Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prezident-plivník nás „poučil“ o historii

11. 1. 2018

Motto: „Komunista zůstane komunistou, i kdyby trakaře padaly.“

Prezident M. Zeman, označovaný pražskými kavárníky za „monstrum z hradního obludária“, se rozhodl, že nepovede žádnou předvolební kampaň, ale rovnou si to vyřídí se všemi postavami českých a československých dějin, hlavně s těmi z období po 2. světové válce. Vzal to hezky od podlahy. Opíraje se o řečnický stolek, aby neupadl pod tíhou vlastních myšlenek, dal pozvaným návštěvníkům slavnostního shromáždění k 100. výročí vzniku ČSR pořádnou lekci z dějin.

Všichni historikové museli jen koukat s otevřenými ústy (či hubou?), jak to nandal všem těm „poserům“ (tak kdysi Čechy označil i jeho prezidentský vyzyvatel M. Topolánek), kteří v dějinách pokazili, co se dalo. Kdyby tehdy žil M. Zeman a měl možnost zasáhnout do běhu dějin, určitě by to dopadlo jinak. A když by na to nestačil on sám, Ovčáček s Mynářem by mu určitě pohotově přispěchali na pomoc.

Pár dní před prezidentskou volbou jsme se dozvěděli od lékařského konzilia nejen to, že je Zeman zcela zdráv (každý, kdo dobře vidí, je přesvědčen o opaku; někteří dokonce předpovídají, že mu zbývá jen pár měsíců života), ale dostalo se nám i poučení o tom, jak se máme dívat na nedávné české a československé dějiny.

Nebýt Zemana, tohoto „historika“-samouka (nebo spíše obsesivního hysterika?), o němž někteří představitelé „kavárny“ prohlašují, že není žádným vzdělancem, ale pouhým čtenářem mnoha knih, zůstaly by naše vědomosti o historii torzovité. Zeman nás poučil – lépe než o ekonomii a prognostice, kterým se před mnoha desítkami let vyučil na „nejtěžší střední škole u nás“, jak se dříve říkávalo VŠE.

Zemanův exkurs do dějin by se mohl zdát netradiční a věcně správný, ale bohužel není. Prezident se prý nedávno, když v Lánech jmenoval A. Babiše premiérem, nakazil jakýmsi virem. Není to smrtelné, ale může to na lidském zdraví zanechat neblahé následky.  Nějakou dobu totiž smrkal (dokonce i do mikrofonů) a zřejmě se mu to dostalo až na mozek. A tak začal, podobně jako Babiš, jen blábolit a blábolit. Vrcholem jeho prezidentských exhibicí se stal právě výše zmíněný projev.

Informaci o nejnovějších výrocích M. Zemana z 9. 1. 2018 přinesly hlavní noviny či zpravodajské servery – téměř bez výjimky. Výroky, kterých se prezident dopustil, mají silnou odezvu u veřejnosti, a to navzdory tomu, že ČT o nich zcela pomlčela. Snad kvůli „politické korektnosti“, která je teď v módě. Tyto reakce jsou samozřejmě, jak jinak, zcela negativní. Zeman si tím, že si „nevidí do huby“, nadělal nejen do bot, ale i do gatí.

Vtipálek, který mu poradil, aby říkal takové pitomosti, dopomohl Zemanovi zcela spolehlivě k tomu, že již v prvním kole nadcházejících prezidentských voleb neuspěje a nepostoupí dál. Ocitne se natrvalo mimo politiku. Pro tuto zemi to bude jen dobře. Zemanovi loutkovodiči se už postarají o to, aby jeho politická mrtvola byla v tichosti odklizena z dosahu televizních kamer a rozhlasových mikrofonů. Jejich guru se může zase v klidu vrátit na Vysočinu, aby tam objímal stromy, plavil se na místním „moři“ v gumovém člunu a čekal, až ho Nejvyšší povolá k Poslednímu soudu. Jistě to dlouho trvat nebude…

●●●

zeman--2018.jpg

Popisek: Věřili byste tomu, že tento zchátralý, alkoholem těžce poznamenaný stařec si troufá ještě dalších pět let vykonávat zodpovědnou a náročnou funkci prezidenta republiky? Buďme k němu milosrdní a pošleme ho na zasloužený odpočinek, kam už dávno patří! Ušetříme si tak náklady za státní pohřeb. Zvolme si místo něho prezidenta mladšího a lepšího!

