Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poslové smrti – František Růžička

10. 1. 2014

Ve většině původních kultur panovala víra, že člověk má hodinu své smrti dopředu přesně stanovenou. Jak se můžeme dočíst z irské lidové kultury, i zde se objevovala víla smrti, o které se říkalo, že její truchlivý nářek věští smrt. Podle zdejších pověstí má dlouhé rudé vlasy a češe si je jako mořská panna. Jistá irská badatelka, zabývající se paranormálními jevy, zaznamenala řadu jiných případů existence víly zvěstující odchod z tohoto světa.

Tak vám nevím, proč jsem si na tuto literární tvorbu vzpomněl právě v okamžiku, kdy jsem v televizních zprávách sledoval záběry ze Staroměstského náměstí, kde rusovlasá bojovnice proti „církevním restitucím“ (Lenka Procházková) jako by zvěstovala poslední hodinu celé Církvi svaté.

Pokud by to bylo opravdu jen a jen proti obnově Mariánského sloupu, pak je nutné uvést, že o stavbě či nestavbě rozhoduje v každé demokratické společnosti příslušný stavební a správní orgán, když vynechávám politický aspekt dané doby. A dále je třeba bez jízlivosti dodat, že se tak původně stalo roku 1648 z vůle tehdy ještě věřícího lidu jako poděkování za úspěšnou obranu před Švédy. Tři roky stál na Staroměstském náměstí pospolu s pomníkem Jana Husa. V listopadu 1918 byl stržen rozvášněným davem, který v něm spatřoval symbol habsburské monarchie. Za hlavního původce činu je označován bohém Franta Sauer, který se zaštiťoval ČSNS a Československou sociálně demokratickou stranou dělnickou. Ejhle, kde kořeny dnešní nenávisti vězí!!!

K umocnění mého pocitu došlo bezprostředně nato, když z televizní obrazovky hlásal svoji ideologickou víru spolu s předběžným naplňováním volebního programu předseda „vítězné“ volební strany ČSSD Bohuslav Sobotka. Bylo to několik dní po výročí „sametového listopadu“. Pan předseda postsocialisticky smýšlející strany připomněl ateistickému národu slova papeže Františka o tom, že církev má žít chudě! Jak poučné po dračce o Lidový dům, kterou rozhodoval až Ústavní soud.

Mohlo by se k tomu tématu ještě mnohé přidat. Ale zcela záměrně jen nastavím zrcadlo otázkou – nebo spíše připomínkou kodexu o tom, jak by měl žít sám lidem zvolený poslanec. Připomeňme si ty, kteří se v době nedávné stali opravdovými „hlavouny“ a „tahouny“ společnosti.

● Zeman – Se zásluhou na opoziční smlouvě, po následném výprasku od samotné ČSSD to letos dotáhl až na Hrad. Pokud se dobře dívám, slyším a čtu, tak mu dnes většina jen spílá. Za sklony k aroganci, alkoholu, neurvalosti k novinářům, pomstychtivosti na politickém kolbišti…

● Špidla – Zvaný trpaslík Špidlík, nesmírně pracovitý, po parcích běhající, doklusal až do Bruselu. Mohli jsme se dočíst, jak málo mu za to platili. Dosadí ho teď na „sociál“, aby dál ubíral starým a nemohoucím?

● Gross – Grošovaný mašinfíra Standa, který si odvezl plný tendr papírových akcií. Prý si z toho LD (Lidového domu) svým advokátským umem a nonšalantností vydělal nejvíc.

● Tvrdík – Tak ten opravdu přitvrdil muziku. Zlaté aerolinky se z modrého nebe vnořily přímo do hnoje a moře dluhů.

● Paroubek – Ten si alespoň vyženil atraktivní blondýnu, dokonce chytrou, která píše i knihy. Navařeno už měl jistě z RaJe. No a na založení a volební propadák nové partaje zase tak moc nepotřeboval.

● Hašek – Bodrý Moravák, kdo by to do něj řekl. Jako hejtman se stal i pučistou. To jsou dneska moresy! V koláži jsem jej viděl v uniformě LM. To by Staromáku náramně slušelo.

● Sobotka – Potící se otazník. Tak jej předvedl upachtěného, upoceného, bez odpovědnosti za volební úspěch (neúspěchem byl jen sestup do nižšího patra oblíbenosti) náš tisk… Otazník i do budoucnosti – slepování zapatlaných střepů rozbitého zrcadla. Co z nás bude za pár roků???

