Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šumavské kostelíky – František Růžička

17. 10. 2013

 

V návaznosti na několik předcházejících statí s názvem Jihočeské kostelíky se tentokráte vydáme do úzce ohraničené oblasti Šumavy. Do kraje krásného, ale také historií těžce poznamenaného. V daný čas (polovina srpna) nám počasí nahradilo své předcházející vrtochy, a tak to bylo opravdu vydařené poutně-turistické putování. Přiznám se ale, že formou mototuristiky. Ale také s troškou zádrhelů, které však plně vynahradily duchovní prožitky.

Svátek Nanebevzetí Panny Marie

Takový úvodní prolog s rychlým rozhodnutím v záři vycházející slunce. Lehká snídaně, vlakem z jihočeské metropole do Holubova, pěšky přes pole a luka do Krásetína, dálková modlitba k věži kostela sv. Michaela, archanděla, v Křemži s prosbou o pomoc a ochranu. Jen letmo si připomeňme, že obec existovala již při založení zlatokorunského kláštera r. 1263. Farní kostel, původně gotický, ze 14. století, byl roku 1470 přestavěn. Dnešní pseudogotická loď pochází z r. 1885. Původní hřbitovní kostel vyhořel, na jeho místě byl postaven r. 1905 dnešní kostel pseudorománský…

Po výjezdu lanovkou na vrcholek Kletě pokleknutí a modlitba u kovového kříže, který zde byl vztyčen jako památník na zvůli komunistického režimu. Po vydatné sluneční koupeli s hřejivou sílou pro nemocné klouby sestup do Holubova, pozdní oběd a návrat k domovu. Jak se na den sváteční sluší, do kláštera na večerní bohoslužbu. Žel, tentokráte byla „středeční“ mimořádně od 17:00, jistě mi to bude prominuto… Večer příprava na cestu.

Prachatice

Od soutoku Malše s Vltavou je to sem, co by kamenem dohodil. Pro pomalou jízdu po vykotlané, právě opravované silnici, máme dostatek času zhlédnout škodu, kterou srpnové krupobití (4/8) napáchalo na lhenických rozlehlých sadech. Oči pro pláč, úroda letos nebude žádná. Zastavujeme nedaleko náměstí, čas vhodný právě tak na ranní kávičku. Ale přiznejte si, kolikrát sem kdokoliv z vás zavítal. Já tu zažil nezapomenutelné vzpomínky při řádném vojenském cvičení někdy před 40 roky. Ano, je to tu podstatně jiné a hezčí. Masivní vrata děkanského kostela sv. Jakuba staršího, apoštola, jsou zcela otevřená. Poklekněme a prosme o pomoc při dalším cestování.

Město bylo založeno po roce 1310 při Zlaté stezce, roku 1420 dobyto husity, později královské město. Po roce 1620 značný úpadek, plebánie starobylá, r. 1579 děkanství, matriky od roku 1632. Kostel byl založen současně s městem, koncem 14. stol. přestavěn. Stavební úprava trojlodí dokončena v letech 1504-13. Připomeňme si ještě kostel sv. Petra a Pavla ve Starých Prachaticích, původně románský, poslední barokní úpravy v letech 1687, 1753 a 1771. Dále filiální kostel sv. Anny, pozdně gotický, částečně barokně přestavěn r. 1732 v Libínském sedle.

V novodobé historii okresní město, dnes má přes 11 tisíc obyvatel a leží v šumavském podhůří na jižním úpatí hory Libín. Původní trhová osada z 11. století se později stala vzkvétajícím středověkým městem. V roce 1938 bylo pohraničním sudetským městem připadajícím k Německu. Od roku 1981 prohlášeno Městskou památkovou rezervací. Turisté mohou zhlédnout množství památek - městské opevnění s bránou, Novou radnici, Starou radnici, kašnu na náměstí a mnoho jiných.

Kosmo

Jak je ten svět malý a překvapivý zároveň. A ta vesnička je opravdu hodně malá, s pouhou padesátkou obyvatel. Někdy se ocitnete v místě, kam jste ani nemířili, kde jste snad ani neměli být. To jsou právě ale ty nevyzpytatelné cesty Boží… Z ničeho nic jsem vjížděl do malé vísky s uvedeným názvem. Okamžitě mi došlo, že právě zde žije jedna věřící dušička, která si ode mne kupovala knížky o poutních cestách do Říma, Izraele a mexického Guadalupe. Neváhal jsem ani chvilku, zastavil a prvního človíčka se zeptal na její stavení. Oba jsme byli rádi, že jsme se tak znenadání potkali. Poprvé a nejspíše i naposledy v životě. Vyměnili jsme si nějaké písemnosti, osobní poznatky a my pokračovali v cestě. Nelze ale opomenout malou kapličku, která právě prochází náležitou údržbou. Snad se najde dostatek tiskového místa i na pořízenou fotodokumentaci.

