Jdi na obsah Jdi na menu
 


Islandskou cestou? – Ing. Vladimír Veselý

17. 10. 2012

Světová politika a zejména ekonomika se svou stabilitou čím dále víc podobá domečku z karet. Peníze, zneužité světovými finančníky k ožebračování lidstva, rozkládají bezohledně většinu mezilidských vztahů natolik, že rozumná ekonomika soužití a přežití není možná. Chamtivost politiků a bankéřů ohrožuje svět do té míry, že hrozí světový kolaps lidské populace. V takové situaci se zdá být islandská cesta a poněkud méně „sametová“ tamější revoluce řešením. Ovšem řešením velice rizikovým, protože nahradit stávající, špatně fungující aparát státu znamená – mít v rukávě jeho náhradu z lidí dobrých, trvale poctivých a schopných. A to není záležitost jednoduchá…

Nevím, jak to zvládli Islanďané, protože na informace o tom bylo vydáno embargo a nemohu proto posoudit dopady, ale ze zkušenosti vím, že takových lidí je jako šafránu a hledat se musí v pravé poledne se svíčkou v ruce. Tak alespoň praví lidové přísloví. A navíc dodává, že „Dřív, než změní člověk funkci, změní funkce člověka!“, takže dlouho být poctivý nevydrží. Znamenalo by to rozsáhlou předběžnou akci výběru, která by jistě neunikla stávajícím tajným službám (jako pseudoatentát na Václava Klause v Chrastavě). Tedy pokud ten nebyl jen jedním z řady záhadných akcí se skrytým účelem. Jako těch sedm trochu větších kuliček v Sarajevu. Nebo řada podivných úmrtí, včetně úmrtí našeho spolupracovníka Jana Kukačky. Obávám se, že u nás by takový obrat dopadl opět jen „sametově“ pro třídu těch „vyvolených“. Za pár let by každý z nich měl opět nějaké teplé místečko a my mu jej platili.

Přesto Islanďanům (i Španělům a dalším) pochopitelně fandím. Vydali se vratkou cestou ke zlepšení společenských vztahů pro většinu obyvatel svého státu – a to je věc jistě záslužná. Její hlavní riziko však spočívá v tom, že příroda, kterou je nutno respektovat, se ke svému ustálenému stavu dostala spíše satanistickou cestou vlastního prospěchu, než sociální rovností a dobro v ní tedy není všeobecně všudy přítomné. Potravinový řetězec, který je stěžejním principem života v přírodě, je krutý k jedincům, kteří jsou potravou jiného druhu, bez ohledu na to, co jim to způsobí. Jenže to je právě to, co my, kteří se vidíme na vrcholu tohoto řetězce, považujeme za nelidské a snažíme se to ze svého života odstranit. Znamená to: odstranit výchovou chamtivost a hrabivost v přístupu k nabývaným hodnotám jednotlivce jako nežádoucí vlastnosti. A to není záležitost jednoho pokolení, zejména vezmeme-li v úvahu návyky generace dnešní. Včetně jejího mafiánského zabezpečení vágními zákony a rodových, menšinových i etnických soudržností.

Jistou naději poskytuje stále častěji se vyskytující názor, že konec mayského kalendáře neznamená konec světa, ale konec současných globálně kapitalistických vztahů, které už začínají ohrožovat existenci tohoto světa a ostatní objekty v galaxii. Ona často vzpomínaná a snad ne jen teoretická Galaktická federace, která prý dohlíží svými „Strážci“ na mír a bezpečnost, asi jako OSN to má dělat na naší Zemi, se tedy stará o to, aby taková situace nenastala a má oprávnění zasáhnout. Jak to udělá, zda jen odstraní a zničí původce této nestability, nebo jej přesune třeba na Mars, či jinam, nikdo na Zemi neví. Jen se předpokládá, že zdrojem onoho Zla z hlediska galaktického míru jsou „negativní mimozemšťané“, kteří měli jiné zájmy než poslouchat zákony Galaktické rady, a jejich potomci i kolaboranti z řad lidí, jež si oni vyvolili jako své zástupce na zemi. Ti se skryli u nás s plánem zcela ovládnout planetu pro sebe a podle svých představ. Tedy: jako bohové, jimž musí ostatní obyvatelé bezvýhradně sloužit. Jejich odstraněním by se jistě situace zlepšila. Zda zcela a trvale, je otázkou, protože prý nás geneticky modifikovali k obrazu svému, a proto máme jako dědičný hřích minimálně část jejich nežádoucích vlastností.