Nejspíše je to úděl národa. Tak jako každý sportovní nadšenec dokáže zasvěceně prorokovat a radit fotbalové i hokejové reprezentaci po šencích, tak každý ateista se nejlépe vyzná v „církevních restitucích“, stejně jako kdejaký bezdomovec v makroekonomice a finančním hospodářství. Proč si tedy raději nepřipomenout něco z odborných a podložených (i dostupných) pramenů.

Právě při nedávných předčasných parlamentních volbách spustil kdosi (ČSSD začalo téct do bot v důsledku klesajících preferencí) nový humbuk kolem areálu Pražského hradu, který je dle dostupné evidence největším souvislým hradním komplexem na světě. Připomeňme, že samotná katedrála byla ze zákona o majetkovém narovnání vyňata z roku 2010 slavnostně podepsanou dohodou se shodou obou stran (státu a církve). Jedná se tedy o domy metropolitní kapituly, které k církevnímu životu katedrály ale neodmyslitelně patří.

Připadá mi to, že na počátku nového století už většina národa zcela ztratila vztah k vlastní historii, tvůrčím panovníkům, podporujícím donátorům i duchovním patronům i sounáležitost s celou křesťanskou Evropou. Kam se poděla vlastenecká myšlenka společného majetku, který se stále ještě odpařuje? Komu patřil? Kdo ho vlastní teď? Politické strany? Zloději? Kmotři? Nadnárodní uskupení?

Rád bych připomenul historii, která by měla být součástí každého národa. V duchu církevní tradice (evropské i celosvětové) patří každý kostel Bohu. Je zasvěcen jistému patronu (pražské katedrála dokonce třem) a spravuje jej věřící lid. Bývalo ho hodně v této zemi. Už není. Také sám sebe postupně zaprodal (Leninovi, Hitlerovi, Stalinovi, volnomyšlenkářům) nebo přetransformoval na jinou úroveň myšlení. O pražskou katedrálu vždy pečovala metropolitní kapitula, panovník a arcibiskup. Jistěže je zároveň symbolem státním či národním, což určitě ale není majetkovým právem. Podobně tomu bývalo s kapličkou na každé vesnici. Lidé si ji s panem farářem postavili, zasvětili a starali se. Komančové zestátnili, zdevastovali, rozstříleli… Stejně jako nepohodlné svědky nahnali na uran. Špatné dědictví otců nám ponechali. Polorozvaliny a rozvaliny se dnes vracejí. Lukrativní by mělo dál patřit chudému proletariátu! Aby dále devastoval? Když chce v dnešní době svobody věřící uskutečnit pohřební obřad v kapli na hřbitově, musí si dojít k „soudruhovi předsedovi na národní výbor“ pro souhlas a klíč. Smí si tam potom ještě vůbec zaklinkat na umíráček?

Skončil jsem u kapliček na venkově, tak ještě pohled do okolní přírody. Přes půl století soudruh stát hospodařil na cizím (lesy, pozemky, budovy, honosná sídla, kulturní památky). Pochopitelně, nejlépe se vždy dojí sousedovic kráva a chutnají jeho jablka. A teď se znovu snaží. Ještě z větší intenzitou. Jako Lidie Karabelniková. Vyplundrovat v lesích, co dosud nestačil. Nečtete noviny? Neposloucháte zprávy? Tak se více zajímejte! Navracení majetku provázejí komplikace. Od církevních subjektů se ozývají nesčetné stížnosti na obstrukce povinných subjektů. Taková je skutečnost, dobře vnímající občané, bez klapek na očích a vatičce v uších. Nelze opomenout, že pojem „církevní restituce“ je náležitě zavádějící. Jedná se o zákon o majetkovém narovnání – ve své podstatě počátek odluky církve od státu. Realizací zákona tímto majetkem ve své podstatě církev nezbohatne – jen se změní způsob jejího financování v horizontu dalších let. Dodejme, že zákon o půdě z počátku devadesátých let způsobil blokaci, která po celá dvě desetiletí působila komplikace všem stranám. Nikdo se neozýval, nikdo neprotestoval. Také je zadokumentováno, že církve se zřekly finančních náhrad za užívání jejich majetku po celou dobu totality i za dobu 24 let demokratického zřízení. To bojovníci ve své pravdomluvnosti raději zatajují. Poslanecká sněmovna většinové shody dosáhla i se zástupci ČSSD a KSČM. Zároveň je nastolena právní jistota současných držitelů církevního majetku, a to soukromých osob, obcí, měst i krajů. Tento majetek, zůstávající v držení dosavadních uživatelů, má několikrát větší hodnotu než přiznaná finanční náhrada, která ve své podstatě činí jen nepatrný zlomek hodnot prošustrovaných ze státního rozpočtu – i za vlády ČSSD. Otázku časového mezníku (únor 1948) ponechávám stranou. Padni, komu padni. Nechť promluví archivy. Ale pravdivě. Nikoliv s prezidentskou amnestií jako na Strahově.