Kaple P. Marie byla vysvěcena 20. 4. 1887; v roce 1951 byly provedeny malby andělského společenství za oltářem a na stropě ukřižovaný Kristus, spočívající v náručí své matky (provedl malíř Mitáček). V kapli nechybí ani kůr a zpovědnice, vše ale v miniprovedení. Poutě se dříve slavily na P. Marii Sněžnou a na sv. Kosmu a Damiána. Nyní se koná bohoslužba pouze v září. Z celkových 33 obyvatel chodí na bohoslužbu 4, což je zde jediná, ducha povznášející událost v roce. Díky za informace od paní Kosemské.

Šumavské Hoštice

Nejspíše jen těžko se dnes budu dohadovat o tom, zda uprostřed návsi stojí kostelík nebo kovářská dílna. Nicméně místní kovář mistr Jiří Aleš nás přijal velmi přívětivě a názorně předvedl své kovářské umění. Také jsme si ho zvěčnili a trochu po vesnicku poklábosili a prohlédli si „klec“ používanou při kování neklidných koní. Bohužel podle jeho mínění je v širokém okolí v tomto oboru posledním řemeslníkem, je to jen tak na uživení se.

Místní farní kostel má zasvěcení sv. Filipa a Jakuba, apoštolů. Byl vystavěn v letech 1749-51 ve stylu barokním. Plebánie roku 1360, později jako filiální patřil k Vimperku, od r. 1718 ke Lštění, r. 1786 lokálie, farnost r. 1857, matriky od r. 1787. A právě sem spadá i již zmíněná obec Kosmo. První zmínka pochází z roku 1352 a dnes v této malebné krajině pod Boubínem žije necelých 400 obyvatel. Jako místní památky jsou uváděny bývalý barokní hostinec a lípa u Machova mlýna.

Zdíkov

Právě odbíjí poledne, k zmrzlinovému občerstvení přidejme svůj Zdrávas. Filiální kostel sv. Ludmily je datován rokem 1922, podrobnější údaje jsem v tu chvíli nezaznamenal. V rámci prachatického vikariátu je přičleněn k farnímu kostelu sv. Petra a Pavla, apoštolů, ve Zdíkovci. Ten uvádí plebánie r. 1370, pozdější připojení k Vacovu, lokálie r. 1782, farnost 1788, matriky od r. 1781. Kostel z doby druhé poloviny 13. stol., roku 1899 rozšířen o další část, příčnou loď a presbytář. I zde navštěvujeme svou známou a obdarováni pytlíkem nasušených hub vyrážíme k Vacovu.

V centru obce stojí zámek pocházející z roku 1868, jako další pamětihodnosti jsou uváděny socha sv. Jana Nepomuckého na mostě, kaple Narození P. Marie, kaplička sv. Barbory, pomník obětem 1. sv. války. Dále dvě památné lípy a pamětní desky na rodném domě K. Polaty a prof. Jana Nep. Oldřicha, geologa Karlo-Ferdinandské univerzity v Praze.

Javorník

Po výšlapu k rozhledně na Javorníku (1066 m. n. m.) a výstupu na vrchol ochozu se kocháme krásou okolního panoramatu. Zdá se mi, že jen ty stromy rostly nějak moc rychle. Tady jsem totiž byl na lyžařském výcviku ještě v době svých studií. Dávno tomu, dávno… Nějak divně se na mne podívala paní pokladní, když jsem jí řekl: „Tak zase za padesát let…“

První zmínka o obci pochází z roku 1624. Podnět ke stavbě rozhledny dal sám spisovatel Karel Klostermann v místech, která tak miloval. První záměr (1914) však překazila mobilizace k l. světové válce. Právem mu i za jeho literární dílo patří zdejší památník s jeho sochou. Rozhledna byla slavnostně otevřena v srpnu 1938. Roku 1939 je pak připomínána Švehlova chata, tehdy vládní a poslanecká budova. Kaple sv. Ant. Paduánského byla vysvěcena v srpnu 1940. Po rekonstrukci byla rozhledna navýšena z 25 m na 40 m a otevřena v červenci 2003.

