svět poznal až ve 20. století. Snad proto se jeho moudré učení nestalo kolébkou evropské vzdělanosti. „Jeho učení je jasné, prosté, v ryzím souhlase s moderním myšlením“ (Wells, tamtéž, str. 302).
Gautama připisuje všechnu bídu a nespokojenost života nenasytnému sobectví. Pokud člověk nepřemůže jakékoliv osobní touhy, je jeho život útrapou a jeho konec zármutkem. Jsou tři formy životního dychtění a všechny jsou zlem. První je touha ukojiti smysly. Smyslnost. Druhá je touha po osobní nesmrtelnosti. Třetí je touha po úspěchu. Světskost. Všechny tři je nutno přemoci. Člověk nesmí žiti pro sebe, má-li být jeho život klidný. Teprve pak, až toto nesprávné toužení přemůže, dospívá k vyšší moudrosti, ke spočinutí duše, k nirváně. Ta neznamená vyhasnutí vůbec, nýbrž vyhasnutí marných osobních cílů, které samy o sobě činí život nízkým, ubohým, či dokonce hrozným.
Pro následovníky sepsal Gautama své učení do osmi bodů, do pravidel života, do Árijské stezky, kterou můžeme uniknout z trojí nízké žádosti, jež zneuctívá lidský život. Jde o tyto body: 1. správný názor, založený na přísném zkoumání názorů a představ, na zdůvodnění pravdy; 2. správné toužení (nízkost vymýtit znamená nahradit ji touhou vznešenou, např. sloužit druhým, milovat spravedlnost, vědění…; 3. správné mluvení; 4. správné chování; 5. správné zaměstnání; 6. správné usilování; 7. správná pozornost (stát na stráži proti nízkosti v sobě, proti sobectví); 8. správné zanícení (zaměřené proti tupému zanícení jak pro vlastní, tak pro cizí myšlenku, ideu).
Tato stezka není ani tak náboženstvím, jako spíše životní filozofií, hodnou pravého lidství. Je opravdu škoda, že se Evropě vyhnula v dobách velkých říší (Alexandrovy, římské). Kolik krutosti a barbarismu by si lidstvo ušetřilo! Jak nádherný byl čas, kdy v Indii vládl král Ašóka, který ji přijal! Vládl v letech 272 až 232 př. Kristem. Naplnil Indii životadárnou aktivitou, bohatstvím ušlechtilých prožitků. Jak vzdálen je této stezce poslední Dalajláma! Konzumní dědic velkého duchovního učitele. A jak hrůzný čin spáchala Hitlerova Třetí říše, která si árijství přivlastnila jako základní kámen své nestvůrné stavby! Kde bylo vědění o Árijské stezce? Je nebo není důležité znát dosavadní cestu lidstva? Stratégové psychologické války zneužívají neznalosti historie a deformují ke svým cílům a světovládným choutkám i takové jednoznačné učení, jako je učení Siddhartha Gautamy, kterého následníci zvali Buddhou (Moudrostí).
Současníkem Buddhovým byl čínský myslitel Konfucius (552–479 př. Kr.). Ctitel tradic a zvykového práva. „Je jisto, že měl Konfucius větší vliv na rozvoj čínské národní povahy než mnoho císařů dohromady. Je nejvýznamnější postavou v čínských dějinách. Co hlásal, nebylo jeho vrstevníkům nové… vyjadřoval svému národu názory, které načerpal z dřívějšího rozvoje národa samého. Velký vliv Konfuciovy osobnosti na národní život čínský se zakládá nejen na jeho spisech a jeho učení, ale také na jeho činech. Jeho povaha se stala vzorem pro miliony těch, kteří rádi napodobují vnější zvyky velkého muže. Vše, co dělal veřejně, bylo upraveno obřady do nejmenších podrobností“ (Hirth in Wells, cit. dílo, str. 312).