V závěru bych rád odkázal na zpracovaný a dostupný grafický model o financování církví. Od roku 2013 by rokem 2041 měly výdaje státu na církve nadále mít vzestupnou tendenci. Přijetím majetkového vyrovnání dojde tímto rokem k poklesu na úroveň „nula“. Absolutní odluka. Kdo chce chápat, pochopí. Kdo nechce, nikdy nepochopí. Ještě lze uvést (prošlo tiskem) příklad Rubensových obrazů z kostela sv. Tomáše na Malé Straně. Byly objednány převorem malostranských augustiniánů přímo u Rubense roku 1637. Podobně je tomu s obrazy Vyšebrodského cyklu (původ zřejmě 14. stol.).

Připomeňme, že prvoinstanční i druhoinstanční soud rozhodl o jejich vrácení již v devadesátých letech. Nejvyšší soud a nakonec Ústavní soud usnesení zrušil. Jaký to máme vlastně postsocialistický výklad práva? Podstatou verdiktu prý bylo, že obrazy se v roce 1948 nacházely v Národní galerii!!! Ano, ovšem. Byly tam totiž zapůjčeny a stát československý, socialistický ani český nikdy za ně nezaplatil, ani je nechtěl odkoupit. Takže: musí právně patřit skutečnému vlastníkovi, i když zůstanou dál viset v galerii. Bohužel, ateistický lid současného svobodomyšlenkářsky smýšlejícího národa nezná ani základní institut o tom, co jsou „církve“ a co jsou „řeholní komunity“.  Decimálka jako Dalmácie. Na PŠM (politické školení mužstva) s vámi! Nebo zpátky do VUMLu. Možná že by školení mohl ve svém divadélku dávat i Spejbl a Hurvínek. Nebo Mánička, či přímo umělecká protagonistka Helena Štáchová. Ta se v „největším deníku v ČR“ (Metro 6. 12. 2013) prezentovala sloupkem Habemus papam! Přímo pikantní je poslední věta: „Zkrátka, aby to vše mohla ta hodná církev lidem dát, musí jim to nejdříve sebrat, chápete?“  Pepo, Pepo – „Habemus další venkovskou slepici s diplomem“ – řekni to sousedkám.

Jakýsi unisono hlásek s hřmotem „snad příštího“ pana vládního premiéra. Ten se, jako tonoucí, místo stébla chytil samotného papeže Františka. „Církev má žít chudě!“ – 20. 11. 2013 pravil do objektivu televizních kamer. Což takhle také trochu sebereflexe? Jakpak má žít sir poslanec? Nota bene za proletářskou ČSSD? Všechno za půl peněz nebo dokonce „zadara“ a k tomu ještě další prebendy. Ještě ani nepracují a již mají své asistenty. Po krajích českých, postsocialistických, najdete na venkově bezpočet farních budov v dezolátním stavu. Což kdyby to poslanci a bojovníci proti Církvi svaté na nich zkusili. Každý sám, ovšem! A platit si náklady z církevně státního platu. Pan předseda neví ani, kolik stojí litr mléčka a osminka máslíčka, krajíček chlebíčka, natož aby věděl, kolik bere takový diecézní biskup. Nebýt křesťanské kultury, tak by nejspíše neuměl ještě ani číst. Netřeba, aby tam žil až do smrti v celibátu. Mohl by to zkusil ještě v některém sociálním ústavu, kam se ukládají dementní stařečkové, a hned potom na exkurzi do hospice třeba v Prachaticích a studovat tok financí potřebných na provoz. Proč tam třeba státní Lesy neposílají sponzorské dary z toho, co vytěžily, a vyvádí kamsi do neznáma? Ještě bych doporučil některý z klášterů, třeba Želiv, kam byli v počátku padesátých let 20. století internování kněží. Tento prosperující ekonomický celek byl pak přesocializován na psychiatrickou léčebnu a v dezolátním stavu vrácen. Dnes by tam poznal, jak těžce se bez dostatku financí takový objekt znovu uvádí ke své původní prosperitě. Třeba by mu i s láskou bližního vystrojili poslanecké Vánoce. Proč je vlastně drží? Nebyl by platnější při výkonu veřejně prospěšných prací? S ušankou přes ouška a vizitkou „Hrdý buď!“. V poslední fázi svého tvůrčího úsilí o sestavení vlády se dokonce dušoval, že ministerstvo zemědělství nepustí lidovcům, protože by – chraň Bože! – mohli urychlit „restituce|“ (správně: navracení zabraného majetku).