Kašperské Hory

Do zdí arciděkanského kostela sv. Markéty, který je dominantou nově zrekonstruovaného náměstí, se ostře opírá odpolední slunce a z vnitřku chrámu se linou tóny překrásné duchovní hudby. Jak posilující pro duši unavenou všedním životem jsou takové okamžiky. Vyprahlý jazyk zase osvěží dobrá odpolední káva na zahrádce místního hotelu a mysl putování historií. Obec vznikla ve 13. stol. při dolech se zlatou rudou, za Jana Lucemburského byla povýšena na horní město. Plebánie r. 1360, děkanství r. 1806, arciděkanství 1930, matriky od roku 1627. Původně byl kostel zasvěcen sv. Linhartu, založen jako gotický ve 2. pol. 14 stol., opravován v 16.–18. stol., po požáru r. 1863 poškozeny klenby, snesena věž, roku 1883 postavena nová, celkovou úpravou vznikl ráz novogotický. Na hřbitově kostel sv. Mikuláše, raně gotická trojlodní bazilika. Pochází z období okolo roku 1300 a je druhou nejstarší dochovanou stavbou ve městě a okolí. Zde se také nachází hřbitovní kaple sv. Anny. Kostel Panny Marie Sněžné byl postavený v novorománském slohu v letech 1850-1867, nedaleko se nachází poutní kaple P. Marie Klatovské, zvaná Grantl, u které vyvěrá léčivý pramen. Právě zde se nedávno (začátek srpna) konala poutní slavnost s bohatým programem. Připomeňme mši svatou „De Angelis“, Byzantskou slovanskou liturgii, tiché procesí se světly, hudební nešpory, procesí, slavnostní mši svatou (Missa brevis, F. X. Brixi) a hlavní slavnost v kostele sv. Markéty (Korunovační mše pro sóla). Přítomno bylo mnoho hostů ze SRN.

Město je nejvýše položeným gotickým městem v Čechách (740 m. n. m.) Význam tohoto místa ocenil Karel IV. založením obchodní komunikace s názvem Zlatá stezka a výstavbou hradu Kašperk.

Ave Maria

Ach ano, den se připozdívá. Na parkovišti zmíněného hradu Kašperk je dost plno a také progresivní parkovací taxa, takže pokračujeme. Byť je nejvýše položeným královským hradem v Čechách, je příkladným dokladem hradního stavitelství s mnoha detaily gotického slohu a konají se zde mnohé kulturní akce.

Přes Čeňkovu pilu s prohlídkou důmyslných dřevěných staveb včetně vodního náhonu u unikátní technické památky - vodní elektrárny a uklidňujícím nasloucháním šumícímu soutoku Vydry a Křemelné pospícháme na Modravu (hantýrkou nazývanou Bakalovo) a po krátké procházce mezi desítkami cykloturistů na Kvildu. Zde nás čeká příjemné ubytování, dobrá večeře v jednom z místních penzionů a klidný spánek. Díky za tento krásný den. O tom dalším zase až příště. Ave Maria.

 

František Růžička, České Budějovice

 

sumavske-kosteliky-p1160295.jpg

Prachatice farní kostel, přilehlá budova s letopočtem 1649

sumavske-kosteliky-p1160285.jpg

Prachatická radnice

sumavske-kosteliky-p1160302.jpg

Kaple Kosmo

sumavske-kosteliky-p1160313.jpg

Kostel v Šumavských Hošticích

sumavske-kosteliky-p1160316.jpg

Místní mistr kovář

sumavske-kosteliky-cimg0212.jpg

Kaple Kosmo - oltář a malba

sumavske-kosteliky-p1160326.jpg

Zdíkov, zámek

sumavske-kosteliky-p1160332.jpg

Karel Klostermann na Javorníku

sumavske-kosteliky-p1160333.jpg

Javorník rozhledna

sumavske-kosteliky-p1160336.jpg

Kostel v Kašperských Horách

sumavske-kosteliky-p1160338.jpg

Radnice v Kašperských Horách

sumavske-kosteliky-p1160351.jpg

Hotel Modrava

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ani jednoho šmejda nenapadlo...

(Muller, 22. 10. 2013 13:37)