V současné době je nesporné, že na Zemi muselo být několik údobí, kdy se uplatňovaly mnohem vyspělejší civilizace, které z neznámých důvodů vymizely. Podle pana Dänikena i selektivně, jako třeba dinosauři či neandrtálci. Zda to byl následek nějakého cíleného evolučního zásahu, nebo důsledek střetů, či přímo válek oněch vyspělých civilizací se zmíněnými negativními anděly, je těžké dnes určit. Ukazuje se však, že ony dávné pověsti o dobrých bozích na nebesích (nebo na měsíci?) a peklu v podzemí (podzemní základny v Antarktidě, či dutá Země?) může mít i svůj reálný podklad. „Není šprochu, aby na ní nebylo pravdy trochu“. Popustím proto poněkud svou bujnou fantazii, jak by to mohlo probíhat. Berte to prosím ale jako sci-fi!

Když se formovala naše Země, byla k ní jistě vyslána řada sond na průzkum. Vzhledem ke vzdálenostem (na červí díry nevěřím) byly osazeny vyspělými automaty s autonomním rozhodováním, jejichž životnost je pro tak dlouhé cestování dostatečná. Ty měly podat příslušné zprávy a nejspíše zbudovat pozorovací stanice k trvalému sledování (snad ten dutý měsíc?). Než k nám sondy i přes možnou nadsvětelnou rychlost doletěly, mohla se u nás vyvinout primitivní flóra a snad i fauna, která mohla být doplněna z doletěvších sond vyspělejšími prvky (Eden?). Taková civilizace pak měla být asi za stálého dozoru přijata do Galaktické federace (pokud existuje). Máme-li věřit báji „Enuma eliš“, pak část některé expedice se vzbouřila proti přísným zákonům federace a rozhodla se „udělat se pro sebe“ a vytvořit si na Zemi svobodný stát podle svých, trochu sobeckých představ. Byla proto Galaktickou radou exkomunikována, leč pro velkou vzdálenost nemohla být neprodleně zlikvidována (ač pozůstatky atomových bitev se na Zemi našly). Oni „padlí andělé“ se na Zemi stáhli do podzemních základen, ze kterých se rozhodli ovládat Zemi a její obyvatele. Občas se objevují u nás na povrchu v létajících talířích a mnozí jsou snad přímo mezi námi.

Po určité době jistě museli mít nedostatek své mimozemské technologie. Pro její doplnění se nejspíše rozhodli podporovat technický vývoj lidí, aby se k ní opět dostali. Popostrkovali proto s nimi spolupracující část lidstva prostřednictvím infiltrovaných vynálezců náš technický i společenský vývoj tak, aby co nejrychleji dospěl na úroveň, která by je mohla ochránit před likvidací Galaktickou federací. Do toho jistě patří pozemský objev fyzikálních zákonitostí, elektřiny a magnetismu, včetně střídavých proudů v průmyslu i bezdrátového šíření. Leteckou a později i raketovou techniku z toho nevyjímaje. Vrcholem by pak měly být vyspělé paprskové a jaderné zbraně a vyspělá letecká i raketová technika. To vše ovšem jen v rukách padlých andělů, aby nemohly být použity lidstvem proti nim. Proto bylo součástí předávání vyspělých technologií také omezení nežádoucího růstu například zabránění používání kola Mayům, nebo překročení rychlosti světla všeobecně v pozemské fyzice, které jako slepé uličky měly udržovat lidský pokrok v povolených mezích.