─────

Přejděme teď od nevážného tónu k úrovni zcela vážné. Vždyť u prezidenta republiky by mělo jít vždy jen o věci vážné. Proto ho máme a proto si ho někteří občané váží (nebo by si ho rádi vážili) a považují ho za svůj vzor. Jsou však i výjimky. Mezi ně patřím i já.

Řeknu to stručně a jasně: Zeman je nevyzpytatelné a krajně nebezpečné politické monstrum, které si úctu nezaslouží, protože této zemi a jejím občanům jenom škodí. Představuje bezpečnostní riziko pro tento stát a dělá soustavnou ostudu všude, kde se objeví. Výše zmíněný projev je jen pokračováním této nikdy nekončící série.

Musím to uvést, i když se to možná některým jeho uctívačům líbit nebude: Zeman si nejen nezaslouží naši úctu, ale ani poctu státního pohřbu v případě, že by zemřel ještě během výkonu své funkce. Je totiž největší ostudou naší polistopadové politiky. Každý slušný člověk se musí od něho distancovat.

─────

Komunistický veleduch M. Zeman zase přednesl jeden ze svých „státnických“ projevů plný vulgarismů. Chtěl vypadat jako velký „historik“, ale ukázal se být pouze obyčejným žvanilem se špatnými či poněkud neúplnými informacemi. Podívejme se na některé jeho slovní výrony podrobněji:

● Jeden z kontroverzních výroků M. Zemana na zmíněném shromáždění se týkal komunistického převratu z února 1948. Ministry, kteří tehdy podali demisi, označil Zeman za „blbce“. Pomineme-li fakt, že se jedná o výraz zcela nepřijatelný od hlavy státu, je navíc ještě historicky nepravdivý. Ministři nekomunistických stran z roku 1948 nebyli až takoví „blbci“, jak se Zeman mylně domnívá. (V porovnání s nimi bychom mohli Zemana označit za „blbce korunovaného“.) Tento bývalý komunista totiž oněm politikům v mnoha ohledech nesahá ani po kotníky. ‒ Když už jsme u toho „nalévání čistého vína“, dodejme ještě toto: Jedním z největších viníků toho, že to s demisí tehdy nevyšlo, byl oblíbený ministr zahraničí a syn bývalého prezidenta Osvoboditele ‒ J. Masaryk. Ten místo toho, aby podal demisi taky, „hodil se raději marod“. Když bylo po všem a když osamělý i nemocný E. Beneš podlehl tlaku komunistů a jmenoval K. Gottwalda do čela vlády „obnovené Národní fronty“ (s komunistickými agenty v čele nekomunistických stran), našli Masarykovo mrtvé tělo pod okny Černínského paláce (10. 3. 1948). ‒ Ano, to byl ten „hrdina“, na kterého Zeman ve svém výčtu „blbců“ úplně zapomněl! Nebo že by to věděl a chtěl to před národem zatajit? „Miláček národa“ J. Masaryk opravdu nebyl takový hrdina, jak se o něm traduje. Není jím ovšem ani M. Zeman!

