Jdi na obsah Jdi na menu
 


Via mala – Doc. Dr. Marie Řehořková

12. 11. 2015

Strom roste od kořene, přítomnost z minulosti. Zlo včerejška košatí ve zlu dneška a dobro minulého dne v dobru dne dnešního. Tak, jako poznáme strom po ovoci, poznáme i minulost v plodech dnešních dnů. Každá revoluce začíná tím, že chce potřít zločin. Místo toho mu však začne vládnout. Marxismus vyrůstal z revolucí a válek, nic jiného také otec marxismu, Karel Marx, neuznával. Z celých francouzských dějin ho zaujala jen ona „velká“ revoluce, v níž přišel o život i velký chemik Antoine Laurent de Lavoisier (1743-1794), od něhož máme zákon o zachování energie, ono „nic se neztrácí, nic se netvoří, vše se proměňuje“.

Není náhodou, že se marxismus zrodil v militaristickém Prusku a vyzrával v Paříži, v Bruselu a v Londýně. Albert Schweitzer při zkoumání krize světové kultury dochází ve 20. letech dvacátého století k závěru, že se stále zmenšuje počet těch lidí, kteří jsou existenčně nezávislí, a tudíž svobodní. Říká: „Vznikající nesvoboda je stupňována tím, že se výdělečná činnost soustřeďuje do velkých aglomerací, a tak je stále více lidí odtrháváno od živné půdy, od vlastního domu a od přírody. Paradoxní výrok, že se ztrátou vlastní půdy a vlastního obydlí začíná pro člověka abnormální život, obsahuje až příliš mnoho pravdy.“

„Pokud jde o nesvobodu a vnitřní nesoustředěnost a neucelenost, vyvinuly se životní podmínky nejpříhodněji pro obyvatele velkoměst. To jsou proto také nejvíce ohroženi,“ říká Schweitzer. Jsou ohroženi ztrátou skutečného lidství, které prýští z používání vlastního rozumu, z rozvoje pozitivního citu a z vůle k dobru. Schweitzerova slova mají své kořeny v době, která předcházela jeho současnosti, neboť přítomnost vždy vyrůstá z minulosti. Války a revoluce měly vždy své opěrné body ve velkých městech. Husitská revoluce v Praze, nizozemská v Utrechtu a Amsterodamu, anglická v Londýně, francouzská v Paříži, čínská v pobřežních městech Číny, VŘSR v Petrohradě a ta naše poslední, „SAMETOVÁ“, opět v Praze.

Revolucemi a válkami ohrožené kultuře vyhlašuje boj uprostřed 19. století marxismus. Vyhlašuje boj všem formám kultury materiální i duchovní, neboť obě stránky kultury patří k sobě, tvoří jednotu. Bez víry v Boha by nebylo katedrál. Marxismus vyhlašuje boj především náboženství, této nejstarší formě kultury, což dokládají všechny kultury na naší planetě. Kultura Inků a Aztéků, stejně jako kultura čínská, indická, řecká, římská i kultury na území Afriky a Austrálie.

Marxismus nechápe nic z pozitivního působení náboženství, vidí jen jeho zneužití proti zájmům člověka. Odsuzuje je jako opium lidstva. Zneužití je ovšem možné u všech projevů lidské činnosti, u všech forem kultury, nejen u náboženství. Dvacáté století je dokladem zneužívání umění, vědy, techniky, dokonce i sportu v neprospěch života. Atomové, vodíkové, chemické zbraně nikdo nechápe jako prospěšné člověku a jeho bezpečnému žití. O zneužití umění, médií, ekonomiky, měnového systému, genetiky už tak jednoznačné mínění nepanuje. A právě této nejednotnosti názorů na zneužívání dalších forem kultury plně využívá psychologická válka. Dnes je již totální, neboť zahrnuje do svého arzenálu všechny prostředky, jimiž disponuje současná kultura, aby jimi právě tuto kulturu zničila.

Marxismus by se nemohl uchytit ve zdravé společnosti, nerozrušené revolucemi a válkami. Zdravá společnost, podobně jako zdravý jedinec, odolává nákaze. Je schopna poradit si s jevy, které ji rozrušují. Nejde jen o živelní pohromy, ale i o to, co svou činností způsobí nevhodný člověk u moci. Slabá stránka lidské povahy je znovu a znovu příčinou dalekosáhlých společenských pohrom. Dějiny lidstva to vyjevují dosti zřetelně. Proto „ústava sama o sobě nenese vinu na neštěstí státu,“ říká Wieland ke konci 18. století. „Monarchie ani demokracie nenesou vinu na smutném stavu ve Francii, ale hluboká zkaženost mravů.“ A tato zkaženost mravů byla u těch, kteří měli moc, světskou i církevní. Vždyť absolutní vláda moudrého jedince může být požehnáním. I to dostatečně dokládá historie lidstva. A naopak: pohromou může být vláda lidu, demokracie, neboť mravně rozložená společnost nemůže mít dobrou vládu, byť demokratickou. Ze špatné mouky neupečeme dobrý chléb a ze špatné vody neuvaříme dobrou polévku.

Nejen odtržení člověka od přírody, ale i vytržení člověka z jeho vlastní kultury je pro něho velkým nebezpečím. Jde o nebezpečí dvojím směrem: jednak takovíto vykořenění lidé ubližují druhým, protože jim nerozumí, jednak ubližují sami sobě, svému lidství. Stávají se bezcitnými, krutými či bláhovými, neboť nechápou podstatu života. Chápat za podstatu žití na této planetě moc nad druhými a jejich majetkem, je vskutku scestné. Je to odklon od pravého lidství, které spočívá v harmonii mezi rozumem, pozitivním citem a vůlí k dobru.

Uveďme si jako příklad takovéto degenerace v kulturně cizím prostředí poslední, mandžuskou, dynastii v Číně. Mandžuové ovládli Čínu v 17. Století a vládli zde až do toku 1912, do vítězství čínské revoluce, z níž vzešla Sunjatsenova republika. Kultura Číňanů byla vyšší než kultura Mandžuů. První panovníci z dynastie Mandžuů se této vyšší kultuře přizpůsobili: císařové Kchang-si (1661-1722) a Čchien-lung (1735-1795) přijali čínský způsob myšlení, čínskou filozofii a pochopili životní způsob lidu, jemuž vládli. Stali se Číňanům požehnáním, jako nejlepší panovníci jejich krve a kultury. Následující 19. Století je však vzorným příkladem degenerace panského národa a vládnoucí mandžuské kasty v cizím, čínském prostředí.

Mandžuové nepracovali, bavili se. I jejich zábavy měly dekadentní tendenci. Největší vášní bavících se Mandžuů ke konci století byly zápasy cvrčků. Vedle opia, dováženého do Číny dlouhou dobu Východoindickou společností, založenou roku 1600 v Amsterodamu, to byla zábava nejzáhubnější. Za klícky pro cvrčky často utratili celé rodové jmění. Byli také vášnivými milovníky divadla. Pro tuto iluzi si mandžuští šlechtici vydržovali celé skupiny herců a krátce před revolucí podlehli i mánii přestrojování. Mandžuští princové, přestrojení za žebráky, se toulali po krčkách a čajovnách „čínského města“, žebrali, kradli, vyhledávali spory a rvačky. Vtip byl v tom, nedat se chytit policií, která by je ovšem pustila. V těchto posledních, předrevolučních zábavách se Mandžuové jako by cvičili v roli žebráků, jimiž se opravdu po revoluci stali, protože neuměli pracovat.

Takováto zdegenerovaná, parazitující vládnoucí vrstva nebyla schopna čelit následkům hladomoru po živelných pohromách, po dlouhotrvajícím suchu či naopak záplavách, jež o pradávna čínské vnitrozemí sužovaly. Nebyla schopna se ubránit ani útoku cizinců, Evropanů, od pobřeží. Právě zde, na pobřeží, vzniká to cizí, nesourodé, co později ohrozilo celou Čínu. Tzv. Přímořská Čína byla z kulturního hlediska pásmem nikoho. Vedle Evropanů zde žili Arménci, bagdádští Židé, Peršané, Indové, Anámci a Číňané ze všech koutů Číny.  Číňané bez příbuzenských pout, bez předků, bez kořenů. Právě tady, v „Přímořské Číně, se tvoří v 19. století buržoazie a proletariát bez národa, bez domova, bez závazků. Lidé jsou tu jako kupa písku – zbaveni vlastní kultury.

Tato koncentrace života na pobřeží, k níž v 19. století dochází, byla nejzhoubnějším faktem v dějinách Číny za posledních 150 let. Byl to zvrat celého předchozího vývoje Číny: vývoje kulturního, sociálního. Byl to zcela pokřivený růst něčeho, co rostlo úplně jinak plných 3000 let. A není divu, že právě zde zapustil kořeny marxismus, snící o člověku bez kořenů, bez prostředků, který se chtěl stát stavebním kamenem celosvětové říše. Zde jedinec přestal být osobností s duchovním rozměrem.

Poslední italský diplomat u čínského dvora, Carlo Sforza, nám vykreslil plastický obraz „čínského Marxe“ – Dr. Sunjatsena (1866-1925). Sforza o něm mluví jako o člověku zmateného myšlení, čemuž odpovídá i jeho učení. Říká, že „Sunovy knihy jsou nezáživnou směsí nejrozmanitějších západních idejí (Sun byl bilingvista) a čínských předsudků“. Sunovy tři miny, zásady, „jakýsi komunistický manifest pro Čínu“, hodnotí Sforza takto:

„Základna třetího minu je v evropských, současně uznávaných doktrínách nacionálních. Druhá zásada pochází z americké a francouzské revoluce a třetí zásada je pojítkem s komunisty.“

Je nutno „bohužel“ konstatovat, že Čína podlehla tomu nejpochybnějšímu ze Západu, a to proto, že byla vnitřně oslabena špatnou, zdegenerovanou vládou posledních Mandžuů. Totéž lze ovšem říci i o rozpadu velkých evropských monarchií: byly vnitřně oslabeny špatnou vládou zdemoralizované světské i církevní hierarchie.

Marxismus působil a působí všude tam, kde se společnost rozkládá, není zdravá. Je to přirozené. Iluze nahrazuje víru, naději a lásku, jež je atributem společenského pořádku. Zdravý stav společnosti s sebou přináší stabilitu, nemocný stav neklid, rozvrat. Principem přestavby světa a člověka v něm je pro marxismus třídní boj, nenávist člověka k člověku, tedy destrukce osobnosti i společnosti.

Marxismus je vysoce nekulturní, protispolečenský, protilidský. Nebo člověk je utvořen tak, že potřebuje lásku, pravý opak nenávisti. Láska otce a matky, svého nejbližšího okolí, později pak i pozitivní vztah širšího společenství, uznání vlastní práce a vlastní hodnoty. Ve stáří pak úctu za dobře vykonanou práci a dobře prožitý život. Toto vše marxismus člověku bere. Nabízí iluzi o rovnosti všech lidí na pudovém základě.

Marxismus mohl dočasně napomoci pouze etnickým menšinám, jež jsou samy o sobě dokladem svébytnosti kultur. Tyto minority, nepřizpůsobené majoritám, v nichž žijí, se podobají popínavým rostlinám. Nemohou žít bez opory, a přece často svou vlastní oporu hubí. Pro ně znamenal marxismus vskutku dobrodiní, i když dočasné, nebo zlo nemůže trvale plnit roli dobra. Je pouze smutnou pravdou, že větší zlo oslabí zlo menší, podobně jako v případě žlučníkové koliky, kdy člověk zapomíná na rýmu.

