Svobodné noviny na internetu

Jak již bylo napsáno dříve, v sobotu 17. listopadu 2012 se v jihočeské metropoli uskutečnila protestní demonstrace, vyhlášená třeboňskými studenty proti krajské koaliční vládě ČSSD a KSČM. Zejména pak proti jmenování zástupkyně komunistů jako radní pro školství a kulturu. Tisková zpráva studentské iniciativy nesla název: „Nedovolme komunistům návrat k moci.“

Další průběh je zcela příznačný. Na koridu českobudějovického náměstí byla vhozena zápasnická pláštěnka, zpochybňující oprávněnost volebního výsledku k vydání hejtmanského dekretu o jmenování, což podráždilo zuřícího tora (býk), znovu se stavícího na nohy, kterému nikdy nebyly zpřeráženy, jen byl po dobu iluminace naší veřejnosti se zlodějskou transformací uzavřen v nepříliš tísnivém corralu (ohradě). A dalo by se tak (po španělsku) říci: „Corrida začíná…“

Bezprostředně při sobotní akci proti komplotu ČSSD s KSČM ve vedení kraje byla předložena k podpisu petice, která pokračovala i na internetových stránkách a zároveň byla vyhlášena studentská stávka v dalším týdnu (čtvrtek 22. 11. 2012), ke které se připojila řada studentů jihočeských škol. Českobudějovický deník, modrý to bratr rudé Jihočeské pravdy, v průběhu týdne oznámil, že studenti chystají ještě další demonstraci na čtvrtek 29. 11. 2012. Tentokráte na Piaristickém náměstí, neboť centrální rynk je již obsazen adventními radovánkami s mocným obžerstvím. Nutno uvést, že byly otištěny názory různých občanů, např. z Dačic, Písku, Blatné… Pochopitelně s rozdílnými názory. Pokračuje ve slangu koridy, mohu to přirovnat k prvnímu dějství, ve kterém vystoupili torero, matadoři a pikadoři.

Zastánci rudých, napadající oprávněnost pojmu „Vyšší princip mravní“, argumentovali tím, že komunistická strana v roce 1989 zakázána nebyla a měla 1,6 mil. členů. Většina z nich převlékla kabát a zakotvila v jiných partajích, na polistopadovém vládnutí se podílela. A nestydí se za to! Uvádějí, že KSČM je stranou parlamentní a voliči dali jasně najevo svou vůli. Proti tomu kritizují např. stranu Lidem paní Peake, která volena nebyla, a přece sedí ve vládě, a to na dosti vysokém křesle, a nestydí se ani za vedenou asociální politiku. Dokonce ani kandidáti na funkci prezidenta republiky se za své dřívější členství v KSČ nestydí!!!

Naproti tomu sympatizanti se studenty uvádějí, že rozčarování z politického parcelování roste a skepse občanů dosahuje nevídaných rozměrů. Je tady nezájem, lhostejnost, apatie. Právě díky těm převlékačům z KSČ, kteří se usadili v ekonomicko-mocenských pozicích. Proto vítají příkladný postoj studentů třeboňského gymnázia. Výsledky voleb podle nich snad dokládají, že jsme národ bez paměti. Cožpak nevíme, že komunistická strana stále vyznává bratrovražednou ideologii třídního boje? Varují otázkou, zda se komunisti, až si budou jisti svojí beztrestností, nebudou chovat stejně jako předtím?!

Aniž bych se cítil být prorokem, rád bych na prostranství Piaristického náměstí, které je zcela určitě místem pietním, očekával druhé dějství s kvalifikovanějšími banderilleros s ostrými bandarillami. Uvidíme.

Výsledek? S klidným svědomím mohu prohlásit, že podle očekávání. Není nadto, být přítomen na místě – a následně si přečíst místní zpravodajství. Už na samém začátku jsem totiž spatřil bývalou soudružku rudou novinářku, tehdy pověřenou ideologickou rubrikou soudruha krajského vedoucího tajemníka Slavíka. To byly labutí písně. Že by dneska, právě před klášterem Obětování Panny Marie psala tužkou z redakce Katolického týdeníku, který její statě (na rozdíl od jiných kritických) bezproblémově otiskuje?? Ale věnujme se raději dalšímu průběhu.