Za Buddhou a Konfuciem kráčí Ježíš z Nazaretu. Ten, jehož láska je příliš velká pro naše malá srdce. Nevyvyšuje se nad své předchůdce. Tvoří s nimi přímou a pevnou linii dobra. Její podstata je jasná všem, kdo jsou schopni víry, naděje, a lásky. Jemu patří slova na počátku i konci lidského rodu: „Kdybys celý svět získal, lásky však neměl, nic nejsi.“ Je stálou výzvou jedincům, národům, rasám a celému lidskému rodu. Ve čtyřicátých letech minulého století napsal v Terezíně umučený židovský básník, Robert Desnos: „List, který padá, a kolo, které se točí, vám řeknou, že nic na tomto světě není věčné, jedině láska.“ Zajisté vstoupil do Království Ježíšova.
Učení o Království božím, jak mu Ježíš učil, nebylo nic menšího, než smělý a nekompromisní požadavek úplné změny a očisty života našeho zápasícího pokolení, naprosté očisty zevně i uvnitř. „Pro vše, co se uchovalo z tohoto úžasného učení, musí si jiti člověk do evangelií.“
„Všichni lidé jsou si bratři – všichni stejně hříšní, ale všichni stejně milovaní synové Božího otce. V podobenství o milosrdném Samaritánovi přezírá Ježíš ten přirozený pud, jehož všichni posloucháme, pud vyvyšovati svůj vlastní národ a snižovati spravedlnost jiných věr a jiných národů. V podobenství o dělnících na vinici odsuzuje tvrdošíjný nárok Židů na boží hypotéku. Učil, že všem, které přijme Bůh do svého království, slouží stejně. V tom, jak s každým jedná, není rozdílu, není míry štědrosti. Ale od všech, jak svědčí příběh o zakopané hřivně a dotvrzuje příběh vdovina groše, žádá nejvyšší, čeho jsou schopni. V království božím není výsad, ani srážek, ani omluv.“ (Wells, cit. dílo, str. 397.)
Člověk, toužící po moci nad druhým člověkem, je v rozporu se vším, co představuje v dějinách lidstva cestu dobra. Poněvadž svoboda je pro člověka jeho největší bohatství, základní právo, může jí být zbaven jen hrubým násilím nebo lstí a klamem. Poslední tři století jsou stoletími jak hrubého násilí, tak stoletími lsti a klamu. Psychologická válka připravuje a provází jak hrubé násilí revoluce (války občanské), tak hrubé násilí války mezi národy, která nabývá rozměrů světových.
Svedený a oklamaný člověk platí stále více a stále dál za své hříchy proti pravé lidskosti. Vzdaluje se stále více od cesty dobra, kráčí cestou zla, aniž si je toho vědom. Nenávist, zloba provází jeho dočasnou existenci, jež neodvratně končí, aniž by uzřela světlo dobra a pravdy.
Ti pak, kteří vidí rozdíl mezi cestou dobra a cestou zla, musí být připraveni k obětem. Nic menšího se od nich nežádá. To je výzva Solženicyna, to byla skutečnost Borise Pasternaka i Antoine de Saint-Exupéryho.
Na cestě dobra je bolest jediného člověka bolestí celého světa.
Doc. Dr. Marie Řehořková
Komentáře
Přehled komentářů
8. 5. 2014 - poslední aktualizace: 10. 5. 2014 09:17
http://brenna.blog.ihned.cz/c1-62149770-odstrizeny-dalajlama
Odstřižený Dalajláma
Duchovní vůdce Tibeťanů při své návštěvě Evropy poprvé zavítal do Norska. Tam již dlouho před svým příjezdem vyvolal pozdvižení jako nikdy předtím. Skončilo to tím, že se s ním nikdo z vlády nesejde.
Dalo práci, než se na něčem dohodli. Všichni ale víme, že se světlo pohybuje rychleji než zvuk. Třeba proto se někteří lidé zdají být nejen duchapřítomní, nýbrž přímo bystří, než promluví. Nebo možná to bylo chytré, dokud to bylo v hlavách dotyčných osob, jenže se cosi stalo na cestě ven.
Někdo se může bavit tím, že učí papouška krákorat neslušná slova a někdo má zřejmě radost z toho, napovídat premiérce, co má prohlašovat. A tak, zatímco dělá Dalajláma své první kroky po území Norska, mají vládní politici něco veledůležitého na práci zcela jinde a jsou na obědě s někým, nad kdo není v důležitosti. Se sebou navzájem?
Vyskytla se ostatním politikům příležitost k tomu, aby přikročili pořádně blízko k Dalajlámovi, zatímco jsou foceni a natáčeni, přičemž se usmívají napůl z hrdosti, napůl ze studu a cítí se být stateční, zatímco vláda je zbabělá. Ti, jež o to stojí, se mohou dokonce dotknout Dalajlámy, zatímco v sobě hřmí “Podívejte se všichni jak jsem drsňák.”
Podle ohlasů Norům nejvíce vadí, že jsme umlčili sebe sama a stali se nevolníky strachu z reakcí. Jsme pod taktovkou Číny, padáme jí k nohám, skáčeme když ona řekne skákej a kapitulujeme, či ne? Po názorových roztržkách poslední doby prý byly plány Dalajlámovy návštěvy v zemi upraveny.
Sám Dalajláma je podle norského zpravodajského server www.nrk.no zvyklý na to, že se s ním političtí vůdci nesejdou, když někam přijede. Zdůrazňuje, že jeho návštěva je nepolitická. Ať jede kamkoliv, nepřeje si být na obtíž místním úřadům. Podle vlastních slov mu jde o to, aby se setkával s lidmi a poznával kulturu a duchovno.
Dalajláma je znám svou shovívavostí. Ostatně je to v popisu “jeho práce”. Byť se za svého pobytu nesejde s nikým z vlády, sejde se s řadou dalších politiků, vč. zástupců mládežnických odnoží stran a Tibetského výboru norského parlamentu, jenž, spolu s jedním buddhistickým spolkem v Norsku, Dalajlámu pozvaly, a to při příležitosti 25. výročí udělení Nobelovy ceny jemu za snahy o pokojná řešení v boji o osvobození Tibetu.
Podobně jako EU a USA i Norsko považuje Tibet za součást Číny. Dovolujeme, aby třeba země NATO Turecko okupovalo Kurdistán a půlku Kypru, zatímco kritizujeme Rusko za Krym. „Jaké to pokrytectví a nemorální přístup!“ burcují redaktoři některých norských listů.
Co si vybereme? .... více si přečtěte sami!
Dobro a zlo v buddhismu - a odkaz pro přítomnost pro různé "Vetřelce..."
(Muller, 12. 5. 2014 19:35)
Dovoluji si upozornit na několik typických textů, jako zde: Dobro a zlo v buddhismu
http://www.dogenzen.net/files/Dobro%20a%20zlo%20v%20buddhismu.pdf
***
A pokud tohle uděláme, vložíme sami sebe do stavu „správného jednání“. To znamená, že upevníme v našem těle a mysli stav, ve kterém můžeme přirozeně jednat správně. Mimochodem, slovní spojení „sjednocení (těla a mysli)“ a „uvést na pravou míru, dát do
pořádku“ je původní význam sanskritského slova „samadhi“, které je často překládáno jako „koncentrace (soustředění)“. Znamená „dát do pořádku sebe sama“ a týká se cvičení zazenu nebo dhyany jak bylo toto cvičení nazýváno v indickém buddhismu. My ale nejsme kočky. Společnost musí mít pravidla. Potřebujeme nějaká vodítka, která nám říkají jaké chování je správné. Z toho důvodu má buddhismus předpisy. Je jich celkem 16 a jsou rozděleny do třech kategorií. Jsou to: tři útočiště, tři univerzální předpisy a deset
základních předpisů. Tři útočiště jsou: útočiště v Buddhovi, útočiště
v dharmě, útočiště v buddhistické obci (sangha). Tři univerzální předpisy jsou: 1. dodržovat pravidla společnosti, 2. dodržovat morální předpis Universa, 3. pracovat pro spásu všech živých bytostí. Deset základních předpisů tvoří: 1. nenič život 2. nesmíš krást 3. neměj příliš mnoho tužeb 4. nelži 5. neživ se prodejem alkoholu 6. nediskutuj o chybách buddhistických mnichů a laiků 7. nevychvaluj sebe a nespílej jiným 8. neupírej nikomu buddhistické učení ani další věci, dávej je bez omezení 9. nerozčiluj se 10. neznevažuj tři klenoty. Těchto šestnáct pravidel je buddhistickým etickým kodexem. Pokud se ale pokusíme tato pravidla dodržovat, zjistíme, že je to téměř nemožné. Problém, kterému všichni čelíme, je přeměna našeho porozumění, co je dobré a co špatné, v naše jednání.