● Pravdu nemá Zeman ani s A. Dubčekem, který se podle prezidentových slov v srpnu 1968 „podělal strachy“. Je třeba konstatovat, že situace v tehdejším Československu, do něhož v noci z 20. na 21. 8. 1968 vpadly armády pěti států Varšavské smlouvy v počtu 600 000 vojáků, nebyla tehdy takovou „idylkou“, jakou dnes prožívá prezident Zeman s postsovětským diktátorem V. Putinem. Bylo to mnohem horší. Hrozilo nebezpečí, že neinformovaní vojáci, sebraní ze všech koutů rozlehlé sovětské říše, hlavně z oblastí neruských, situaci nezvládnou a zmasakrují civilní obyvatelstvo. Prezident L. Svoboda, voják z povolání, dobře věděl, co by to znamenalo; sám odhadoval, že by o život mohlo přijít až pět milionů lidí. Proto se vydal do Moskvy, aby tam vyjednával o přijatelných podmínkách řešení situace. Bez ohledu na podezření, že byl Svoboda desítky let agentem NKVD, právě on měl hlavní zásluhu na tom, že to neskončilo obrovskou tragédií. ‒ Dubček byl v srpnu 1968 přesvědčen o tom, že ho Sověti popraví jako I. Nagye po maďarském povstání z r. 1956. Ještě před zahájením jednání o tzv. Moskevském protokolu byl Dubček internován někde v sovětském vnitrozemí, pravděpodobně na Sibiři. Teprve po příjezdu gen. L. Svobody do Moskvy na oficiální návštěvu okupační mocnosti byl sovětský vůdce L. I. Brežněv donucen udělat ústupky. ‒ Není pochyb o tom, že kdyby se Zeman ocitl ve stejné situaci, „podělal“ by se nejspíš ještě víc než Dubček. Ano, Dubček nebyl příliš statečný, protože díky svému pobytu v SSSR z dob svého dětství a mládí dobře věděl, co by ho čekalo. Proto raději ze sebe udělal „užitečného idiota“ tím, že se nechal vmanipulovat do pozice poraženého „kontrarevolucionáře“. Zabránil tak nedozírným následkům ze strany sovětských vojáků. Jeho největší vinou nebyl nestatečný postoj v srpnu 1968, ale to, že o rok později spolu s L. Svobodou a O. Černíkem podepsal tzv. pendrekový zákon, na základě něhož došlo k perzekuci statisíců občanů, kteří se s okupací nesmířili. – Zemanovy řečičky o velvyslanci v Turecku jsou jen trapné bláboly. Dubček zůstával až do Listopadu 1989 pod nepřetržitým dohledem StB a zřejmě i dalších zpravodajských služeb. Nelze vyloučit, že jeho smrt při údajné dopravní nehodě (1. 9. 1992) byla obyčejnou pomstou KGB, která se ho potřebovala zbavit jako nepohodlného svědka. Nitky totiž vedly až na tehdejší ministerstvo vnitra ČSFR, ovládané ODS. ‒ O brutalitě vojenských akcí sovětské armád si nemusíme dělat žádné iluze. Vždyť ještě pozdější válka v Afghánistánu (1979-1989) si vyžádala statisíce lidských životů místních obyvatel i tisíce obětí sovětských vojáků. Neúspěch SSSR v této válce způsobil obrovskou demoralizaci sovětské společnosti a měl přímý vliv na politické změny, jež skončily v r. 1992 rozpadem bývalého SSSR.

● Co se týká osoby komunistického lékaře F. Kriegla (1908-1979), který jako jediný odmítl podepsat tzv. Moskevský protokol, ani v jeho případě není věc tak jednoznačná, jak ji Zeman líčí. MUDr. F. Kriegel byl kontroverzní postava, stranický „světoběžník“, internacionalista a dobrodruh, který žil během své politické kariéry ve Španělsku, kde občanská válka, v Číně (před nástupem Mao Ce-tunga) a později v Severní Koreji. Zmínku o KLDR ovšem v jeho oficiálním životopise nenajdeme. Důvod je prostý: jako „skalní“ stalinista tam totiž údajně prováděl na amerických válečných zajatcích lékařské pokusy – podobně jako kdysi Dr. Mengele v Osvětimi. (Ani v KLDR to v době Korejské války nebyla taková idyla, jak nám ji Američané předvádějí v seriálu MASH.) ‒ V 60. letech 20. století F. Kriegel (stejně jako V. Komárek) „pracoval“ (pravděpodobně z pověření NKVD) na Kubě coby expert na zdravotnictví. O Krieglově čistém morálním štítě (bez ohledu na to, že byl Zemanem vyznamenán) lze hovořit jen stěží. Spíše jen jako o „polepšeném komunistovi“, který toho měl na svědomí víc než dost. To je celá pravda. O ní ovšem Zeman zřejmě nikdy neslyšel, nebo slyšet nechtěl. Jen si zahrál na „historika“, když to s tou jeho prognostikou a ekonomií dopadlo tak neslavně. (To, že agent Moskvy M. Zeman chválí a vyznamenává jiného agenta, nijak nepřekvapuje.)