Výrazným vynálezcem, který posunul pokrok dopředu, byl Nikola Tesla, který se spoluprací s mimozemskými civilizacemi netajil, ale nikdo mu nevěřil. Jeho vynálezy jsou však dodnes využívány. Poněkud lépe na tom byl Albert Einstein, podporovaný svými soukmenovci, jehož E = mc2 ovládlo světovou fyziku, třebaže sám Einstein nebyl o jeho obecné platnosti plně přesvědčen a hledal jinou, obecně platnou rovnici (hmota není energie, ale obsahuje energii, kterou kromě atomových přeměn ne vždy dokážeme využít tak, jak to zřejmě dokáže naše příroda studenou fúzí). Dnes se snad blížíme i k této metě (že by umožnila 21. 12. 2012 ten přechod do ráje?), stále je to však jen zbožným přáním, stejně jako vypnout reklamu na webových stránkách. Tam totiž hledám a rád bych našel spíše pravdivé informace, než dezinformace a stupidní reklamu. Ale k věci.

Technický pokrok, spějící k atomovým zbraním, byl zřejmě iniciován u německých i amerických vědců vzhledem k jejich militantním sklonům. Ti, asi díky skryté mimozemské podpoře, vyvinuli ve dvacátém století a zejména před a v druhé světové válce řadu nadčasových technologií. Když však dospěli k atomovým zbraním, které by mohly ohrozit vzhledem k přílišnému sebevědomí Hitlera jejich iniciátory, přestali být Němci podporováni a válku nevyhráli. Podpora přešla na druhou stranu, kde světovládné choutky nebyly ještě tak rozvinuty. Obě strany, zejména ta americká, byly monitorovány. „Strážci“ sledovali, zda nemůže být ohrožen galaktický mír, „padlí andělé“ naopak: zda už budou mít přístup ke zbraním, kterými by se mohli ubránit.

Došlo k odzkoušení pozemské atomové zbraně, což nemohlo uniknout Galaktické radě, která zřejmě vyslala expedice pro zjištění stavu. Ta byla nejspíše atakována talíři, obsluhovanými „šedými“ automaty místních „padlých“. Ty zřejmě prohrály a havarovaly v okolí Roswellu v letech 1941 až 1947. Z nich si americká armáda okopírovala zbytky další vyspělé technologie, zejména v oboru polovodičové a výpočetní techniky. Došlo pak prý i k setkání amerického prezidenta Eisenhowera s mimozemšťany obou stran v roce 1954. Traduje se, že zájemci o smlouvu o spolupráci byli nejprve z Galaktické rady, ale protože nenabízeli nové technologie, ba naopak chtěli, abychom se zřekli atomových zbraní, nebyla žádná smlouva podepsána. Následně po ní měli přijít „šedí“, nejspíše zástupci padlých andělů, kteří nové technologie nabídli za jisté možnosti aktivit tady u nás a smlouva podepsána byla. Nebudu diskutovat, zda byla a je dodržována a oprávněnost Ameriky podepsat smlouvu za celý svět, ale prudký rozmach polovodičové techniky a její vliv na výpočetní techniku spadá do této doby. I vývoj vojenských zbraní se v této a další době urychlil a započaly lety mimo zemskou atmosféru. Uskutečnil se let na Měsíc i Mars, byly tam objeveny snad i známky cizí přítomnosti. – Potud ono sci-fi, které je vzhledem k nespolehlivosti zdrojů pouze spekulativní.