Leč ta nadhozená otázka situaci dostatečně vykresluje. Internetové vydání Deníku nejprve informovalo o křiklounech: „Zimolo, nedej se! ČSSD a KSČM byly demokraticky zvoleny, tak není proč protestovat!“. Nikde jsem ale nečetl ironicky zvolané: „Baborová na Hrad!“ A právě v tom je to zakleté kouzlo probíhající koridy. S jedním z „křiklounů“ jsem osobně hovořil. „Nikdy jsem nebyl komunistou. Naší ‚kulacké‘ rodině sebrali majetek, dodneška nebyl vyřízen transformační zákon, povinná náhrada. JZD krachlo, majetek se rozkradl. Tak jako v celém státě. Přitom Schwarzenberg dostal všechno zpátky, i náhradu za zatopené lesy. Chemik ministrem financí! Před Listopadem nebyl žádný státní dluh, a jaký je dnes? Kde je zlato republiky? A nejen zlato, ale i „stříbro“?! Copak na Hrad nekandidují bývalí komunisté?“ Ještě bych mohl pokračovat. Sám stroze dodávám: „Komu dneska patří fabrika Koh-i-noor? Kdo je ve funkcích na ETE? Jak se při prvních (svobodných a demokratických???) volbách dostali komunisté na místní radnici? To by mladí studenti měli především znát a proti tomu protestovat!!!

V davu jsem zahlédl sklopenou hlavu bývalého hejtmana Zahradníka (ODS). Vždyť i on má na tom svoji „zásluhu“. V průběhu večera se u mikrofonu vystřídal mluvčí Pedagogické fakulty, byla vyjádřena sympatie a podpora univerzitního senátu, rektora JčU, režiséra Jiřího Stracha, profesora Tomáše Halíka. Studenti informovali o průběhu jednání s hejtmanem Zimolou (do funkce nejmenuje, V. Baborová byla zvolena plénem), jako varovné memento byl přečten úryvek z komunistického Manifestu, své neblahé zkušenosti sdělili sloužící u PTP. Pozdravil i polárník J. Pavlíček z Písku, se kterým jsme zavzpomínali na první krajské volby, kdy jsme spolu kandidovali za Pravicový blok. Už tehdy se psala začáteční kapitola současného stavu, kterou si voliči vůbec neuvědomovali. Volili různobarevné partaje, které nám buď přímo zarudly, nebo svým způsobem vládnutí k tomu daly přímý podnět. V improvizovaném programu zazněla i státní hymna celého shromáždění, které čekalo na avizovaný příjezd kandidující osoby na funkci prezidenta republiky, která se vyjádřila, že spolupráci s komunisty zásadně odmítá. „Kdo to bude?“ zaznělo v mém okolí.

Vlastní dedukce byla naprosto jasná a brzy se naplnila. Potleskem byla přivítána, i po krátkém vystoupení vyprovozena, hvězda dnešního večera – MUDr. Zuzana Roithová. Hned v úvodu uvedla, že by ale nechtěla být spojována s prezidentskou kampaní. Svým vystoupením však nenechala nikoho na pochybách, že je kandidátem velice důstojným. Žel, v naší ateistické společnosti naprosto nedoceněným. Duchovního rozměru se nám stále více nedostává, a proto je takový i výsledek voleb. Sama varovala skutečností, že přes 3 miliony lidí k volbám nepřišlo. Tím se právě znovu dere k moci strana komunistická, jejíž ideologie je pro soudný národ nepřijatelná. Při odchodu snad trochu zrozpačitěla a zcela zavřela oči, když do mikrofonu zaznělo závěrečné a hlasité: „Proletáři všech zemí…“ a dav mohutně zaburácel: „…jděte do prdele!“ Podobné mi připadlo na IT, kde ke stručné zprávě Deník uvedl: „Více čtěte v pátečním vydání“ (myšleno novinovém).

Poslední, třetí dějství koridy končí tím, že přijde matador a udolanému býkovi uřízne uši a oháňku. Jen velice nerad bych byl obviňován k podněcování občanského nepokoje či dokonce občanské válce. Nechám proto zaznít člověka uznávaného historií a celým světem - Winstona Churchilla.

• Pokusit se udržovat dobré styky s komunisty je totéž, jako ucházet se o přízeň krokodýla. Nevíte, zda ho máte pošimrat pod bradou, nebo praštit po hlavě. Když otevře hubu, nemůžete říci, jestli se bude smát, nebo vás sežere.     

• Socialismus je filozofie neúspěchu, krédo nevědomosti a evangelium závisti.

• Socialismus je jako sen. Dříve nebo později se probudíte do reality.

• Všichni lidé jsou stvořeni sobě rovnými, říká americká Deklarace nezávislosti. Všem lidem má být zajištěna rovnost, říkají komunisté.

• Kdyby byli komunisté na Sahaře, byl by i písek na příděl.

• Když skončí válka obrů, začnou války trpaslíků.

Pro své čisté svědomí musím ještě poukázat na reakci významného komentátora Jana Petránka bezprostředně po volbách: „Tak jako nechvalně skončil socialismu, tak nechvalně končí i kapitalismus. Takovýmto způsobem vládnutí se svět nemůže ubírat dál…“

František Růžička, České Budějovice