****
Kéž by více čtenářů se zamyslelo nad myšlenkami co je zlo i dobro a odkud pochází - přikládám zde upozornění na původ učitelů dobra od E.von Dänikena a vizitku práce kritika tohoto myslitele a popularizátora světa archeologických památek - kam si můžete sami dojet a podívat se ne nikoliv jako do uzavřených depozitářů různých ústavů a muzeí - odkud berou fotky a filmové dokumenty Vetřelci dávnověku. Ovšem podobné dokumenty musejí být vzápětí zneváženy nesmysly, kterých je plná Exopolitika a další "záhadologická tržiště" - trhni co můžeš, peníze...nesmrdí! A je jedno, když specialista na moravské dějiny "doba stěhování národů" kritizuje autora, který procestoval celý svět a ukázal řadu záhad kousek po kousku - více dole, jak se dělá "věda" ve světě kritika Vetřelců dávnověku.... Jen tak na okraj - shodnu se s panem docentem Tejralem, že první díly Vetřelců dávnověku jsou nejlepší, pak už je to jen jako od pana dr. Sally a jeho exopolitiky: http://www.exopoliticsczechrepublic.cz/ či http://exopolitics.org/
a o to jde! Mezi seriosní myšlenky hledání KULTUR DOBRA v minulosti zasévat své naivní představy z přítomnosti, doby zla a krutých válek, zatím dvou světových .... a lhát se nemá, natož podvádět:
Kennedy's Last Stand: Eisenhower, UFOs, MJ-12 & JFK's Assassination by Michael E Salla (Oct 22, 2013)
2: Dobro a zlo v buddhismu - a odkaz pro přítomnost pro různé "Vetřelce..."
(Muller, 12. 5. 2014 19:49)
http://exopoliticsinstitute.org/
The Emissary: A Book Review May 12, 2014
Summer Courses for Exopolitics Certification Start on May 26, 2014 May 10, 2014
Huge cylindrical UFO captured by Mars Curiosity Rover May 1, 2014
Extraterrestrial Science through Understanding the “Etherians”? April 24, 2014
Startling HD video of UFO up close becomes available April 19, 2014
Whistleblower reveals serving for 3 years on secret space fleet April 16, 2014
New evidence emerges that Monroe planned to reveal JFK saw crashed UFOs April 15, 2014
Does Curiosity Rover photo reveal buildings on Mars? April 10, 2014
Whistleblower claims he served 17 years at secret Mars military base April 8, 2014
A New Stage of Contacts Predicted: Interview with Luis Fernando Mostajo from Bolivia April 8, 2014
ukázky z činnosti nahrávající kritikům jako je pan doc. Tejral: více info z Wikipedie....a jak se dělá humbuk:
The Exopolitics Journal is an online resource established for individuals wanting to study the key actors, institutions and processes associated with the extra- terrestrial hypothesis. It will become a valuable source of information for anyone wanting to understand the political implications of multiple sources of evidence concerning the extraterrestrial hypothesis that our Earth is currently being visited and monitored by extraterrestrial races. The Exopolitics Journal will be published between two – three times a year on the Internet. As a result, the Journal is able to keep production costs to a minimum and can be more creative than a standard print journal. The creation of the Exopolitics Journal coincides with the public launch of the Exopolitics Institute in 2005 which provides the institutional home for the Journal. For more information visit: http://exopoliticsjournal.com
a česká EXOPOLITIKA:
alespoň trochu vlastní činnosti bez nesmyslů: http://www.exopoliticsczechrepublic.cz/news/erich-von-daniken-rozhovor-/
Děkuji Vám za poskytnutí rozhovoru. Na otázkách se také podíleli členové České exopolitiky a lidé, kteří mi během posledních dnů zasílali otázky. Děkuji Vám též za Vaše Turné 2012, na které se moc těším. Osobně s několika dalšími badateli budu přítomen na přednášce v Hradci Králové 15. 5. 12. S přáním hezkého dne Ondřej Procházka
I já Vám děkuji za Váš zájem a těším se na Vás v Hradci Králové. Vašemu Klubu mladých badatelů moc fandím, jako fandím všem mladým lidem, kteří mají mysl otevřenou. Přeji hodně úspěchů a na brzkou shledanou.