Na zemi se vystřídalo ve dvacátém století několik společenských uspořádání, žádné z nich však nebylo ideální a současná situace na Zemi není dobrá. Lidstvo se přemnožilo a situace se zákulisním vládcům vymyká z rukou. Jimi iniciované války nestačí obyvatelstvo redukovat, nebo udržovat na přijatelné výši. Vyvinuté technologie, zejména HAARP, umožňují válčit s počasím, což se také děje. Sucha, záplavy, tornáda a ostatní jevy ovlivňující zemědělskou produkci, ba snad i evokované zemětřesení na Haiti, škodící podivně, je civilní částí země, sprejování oblohy prý proti přehřívání Země, ale nejspíše pro redukci jejích obyvatel na půl miliardy, která by stačila pro obsluhu těch vyvolených (za mlčenlivého souhlasu loutkových vlád, to vše do válečných plánů zapadá). Stejně jako prakticky na celém světě probíhající válka proti vlastním občanům, omezující jejich životní možnosti, aby stále více výsledků jejich práce se hromadilo v kapsách těch, kdo s podporou padlých mimozemšťanů ovládají penězi a vzájemnými vztahy dění na této Zemi.

Současná situace je tristní. Lidé, pokud nekolaborují s většími kolaboranty zákulisních vládců, apatičtí k vlastnímu zotročování a genocidě, se nechají ubíjet salámovým odkrajování dříve obvyklých životních požitků, rozbíjením schopnosti logického myšlení nevypnutelnou, stupidní a stále opakovanou reklamou, v níž vás třeba na webové stránce pronásleduje Jan Fischer, spínající ruce. Chybí mu už jenom bublina s textem: „Prosím vás, zvolte mě prezidentem. Nikdo jiný vám nedá, co já vám slíbím!“ Na žádost vyplnit prezidentský dotazník však neodpověděl, ačkoli v jiné reklamě vykřikuje z okna: „Ptejte se, na všechno odpovíme!“ Táňa Fišerová pomocí svého volebního štábu také odmítá informace o své osobě, ba považuje je za protizákonné. Zřejmě chce být zvolena jako zajíc v pytli podle vychválení toho pytle, konečně jako většina ostatních. Já chápu, že otázky, které jsem dal do prezidentského dotazníku jsou trochu na tělo, ale prezidentský úřad není prázdninová brigáda, a byla-li dána občanům důvěra volit si svého prezidenta, musí jim být také dána možnost poznat kandidáty i jejich vlastnosti a zásluhy o stát, pro které je mají volit. Všichni kandidáti mají právo mít stejné startovní podmínky, a ne být diskriminováni oproti stranickým kandidátům, kteří nemusí shánět podpisy a často si i kandidaturu kupovat. Dnešní podmínky evidentně diskriminují nestranické kandidáty a popírají rovné podmínky přístupu k volbě. Už to samo vylučuje demokratickou formu vlády lidu.

Ústava není zpráva o počasí a nelze ji měnit každý týden, já vím. O to důkladněji má být sepsána, aby nemohla být zneužita politickými spekulanty a oligarchiemi. Vyzývám proto (asi zbytečně) Ústavní soud, aby zvážil tento nedostatek Ústavy a učinil ještě včas nápravu. Vždyť podle současného stavu by mohl kandidovat i K. H. Frank z roku 1938! Důsledky si snadno domyslíme! Udělat to lze třeba i nařízením podmínek pro kandidaturu – povinnou prověrkou již přihlášených na úrovni odpovídající prezidentskému úřadu, aby se nemohli nabízet jako zajíci v pytli podle slibů. A také úpravou vstupních podmínek, které nyní prokazatelně protežují stranické kandidáty a ještě jim dávají peníze na kampaň. Na odpovědných postech pak zůstávají stále stejní lidé, bez ohledu na společenské zřízení.

Nenuťte občany, aby řešili tyto problémy islandskou cestou!

16. 10. 2012

Ing. Vladimír Veselý

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Mimo to se zajímáme i o místní události z let okupace..

(MILITARY CLUB KOLÍN, 17. 10. 2012 18:02)

http://web.kolin.cz/militaryclub/
MILITARY CLUB KOLÍN je volné sdružení zájemců o vojenskou problematiku. Klub vznikl v roce 1997, od roku 2000 je registrován u Ministerstva vnitra České republiky pod hlavičkou České tábornické unie.