● A co teprve Zemanem zmíněná „finlandizace“ ČSR v době Února 1948? Tato myšlenka, kterou odměnil přítomný slovenský premiér R. Fico (stejný populista jako Babiš a Zeman) potleskem, je další nesmysl. Něco takového na hranicích okupovaného Německa nepřicházelo v úvahu (dokonce ještě ani v 80. letech 20. století). Neutralitu získalo Rakousko a Finsko až v polovině 50. let 20. století na základě garancí tehdejších mocností. V roce 1948 bylo něco takového nemyslitelné. To by Stalin nepřipustil. ‒ „Finlandizace“ jako návod řešení Ruskem vyvolávaných politických krizí v blízkosti jeho hranic (Ukrajina, pobaltské republiky), to je další z mnoha mystifikací, jimiž nás Zeman vytrvale krmí. Je to jen propaganda Moskvy – nic víc. Z hlediska mezinárodně politického jsou to jenom bláboly.

─────

A ještě pár poznámek k dalším historickým údajům ze Zemanova projevu.

● Prvním je úloha Charty 77 a sovětského prezidenta M. Gorbačova v událostech na konci roku 1989. Zemanovo tvrzení, že změny „zařídil“ výhradně M. Gorbačov, je jen částečná pravda. Ta celá spočívá v Zemanem zamlčeném faktu, že již na začátku 80. let 20. století se americkému prezidentu R. Reaganovi podařilo „uzbrojit“ SSSR a přinutit ho k ústupkům. Součástí politiky „uvolňování“ mezinárodního napětí byla jednání mezi USA a SSSR v Reykjavíku a na Maltě. S tím souvisel zpravodajskými službami odstartovaný a řízený „pád komunistického režimu“ v zemích střední a východní Evropy – včetně ČSSR. ‒ Tzv. sametová revoluce 1989 nebyla jen záležitostí agentů KGB v Československu (včetně těch z Prognostického ústavu ČSAV), ale i disidentů z Charty 77, jakož i bývalých komunistů, sdružujících se v „Obrodě“. Svůj podíl na změně režimu měli i samotní komunisté, rozumná a realisticky uvažující část členů a funkcionářů této strany. Žádnou zásadní změnu nelze spojovat jen s jedinou osobou. Gorbačov sice měl velký podíl na těchto změnách, avšak bez součinnosti obyvatelstva by k nim nikdy nemohlo dojít. Tímto naivním a manipulativním výrokem Zeman opět potvrdil, že je ve skutečnosti „elitář“, který se vydává za lidového politika, jímž nikdy nebyl a není ani dnes.

● Druhá poznámka se týká zmínky o 1000. výročí vzniku českého státu. Žádné takové výročí si letos nepřipomínáme. Je to další Zemanova lež jako věž. Jde ve skutečnosti o výročí jiné: 1000 let (milénium) od připojení území Moravy k českému státu a Slovenska k uherskému státu (1018). Za rámcové „datum“ vzniku českého státu je historiky i archeology považováno vyvraždění Slavníkovců na hradišti Libice nad Cidlinou dne 28. 9. 995, ve výroční den zemského patrona – sv. Václava.

Aby se vyhnul podobným chybám, jimiž dezinformuje veřejnost, měl by si prezident Zeman obstarat lepší „informační servis“, než jaký mu na Hradě poskytuje „věčný hledač“ neexistujícího článku F. Peroutky ‒ J. Ovčáček. On a jemu podobní „myslitelé“, to věru není to pravé ořechové…

prognostik-zeman-na-letne-25.11.1989.jpg

Popisky: Byl v době tohoto projevu na zaplněné Letenské pláni (25. 11. 1989) prognostik M. Zeman již agentem KGB, nebo se jím stal až později? A odkdy jím vlastně byl? To jsou fakta, která by měl znát každý občan tohoto státu, který volí M. Zemana. Vždyť vlastizrádce, pracující v žoldu jiné země, nemůže stát v čele státu! Takový člověk patří na lavici obžalovaných a poté do vězení, byť by tam byl odvezen na invalidním vozíku.

─────

Celoživotní komunista Zeman znovu potvrdil, že je to pouze starý popleta, který uvěřil své vlastní genialitě. To je poslední stadium před blížícím se koncem tohoto „génia“. Státní pohřeb bude jistě brzy. Nebo psychiatrická léčebna v případě, že se znovu prezidentem nestane. Zemanovi se podařilo krátce před prezidentskou volbou naštvat spoustu lidí. Snad se jim otevřou oči a nebudou ho volit.