Ani jednoho šmejda nenapadlo, tedy šmejda z "demokratů" demokratury po 17.11.1989 /dodnes spojit volební kampaň 2013 s poděkováním těm, kteří nám zde pomohli ke svobodě, kterou zatím máme, včetně poslouchání nesmyslů a nyní i arcinovinky mixu zajímavostí s arcikravinami na "nových" svobodných novinách viz - http://svobodnenoviny.eu např.: http://svobodnenoviny.eu/snowden-otevrel-dalsi-kufr-prekvapeni/
Kde tento článek ukazuje názorně dnešní realitu odlištěného světa, neboť odposlouchávají všichni a jen USA jsou arcizločinci a šílený idealista Snowden jen poodkryl pandořinu skříňku reality. Autor dobře konstatuje: "Další smutný důkaz faktu, že USA pokračují na cestě k ruskému modelu demokracie." Ovšem je otázkou, zda v Rusku vládnou Rusové nebo to, co popsal Miroslav Dolejší http://www.i-sn.cz/clanky/dokumenty-doby/analyza-17.-listopadu-1989--1.-cast------miroslav-dolejsi.html
http://www.i-sn.cz/clanky/dokumenty-doby/analyza-17.-listopadu-1989--2.-cast------miroslav-dolejsi.html
a proti čemu slušní a obětaví lidé bojovali, zbraní i informací jako zde dole o králích Šumavy.
A ti šmejdi? To jsou ti, co mohou UDRŽOVAT VZPOMÍNKU na obětavé hrdiny odboje proti komunismu a například v předvolební kampani 2013 tak nečiní. Mohli by totiž rozlobit komunisty, i ty převlečené a nyní za "demokraty"... Nemám právo soudit, jen konstatovat, ale mám právo před volbami 2013 dokonce veřejně ŘÍCI autorovi z Budějovic díky za vzpomínku - ale patří tam i to zde dole:
in: http://www.ustrcr.cz/data/pdf/vystavy/kralove-sumavy/panely.pdf
Kralove sumavy - Die Konige des Bohmerwaldes
Autor koncepce výstavy / Konzeption der Ausstellung: Libor Svoboda
Autoři textů / Ausstellungstexte: Martin Tichý, Markéta Doležalová, Libor Svoboda, Jaroslav Rokoský, Václav Veber, Petr Blažek, Petr Mallota, Martin Jindra
Produkce / Produktion: Jan Horák, Michal Hroza
Jazyková redakce české verze / Sprachredakteurin der tschechischen Version: Anna Macourková
Překlady do německého jazyka / Deutsche Übersetzung:
OLDSCHOOL s.r.o.
Jazyková redakce německé verze / Sprachredakteur der deutschen Version: OLDSCHOOL s.r.o.
Grafická úprava a sazba / Grafik: Jaroslav Ježek
Tisk / Druck: FORM-A,spol. s.r.o.
www.ustrcr.cz info@ustrcr.c
a dále text výstavy o ŠUMAVĚ a pravdě a jejím poznání jak vcelku, tak i pro jednotlivé, otřesné osudy jako příklad:
Josef Pek a spol.
Ve dnech 28.–30. září 1950 se před Státním soudem Praha konal veřejný politický proces se skupinou „Pek Josef a spol.“ Senát zasedal ve složení: JUDr. Evžen Patzák (předseda), JUDr. Zdeněk Kaláb, JUDr. Václav Červ (soudci z povolání), Marie Keiřová a František Kukal (soudci z lidu), prokuraturu zastupoval JUDr. Pavel Barbaš. Jednalo se o politický proces s převaděči a osobami napomáhajícími kurýrům převážně z Vimperska a Vodňan. Někteří ze souzených navázali v ČSR a částečně i v Německu kontakty s kurýry Karlem Mikešem a Františkem Turkem. Členové této skupiny rovněž pomohli několika osobám k odchodu do emigrace, dva z odsouzených po únoru Josef Pek a spol.

Ani jednoho šmejda nenapadlo... 2)

(Muller, 22. 10. 2013 13:38)

Ve dnech 28.–30. září 1950 se před Státním soudem Praha konal veřejný politický proces se skupinou „Pek Josef a spol.“ Senát zasedal ve složení: JUDr. Evžen Patzák (předseda), JUDr. Zdeněk Kaláb, JUDr. Václav Červ (soudci z povolání), Marie Keiřová a František Kukal (soudci z lidu), prokuraturu zastupoval JUDr. Pavel Barbaš. Jednalo se o politický proces s převaděči a osobami napomáhajícími kurýrům převážně z Vimperska a Vodňan. Někteří ze souzených navázali v ČSR a částečně i v Německu kontakty s kurýry Karlem Mikešem a Františkem Turkem. Členové této skupiny rovněž pomohli několika osobám k odchodu do emigrace, dva z odsouzených po únoru 1948 ilegálně opustili ČSR. Členové skupiny nejen zajišťovali zázemí pro kurýry a převaděče, ale zprostředkovávali jim rovněž styk s dalšími osobami a rodinnými příslušníky. K nejvyšším trestům na doživotí, respektive k 25 letům těžkého žaláře....
byli i jiní - dobrá vzpomínka je: http://www.svedomi.cz/podoblohou/kom_peklo_predmluva.htm
a závěr - co k volbám 2013 - z pera pana Komínka:
Blahoslavený Augustin před patnácti sty léty napsal: "Co je stát bez spravedlnosti? Banda lupičů!" Dnes, po tak dlouhé době můžeme poznat platnost a sílu jeho úsudku. Je nyní na morálně silných a odvážných jedincích, hlavně na mládeži, na kterou přechází zodpovědnost, aby národ ze sutin opět vyhrabali na slunce.