Svobodné noviny na internetu

Nic se nestane přes noc, tedy i dějiny vítězství a poroby mají svoji historii. Než řekneme něco více ke skotskému plebiscitu z 18. září 2014, připomeňme, jak to bylo se Skotským královstvím. Skotští králové jsou zaznamenáváni od vlády krále Malcolma (1054-1093) a končí Jamesem VI. (1567-1625), který byl pak pod titulem James I. Prvním britským králem; začíná jím tzv. The House of Stuart.

Druhá půle – a najmě konec 17. století – připomíná snad největší zápas o vládu nad Evropou. Soupeřila zde katolická Francie Ludvíka XIV. S ostatními národy a především s protestantskými a bankéřskými vládci Evropy. Francie měla tehdy dvacet milionů obyvatel, zatímco anglická populace dosáhla pouze pěti milionů. V Anglii samotné protestanti převážili katolíky v období, kterému historici říkají Nekrvavá či Slavná revoluce (1688). Byla tehdy vydána celá řada zákonů a státních aktů, například The Tolerance Act, hlásající náboženskou svobodu, a autonomní vláda králů byla převážena parlamentem (Tory a Whigs). Zejména obchodničtí Whigs skórovali. Kritici soudí, že zatímco v Evropě jednotlivé státy mezi sebou válčily, Angličané poráželi v Africe, Indii a Americe domorodce a divochy s kluky a šípy, střelným prachem děl a mušket. Tak vybudovali pohádkové koloniální panství.

V té době byl ale skotský parlament plně autonomní vedle parlamentu anglického. Námořní moc Británie vyrostla na „tři sta korábech“, ovšem za půjčené peníze. To byl také základ totální porážky vlády krále Ludvíka XIV., nad „jehož královstvím slunce nezapadalo“. Británie v námořní bitvě u La Hogue (květen 1692) rozprášila Francouze a získala totální vládu nad oceány. Stala se námořní velmocí. Mír, dosažený r. 1697, nebyl úplný. Přinesl založení Bank od England a zápasení s dluhy, které nastartovaly permanentní národní dluh (National Debt).

Z té doby můžeme zaznamenat první „gól“ těch, co vládnou nad penězi.

Pro Anglii a Skotsko vlivem obchodnických Whigs nastala nové éra, uzákoněná Aktem spojení (Act od Union). V květnu 1707 dva parlamenty (anglický a skotský) byly spojeny a ostrov byl přejmenován na Velkou Británii (Great Britain) s novou symbolickou vlajkou (Union Jack), tak jak ji známe dodnes. Bohužel, Angličané celá dvě století až příliš nadužívali svoji obchodní převahu. Přesto se Skotům podařilo vybudovat obrovský průmysl a stavbu lodí, zejména bitevních, zcela převzali. Pracoval jsem pro Babcock International (1975-79), která „kontroluje“ celou řadu menších závodů, například Claudius Peters AG-Hamburg, a později pro Babcock Power Ltd. (1979-82) se sídlem v Londýně a Glasgow, kam jsem často zajížděl v přípravě na řízení kontraktů pro nejmodernější atomovou elektrárnu. V Glasgow má Babcock obrovské továrny (nad 40 000 zaměstnanců), něco jako naše bývalá Škodovka Plzeň. Staví současně také dvě nejnovější mateřské letadlové lodě, ponorky a bitevní lodě.

Z celé historie i výčtu shora pochopíme, proč Westminster napřel všechny síly k porážce „Yes“ pro skotskou nezávislost. Skotové by se aktem samostatnosti zařadili mezi pět nejbohatších států světa! Bankéři City neměli přeci zájem o oslabení Anglie. Proto musel být poražen sentiment národní! 55% „No“ proti skotské nezávislosti je ovšem tragédií, nejen pro Skoty…

Londýn, 21. září 2014

Euring. Dr. Bohumil Kobliha