Tomuto odpudivému individuu nepřísluší, aby vynášelo soudy o politicích předchozích etap našeho dějinného vývoje. Zeman by proto nejlépe udělal, kdyby zalezl někam do kouta a nevystrkoval ani nos. Všem historickým osobnostem, jež ve svém vystoupení stačil pourážet, totiž nesahá ani po kotníky.

Čím si po pěti letech Zemanova účinkování v pozici prezidenta republiky můžeme být zcela jisti, je fakt, že v kritických okamžicích dějin by naprosto selhal. Selhává totiž v běžných podmínkách, kdy nám žádné nebezpečí nehrozí. Jak by se zachoval, kdyby opravdu o něco zásadního šlo?

Ústavně nezodpovědný prezident a obyčejný žvanil, který sám sebe pasuje na mravokárce, je to poslední, co tady potřebujeme mít v čele státu. Čím dříve Zeman zmizí v propadlišti dějin, tím lépe pro všechny občany tohoto státu.

Za svůj projev, plný neúcty k osobám dávno zemřelým, by měl být Zeman pro výstrahu postaven na pranýř. Nikoli na ten symbolický, mediální, ale na pranýř skutečný. Měl by být vystaven v kleci na Staroměstském náměstí, aby si každý občan, který je pobouřen jeho sprostotami, mohl na něho plivnout.

●●●

Názory čtenářů, zveřejněné v diskusi pod články, mne zaujaly natolik, že jsem si některé z nich poznamenal. Tady jsou:

A co dělal v roce 1968 Zeman? Vlezl do KSČ, a kdyby ho nevyhodili v roce 1970, tak tam možná vydržel dodnes, hrdina. – Jednou mu (= Zemanovi) a Klausovi budou lidé kálet na hrob. – „Dubček se podělal a ministři v roce 1948 byli blbí“, říká člověk, který si nadělal do gatí z toho, že Čína hrozila diplomatickou nótou. - Nádherné! A tím nás chce před volbami oblbnout „člověk“, který podlézá Číňanům a leze Putinovi do zadku? ‒ Zeman opět kope do mrtvého, kterému nesahá ani po kotníky! ‒ Chtěl jsem ho volit, ale po jeho výroku o Dubčekovi nedostane od naší rodiny ani jeden hlas. ‒ Nehorázný buran. ‒ Je mi z tohoto normalizačního potkana zle. Před listopadem zalezlej a teď hrdina a drtič komunistů. ‒ Urážky, to mu jde. Naštěstí už to má za pár. ‒ Věčná škoda, že Zeman nebyl u stvoření světa. Třeba by poradil. ‒ Ten nenažraný vepř už nemá ani kouska soudnosti. ‒Pokud to pan Zeman řekl, dokazuje to, že je: nabubřelá nicka, tlučhuba a nanicovatý tajtrlík. – Miloši, už táhni! ‒ Inkontinentní hrdina Tuzeman totiž nikdy nikým nebyl unesen. Takže o tom ví prd. ‒ Chudák chorý mozek od Kolína. ‒ Od blbých ministrů k blbým prezidentům. To vypadá jako zcela normální, přirozený vývoj. ‒ Je to buran a východní řiťolezec! ‒ Soudně uznaný lhář plká. ‒ Dějiny nejsou tak jednoduché, jak s pomocí vulgarit líčí pan prezident. On sám není žádný hrdina a v době normalizace nedělal proti režimu nic. Ozval se až v r. 1989, když už mu nic nehrozilo. Zbaběle se zachoval, když po prohrané prezidentské volbě utekl z Hradu zadním vchodem, aniž popřál vítězi. Není schopen se omluvit za prokázanou lež. A teď si hraje na morální autoritu! ‒ Sám se, srab, není schopen postavit ostatním prezidentským kandidátům a bude někoho kritizovat, veš ruská! ‒ O tom, že je Zeman blb a že se podělal před svými protikandidáty, se píše již nyní. Není třeba čekat sedmdesát, potažmo padesát let. 

Zdá se, že český národ, který má za prezidenta takového morálního „giganta“, jako je prokremelský kolaborant a vlastizrádce M. Zeman, je poněkud jiného názoru na své nedávné dějiny i na samotného současného prezidenta. Bude dobře, když si občané  vyberou někoho jiného. Osobu, která nebude holdovat alkoholu. Člověka, jenž se umí slušně chovat a který nebude ve světě dělat jenom ostudu.

11. 1. 2018

‒  RJ ‒

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář