Svobodné noviny na internetu

Vážený pan

ThDr. Daniel Herman,

ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

Praha

V Praze dne 12. července 2011

Vážený pane řediteli,

v tisku jsem se dočetl, že ÚSTR připravuje na letošek seminář pro učitele dějepisu, kde se má věnovat důkladně pozornost našim nejmodernějším dějinám. Součástí výkladu bude tedy zajisté historie posledních desetiletí, kam spadá i komunistický puč v roce 1948. K tomu bych se rád vyjádřil zevrubněji.

Během posledních dvaceti „polistopadových“ let prosadili takzvaní reformní komunisti, vyloučení v letech 1970-71 z rodné KSČ, názor, který dodnes dominuje ve všech sdělovacích prostředcích: Komunistický puč z 25. února 1948 prý byl jen politický převrat, který plně respektoval ústavu ČSR, a hlavně, komunismus jsme si my, Češi a Slováci, zvolili dobrovolně již v roce 1946 při prvních svobodných poválečných volbách.

V knize J. Gruši „Rakušan Beneš“, která vyšla nedávno, se tato zákeřná komunistická lež omílá opět do nekonečna a dokonce se tam praví, že my, Češi, jsme jediný národ v Evropě, který si sovětský komunismus zvolil rád a dobrovolně.

Přesně s tímhle vyrukovali hned po listopadu 1989 bývalí komunisti, kteří si tak vytvářeli alibi pro své lidské selhání po roce 1948, kdy zahájili kádrování svých spoluobčanů a začali aktivně sovětizovat Československo. Tak činili bez přestání od února 1948 do srpna 1968. Když je po srpnu 1968, v letech 1970-71, vyloučili jejich soudruzi z rodné KSČ, začali se pozvolna proměňovat v kritiky režimu, tzv. disidenty, to znamená, že začali posílat na ÚV KSČ rezoluce a petice, neboli prosebné dopisy, v nichž se upřímně hlásili k socialismu, nejraději prý ale k takovému, který bude přísně dodržovat socialistické zákony. Zřejmě jim šlo o takové socialistické zákony, které uzákoňovaly střílení „kopečkářů“ na hranicích se svobodným světem, zákony uzákoňující posílání naprosto nevinných lidí do koncentračních táborů typu Jáchymov na dlouhá léta, takové zákony, které uzákoňovaly okrádání všech, kdož upadli u režimu v nemilost.

Tento názor koneckonců zastával i pan Dr. Pernes, který se jen díky iniciativě Konfederace politických vězňů přece jen nakonec nestal ředitelem ÚSTRu, což by byla pro tuto instituci katastrofa. Názor, že tenhle zbabělý národ si cestu ku světlým komunistickým zítřkům zvolil dobrovolně, šířili komunističtí disidenti ve všech médiích, a nikdy si nepoložili otázku, proč si tuto „podporu národem“ komunisti nenechali ověřit ve svobodných volbách celých 42 let. Čeho se báli, když měli takovou „dobrovolnou“ podporu lidu? Komunisti, navzdory mediální popularitě Dubčeka, by v roce 1968 při případných svobodných volbách propadli na celé čáře. To velice dobře odhadli i generálové a plukovníci KGB v Moskvě, a proto se ani Dubček, ani Smrkovský o svobodných volbách neodvažovali ani slovem zmínit.

Jestliže dnes jakýsi emigrant napíše v knížce, který vyšla z „politických“ důvodů, a tak ji zas nikdo nebude číst, že český národ si dobrovolně zvolil komunismus, pak je to buď lhář, anebo idiot. Vysvětlete, prosím, kantorům vyučujícím dějepisu, jak se věci mají, aby ti, kdo tuto dobu již nezažili, nepůsobili ve třídách jako lháři a nebo jako idioti.

Za pochopení Vám děkuje a palce Vám drží

Vladimír Přibský, spisovatel