Svobodné noviny na internetu

Za necelý týden nás čekají Vánoce, ony dlouho vyhlížené svátky klidu a pohody v kruhu rodinném. Zatímco se většina z nás těší na pár dní zaslouženého volna, naše vnitropolitická situace mnoho klidu neslibuje.

Po náhle vypuknuvší aféře Drobil na Ministerstvu životního prostředí je pořádně rušno: má se hlasovat o nedůvěře vládě, tisíce nespokojených lékařů dávají výpověď ze zaměstnání, z policie opakovaně unikají důvěrné informace o průběhu vyšetřování. Všechno to jen málo svědčí o stabilitě naší demokracie a ještě méně o existenci právního státu. Spíše o právní džungli a „Divokém východu“. Hrozí nám vládní krize?

Ano, takový je stav naší „demokracie“ na sklonku roku 2010, jednadvacet let od pádu totalitního režimu. V politickém životě se věru občas stávají zvláštní věci. Na jedné straně se z málo pochopitelných důvodů udržuje „velká koalice“ ODS a ČSSD na radnicích velkých měst, jako jakási obrana proti možným politickým změnám a ztrátě koryt a korýtek ve správních a dozorčích radách polostátních firem, na straně druhé jsme naopak svědky nejrůznějších politických „divadýlek“, která nás mají přesvědčit o nesmiřitelnosti politických programů „tradičních rivalů“ – ODS a ČSSD. Kdo chce, ať tomu věří…

„Válcování“ a hloupost. Tak bychom mohli stručně a výstižně nazvat to, co předvedla v pátek 17. 12. 2010 vládní koalice v případě schvalování návrhu na omezení imunity poslanců a senátorů. Třebaže se nedívám na záznamy z jednání Parlamentu ČR často, tentokrát jsem udělal výjimku. Z internetu jsem se dozvěděl, že Poslaneckou sněmovnou neprošel návrh na omezení imunity, a to vinou ČSSD. Teprve tento odvysílaný záznam mně objasnil, jak to vlastně bylo a kdo soustavně obelhává voliče.

Účelové dezinformace, překrucování faktů, vzájemná napadání a urážky poslanců, agresivita jedněch a nezájem druhých, kteří si listovali v denním tisku nebo si hráli s notebookem, to je každodenní „pracovní“ vizitka těch, které si občané zvolili jako své zástupce v parlamentu. Řekněme rovnou: zvolili si špatně. Pokolikáté už? Kdyby ty lavice zůstaly prázdné, aspoň bychom ušetřili zbytečně vyhozené peníze.

Nikoho proto nemohlo překvapit, že při klíčovém hlasování nebyl přítomen ani předkladatel zmíněného návrhu, totiž premiér P. Načas, ani ministr P. Drobil, jehož aféra do základů otřásla vládní koalicí. Tato schůze Poslanecké sněmovny ukázala ovšem i řadu zajímavých skutečností, které běžný občan nemá šanci zaregistrovat: věcné argumenty některých poslanců ČSSD (J. Tejc, B. Sobotka, L. Zaorálek), ale zejména velmi korektní projev D. Ratha, který na rozdíl od jiných poslanců dokázal kultivovaně mluvit i bez papíru. Na opačném pólu se ovšem ocitl P. Gazdík, jehož poťouchlá poznámka na adresu D. Ratha se dá charakterizovat jako potvrzení platnosti lidového přísloví: „Podle sebe soudím tebe.“ V jeho případě to platí doslova.

Z výše uvedeného jednání jsem nabyl přesvědčení o tom, že ČSSD po odchodu J. Paroubka z čela strany se pozvolna mění ve skutečnou, konstruktivní opozici. V případě ODS bych použil přirovnání z meteorologických předpovědí: setrvalý stav. A u TOP 09? Je to stále horší a horší… Kníže buď spí, nebo si čte noviny a P. Gazdík pronáší do mikrofonu hlouposti.

Když tak sleduji další vývoj aféry Drobil a to, jak se její aktéři zaplétají do svých vlastních lží, je mi z té naší zastupitelské „demokracie“ smutno. Ale tak to asi má být, protože naši politici stále ještě nenašli odvahu zavést demokracii přímou. Ta pro ně představuje smrtelné ohrožení: přišli by jak o svou moc, tak i o svá plná korýtka.

19. 12. 2010

- RJ -