Váš Erich von Däniken (2012!!!) Otázky kladl: Ondřej Procházka
Další informace o letošním turné Ericha von Dänikena naleznete zde:
http://www.daniken.cz/cs/uvod
http://prochazkaondrej.wordpress.com/2012/03/02/poznamka-erich-von-daniken-turne-2012/
http://pliskova.blog.idnes.cz/c/253580/Seste-turne-Ericha-von-Danikena-po-CR-se-blizi.html
Více zde: http://www.exopoliticsczechrepublic.cz/news/erich-von-daniken-rozhovor-/
I pan E. von Däniken uvažuje podobně!
(Muller, 12. 5. 2014 18:40)
Dobrý den paní autorko, chtěl bych upozornit, že velcí lidé bývají i dobří a dobro hledající a učící. Tedy dobrý učitel bývá i dobrý ve všeobecném, všelidském měřítku. Pan Däniken má přijet na Slovensko i sem do ČR, jak jsem již přidal do těchto komentářů. Zda SN vydají upozornění na tuto přednáškovou šňůru pro zamyšlení, že všechno je jinak, ale ne ztracené, nevím. Dovolte zde i pro ctěnou veřejnost zajímavá slova:
R. = pan tazatel- poustevník NET D. = pan E.von Däniken:
R: Křesťanství posunulo ráj až na nebesa. Věříte, že pokud v životě konáme dobré skutky, zasloužíme si jít následně do nebe?
D: Ano, byl jsem vychován a učen jako katolík. V náboženských termínech je nebe místem absolutního štěstí. Nebesa jsou místem, kam se snažíme dostat po smrti. Zde máme být spojeni s velkými bohy, s vesmírem, se vším. Ale v mytologii, ve starých náboženstvích, nebe není to samé. V mytologii bylo mnoho lidí pozdviženo k nebi, například Abrahám se podle některých tezí ocitl v nebi. Nebo Inok se dostal svérázně do nebe. V nebi byli speciálně vyučováni, naučili se jazyk lidí z nebe nazývaný "enšnl". Poté se vrátili s novým poselstvím zpět na zemi. Podle mého názoru nebe není místo absolutního štěstí, jak ho vnímáme z našich pozemských náboženství. Je v jiné realitě podobně jako třeba vesmírná loď. Zvláštní osoby byly v minulosti vychovány na mateřské vesmírné lodi. Učily se tam speciálním znalostem a poté se vrátily zpět na zemi, aby vše nové mohli sdělit celému lidstvu. Například v tradici judaismu či ve starém křesťanství se učilo. že i v nebi byla někdy válka. Anděl umění Lucifer vystoupil na trůn bohů a řekl, že už nebude více nikomu sloužit. Poté Lord (nás učili že archanděl - moje poznámka) Michael vyhnal Lucifera z nebe a Lucifer se stal ďáblem. Když se podíváme na nebe jako na místo absolutního štěstí, není možné tam mít nepřátelství, válku. Nebe není nebe. Musíme "přemyslet" slovo nebe. Podle mého názoru byla nebe mateřská vesmírná loď.
in: http://www.poustevnik.net/clanky/proroctvi-2012/erich-von-daniken-nejen-o-roce-2012.html
tedy i http://www.sangri-la.cz/vystava/osobnosti/erich-von-daniken
rozhovor s R. Švaříčkem
a ještě něco nového: vetřelci přítomnosti a vetřelci dávnověku:
Dnes je velmi populární seriál Vetřelci dávnověku, který je inspirovaný Dänikenovým "výzkumem" a vysílají ho televizní stanice po celém světě. Archeolog evropského významu Jaroslav Tejral z Archeologického ústavu Akademie věd ČR říká, že po dvou dílech se musel přestat dívat. "Je to nedokazatelná dänikenovština, kterou prezentují jako vědeckou záležitost. To ale nemá s vědou nic společného, jsou to jen dohady."