MILITARY CLUB KOLÍN je volné sdružení zájemců o vojenskou problematiku. Klub vznikl v roce 1997, od roku 2000 je registrován u Ministerstva vnitra České republiky pod hlavičkou České tábornické unie.

Mezi hlavní směry zájmu patří československé pohraniční opevnění z let 1935 - 1938 a dějiny druhé světové války a s ní související výzbroj, výstroj, bojová technika a další.

Hlavní pozornost je věnována spojeneckým armádám (především americké a anglické), stranou zájmu nezůstávají ani další účastníci válečného konfliktu. Někteří z členů vlastní dobové uniformy z tohoto období a také originální Jeep FORD - GPW. Mimo událostí z let 1939 až 1945 nezůstávají stranou zájmu ani další válečné konflikty.

Kromě tohoto klub také podniká různé expedice ať již na území republiky tak i do zahraničí. Z těch největších zahraničních nutno připomenout účast na oslavách 60. výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii, expedice na Maginotovu linii, do belgických Arden - místa posledního velkého německého protiútoku, do oblasti Dukelského průsmyku na východním Slovensku a na belgická opevnění v okolí Lutychu.

Na území ČR se každoročně podílíme na "Slavnostech svobody", které připomínají osvobození jihozápadních Čech americkou armádou, pravidelně se zúčastňujeme akcí jako je CIHELNA, Bailey Bridge, Hájili jsme hrad a dalších. Dále je nutné zmínit se o průzkumu čs. pohraničního opevnění, kdy klub spolupracuje s Muzeem československého opevnění - dělostřeleckou tvrzí Bouda a dělostřeleckou tvrzí Hůrka, kde se někteří podílejí na její rekonstrukci. Stejně tak klub úzce spolupracuje s Vojenským muzeem Králíky.

Mimo to se zajímáme i o místní události z let okupace, což je spojeno s průzkumem a mapováním terénu v místech bojišť, bývalých vojenských táborů, skladů, návštěvou pamětníků, pátraní v archivech či v kronikách ...

Re: Mimo to se zajímáme i o místní události z let okupace... co my jen víme?

(MILITARY CLUB KOLÍN, 17. 10. 2012 18:06)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Radar
Radiolokátor neboli radar (anglický akronym pro Radio Detecting And Ranging) - je elektronický přístroj určený k identifikaci, zaměření a určení vzdálenosti objektů pomocí velmi krátkých elektromagnetických vln (centimetrových a decimetrových).
Mikrovlnné energie (používané frekvence se podle určení radiolokátoru pohybují od 30 MHz až po desítky GHz) jsou vysílány ve velmi krátkých impulzech o velkém výkonu (výkon je určující pro dosah a vlastnosti) a v pauzách jsou přijímány odražené vlny. Vyslané vlny se při šíření prostorem mohou odrážet od objektů (cílů) nebo od rozhraní jednotlivých prostředí (oblačnost, rozhraní teplého a studeného vzduchu atd.). Vzdálenost (u letounů tzv. šikmá dálka) detekovaných předmětů je určována pomocí časové korelace vyslaného a přijímaného signálu. U jednoduchých přístrojů se zobrazuje tato vzdálenost v měřítku přístroje jako horizontální délka diagramu, příjem odraženého signálu jako vertikální úsečka. Prostorový obraz poskytují pozdější radiolokátorové sestavy s pohyblivými anténami v horizontálním i vertikálním směru. U dnes obvyklých panoramatických přístrojů horizontální anténa rotuje. Není to však podmínkou, fázované antény umožňují měnit směr vysílání a příjmu i bez pohybu. Moderní 3D přehledový lokátor tedy využívá rotaci antény a zároveň manipuluje s vysílacím a přijímacím svazkem což mu umožňuje měřit výšku cíle. Na stínítku pozorovací obrazovky se paprsek pohybuje souhlasně s anténou a při zachycení odrazu zesílí intenzita jeho světla (tímto způsobem bylo využíváno vlastností luminoforu na stínítku k integrování a tedy jistému způsobu filtrace), současně se vysvěcují úhlové a vzdálenostní značky takže v měřítku přístroje vznikne na obrazovce mapa měřené oblasti s vyznačením všech odrážejících předmětů, jako jsou letadla a lodi s vyznačením jejich dopravních koridorů, velké městské objekty, vodní toky apod. Analogové zobrazovací zařízení jsou dnes nahrazována digitálními (tzv. extraktory) které umožňují zobrazovat více údajů, jsou přesnější v měření parametrů, komfortnější pro uživatele a umožňují snazší distribuci získaných dat uživatelům (případně současné slučování dat z více čidel).
....