Pozadu nemohou zůstat ani sdělovací prostředky. Pod hlavičkou „charity“ teď zpovídají lidičky na ulici, aby se jim dostalo ujištění, že tito lidé už přispívat nebudou, protože církve mají dost! Proč jim ale nepřipomenout, že státní dluh již činí 1,8 bilionu Kč? Dovedete si představit tu haldu, která se promění v hlad dorůstajících generací? A nikdo neječí jako Viktorka pod splavem. Snad jen pan profesor Cyril Höschl si na své stránce v Reflexu dovolil decentně připomenout, že 75 miliard pro církve (rozložených v čase) nám slovutná ČNB zlevněním koruny proti euru sebrala ze dne na den! Já k tomu dodávám, že to připomíná komunistickou devalvaci z měnové reformy roku 1953.

Dost jsem nad tím přemýšlel, ale nakonec dávám za pravdu svému dávném spolužákovi ze základky. Napsal mi, že každý -ismus je svinstvo. Určitě. Naši předkové prošli feudalismem, kapitalismem, naši rodičové leninismem a fašismem. Na nás spadnul stalinismus, spravedlivý socialismus, prohnilý imperialismus, božský normalismus a ryze zlodějský český kapitalismus. Takže naše dětičky si budou plnými doušky užívat to poslední - ateismus. Pak už žádný -ismus nebude. Pouze -ám. Islám. S ním jedině spravedlivé právo šária. Jen aby se nám z něj nevyklubal tajemný islamismus. Utěšují mě však slova populárního a uznávaného vědce Jiřího Grygara: „Vědecký ateismus je hrozná pavěda“. Bože, odpusť mně hříšnému. Mea culpa…

P. S.: Bůh miluje ateisty, protože ho neobtěžují svými problémy!!!

František Růžička, České Budějovice

 

Popis foto:

V okamžiku, kdy jsem se pozorně zadíval na gobelín v jednom ze sálů Muzea katedrály sv. Jakuba Staršího ve španělském Santiagu de Compostela, vzpomněl jsem si na bonmot Miloše Zemana (v té době ještě nebyl prezidentem): „Na každou svini se brousí nůž…“

p1220033.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nepochopení

(Rafael, 15. 1. 2014 13:32)

Koncem listopadu vyšel v LN článek "Svatý otec nepochopen". Autor Stanislav Balík, katedra politologie FSS MU. Nerad bych znesvětil autorské právo, a tak pouze opisuji několik nosných myšlenek, úzce souvisejících.

...O čem tak asi má papež napsat, či promluvit, aby to zaujalo i česká média? Spolehlivě zabírá antikoncepce, rozvody, kněžské svěcení žen a zvláště v posledních měsících a letech, chudoba. V tu chvíli se vyrojí bezpočty znalců církevního sociálního učení...
...V závěru roku byla zveřejněna papežova apoštolská exhortace "Radost evangelia". Obrací se k věřícím, aby je vyzval k nové etapě evangelizace.
Český text je postupně uveřejňován na webu české sekce Rádio Vatikán...
...Papež se osobně významně uskromnil a snaží se žít podobně prostě jako před svým zvolením. Nicméně nerozdal vatikánský majetek, ani nevyzývá světové diecéze, aby se vzdaly svého vlastnictví. Požaduje, aby sloužily...
...Ti, kdo by ve Františkovi chtěli vidět socialistu, se mýlí... Výklady, že se církev má vzdát svého majetku, podsouvají papeži slova, která nevyřkl...
...Ani ČSSD svůj majetek nerozdává. Sociální demokracie má hájit zájmy nižších vrtev. Není to tak dlouho, co za podivného a nerovného přispění ÚS restituovala Lidový dům... Později ho neprodala a peníze z prodeje nerozdala chudým...
Komunisté, tak hlasitě žádající chudou církev, každoročně získávají nemalý majetek včetně nemovitostí jako dědictví po některých svých zemřelých členech. Kolik z něho rozdali, kolikrát z něj navařili polévku bezdomovcům, kolik azylových domů pro matky v tísni zařídili?...
...Takže ono to s oním požadavkem chudé církve není tak prvoplánově jednoduché...

Nezbývá než za tato slova poděkovat.