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/vetrelci-v-dejepise_302494.html#.U3D30YbVWGQ
ano pan Tejral má pravdu archeologové nectí, že lze odlišit nesmysly a pravdu, a to jak v hmotných památkách, tak i v kultuře, respektive "českém" marasmu, kde žijeme. Jenže už dávno profesor Josef Kalvoda se zabýval poctivě čsl. dějinami. Toho ČSR, které bylo rozbito po Mnichovu 1938 a a následné okupaci 15.3.1939 a pak po havlárně k 1.1.1993 s velkou slávou sametové ČR. To jsou fakta o kultuře, nikoli o ufonech a UFO!
2): I pan E. von Däniken uvažuje podobně! - CV Doc. Jaroslav Tejral DrSc.
(Muller, 12. 5. 2014 18:57)
Doc. Jaroslav Tejral DrSc. (*28. srpna 1933 Valtice), je významný český archeolog, specialista na období doby římské a doby stěhování národů.
Odborné vzdělání a zaměstnání
1954-1959 studia archeologie na Filosofické fakultě University Jana Evangelisty Purkyně (nyní Masarykova univerzita) v Brně
1959 prom. hist.
od 1959 dosud vědecký pracovník Archeologického ústavu ČSAV/AV ČR v Brně
od 1981 vedoucí oddělení pro dobu laténskou, římskou a stěhování národů
1972 CSc.
1985 DrSc.
1990-1998 ředitel Archeologického ústavu v Brně
2001 docent
V současnosti nejvýznamnější odborník na období prvních staletí po zlomu letopočtu u nás patří i v evropském měřítku mezi badatelskou špičku; jak šíře jeho záběru, tak vědecký význam daleko přesahuje hranice našeho státu. Zásadním způsobem posunul dopředu stav bádání o tomto období, především o horizontu markomanských válek (a vztahu Říma s germánskými kmeny), přechodném stupni mezi koncem doby římské a nástupem doby stěhování národů a o době stěhování národů vůbec. Ve svých publikacích se věnuje především chronologickým a kulturním vztahům středního Podunají od počátků doby římské až do konce doby stěhování národů.
Uskutečnil několik menších výzkumů germánských sídlišť na jižní Moravě (Ladná, Lanžhot, Prosiměřice); nejvýznamnější je ovšem dlouhodobý široce koncipovaný výzkum římské výšinné fortifikace v Mušově-Burgstallu a jejího širšího okolí.
Byl a je řešitelem řady několika i mezinárodních vědeckých projektů, patří k zakládajícím členům pravidelných mezinárodních vědeckých konferencí a současně je i editorem sborníků - výstupů z těchto konferencí. Podílel se na řadě výstav doma i v zahraničí (Germanen, Hunnen und Awaren, Norimberk 1987;, Die Langobarden, Hamburk 1988; I Longobardi, Udine 1989; Rome en face les barbares, Abbay de Daoulas 1991; L´or des Princes barbares, Paříž 2000-2001; Římané a Germáni - nepřátelé, rivalové, sousedé, Brno 2003; Attila und die Hunnen, Speyer 2007; Rom und die Barbaren, Venezia-Bonn 2007-2008, Die Langobarden, Bonn 2008))
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Tejral
www.arub.cz › Kontakty
doc. PhDr. Jaroslav Tejral, DrSc. telefon: 541514110. e-mail: tejral [at] arub [dot] cz. pracoviště: Brno.
http://www.arup.cas.cz/wp-content/uploads/2010/11/2005_3.pdf
jeden ukázkový časopis jako pdf.soubor - ukázka velké vědy, kdy oči nevidí, uši neslyší, ústa mlčí o pravdě, kterou pan Däniken už jen nafotil, a ptal se podobných tejralů (myslím nomen omen!) - co to tedy je a jak to postavili - určitě máme v archeologickém ústavu odborníky i na Velikonoční ostrov i Nan Madol - ale víc jen v archivu SN - pokud bude čas a příležitost!
Dalajláma v Norsku - Yngvar Brenna - 8. 5. 2014
(Muller, 13. 5. 2014 18:29)