Z historie radaru - povídky "historiků vojenství" a realita - viz zde nahoře!

( Würzburg Riese , 17. 10. 2012 17:58)

http://www.army.cz/images/id_8001_9000/8753/radar/k22.htm
1896 Německý fyzik K. Braun zkonstruoval katodovou trubici, která se později stala základem televizních obrazovek a radarových monitorů.
1904 Německý fyzik Ch. Huelsmeyer prováděl pokusy s odrazem rádiových vln od lodí na Rýnu. Na svou aparaturu s názvem „Telemobiloskop“ – předchůdce radaru - získal německý patent č. 165546.
1920 Německý fyzik H. Barkhausen zkonstruoval elektronku, která umožnila sestrojení prvního generátoru mikrovln.
20. léta K navigaci letadel se začaly používat rádiové vysílače, tzv. radiomajáky.
1927 Německý fyzik H. Hollmann při pokusech s odrazem rádiových vln od lodí a letadel poprvé použil mikrovlny. Během 2. světové války se podílel na konstrukci německých radarů.
1935 Skotský elektrotechnik sir R. Watson-Watt zkonstruoval první prakticky použitelný přístroj pro rádiovou detekci letadel pomocí mikrovln. Stal se tak skutečným vynálezcem radaru. Originál jeho přístroje je exponátem londýnského Science Museum.
konec 30. let Pokusy s radary se prováděly ve Velké Británii, Německu, USA, Sovětském svazu, Francii a Holandsku.
1939 Po vypuknutí 2. světové války byly na jižním a východním pobřeží Velké Británie instalovány radary. Jejich úkolem bylo varovat před nebezpečím německých náletů při Bitvě o Británii.
1940 Prakticky současně zkonstruovali H. Boot a J. Randall ve Velké Británii a H. Hollmann v Německu magnetron - speciální elektronku, která se brzy stala nejrozšířenějším zdrojem mikrovln pro radary.
1940 V USA byl zařazen do výzbroje první vojenský radar SRC-270. Během 2. světové války investovaly Spojené státy do vývoje radarové techniky 2,1 miliardy dolarů. Tato suma byla srovnatelná s náklady na vývoj atomové pumy.
1941 Radary se začaly v široké míře používat k navigaci lodí a letadel, k pátrání po nepřátelských lodích a letadlech, k řízení palby dělostřelectva, jako všestranné palubní radary stíhaček a bombardérů.

podle těchto blábolilů army.cztohle v ČSR i okupované prý neexistovalo:
Trofejní německé radary Würzburg Riese - Astronomický ústav AV ČR
Trofejní německé radary Würzburg Riese. (převzato ze serveru Badatelna). Pokud máte zájem prohlédnout si dva zachovalé a dodnes funkční radiolokátory ... www.asu.cas.cz/trofejni-radary
a
jeho páteří byl trofejní radar RZ III (Freya) umístěný na pardubickém letišti. Radar byl upraven v plzeňské Škodovce (tehdy závodech V. I. Lenina), kde krátce po válce adaptovali a opravovali trofejní německé radary pro potřeby armády. ...žádné německé radary prý neexistovali - jako nyní UFO a ufoni!