Marxismus není mrtev. Je projevem destrukce lidského myšlení a cítění, a ta je vázána na podmínky doby. Proto také můžeme zřetelně sledovat několik fází jeho řešení. První fáze zahrnuje přibližně období od poloviny 19. století do druhého desetiletí 20. století. Jde o vznik marxismu a jeho propagaci v rámci sociálně demokratických a anarchistických idejí. Důležitou roli sehrává 1. a 2. Internacionála a sociálně demokratický tisk. Druhá fáze je ohraničena I. světovou válkou a osmdesátými léty 20. století. V tomto zhruba sedmdesátiletém období šlo o realizaci diktatur proletariátu na straně jedné a o liberalismus na straně druhé, s jednotným cílem: zmaterializovat člověka, zbavit ho duchovního rozměru a uzpůsobit ho k ovládání zvnějšku.

Třetí fáze marxismu je naše současnost. Jde o vytvoření velkých, nadnárodních konglomerátů, k čemuž má posloužit migrace z jihu na sever a z východu na západ ve smyslu Tocquevillovy vize o budoucím charakteru jednotné, centralizované moci.

Charles Alexis Henri Clée de Tocqueville (1805-1859) píše roku 1856: „Druh útlaku, jímž budou ohroženy demokratické národy, se nebude podobat ničemu, co mu ve světě předcházelo. Stará slova, despotismus a tyranie, nevyhovují. Vidím nesčetný dav lidí podobných a stejných, kteří se točí bez oddychu kolem sebe samých, aby si obstarali malé a všední potěšení, jimiž by naplnili své duše. Každý se chová jako cizí k osudu ostatních. Jeho děti a jeho nejbližší přátelé tvoří pro něho celý lidský prostor. Je vedle svých spoluobčanů, ale nevidí je. Dotýká se jich, ale necítí je. Zůstává pouze v sově samém a existuje pouze pro sebe. Zůstává-li mu ještě rodina, nemá už vlast. Nad ním se zvedá obrovská ochranná moc, která jediná si bere na starost zajištění jeho požitků a dozor nad jeho životem. Tato moc je absolutní, jde do detailů a postupuje podle pravidel, předvídavá a mírná. Podobala by se otcovské moci, kdyby měla jako ona za svůj účel připravit lidi na dospělost. Ale snaží se naopak držet je neodvolatelně v dětství. Má ráda, když se občané baví, jen aby nemysleli na nic jiného, než jak se bavit. Ochotně pracuje v tomto směru pro jejich blaho, ale chce v tom být jediným činitelem a jediným rozhodčím.“

Není bez zajímavosti srovnat tuto vizi francouzského právníka, politika a historika se současností našeho světa. Zábava, bezpracné zisky, uvolnění pudů: to vše nasvědčuje tomu, že se v mnohém naplňuje. Zdravý rozum nám však říká, že jde o vybočení z vesmírného pořádku, kde vše má svůj účel a řád. Den střídá noc, zimu jaro. Tak jako nelze uvěznit čtvero ročních období do jara, byť by si to mnozí přáli, nelze ani zabrzdit vyzrávání lidské osobnosti, Zbavili bychom člověka toho nejcennějšího: vyzrání k moudrosti. Právě na tomto vyzrávání k moudrosti stojí celá světová kultura. Buddha, Konfucius, Platon, Ježíš staví na zdokonalování lidské podstaty. Via mala, cesta zla, se pokouší o destrukci této světové kultury.

Doc. Dr. Marie Řehořková

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Via mala- fakta:Žáci středních odborných škol nebudou smět pracovat s chemikáliemi, prý kvůli MZ+MŠ

(–čtk-,Zajíček ředitel střední školy chemické v Praze., 6. 12. 2015 17:50)

Žáci středních odborných škol nebudou smět pracovat s chemikáliemi, prý kvůli MZ
Střední odborné školy a učiliště budou mít od ledna problém zajistit výuku v laboratořích a praxi ve firmách. Nezletilí žáci totiž nebudou smět pracovat s většinou chemikálií. ČTK to včera řekl předseda Asociace středních průmyslových škol ČR Jiří Zajíček. Při novele zákona o veřejném zdraví z prováděcí vyhlášky zmizel odstavec s výjimkou pro mladistvé připravující se na budoucí povolání. Ministerstvo školství to asi vyřeší novelou školského zákona, což se do začátku roku nestihne.
Resort školství se podle včerejší tiskové zprávy snažil s ministerstvem zdravotnictví vyjednat změnu vyhlášky, ale neuspěl. Od začátku připomínkového řízení před rokem až dvěma podle Zajíčka na možný problém oficiálně upozorňovali i lidé z praxe, ale rovněž neúspěšně. „Ministerstvo zdravotnictví odpovědělo, že našim připomínkám nemohou vyhovět, protože jenom převádějí evropskou legislativu do české,“ řekl Zajíček.
Ministerstvo zdravotnictví poukazuje na to, že inkriminovaná vyhláška upravuje ochranu zdraví mladistvých zaměstnanců, takže vypuštění odstavce s výjimkou pro praktické vyučování považuje za logické. Podle školského zákona ale veškerá praktická výuka spadá pod Zákoník práce, takže se musí zmiňovanou vyhláškou řídit. „U praxe ale není potřeba ochrana v takovém rozsahu jako u mladistvých zaměstnanců,“ poznamenal Zajíček, který je zároveň ředitelem Masarykovy střední školy chemické v Praze.
Jediná cesta k nápravě nyní spočívá ve změně paragrafu, který navazuje praxe na Zákoníkem práce. „Ačkoliv ministerstvo školství tento problém nezpůsobilo, má připravené řešení v rámci novely školského zákona, která fakticky převezme rušené ustanovení ze zákona o ochraně veřejného zdraví,“ uvedlo ministerstvo školství. Měla by se k tomu využít ještě aktuální novela školského zákona, kterou nyní projednávají poslanci.
Do začátku roku se ale legislativní proces nestihne a školy se ocitnou ve svízelné situaci. „Ve druhém ročníku nebudeme schopni odučit praktika z organické chemie. Nejde však jen o chemické obory, ale rovněž o obory zdravotnické, stavebníky, kteří mají lepidla, truhláře, automechaniky,“ řekl Zajíček.
Řešení se bude hledat těžko. „Buď budeme porušovat zdravotní legislativu nebo školskou legislativu, protože nebudeme naplňovat rámcové a školní vzdělávací programy,“ poznamenal ředitel. U maturitních oborů je podle něj možné nařízení obejít zařazením práce v laboratoři pod teoretickou výuku ve školním vzdělávacím programu. Pak by to nespadalo pod Zákoník práce. Není to ale možné na učilištích a při praxi ve firmách.
–čtk- 5. 12. 2015

Tak nám "soudruzi minitři za Babiše" zakázali vyučovat chemii-a žijeme jako v pohádce!

(Josef Polívka , 6. 12. 2015 17:33)

Tak nám "soudruzi ministři za Babiše (a spol.) často dříve jen "StB" - ovšem nerokázané(!) "zakázali vyučovat chemii" - a žijeme si jako v pohádce! Učitelé nesmí vyučovat chemii prakticky, kdy slušné c.k. Rakousko před více než 150 lety zavedlo praktické vyučování chemie či lučby a platilo i nádobí a chemikálie, což je od teďka trestné 2015 od vláýdy Babiše a spol. v nádherném Babišlandu nad Sobotkou u Bělobrádka, který tak udělal jako předseda čeho všeho coby arcikřesťan - lidovec pro podporu vědy maximum: zejména smíme zírat na pohádky o teroristech v ČT a nyní učitelé místo výuky chemie a převádění pokusů v praxi mohou vyprávět podobná dílka - pohádky! : Poezie - Pohádka na dobrou noc pro organické chemiky (věnováno prof. Vl. Macháčkovi, díky němuž jsem pronikl do tajů organické chemie)
Za devatero horami a devatero řekami stála v jedné staré laboratoři Erlenmeyerova baňka. A v této baňce sídlila krásná aldehydická skupina. Žila si tam šťastně a spokojeně. Denně si rozčesávala svou sice krátkou, ale o to krásnější dvojnou vazbu. Odpoledne pak vycházela do zahrádky a kochala se svými nádhernými alfa vodíky. Jenže všechno má svůj konec, a tak štěstí této skupiny netrvalo věčně. Jednoho dne totiž vtrhla do baňky strašlivá báze. Řádila a rabovala v celém roztoku a dostala se i k naší milé aldehydické skupině. Jakmile pak v její zahrádce uviděla ty
přenádherné vodíky, už se na ně vrhala a už jeden utrhla. „Ach, kdo mi tu loupí vodíček?“ zeptala se nešťastná aldehydická skupina. „To jsem já, báze! A co báze uchvátí, již nikdy nenavrátí!“ zachechtala se báze a oddifundovala pryč. A naší aldehydické skupině nastaly krušné časy. Smutně
rezonovala na zahrádku a zpátky a do zpěvu jí nebylo. Až jednou difundoval kolem švarný aldehyd. „Hej hola, krásná skupinko, co že jsi tak smutná?“ zvolal. „Ale, švarný junáku,vtrhla ke mně zlá báze a ukradla mi jeden vodík!“ zafňukala aldehydická skupina. „Ach neteskni tedy, milá
skupinko. Když mně políbíš a vezmeš si za muže, celý uhlíkový věnec Ti dám věnem!“
I stalo se. Sličná aldehydická skupina přestala smutnit po ukradeném vodíku a z aldehydu se stal statný alkohol. Už jsem ale jednou říkal, že všechno má svůj konec. A ani štěstí těch dvou netrvalo věčně. Stalo se totiž, že zlá báze byla udolána kyselinou. A tato kyselina vracela vodíky všem okradeným. Jak to alkohol viděl, chtěl hned udělat své aldehydické skupině radost. Tak se natáhnul pro jeden proton. Nikdy se však nevrátil zpátky. Proměněn v molekulu vody, teď bezcílně bloudí roztokem. A aldehydická skupina? Ta ve svém smutku vytrhla poslední alfa vodík ze své zahrádky a hodila jej do dáli. A teď jen smutně sedí a doufá, že se na novou dvojnou vazbu naaduje molekula vody a ona opět prožije to velké aldolové štěstí. A jestli nezreagovala, tak tam sedí dodnes. Josef Polívka
(publikováno v Chemických listech) - pak že nemají pravdu šílenci okolo pana Sally a jeho Chauna - studentského vůdce Václava Havla a rodiny dobrovských, pana Rašína! Všichni podvodníci endo/exo-politika! Více Kongres Exopolitika Praha 2012!

Via mala - Babiš: Další americký novinář píše o spojení Babiše s Ruskem

(Applebaum, 6. 12. 2015 16:02)

Nejen Applebaumová. Další americký novinář píše o spojení Babiše s Ruskem: Andrej Babiš, vicepremiér a šéf hnutí ANO, se před měsícem hodně zlobil kvůli článku držitelky Pulitzerovy ceny Anne Applebaumové, která jej v listu The Washington Post o “novém druhu přátel Ruska” vykreslila jako stoupence Putinova režimu. Teď na její práci navázal americký novinář Gabriel Meyr. V názorovém článku pro konzervativní server The Daily Caller popisuje tři konkrétní události, které podle něj dokládají nadstandardní vazby českého politika na Moskvu. “Byl jsem popsán jako proruský politik s tím, že mou motivací může být závislost mých firem na ruském zemním plynu. Nechť není pochyb: Moje politika, stejně jak politika mé strany, je jasně prozápadní a podporující NATO. Členství v Evropské unii je pro Českou republiku prospěšné a my chceme, aby tomu tak bylo i nadále.” Těmito slovy se Andrej Babiš na sklonku října bránil textu Anny Applebaumové, která jej zařadila mezi politiky Evropy, kteří se vezou na “protiunijní vlně”, šíří ruské vidění světa – a leckdy k tomu mají i osobní důvody. A právě tato slova se stala jedním z argumentů, na kterých svůj text vystavěl Gabriel Meyr z The Daily Caller. Ve článku nazvaném “Putin se skrývá pod českou svíčkou »” (název odvodil od českého přísloví, že pod svícnem bývá tma), se zaobírá spoluprací Babišova Agrofertu se společností Vemex, což je firma spadající pod ruský gigant Gazprom. “Pan Babiš ve své reakci na článek vypíchl, že nekupuje plyn z Ruska, ale pouze z Německa. Ovšem lze najít zprávu z roku 2007, že Agrofert mění svého dodavatele plynu; místo německé společnosti zvolil Vemex. (…) Kontaktoval jsem společnosti Vemex i Agrofert, abych se zeptal na jejich obchodní vztahy, ale od žádné z firem jsem nedostal odpověď,” napsal Meyr. Ve svém článku se podrobně věnuje rekordnímu úvěru do Ruska, který pojistila státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) patřící pod Babišovo ministerstvo financí. Jde o výstavbu závodu na výrobu granulované močoviny, kterou dodá společnost Chemoproject Nitrogen ruskému investorovi PhosAgro Čerepovec. Dohodu o financování vývozu podepsali zástupci ruské firmy, EGAPu a UniCredit Bank, která poskytne úvěr, z kraje listopadu.
EGAP se za obří úvěr (jde o dvě miliardy korun, pozn. red.) zaručí i přesto, že má potíže s dalšími smlouvami v Rusku, deník E15 včera napsal, že letošní ztráta státní pojišťovny bude činit až osm miliard.
Meyr připomíná, že PhosAgro spoluvlastní blízký přítel prezidenta Putina Vladimir Litviněnko. A že šlo o tak důležité gesto, že místopředseda ruské vlády přijel do Prahy na slavnostní podpis. (Šlo o vicepremiéra Arkadije Dvorkoviče, podpis smluv se odehrál v pražském Strahovském klášteře, pozn. red.) “V dobách finančních sankcí uložených Západem musí Rusko finanční pomoc dceřiné společnosti ministerstva financí skutečně ocenit,” soudí Meyr.
A do třetice dozvuky sankcí uvalených na Rusko a přátele Vladimira Putina. Meyr ve svém textu připomíná, že se sankce dotkli také čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, který má v Česku ustájené závodní koně. “Jde o aktiva, která podle uvalených sankcí měla být zmrazena. Ministerstvo financí ale rozhodlo, že koně neprodá a vydělané peníze neskončí v úschově, nýbrž bude je udržovat aktivní a nechá je závodit. Jako by se sankce nekonaly.”
Když se na ministerstvu financí ptal, proč se tak stalo, dostal e-mailem odpověď, že “bylo vzato do úvahy, že by tato aktiva mohla ztratit hodnotu, pokud by byla omezena jejich běžná činnost (příprava, soutěže, chov). (…) Všechny zisky budou použity pouze pro správu a zabezpečení těchto aktiv.” Úřad pak ignoroval Meyrovy otázky týkající se osobní intervence Andreje Babiše v této kauze. “Můžeme ale předpokládat, že Kadyrov tuto laskavost od ministerstva ocení. Pisatele této zprávy to nutí přemýšlet, kdo asi bude během závodů zapsán v kolonce jako vlastník.”
26.11.2015

Via mala: Babiš - Šafr vs. Slonková- Byla požadovaná i větší bulvarizace listu

( Erik Best, 6. 12. 2015 15:56)

Šafr vs. Slonková Erik Best upozorňuje: Tohle nařčení Andreje Babiše nesmí zůstat bez odezvy - 18. 6. 2014 14:26 - Sporem mezi bývalým šéfredaktorem Reflexu Pavlem Šafrem a šéfredaktorkou MF Dnes Sabinou Slonkovou se zabýval také americký novinář Erik Best na svém webu The Fleet Sheet. V Německu by přestřelka mezi šéfy nejvýznamnějších médií vyvolala skandál. I v Česku se to nepřešlo mlčením, ale přesto si to zasluhuje pozornost. - Erik Best upozorňuje: Tohle nařčení Andreje Babiše nesmí zůstat bez odezvy - Best přirovnává roztržku mezi Šafrem a Slonkovou k tomu, jako by bývalý šéfredaktor německého magazínu Der Spiegel veřejně prohlásil, že stávajícího šéfredaktora novin Süddeutsche Zeitung více než deset let ovládá jeden z nejbohatších lidí země. Do slabých se nemá kopat, prohlásila Slonková. Babiš poslal Šafra do blázince
Podle Šafra totiž Babiš koupil vydavatelství Mafra, aby omezil kritiku své osoby ještě dřív, než vstoupí do politiky. Pak přišel s tvrzením, že Babiš je zhruba deset let hlavním zdrojem novinářky Sabiny Slonkové, která od ledna 2014 řídí deník MF Dnes.- Slonková na to pro ParlamentníListy.cz reagovala: „Andrej Babiš není deset let mým klíčovým zdrojem. Pro Andreje Babiše pracuji od 1. ledna 2014.....Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš pak rovněž situaci komentoval pro ParlamentníListy.cz: „Pan Šafr by měl urychleně nastoupit psychiatrickou léčbu." .....Podle Erika Besta by něco takového vyvolalo v Německu velký skandál. V Česku se to ale přešlo téměř mlčením. ... Best odmítá, že by stačilo odepsat Šafra jako blázna. Naznačil, že by se záležitostí měl zabývat Syndikát novinářů a redakční rada MF Dnes. Jinak se prý musí ptát, proč takové orgány vůbec existují. Celý článek ZDE:18. 06. 2014 - EB - Kdyby jakýsi bývalý šéfredaktor magazínu Der Spiegel veřejně prohlásil, že stávajícího šéfredaktora novin Süddeutsche Zeitung více než deset let ovládá jeden z nejbohatších lidí země, vyvolalo by to obrovský skandál. Když bývalý šéfredaktor Reflexu Pavel Šafr řekl minulý týden něco podobného v Respektu o šéfredaktorce MF Dnes Sabině Slonkové a Andreji Babišovi, setkalo se to takřka s mlčením (ale ne na sociálních sítích). Je pravda, že Reflex není Der Spiegel a MF Dnes není Süddeutsche Zeitung, ale toto si zasluhuje vážnou pozornost. Buď Šafr (svým obviněním), anebo Slonková (službou Babišovi) se dopustili zásadního morálního a profesního selhání. Nestačí Šafra odepsat jako blázna, jak se k tomu většinou tíhlo. Pokud se Syndikát novinářů a redakční rada MF Dnes nechtějí zabývat záležitostí, jež má takový význam pro důvěryhodnost českých médií, člověk se musí ptát, proč tyto orgány vůbec existují. -Vydavatel Erik Best Tel. 420 296 580 160 Fax. 420 224 221 580 e-mail: info@fleet.cz E.S. Best s.r.o. Soukenická 13 110 00 Praha 1
1. 7. 2014 8:17 - Proč musela z Babišových novin odejít šéfka Slonková? Prý to bylo takto: ....Když Sabina Slonková oznámila svůj konec v MF Dnes, vzbudilo to spekulace, zda za jejím nečekaným odchodem není střet s Andrejem Babišem, který Mafru ovládá..... Opakovaně kriticky referovala o problémech v jeho straně nebo o jeho soudu o komunistickou minulost.... .... i tlak, který prý na Slonkovou vyvíjeli předseda představenstva vydavatelství Mafra Štěpán Košík, jinak manažer ...Babišova Agrofertu, a obchodní ředitel tištěných titulů Mafra Roman Stolejda. Šéfredaktorku měli tlačit, aby se přestalo psát nebo psalo přívětivěji o některých firmách, které hrozily zastavením inzerce. Stejně tak si prý Slonková příliš nepadla do oka s Miloslavou Novákovou, bývalou marketingovou ředitelkou TV Nova,..... skončil partner Slonkové Jakub Unger. ... předtím pracoval jako externí poradce Babišova Agrofertu. .... Navíc po odchodu Ungera přešly krajské přílohy MF Dnes přímo pod zmíněného Košíka a šéfredaktorka na ně přestala mít vliv. ...... Nachtigall ....o se dostával do sporů s Ungerem i Slonkovou. Měl totiž prosazovat vetší bulvarizaci listu.

Zhlehčovat otázku mimozemského života nebo UFO je asi podobné jako by někdo zlehčoval existenci černochů

(Jiří Mika - exopolitik a vědec, 5. 12. 2015 10:32)

Obama řekl, že to tu řídí mimozemšťané a má zakázáno o tom mluvit
Publikováno 16.10.2015
Zvláštní je, že Obamovu odpověď na dotaz, co jako prezident USA zjistil o mimozemšťanech a UFO, řada médií přeložila jako popření, že by se dostal k nějakým utajovaným informacím. Přitom za celou dobu rozhovoru nic nepopřel. OK, byl to pořad typu „Uvolněte se, prosím“ a mohl jen celou dobu žertovat, ale
1) Téma není rozhodně nějak přímo žertovné nebo nepodstatné (NASA ostatně vynakládá miliardy na potvrzení existence mimozemského života resp. podmínek pro nám známý život), aby si otázka nezasloužila odpověď
2) Analýza řeči těla Obamy u této otázky ukázala dle experta na vysoké známky stresu
3) Nic nepopřel, jak tvrdí některé novinové titulky. Ve skutečnosti po žertech(?) „Mimozemšťané tu vše řídí“ vše zakončil „Nemám dovoleno nic říkat“ s nervózním úsměvem.
Konec uculování
Zhlehčovat otázku mimozemského života nebo UFO je asi podobné jako by někdo zlehčoval existenci černochů nebo indiánů v éře před rozvojem mezikontinentální dopravy. Právě černoši nebo indiáni jsou zásadní součástí moderní historie, lidských práv, genocidy. Ano, kdyby tyto jiné rasy nám nyní nebyly dosud známé, mohly by být součástí zesměšňování „Člověk s černou barvou kůže?“, ale co nám jejich existence přinesla – vývoz otroků z Afriky, zásadní složku historie občanské války v USA, emancipace ve společnosti a nyní silné téma multikulturalismu.
To není k smíchu nýbrž vážná témata. A podobně a vážnější by bylo, kdybychom se jako lidstvo museli konkrétně a prakticky vyrovnat s fyzickou (či jinou) přítomností nějaké mimozemské rasy. Není asi moudré k tomu přistupovat jako děti žertující nad tím, že kluci mají pindíka a holky fifinku. Tyto pohlavní orgány jsou taky dost zásadní a popravdě stojí velkou měrou také za velkými událostmi dějin včetně typu vlády (patriarchát, matriarchát) nebo emancimace žen, feminismus. A v neposlední řadě samotného vzniku života!
Přitom k UFO a mimozemským návštěvníkům se často přistupuje právě tím dětinským posměšným způsobem jakoby to byl ekvivalent židovských anekdot. Ale v řadě případů se snažili apelovat i piloti a jiní pracovníci v letectví, že fenomén UFO párkrát málem způsobil střet s dopravním letadlem – či-li potenciální ztráty na životech. To už by vůbec nemělo být bráno s lehkostí jako „holky mají fifinku, a proto se s nima nebudeme bavit“ nebo snad pubertálním uculováním nad sexem, které často sahá i do pozdního života a dokonce manželé často ani nejsou schopni konzultovat sex.
Možná nebyl sex dobrá analogie, protože někteří dospělí lidé nadále projevují velice dětinský a pubertální přístup i k sexu, což je jedna z primárních biologických funkcí člověka ,a zjevně má i duchovní rozměr. Takže téma sexu by se možná mělo také dočkat emancipace k dospělému a hlubšímu přístupu podobně jako téma mimozemšťanů, které bývá bráno mnohem méně vážně než institut náboženství. Exopolitika není vůbec náboženství! Důkaz:
Svůj název si exopolitika vypůjčila z vědeckofantastické literatury, kde se tento termín zřídka vyskytl v několika sci-fi románech či povídkách, popisující meziplanetární vztahy lidstva s mimozemskými civilizacemi. Uvidíme dále, že tato inspirace není náhodná. V řadě svých textů se exopolitičtí autoři často odvolávají na vědeckofantastické filmy a seriály.
Exopolitika by tedy měl být takový druh politiky, který by byl zaměřen na vztahy mezi obyvateli, vládami planety Země a lidstvem na jedné straně a obyvateli jiných planet, popřípadě jiných světů obecně na straně druhé.
Ovšem jako zájmový směr je svými zakladateli (Michael E. Salla, Alfred L. Webre, S. Basset) definována dokonce jako „vědecký obor,“ patřící k „politickým vědám“, (!), atd.: „Exopolitika je nová vědecká disciplína, která se zaměřuje na politické aspekty interakcí s mimozemským životem. Studuje klíčové jednotlivce, instituce a politické procesy, které jsou spojeny s mimozemským životem obecně, stejně jako konkrétně ty, které souvisejí s mimozemskou přítomností na Zemi. Proto patří k politickým vědám.“

Obama je stejný lhář jako Češi

(R.H., 5. 12. 2015 0:07)

Obama je stejný lhář jako Češi-27.1.2009
Dostal jsem včera telefonát, že co prý to píši za blbosti, že Obama je arabského původu, že jeho otec byl černý jak vix... Co mne u Čechů, stejně jako u všech ostatních méně civilizovaných národnosti vždy přivádí do vývrtky, je jejich velmi nízká schopnost absorbovat a analyzovat informace a častý kompletní odpor nové informace vůbec přijmout. Celá záležitost se ještě zhoršuje českým odmítáním naučit se anglicky (v tom jsou jako Mexičani - refusal to asimilate) a tedy neschopnosti si zagooglovat.

Malá odbočka. Česká xenofobie a vyložená nenávist k cizím národům a jazykům jde často až do extrému. Mám příklad - měl jsem tu před časem, ve svém vlastním domě, návštěvníka z Česka, neznajícího anglicky. Vybavil jsem jeho pokoj i počítačem, ať si může po večerech browsovat po internetu. Po jeho odjezdu jsem ten počítač čistil a povšiml jsem si, že navštěvoval výhradně české webstránky, končící suffixem .cz - a to i v případě pornostránek! Nejsem žádný puritán, proti gustu žádný dišputát, ale jsem u vytržení, když někdo musí mít i to porno v češtině! Je známo, že Česko je jedním z největších exportérů porna na světě, ale pokud se tam u vás vyskytne nějaké anglicky vzdychané porno - tak to pro český trh dabujete do češtiny nebo tomu děláte titulky? Už vám tam z té vaší xenofobie jebe?
Ale zpátky k tomu Arabovi Obamovi. Všechno, co tady píši, si můžete nezávisle ověřit - pokud umíte jinak než rusky.. Obamův bratranec Raila Odinga kandidoval v Keni na prezidenta a snažil se tam zavést zákon šaria (to až zavedou v Česku a EU, to si užijete srandy!). Ve volbách neuspěl a tak se v roce 2007 s dalším nevlastním bratrem Abongo Obamou snažil proamerickou keňskou vládu svrhnout. Zcela v souladu s svou africkou kulturou Odingovi příznivci (=muslimové) podpalovali domy křesťanů, a když se křesťané uchýlili do blízkého kostela, tak jej Obamovci/Odingovci podpálili i s lidmi uvnitř a upálili je zaživa. Obama podporoval svého bratrance před jeho vlastní prezidentskou kampani i během ní.. Je známo, že Obama přerušil svou volební kampaň v New Hampshire a dlouze telefonicky konzulotval s Odingou v Keni. Zagooglujte si - ověřte si to.
Obama lhal, když tvrdil, že jeho keňská babička je křesťanka - o nikoliv, v novinových interview potvrdila, že se modlí muslimskou modlitbu Salat každý den ráno v pět - a navíc, kdyby byla křesťanka, tak by nemohla být jednou že 14 manželek jednoho muže.

Obama lhal, když tvrdil, že jeho jméno je svahilské - ve skutečnosti je arabské a "Baraka" (z něhož pochází Barack) znamená "požehnaný". O arabskosti jména Hussein snad netřeba diskutovat.
Barack Hussein Obama není půl běloch a půl černoch. Obama je 50 % běloch (Caucasian) po matce a 43,75% Arab a 6,25% černoch z otcovy strany. I když rodina Obamova otce je z Keni a on sám byl trochu opálený, rodina je arabská, nikoliv černošská. Procentuálně Obamův otec byl jen z 12,5 % africký černoch a 87,5 % Arab - i rodný list Obamova otce jasné říká, že je Arab, nikoliv africký černoch. Zagooglujte si - ověřte si to.

Obama lhal, když tvrdil, že nikdy nebyl muslim. Ve skutečnosti praktikoval muslimskou víru denně ve škole, kde byl registrovaný jako muslim a zůstal muslimem až do svých 31 let, kdy ho jeho žena přesvědčila, že to musí změnit, aby mohl kandidovat do státního senátu v Illinois. Dle WorldNet Daily byl Obama velmi zažraným, kovaným a fanatickým muslimem www.wnd.com/index.php?fa=PAGE.view&pageId=60559 Zagooglujte si - ověřte si to. Obama lhal, když tvrdil, že jeho škola v Indonésii byla křesťanská. Ve skutečnosti to byla muslimská škola pouze pro muslimy a ve své vlastní knize memoárů (miliónový náklad zde v USA) vzpomíná, jak byl napomínán pro studiu koránu, protože jako malý chlapec z nudy dělal legrační obličeje. Zagooglujte si - ověřte si to.

Řekli vám, odkud jsou?-Paola Harris zpovídá Enriqua Villanuevu

(EXOPOLITIKA, 4. 12. 2015 17:58)

PH: Je to jako by planeta měla nějakou síť a oni potřebují právě tyto víry k pohybu. Řekli vám, odkud jsou?
EV: Jak jsem řekl, neměl jsem příležitost vyčistit si mysl, ale mohl jsem klást otázky. Někdy jsem se jich neptal, ale udělal jsem to jinak-v průběhu meditace, kdy jsem spatřil tu teorii. A byl jsem připraven se jich ptát. Přijal jsem myšlenku, že pocházejí ze základen v našem slunečním systému. Někteří lidé ze skupiny RAHMA poukazovali na jiná místa ve vesmíru. Někdo říkal, že mají kolonie v Orionu, jiní, že mají své kolonie a základny na Venuši. Ne, že odtud původně pocházejí, ale na Venuši utvořili umělý život. Nebyl jsem si jistý, ale měl jsem otevřenou,nezaujatou mysl. Asi po dvou letech nato, jsem se rozhodl, že skupinu RAHMA opustím. S jednou z těchto bytostí jsem se setkal při meditaci. Jeho jméno je Sordaz. Má pocházet z jedné planety v hvězdném systému Alpha Centauri. My to ve skupině RAHMA víme, ale není možné si to ověřit. Tak tam stál přede mnou a já měl tolik otázek, které jsem nemohl vyjádřit, že jsem z toho byl frustrovaný. Pamatuji si, jak jsem mu řekl: „Mám to. Přišli jste z tohoto systému a já jsem zde, abych věřil všemu, co nám, hoši, přinášíte ale nejsem si jist, že jste to, co celá naše skupina říká. Nejsem si jistý, že jste opravdu mimozemské bytosti. Možná jste jen nějaký druh holografické projekce, možná jste součástí mechanismu kontroly, který nás navádí k těmto představám, k novému druhu mytologie. Já nevím.“ Kladl jsem otázky sám sobě o všem. Řekl jsem mu: “Možná, že jste součástí tohoto systému.“ A pak řekl: „Pokud si myslíš, že nejsem skutečný, použij přesně stejný soud, který aplikuješ teď na mě, taky na sebe. Zeptej se sám sebe, jak skutečný jsi ty.“ Udělal jsem to a uvědomil si, že k sakru vůbec nevím, co jsem. A byl jsem rád, že mě to zodpověděl, protože mě tím dostal ke správné otázce: „Kdo jsem a co zde dělám?“ Jeho odpověď jsem přijal. Nepotřebuji vědět, zda doopravdy pochází z nějaké planety v Alpha Centauri. Chci jen, aby byl moudrý.
PH: Ale Vy také, myslím si, se chcete probudit. Protože lidé, kteří jsou nejvíce probuzeni, se mohou lépe a rychleji dostat k jasné pravdě, nikoli pravdě zabalené do iluzí na této planetě. Dostal jste po dobu celé té Vaší komunikace nějaké poselství, zprávu o tom, jakou v tom Vy hrajete roli a co Vy sám máte dělat?
EV: Neodpověděli nám tak přímo, jak bychom chtěli. RAHMA je jen jednou z mnoha kontaktérských skupin. To je to, co jsme se naučili z naší praxe. Ale pak získáváme i své vlastní individuální zkušenosti. Když jsem odešel z RAHMY, měl jsem některé vlastní zkušenosti, které mi jistým způsobem dávaly více smyslu než zkušenosti z RAHMY.
PH: Chápu, protože jsem mluvila s několika kontaktéry nebo lidmi, kteří měli kontakt a všichni cítili to samé. Dostali více odpovědí na individuální úrovni, aby věděli, co mají dělat. To je také důvod, proč se Vás na to ptám tady v San Fernando Valley v Kalifornii. Můžete mi odpovědět, jak jste to udělal, protože to byla tak krásná cesta, kterou jste šel, ta místa, kde jste byl, něco jako návod pro lidi, kteří se pokoušejí najít pravdu a sjednotit lidi tak, abychom měli kontakt s vesmírem. Proč jste tady v Kalifornii? Myslím tím to, že jste z Limy v Peru. Jste z té kultury tam a ta je rozhodně otevřenější a není tak rozptýlená jako tady v USA. Proč zrovna tady?
EV: Díky zkušenostem z kontaktů a osobní úrovni porozumění, cítím, že se mi zvyšuje vědomí, jak říkáte. Svým způsobem,jsem přitáhl celou svou komunitu s sebou. Ale pak, po velmi těžké osobní krizi, kdy jsem byl velmi blízko utonutí,jsem si uvědomil, že je má mise správná.Původní článek:
www.jar-magazine.com/10-interviews/9-paola-harris-interviews-enrique-villanueva-part-1
Další informace na: www.jar-magazine.com S povolením Paoly Harrris a Enriqua Villanuevy Překlad: Karel Rašín; dokorekce: Iva Jelínková

Francie a teror v Paříži a Bruselu a ubití pilotů jak v 2WW či Vietnamu! Via mala?

(Pavel Tigrid a Jiří EUfrat, 25. 11. 2015 12:04)

Pavel Tigrid, dr. h. c. (rozený Pavel Schönfeld; 27. října 1917 Praha – 31. srpna 2003 Héricy, Seine-et-Marne, Francie) byl významný český spisovatel, publicista a politik, jeden z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického exilu. Svůj pseudonym „Tigrid“ odvodil od řeky Tigridu, jako vzpomínku na hodiny zeměpisu a dějepisu na základní škole v Semilech. Profesní dráha- Pavel Tigrid emigroval poprvé v roce 1939, přes Německo a Francii do Anglie. Za druhé světové války působil v Londýně. Podílel se na exilovém vysílání v rádiu BBCa úzce spolupracoval s předsedou exilové vlády Msgre. Janem Šrámkem, pod jehož vlivem konvertoval ke katolické víře.
Bezprostředně po konci války se válce v červnu 1945 z Londýna vrátil na vyžádání komunistického ministra informací Kopeckého, který ho chtěl umístit do vysílání Československého rozhlasu, z čehož následně sešlo a Pavel Tigrid se dále neživil slovem, ale textem.[zdroj?] Po návratu do ČSR se také poznává se Ivanou Myškovou, jejíž babičkou byla Terezie Brzková, známá filmová herečka. S Myškovou se v roce 1947 oženil, a pokračoval ve spolupráci s Československou stranou lidovou. Byl šéfredaktorem časopisu Obzory, který byl známý svými kritickými, ostře protikomunistickými postoji a v němž se jako jeden z prvních ostře postavil proti krutému zacházení s Němci.Díky možnosti zřídit pro lidovce druhé periodikum, založil časopis Vývoj.
20. února 1948 odjel na pozvání britského atašé do britské zóny v Berlíně, kde podle pomluvných zpráv mělo být bylo nehumánně zacházeno s lidmi. Tigrid vycestoval na diplomatický pas, který neodevzdal na ministerstvu, za což byl na něj vydán zatykač, který dorazil na hranice hodinu po tom, kdy je v autě přejel. O únorovém převratu se dozvěděl v Mnichově, kde ani nemohl podat novináři žádané prohlášení k vývoji v ČSR, jelikož jeho žena byla komunisty na tři měsíce uvězněna v pankrácké věznici. Po propuštění se ji podařilo přes Šumavu převést přes hranice. Po odchodu do mnichovské emigrace byl v roce 1951 pověřen vedením rozhlasu Svobodná Evropa (SE) Rozhlas měl vysílat pro všechny komunistické země, avšak Československé vysílání bylo první, jakožto zkušební. Roku 1952 odešel s manželkou do USA, kde se živil jako číšník, stejně jako za války v Londýně. V roce 1956 v reakci na maďarské události začal vydávat čtvrtletník Svědectví, s jehož redakcí, ženou i dětmi přesídlil roku 1960 do Paříže. V Paříži se stýkal s člověkem z prostředí KSČ[kdo?], který do Paříže vyvážel důležité interní informace. V Paříži se také poprvé setkává s Václavem Havlem. Až do konce svého života byl spolupracovníkem SE, odkud ostře vystupoval proti totalitní zvůli komunistického režimu s typickým vtipem a sarkasmem. Představiteli KSČ byl považován za nejnebezpečnějšího představitele exilového protikomunistického odboje.
Po Sametové revoluci působil v ČR jako spolupracovník prezidenta Václava Havla, na jehož pozvání se vrátil do Československa 28. prosince, a od roku 1992 jako ministr kultury první Klausovy vlády, jmenovaný za KDU-ČSL.
V roce 2003 se rozhodl pro dobrovolný odchod ze života a přestal brát životně důležité léky.

Via mala - Zaplavení Evropy výsledkem „strategického vylidňování“ Sýrie?(3)

(WIKI, Julian Assange-JOJ, 25. 11. 2015 11:55)

(Operace Exporter).
Sýrie leží na dávné cestě mezi Mezopotámií a Středozemním mořem. Kolem roku 2400 př. n. l. se zde nacházelo město Ebla, pravděpodobně kontrolující obchodní spoje ve velké části východního Středomoří.[2] Poté bylo syrské území velice často okupováno cizími mocnostmi. Od roku 2000 př. n. l. zde vládla Akkadská říše. Po té se zde vystřídali Egypťané, Asyřané, Babylóňané a Chetité. Nakonec oblast ovládli Peršané. Perská vojska byla vyhnána ze Sýrie Alexandrem Velikým. Ten donesl zemi řeckou kulturu. Po smrti Alexandra se území chopil Alexandrův velitel Seleukos I. Níkátor, jenž se v roce 312 př. n. l. prohlásil za pána Babylónu a dal tak vznik Seleukovské říši. V roce 63 př. n. l. po četných porážkách hlavně s Římany zaniká Seleukovská říše a Sýrie se tak stává součástí Římského impéria jako provincie.
Středověk a novověk
Po rozdělení Římské říše v roce 395 připadlo území Východořímské říši, která měla sídlo v Konsta..... Byzanc vládla Sýrii do roku 634, kdy ji dobyli muslimští Arabové. Obyvatelstvo přijalo islám a z Damašku se stalo hlavní centrum politického, kulturního a obchodního dění v celém islámském světě, a to až do roku 750, kdy byla v Damašku sídlící dynastie Umajjovců nahrazena rodem Abbásovců. Ti své sídlo poté přesunuli do Bagdádu. V 11. století vpadli do Sýrie Turci a dobyli ji. ..... Jeho potomci, vládnoucí v Egyptě, byli svrženi Mamlúky, kteří pak vládli zemi až do roku 1516, kdy ji zabrala Osmanská říše. Ta si udržela moc nad Sýrií až do konce první světové války. Po jejím skončení se Sýrie stala francouzským mandátním územím. Po pádu Francie v roce 1940 zůstala Sýrie podřízená režimu ve Vichy až do obsazení území britskými vojáky a vojáky Svobodné Francie v červenci 1941 (Operace Exporter). - Sumer, sumersky Ki-EN/EME-GIR15 (Země místních pánů, Země pánů jasu či Země sumerského jazyka), akkadsky také Šumiru, je považovaný za jednu z nejstarších civilizací světa (4000 př. n. l.–2000 př. n. l.). Tato civilizace a region existovala v jižní části Mezopotámie (oblast mezi řekami Eufrat a Tigris mezi Bagdádem a Perským zálivem). ...... Po předsumerském obyvatelstvu zůstalo krom toho i několik jazykových stop, hlavně v topografii a v názvech některých řemesel a nástrojů. Avšak slova týkající se plavby po moři jsou zcela sumerské. ..... Předsumerského původu jsou patrně názvy měst Ur, Sippar atd. a řek Eufrat a Tigris, původně Buranunna a Idigna. Oblast byla mimořádně úrodná, ale vyžadovala stálé a vydatné zavlažování, jelikož je to oblast aridní. Vynález umělého zavlažování je mnohem staršího data (asi 5000 př. n.l.) .....Sumerové po několika staletích z tohoto obrázkového písma vyvinuli klínopis, které bylo dobře vymyšleno pro zápis jejich velmi specifického jazyka. - urucká kultura (kolem r. 3300-3000 př. n. l.): první písemné prameny vůbec; Uruk první městem světa (100 ha, monumentální budovy až 4 000 m2)
ranědynastické období (kolem r. 3000–2350 př. n. l.): sumerské městské státy, rozvoj obchodu, první královské paláce (2700 př. n. l.) a větší množství klínopisných pís. záznamů. .... Prvním králem sjednoceného státu král Kiše, původem syn kněžky, Sargon Veliký.
Podrobení Sumeru nájezdníkům, kteří jej více či méně ovládali po 1 století
III. dynastie urská (2116–2004 př. n. l.): silná centralizace sumerského státu, sumerští králové sídlí v Uru, závěrečná renezance sumerské kultury, stavba prvních skutečných zikkuratů. Dochovalo se asi 100 000 tabulek s pís. záznamy. Sumer ovládá území zhruba podobné jako před ním akkadští králové.
období Isinu a Larsy (2017–1763 př. n. l.): oslabení Sumerů vnitřním bojem mezi dynastiemi
Mytologickou potopu, kterou zachycuje Eridská genesis, přežil jediný člověk Ziusudra (Utnapištim), který postavil archu s párem zvířat od každého.
......Klínopis přežil pád Babylónu do rukou Peršanů i později Řeků (pol. 6. století a pol. 4. století př. n. l.), ale před začátkem letopočtu vymizel.

Via mala - Zaplavení Evropy výsledkem „strategického vylidňování“ Sýrie?(2)

(WIKI, Julian Assange, Jiří Hermánek, 25. 11. 2015 11:41)

„Takže, jednalo se o tyto úvahy: Příležitostní odpůrci země by se měli zapojit do strategického vylidňování, což povede ke snížení bojové kapacity vlády,“ vysvětlil Assange. Informátor zdůraznil, že „je to především střední třída, která prchá“ ze Sýrie vzhledem k tomu, že má „jazykové dovednosti, peníze a nějaké vazby. „Inženýři, manažeři a státní úředníci, jsou přesně ti, kteří jsou potřeba k zachování funkční vlády,“ uvedl Assange.
Syrský lid je pobízen, aby prchal ze své země, především ze strany Německa, které tvrdí, že bude přijímat velké množství uprchlíků, a Turecka, které přijalo téměř tři milióny uprchlíků, a tím výrazně oslabili syrskou vládu,“ zdůraznil Assange. Sýrie není jediným příkladem v nedávné historii, kdy byla migrace použita jako zbraň; během války v Iráku, řeklo Švédsko Spojeným státům, že „přijetí iráckých uprchlíků bylo součástí pro jejich přínos,“ podle zdrojů. Zakladatel WikiLeaks uvedl, že je to „ostuda“, že USA odmítají vzít syrské uprchlíky, protože je to právě Washington, který by měl být zodpovědný za stovky tisíc lidí, kteří prchají do Evropy a mají za následek uzavírání hranic sousedních zemí v EU.
Jiří Hermánek -Julian Assange
wiKY:Sýrie, oficiálním názvem Syrská arabská republika (arabsky الجمهورية العربية السورية, Al-džumhúríja al-`Arabíja as-Súríja), je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty. Hlavní město je Damašek. Zemí protéká řeka Eufrat a částečně i hraniční Tigris. Sýrie na severu a severozápadě hraničí s Tureckem (822 km), na východě s Irákem (605 km), na jihu s Jordánskem (375 km). S Izraelem (76 km) pak sousedí na jihozápadě a s Libanonem (375 km) na západě. Menší část západní hranice omývá Středozemní moře. Dle odhadů z roku 2010 zde žije 22,5 milionu obyvatel. Velkou část obyvatelstva představují sunnité, existuje zde ale i významná ší'itská menšina, především alavitů, jejichž příslušníci mají v rámci státu dominantní postavení. Nacházejí se zde také různé křesťanské církve a malé židovské komunity. Etnickým složením je velká část Syřanů arabského původu, existuje zde také významná menšina Kurdů.
Moderní syrský stát byl ustanoven jako Francouzské mandátní území, které roku 1946 dosáhlo nezávislosti jako parlamentní republika. Po vyhlášení nezávislosti následovalo několik vojenských převratů. V letech 1962 až 2011 platil v Sýrii výjimečný stav, který pozastavoval platnost občanských práv syrských občanů[1], tento systém byl označen jako nedemokratický. V letech 1971 až 2000 byl prezidentem Sýrie Háfiz al-Asad, po jeho smrti se prezidentem stal jeho syn Bašár al-Asad, oba jsou představitelé strany Baas, která si od vojenského převratu v roce 1963 udržuje dominantní postavení v zemi. Od března 2011 je Sýrie zmítána občanskou válkou mezi vládou Bašára Asada, rebely a kurdskými milicemi.

Via mala - Zaplavení Evropy výsledkem „strategického vylidňování“ Sýrie?(1)

(Julian Assange, Jiří Hermánek - JOJ, 25. 11. 2015 11:37)

Chartisté, povětšinou bývalí nomenklaturní komunisté až stalinisté, měli jediný cíl. Demokratizovat socialismus; kapitalismus pro ně bylo sprosté slovo. A jejich guru, Václav Havel to na dotaz, co by mělo být po pádu Husákova režimu, odpověděl, že v žádném případě návrat zpět ke „starému režimu“. Takže, zatímco se polská opozice urputně snažila odstavit komunisty od moci, chartisté naopak s napětím vyčkávali jednání s premiérem Adamcem. Lidová bouře po „smrti“ studenta Šmída je však donutila navrátit se z víkendových chalup do Prahy a předstírat „revoluci“.
Ono by šlo ještě dlouho pokračovat o opozičních a „opozičních“ hnutích v komunistických zemích a pokud Solidarita nestřílela ostrými protirežimními náboji, tak alespoň gumovými projektily, zatímco různá prohlášení Charty 77 měla tak nanejvýš charakter „střelby“ z dětské vodní pistolky. A teď, co s tou Sýrií? Kdo to je, co to je „Syrská demokratická opozice“? Viděl ji někdy někdo nebo je jako manželka poručíka Columba? Kdo je jejím představitelem? Jakou má vůbec sílu a jakou podporu? A co když se zmocní moci? Bude schopna tu moc nad celou zemí vykonávat? Má na to sílu? Není to širou náhodou tak, že Západu se podařilo naprosto rozesrat Libyi tak, že tam dnes vůbec není nějaká centrální vláda, která by v zemi zajistila klid a pořádek?
Že se, po pádu Kadáffího vlády v zemi zmocnily různé kmeny, které mezi sebou válčí, terorizují obyvatelstvo, popravují protivníky na běžícím pásu a to má být důsledek jakého „Arabského jara“? ..... Žádné arabské jaro, ale cílená destrukce arabských zemí. A s jakým účelem? To ví čert (mýliti se lidské - lépe číst pravdu v originále a dáme si jí zde později!), to je moc vysoká politiky, ale příliš smyslu to nedává. Tak dobře, Assad padne. A co se stane pak? Do vlády půjdou barbaři, kteří střílí po bezbranném pilotovi, visícím na padáku? Nebo kdo? Kdo je ta „demokratická opozice“? Jaký má program, jakého vůdce a jakou sílu? Sýrie je zemí mnoha a mnoha náboženství. A Háfizu Assadovi se dařilo pro všechny tato vyznání vytvořit jakousi demokratickou skořápku, jakýsi ochranný kryt, aby každé vyznání bylo bezpečné.
A o totéž se, alespoň verbálně snaží Bašír Assad. Teď zrovna na ČT24 hovořil jakýsi expert z Masarykovy Univerzity Brno a řekl, v souvislosti se sestřelem ruského letadla, jasně: Turecko zpočátku podporovalo tzv. „Demokratickou opozici“ proti režimu Bašíra Assada. Ale, jak tato opozice slábla a islámští rebelové nabírali na síle, tak Turecko přesměrovalo svou podporu na ně. Jediný závěr, který si z toho umím udělat, je ten, že žádná relevantní demokratická opozice v Sýrii reálně neexistuje. A že podpora v boji proti režimu Bašíra Assada je podporou vzniku islámského státu na půdě Sýrie, místo sekulárního režimu Bašíra Assada. Je možné, že prezident Assad věznil či popravoval některé odpůrce režimu, otázkou ale je, koho, kolik a za co? Nicméně při vítězství islamistické opozice nastane teror ještě daleko, daleko větší. A tomu bych doporučoval se vyhnout.....:
Zaplavení Evropy bezpočtem uprchlíků může být výsledkem „strategického vylidňování“ Sýrie vedeného odpůrci syrské vlády, uvedl zakladatel WikiLeaks Julian Assange. Transparentní organizace WikiLeaks prohledala své diplomatické kanály a odkryla „zajímavé spekulace o pohybu uprchlíků,“ řekl Assange v rozhovoru se zpravodajským serverem ThePressProject.

články vulgární a sprosté_-o sprostém slově "důchodce":

(Ross Hedvivek, 25. 11. 2015 2:11)

V Česku rapidně přibývá lidí, kteří mají exekuci na důchod. Už jich je téměř 65 tisíc, čtyřikrát víc než před 12 lety. Spotřebitelská sdružení proto seniory varují, aby se nenechávali přemluvit k neuváženému nákupu drahého zboží, nebrali si nechtěné úvěry a zbytečně se nezadlužovali.
Cesta do dluhové pasti totiž může začít i zdánlivě neškodnou pozvánkou v poštovní schránce se sdělením typu "Přijďte si zdarma nechat změřit krevní tlak". Když důvěřivý důchodce dorazí na určené místo, vrhnou se na něj místo zdravotníků neodbytní prodejci třeba s nabídkou superhřejivých - ale také superdrahých - dek. Několika triky seniora přesvědčí k jejich koupi, a když nemá dostatek peněz, rovnou mu poskytnou i půjčku. Jenže důchodce pak často závazek nedokáže plnit. A přijde exekuce na důchod.
Sdružení Spotřebitel.net už dřív uvedlo, že největší nebezpečí pro starší lidi představují právě prodejní akce, na nichž prodejci návštěvníky přesvědčí k neuváženému nákupu. Jan Lorman, ředitel občanského sdružení Život 90, však on-line deníku TÝDEN.CZ řekl, že do dluhové pasti se senioři často dostanou nejen vinou své důvěřivosti a malé finanční gramotnosti, ale také kvůli rostoucím životním nákladům, na něž důchod nestačí. "Řešili jsme třeba případ paní, které po zaplacení nezbytných výdajů na bydlení zbylo čtyřicet korun na jídlo na den," uvedl Lorman. Dalším důvodem k zadlužování je podle něho i to, že se senioři často snaží pomoci se splácením závazků vlastním dětem či vnoučatům.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala letos na konci června téměř 65 tisíc takových případů, tedy o skoro tři a půl tisíce víc než koncem loňského roku. "V červnu mělo zařízenou exekuční srážku 64 315 důchodců, což představuje růst o 5,6 procenta oproti stavu z konce loňského prosince; tehdy to bylo 60 874 důchodců. Nejčastěji se měsíční výše exekuční srážky pohybuje do tří tisíc korun, běžné jsou i případy se srážkou do pěti set korun nebo jen do stokoruny," informovala mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.
Celkem tak ČSSZ v prvním pololetí letošního roku dlužníkům strhla víc než 741,6 milionu korun, zatímco předloni to bylo jen 514 milionů korun za celý rok. Ještě nápadnější je srovnání s rokem 2000, kdy správa evidovala jen asi 15 700 penzí s exekucí. Před pěti lety jich už ale bylo skoro 35 600 a předloni se počet vyhoupl přes 51 tisíc.
Exekuce se týkají starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů.Z malého důchodu si exekutor nic nevezme
Exekuce se týkají starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. ČSSZ z nich sráží, pokud to nařídí soud či exekutor exekučním příkazem nebo pokud rozhodnutí padlo ve správním, konkurzním nebo insolvenčním řízení.
"Podmínkou pro zařízení srážky z důchodu je, aby důchod dosahoval takzvané zabavitelné výše, ze které správa vypočítá výši měsíční exekuční srážky a stanoví srážkový plán," upřesnila Buraňová. Dodala, že ČSSZ ale vyplácí i nízké penze, z nichž se srážet nedá. O exekuci správa důchodce informuje. Na rozhodnutí si mohou lidé stěžovat té instituci, která o srážkách rozhodla - tedy třeba soudu.
Cesta do dluhové pasti může začít i zdánlivě neškodnou pozvánkou v poštovní schránce.Průtahy s vyřizováním stížností
Pokud důchodce dluh splatí, soud o či exekutor o tom správu informují a úřad pak srážení ukončí. Pokud podle Buraňové ale člověk vše uhradí jinak, ČSSZ mu okamžité zastavení strhávání peněz kvůli systému vyplácení penzí nezaručí. Peníze stržené navíc ovšem úředníci co nejdříve pošlou zpátky.

Někteří lidé si na exekuce či pokračující strhávání stěžovali a správa nestačila záležitosti vyřizovat. "Od poloviny tohoto roku je zpracování exekuční agendy v ČSSZ stabilizované a naprostá většina případů je vyřizována v zákonných lhůtách," uvedl ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun, který z úřadu odchází.
Podle mluvčí ministerstva práce Viktorie Plívové byl ve funkci jen dočasně a měl zajistit právě dodržování lhůt. Ministerstvo vypsalo výběrové řízení. Přihlásilo se do něj deset uchazečů, podmínky splnilo devět z nich. Podle Plívové by nový šéf či šéfka měli být jmenováni "v řádu několika málo týdnů".

EKOLOGICKÁ PARNÍ ELEKTROCENTRÁLA-Parní motory jako uzdravující systémy s infra kmitočty?(1)

(PETR SEDY, VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou, 24. 11. 2015 13:58)

Každého starého člověka jednou dožene doba, kdy bude mít slabší srdce. Srdce je pumpa, která běží nepřetržitě a po šedesátce je často již tak slabá, že se musí používat pro jistotu kardiostimulátor. Pro lidi slabší a nemocné se dává již mnohem dříve. Kardiostimulátor však zase neřeší příčinu, ale jako obvykle částečně řeší důsledek slabého srdce.
Před několika lety jsem měl se srdcem také veliké potíže. Nebyl jsem sice nemocen, ale unaven. Trvalá únava a nemohl jsem ani běžet a do schodů jsem doslova nemohl vyjít. Příčinou bylo trvalé chátrání a také to, že jsem nejedl žádné doplňky stravy ani podpůrné prášky, které mí vrstevníci již dlouhou dobu konzumovali. Všichni mi stále říkali, že můj žalostný zdravotní stav je jenom z toho chlastu. Stále více jsem si uvědomoval, že se pomalu, ale jistě blíží konec a začal jsem se s tím smiřovat. Bylo to doslova frustrující, když jsem viděl jak ze mě vyprchává život, ale řešil jsem to pitím piva a panáky. Toto řešení mně zachránilo život. Jinak bych skončil s antidepresivy a přišel ještě o játra.

Pak došlo ke zlomu, kdy jsem přišel náhodou, že v těsné blízkosti parních strojů se mi dělá nějak lépe. Když jsem se o tom zmínil na svém blogu, pan Elix vysvětlil příčinu těchto změn. Pak už to bylo jednoduché. Stačilo jenom upravit parní stroj tak, aby na mě kmity šly směrově a během několika týdnů, kdy jsem používal parní stroj minimálně 3 až 4 hodiny denně se dostavily první úspěchy.
Kdo to nezažije, nikdy nepochopí tu úžasnou věc, kdy do vás opět začíná vstupovat život. Najednou pomalu mizí únava a všechno je najednou veselejší. Lépe se vám chodí, lépe spí, deprese zmizí úplně a sílou, kterou nyní disponujete, je až neuvěřitelná oproti dřívějšku.
Je to něco podobného, jako když poprvé vyjde na jaře sluníčko a začne hřát.
Podstata byla jasná. Srdce začalo opět pořádně pracovat. Během celého dalšího roku to bylo stále lepší a lepší. Uvědomil jsem si, že parní stroj mého typu je jediné zařízení, které dokáže odstranit příčinu stárnutí a to plynule a dokonale skrz celé tělo.
Již mnoho let jsou známy velice efektivní účinky pístových parních strojů mé konstrukce, které jsem úspěšně vyzkoušel nejenom na sobě a své ženě, ale i na stovkách parostrojníků, kteří o to měli zájem.
Základem není prodlužování života starých a nemocných buněk, tak jak to dělají dnešní lékaři, ale jejich trvalé ničení jemným a dlouhodobým působením pomocí infrazvukových sinusových kmitů těchto parních strojů. Jedná se o frekvence v rozsahu 1 až 5Hz. Jsou to kmity, které ucho neslyší, ale procházejí vaším tělem a ničí všechny staré, nemocné a poškozené buňky ve vašem těle a umožňují tak organismu je nahradit novými zdravými a silnými buňkami, které postupně omladí celý náš organismus. Systém je schopný nejenom zastavit stárnutí, ale poslat člověka o několik desítek let zpět, pokuď budeme regeneraci používat stále, cílevědomně, podle stanoveného harmonogramu.......Židi kdysi neuváženě šíleně vysoko investovali do trubkových zářivek, a serou strachy aby jim ledky ty trubky nevytlačily, než se ty zářivky aspoň jenom zaplatí. Zase dneska platí jedno jediné obchodní pravidlo: Vyrábět co největší množství co nejlevnějšího šmejdu, který vydrží sotva do záruční doby, a pak se to musí vyhodit, a koupit další.
EKOLOGICKÁ PARNÍ ELEKTROCENTRÁLA
David Kolář (hlavní řešitel), Vít Maštalířský, Tomáš Hanák
VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou
Studentská 1, žďár nad Sázavou

Parní motory jako uzdravující systémy s infra kmitočty?(2)-Diskuze k rezonancím v infrapásmu

(VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou, 24. 11. 2015 13:55)

David Kolář , Vít Maštalířský, Tomáš Hanák - VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou
Studentská 1 - www1.fs.cvut.cz/stretech/2011/sbornik/149.pdf -
"Seznam použité literatury a webových stránek
[1] Mojmír Hofírek: Termomechanika, Fragment, 1998
[2] Jan Täubel: Vodní pára ve vytápění
Společnost pro techniku prostředí, 2000
[3] Internetové zdroje - http://petrsedyabcd.blog.cz/ http://cyclonepower.com/
http://www.enviweb.cz/
Původně jsme se chtěli v této práci ještě zmínit o tom, že pára se používá na letadlových lodích ke katapultu letadel při startu, což dokazuje skvělé dynamické vlastnosti páry. Dále jsme se chtěli zmínit o tom, že v Německu (konkrétně v Hamburku) se uvažuje o decentralizaci výroby elektrické energie a vytvoření tzv. virtuální elektrárny. Dále jsme se chtěli zmínit o firmě Cyclone Power, která vyvinula parní motor nejen pro automobilový průmysl, který je mazán jen párou. Nechceme však tuto práci dále rozšiřovat a věřím, že tato témata bude čtenář se námi diskutovat. Současně bychom rádi se zájemci diskutovali některé výpočty ohledně potřebného výkonu a výroby páry. Tato práce si klade za cíl seznámení široké veřejnosti s touto problematikou.
Věříme, že po přečtení výše uvedeného mnoha lidem budou připadat některé myšlenky a závěry jako nereálné. Všem čtenářům upřímně dáváme možnost setkání, abychom jim předvedli funkční energetický zdroj a mohli jsme o této problematice diskutovat. Velice rádi i v budoucnu sdělíme výsledky našich společných měření. Na tomto zařízení pracuje několik studentů z různých studijních oborů naší školy. ......Tato skutečnost však zasahuje i do dalších oblastí života a sociální sféry. - petrsedyabcd.blog.cz Kontakt: bazmek2@seznam.cz Kontakt na telefonu: +420/223 008 944- "Po 65. roce vám navrhnou, abyste si nechali vyměnit klouby v kolenech nebo kyčle a jiné podobné operace. Je to pro vás zdarma a tak většina lidí souhlasí. Nejpozději o deset let později vás pak čeká invalidní vozíček a pak pomalá a bolestivá smrt. Většina lidí pak skončí v některém areálu hrůzy, kde vám zabaví důchod a zřízenci (takzvaní pečovatelé) vás mlátí a šílení lékaři různých pletí na vás dělají experimenty a nebo se na vás učí léčit.
Znám celou žadu lékařů a všichni jsou prostě stejní. Ani se netají tím, že za každého získaného pacienta na klouby nebo kyčle dostanou od zdravotnických firem nemalou provizi. Umělých kloubů a kyčlí je spousta, ale pacientů málo. Tento novodobý průmysl dnes skutečně kvete a všichni dělají, že nic nevidí. Nakonec státní úřednící si jenom mnou ruce, neboť ubyde důchodců a nežli umřou dokonale je vyždímají.
Před několika desítkami let jsme se u nás v Československu zastavovali nad tím, že na Západě dělají lékaři zbytečné operace jenom proto, aby se uživili a nebo aby uživili lékařská zařízení, kde pracovali.
Vidíte a dnes je to u nás stejné, ba dokonce mnohem horší. Masové operace kloubů a všeho možného se dělají naprosto zbytečně a lékařská zařízení, která by měla léčit nemocné lidi, inkasuje za zbytečné nebo vymyšlené operace, které nejsou vůbec potřeba. Je to samozřejmě na úkor nemocných, kteří si jinak musejí připlácet na zdraví i když celý život platili nemocenskou. Největší zrůdy jsou zubaři. To nakonec ví každý...
Jako příklad lékařské nemohoucnosti bych chtěl demonstrovat na dvou známých lidech. Například pan Václav Klaus, který měl obrovskou lékařskou péči, ke které by se běžný člověk nedostal. Jak dopadl? Dnes má ve svém těle vyměněno snad všechno co se dá a i když není zase tak starý, je to prostě chcípák, který je totálně zohavený lékařskými zákroky a dlouho již nevydrží. Další exponát našich skvělých lékařů je pan Václav Havel...... sedmdesát let a vypadá jako děda, který pracoval celý život v dolech. Je třeba si uvědomit, že lékaři s dnešními metodami prostě mnoho neumí a jsou to jenom hloupí břídilové, kteří dokáží akorát člověka udržovat v tom chátrání a to se nám parostrojníkům prostě nelíbí a musíme své zdraví vzít do vlastních rukou."

Turecko sestřelilo ruské letadlo u hranic se Sýrií. Moskva potvrdila, že přišla o bombardér Su-24

(Agence France-Presse, Reuters, 24. 11. 2015 12:12)

Turecko sestřelilo ruské letadlo u hranic se Sýrií. Moskva potvrdila, že přišla o bombardér Su-24 - AKTUALIZOVÁNO před 8 minutami Stíhačky F-16 sestřelily na turecko-syrské hranici ruský Suchoj. Ankara tvrdí, že stroj Su-24 narušil turecký vzdušný prostor a ignoroval varování. Moskva to popírá. Dvěma pilotům se podařilo katapultovat. Jednoho zřejmě zajali Turkmeni, druhý podle neověřených informací zemřel.
Ankara - Turecko sestřelilo poblíž hranic se Sýrií vojenské letadlo. Ankara i Moskva už potvrdily, že šlo o ruský bombardér.
Turci tvrdí, že v Rusku vyrobený letoun narušil jejich vzdušný prostor a ignoroval řadu varování. Ruské ministerstvo obrany oponuje. "Letadlo se po celou dobu letu pohybovalo pouze uvnitř hranic syrského území," uvedlo v prohlášení.
Do války se vrátil "ďáblův kočár". S jakými zbraněmi Rusové bojují v Sýrii
projít infografiku Podle agentury Reuters stroj Suchoj Su-24 sestřelily turecké stíhačky F-16. Moskva sice připustila, že v Sýrii se zřítil jeden z ruských letounů, uvedla ale, že stroj byl zřejmě sestřelen ze země. Oba piloti se katapultovali
Bombardér se zřítil v horách v syrské provincii Latákíja - na místě, kde žije turkmenská menšina. V oblasti bojují přívrženci vlády Bašára Asada s rebely. Jak syrská armáda, tak i Rusko, oblast v minulosti bombardovaly.
Podle prvních zpráv trosky letadla dopadly na stany, v nichž Turkmeni bydlí.
Televizní záběry ukázaly, že se oběma pilotům podařilo katapultovat, hlásí ze severu Sýrie CNN Türk. Jejich osud je podle Kremlu nejasný, pátrají po nich vrtulníky. Neověřené informace hovoří o tom, že jeden z pilotů zajat byl Turkmeny, druhý zřejmě zemřel.


Katolický týdeník str. 8"názory" PERSPEKTIVY - "FEJETON" o zákulisních silách v našem světě

(Marek Vácha - katyd.cz, 24. 11. 2015 11:13)

Slunce
Kdekoli na Wikipedii či v učebnicích narazíte na heslo "globální oteplování", dočtete se tam jen o spalování fosilních paliv a emisích CO2. Jako by Slunce neexistovalo.  Zamlčují vám, že ve 20.století byla sluneční aktivita nejvyšší za stovky ba tisíce roků. Korelace pozemských teplot a sluneční aktivity je velice těsná, okolo 0,8. Ve 20.století se sluneční aktivita zdvojnásobila. Od roku 1964 do konce 20.století sluneční aktivita stoupla o 40%.
Příčina oteplování? A co tohle: Sluneční aktivita byla ve 20.století nejsilnější za tisíce let. [1]. Sluneční aktivita vykazuje tzv. halštatský cyklus. Každých asi 2400 let se nakupí výrazná solární minima (grand minima). Zatím poslední epizodě takového ochlazení říkáme malá doba ledová (14-19.století). Nyní se vynořujeme z této malé doby ledové, proto se otepluje.  O halštatském cyklu se ze zpráv klimatického panelu OSN nedočtete.
Katolický týdeník str. 8"názory" PERSPEKTIVY - "FEJETON" o zákulisních silách v našem světě - uvádí: ..."chemtrails - to nás skuteční vládci planety sypou prášek na neplodnost. Ti skuteční vládci bezesporu jsou zednáři, Američané, židé, židozednáři, hvalobolševici, rotariári, New Age, bildeberg a kdo ví.... www.rotary2240.org
www.rotary2240.org/praha-stare-mesto - Prof. MUDr. Petr Arenberger DrSc.
MUDr. Petr Chmátal MBA, Ph.D.
Prof. Ladislav Daniel Ph.D.
Mgr. Gustav Frištenský
Prof. MUDr. Michael Halaška DrSc.
Ing. Andreas Kaulfuss MBA
Ing. Zdeněk Kmoníček Ph.D.
JUDr. Jan Kohout
Ing. Mgr. Zdeněk Krejčí
Karel Novák
MUDr. Tomáš Pávek
JUDr. Jan Pavlok Ph.D.
Ing. Theodor Petřík CSc.
Ing. Juraj Píš
George Podzimek
Dr. Gert Rienmüller
JUDr. Jiří Schönbach
Rudolf Školník
MUDr. Oldřich Šottner
Ing. Stanislav Srnka
Jaroslav Štafl
Ing. arch. Jan Vaněk CSc.
Kevin Vogel
Andreas Weiser - Přihlašte jej na terapeutický pobyt u Mrtvého moře v Izraeli. Milí rodiče, potýká se vaše dítě s atopickým ekzémem a chcete vyzkoušet něco jiného, než běžně používané léčebné metody? Rotary International Distrikt 2240 připravil pod vedením prof. MUDr. Petra Arenbergera, MBA a ve spolupráci s Rotary kluby z Izraele, Německa, Brazílie, USA a Švýcarska měsíční pobyt u Mrtvého moře pro české a slovenské děti s atopickým ekzémem.
První turnus, čítající 24 dětí, odletí již na začátku března 2014 do Německého léčebného centra (Deutsche Medizinisches Zentrum) v Izraeli, ve kterém se děti podrobí intenzivní léčbě. Do terapeutického programu budou zařazeny děti ze sociálně potřebných rodin s projevy atopického ekzému léčitelnými zmíněnou terapií, a to ze tří věkových skupin

More Paris Puzzles-paulcraigroberts.org-November 17, 2015

(Paul Craig Roberts, 24. 11. 2015 10:51)

November 17, 2015
Some people who are not inclined to believe the official story of the Paris attack are troubled by the question why Muslim suicide bombers would blow themselves up for a false flag attack. The answer to this question is very simple. But first we should dispose of the question whether suicide bombers did blow themselves up. Is this something that we know, or is it part of the story that we are told? For example, we were told that during 9/11 passengers in hijacked airliners used their cell phones to call relatives, but experts have testified that the technology of the time did not permit cell phone calls from airliners at those altitudes.
To dispose of the question whether we have or do not have any real evidence that suicide bombers blew themselves up, I will assume that they did.
So we have suicide bombers blowing themselves up.
Now turn to the question that troubles some doubters: Why would suicide bombers blow themselves up for the sake of a false flag attack?
As I said, the answer is simple: Why assume that the suicide bombers knew who was organizing the attack? There seems to be abundant evidence that ISIL is a US creation, one that is still dependent on US active or passive support—thus the conflict between Putin and Washington over attacking ISIL. ISIL seems to be what Washington used to overthrow the government in Libya and afterward was sent by Washington to Syria to overthrow Assad. Obviously, Washington has ISIL infiltrated. Washington has long proven is ability to use Islamic extremists. As Washington used them in Afghanistan against the Soviets and in Libya and Syria against independent governments, Washington used them in Paris. By my last count, the FBI on 150 occasions has successfully deceived people into participating into FBI orchestrated “terror plots.”
.....For example, it was the Archduke of Austria/Hungary who was assassinated by the Serbian terrorist, not ordinary people blown up or shot down in a street cafe.
It is interesting that terrorists attacks attributed to Muslims only fall upon ordinary people, not upon the political elites who oppress the Muslims. In past years on several occasions I have remarked in my columns on the total vulnerability of the neoconservatives to assassination. Yet there has been not a single attack by terrortists on a neocon life, and the neocons are the source of the violence that Washington has unleashed on the Muslim world. The neocons walk around without threat free as birds.
How believeable is it that Muslim terrorists take their ire out on innocents when the President of France himself, who has sent military forces to murder Muslims, was sitting in the attacked stadium and could easily have been eliminated by a suicide bomber?
Now let us turn to questions of identification of the alleged “Paris terrorists.”....... Did they write on their passport applications that they were going to be visiting Europe?
Was the beleaguered country, their homeland, under full military assault, able to process all these millions of passports?
What sort of dumbshit Western media goes along with the passport story — a media well paid to lie for Washington’s hegemony and crimes?
One final question for skeptics. Where are the photographs of the terrorists during their terrorizing? Surrounding the scenes of violence there were not only abundant security cameras, but also hundreds, even thousands, of people with cell phones that have cameras. With all of these photos, how is it possible that the authorities do not know if some terrorists escaped, and if so, who they are and what they look like? Why are the authorities relying on fake passports for photos of the terrorists?
Terrorism has been unleashed in the Western World, and it is the terrorism of Western governments against Western peoples.

))Ivan Brezina((-Biopaliva zabíjejí lidi (1) - O co jde v Paříži 13.11.2015 a dále

(Ne ANO ; Klausovo AUDI(ó)centrum, 24. 11. 2015 10:38)

Biopaliva zabíjejí lidi 9.1.2008 - Loni v září vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury český překlad knihy amerického ekonoma Juliana L. Simona Největší bohatství. Při této příležitosti proběhla v Brně konference Mýty o životním prostředí, kterou moderoval Václav Klaus. Jedním z diskutujících byl i předseda Strany zelených (SZ) Martin Bursík, který se v během ostré výměny názorů do moderátora pustil: „Čím jste přijel, pane prezidente? Audi A8? Já jsem přijel taky autem, ale upraveným tak, aby jezdilo na řepkový olej. Vaše auto má emise uhlíku 300 gramů na kilometr, moje prakticky nula. A jelikož nejsme v socialismu, tak kdo znečišťuje, ať platí.“
S odstupem pouhého jednoho roku se ale ukazuje, že platit by měl ve skutečnosti Bursík. Jeho „zázračné“ auto na tzv. biopalivo totiž ve skutečnosti znečišťuje životní prostředí mnohem víc než Klausovo audi.
Ideologická mantra
V květnu 2006 zelení v tiskových zprávách tvrdili, že biopalivo je „levnější a ekologičtější alternativou k naftě“ a že jeho spalování „nepřispívá ke globálním změnám klimatu“. Bylo těžké odhadnout, kde končí jejich předvolební kampaň a kde začíná komerční prezentace. „Ekologickou“ Škodu Octavia, o které Bursík později mluvil v Brně, totiž SZ zapůjčila sponzorská firma, kterou zelení v rámci voleb mediálně propagovali.
Asi nejznámějším biopalivem však není čistý řepkový olej, ale jeho metylester - tzv. bionafta, která se vyrábí chemickou reakcí oleje s metanolem a hydroxidem sodným. Lze ji připravit i ze sójového oleje. Druhým světově rozšířeným biopalivem je bioetanol, vyráběný z kukuřice nebo z cukrové třtiny. V tropických oblastech hraje důležitou roli i palmový olej.
Pro ekologisty jsou biopaliva oblíbenou ilustrací ideologické mantry, podle níž obnovitelné zdroje automaticky pomáhají přírodě. Protože prý mají tzv. neutrální uhlíkovou bilanci, představují přímo zázračnou kůru na globální oteplování. Zjednodušeně řečeno se kvůli nim údajně nezvyšuje koncentrace skleníkového oxidu uhličitého. Při spalování biopaliv se totiž uvolňuje pouze uhlík, který během růstu z atmosféry „vychytaly“ příslušné rostliny. Do koloběhu nepřibývá nic, co by v něm už nebylo. Spalováním fosilních paliv (nafta, benzín) se ale uvolňuje „přidaný“ uhlík, který před miliony let z tehdejší atmosféry „vychytaly“ dávné organismy. Právě ten údajně způsobuje změny klimatu.
Zároveň mají být biopaliva i kouzelným řešením energetické krize, která prý nastane po dosažení tzv. Ropného zlomu kolem roku 2010. Ceny ropy budou sice stoupat a její dostupné zásoby klesat, ale náhradu za benzín a naftu si jednoduše vypěstujeme na poli.
Zelení ideologové nám ve spolupráci s bruselskými byrokraty biopaliva lijí do nádrží, aniž by se nás ptali, jestli o to stojíme. Do konce roku 2005 podporoval český stát bionaftu nižší spotřební daní. Od letošního září se do „ropné“ nafty povinně přimíchávají 2 % bionafty, od ledna se bude do benzínu povinně přidávat biolíh. Tyto podíly postupně porostou. Je to drahý špás. Zatímco totiž litr „ropné“ nafty stojí bez spotřební daně a marží prodejců asi 13 Kč, litr bionafty vyjde přes 20 Kč. Státní vnucování biopaliv řidičům je tak jedním z důvodů zvyšování cen pohonných hmot.
Biopaliva se přitom potýkají nejen s cenou, ale i s čistě technickými problémy. Motor má nižší výkon....... Usazeniny se pak na jiném místě opět srážejí, což může vést třeba k ucpání čerpadla nebo zanesení palivového filtru.

Biopaliva zabíjejí lidi (2) -Zločin proti lidskosti

((Ivan Brezina , 24. 11. 2015 10:33)

Zločin proti lidskosti
Evropská unie chce do roku 2010 pokrýt biopalivy 6 % spotřeby pohonných hmot a do roku 2020 dokonce 10 %. Americký list Herald Tribune to letos v červenci označil za nesmysl. Podle výpočtů by se totiž příslušné energetické rostliny musely pěstovat na 70 % orné půdy, což by samozřejmě rozvrátilo evropský trh s potravinami. Podobně by to vypadalo i v Americe: kdyby se na biopaliva přeměňovala veškerá kukuřice vypěstovaná v USA, nahradilo by to jen 6 % spotřeby ropy.
Bohatý Sever se proto snaží problém shodit na sousedy - výrobu biopaliv přesouvá na chudý Jih. „Zelená horečka“ vyvolaná státními subvencemi na energetické plodiny ale v dodavatelských zemích vytváří obrovský tlak na přírodu. Nová pole se rozrůstají na úkor ekologicky cenných mokřadů a lesů. Polovina plantáží palmy olejné v Indonésii vznikla vykácením nebo vypálením tropického deštného pralesa. V Brazílii kvůli energetickým plodinám každoročně padne 325 000 hektarů pralesa. Je to až tragikomické: západní ekologisté, kteří svět dotlačili k biopalivům, tím nesou odpovědnost za zánik „zelených plic“ planety včetně životního prostředí orangutanů, nosorožců, tygrů... Něco podobného ostatně známe i z Česka: přírodu a krajinu devastují „ekologické“ větrné elektrárny, obludná monstra, která ve skutečnosti nepohání vítr, ale dotace.
Horší ale je, že hlad po bioenergii prudce zdražuje potraviny. Podle britského listu The Independent vyšroubovala v Mexiku poptávka po kukuřici na výrobu bioetanolu ceny na čtynásobek. Ceny pšenice se během roku zvojnásobily, takže chudé země musejí potraviny dovážet mnohem dráž.
„Pěstovat potravinové plodiny, které se pak spálí jako pohonné hmoty, je zločinem proti lidskosti,“ prohlásil v říjnu z vláštní zmocněnec OSN pro právo na výživu Jean Ziegler. „Pro hladovějící svět je to totální katastrofa… Na výrobu 50 litrů bioetanolu je třeba 232 kilogramů obilí. Z tohoto množství by mohlo žít jedno dítě celý rok.“ Využívání půdy pro pěstování energetických plodin podle Zieglera povede k „masakrům“, protože sníží objem potravinové pomoci zasílané do rozvojových zemí. V říjnu Ziegler proto pro biopaliva požadoval pětileté moratorium.
Podle ředitele Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky Joachima von Brauna dnes na Zemi hladoví 900 milionů lidí. Kvůli biopalivům by ale toto číslo mohlo během pár let stoupnout až na miliardu. Jak Martin Bursík srovná se svým svědomím, že kvůli jeho sponzorské škodovce umírají africké děti hladem?
Nesmyslná podpora biopaliv ale neohrožuje jen Třetí svět. V České republice způsobila nedávné prudké zdražení základních životních potřeb, jak zmínil v novoročním projevu prezident Václav Klaus: "Rostou také ceny potravin, k čemuž přispívá i to, že je orná půda stále více využívána na produkci tzv. obnovitelných zdrojů energie a ne na výrobu potravin. Zkusme se i v těchto věcech chovat maximálně rozumně a nedělejme žádná zbrklá opatření."

Víc škody než užitku
Ke zrušení subvencí na biopaliva vyzvala letos v září i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Jejich podpora je prý totiž vůbec nejdražším způsobem, jak snižovat emise skleníkových plynů. Tuna oxidu uhličitého ušetřeného díky biopalivům přijde podle OECD až na 5000 dolarů. Cena evropské povolenky na její vypuštění se přitom pohybuje kolem 30 euro (asi 44 dolarů).
Biopaliva způsobují i velké sociální otřesy. Spojené státy vyvíjejí v rámci snižování své závislosti na ropě tlak na země Latinské Ameriky, aby se vrhly na pěstování energetických plodin. Toto „strategickém spojenectví“ je obrovskou příležitostí pro investory. Jenže masívní pěstování sóji na bionaftu ničí malé farmáře. Do obrovského byznysu se zapojují i lokální mafie, které drobné pěstitele vyhánějí z půdy. Biopaliva tak rozvracejí životy milionů chudých obyvatel Mexika, Brazílie a Argentiny.

Biopaliva zabíjejí lidi (3)

(Ivan Brezina , 24. 11. 2015 10:31)

Pokud by nás biopaliva zachránila před ropnou krizí a klimatickou katastrofou, snad by to byla snesitelná cena. Opravdu ale snižují spotřebu fosilních paliv a produkci skleníkových plynů? Při podobných úvahách je třeba porovnat energii, kterou na získání biopaliv vynaložíme, s energií, kterou z nich získáme.
Řepka vyžaduje spoustu živin, takže její pěstování vyčerpává půdu. Na stejném poli se buď smí pěstovat až po čtyřech letech, nebo je třeba silně hnojit (až dvakrát více než u obilovin). Kukuřice zase potřebuje spoustu pesticidů. Výroba hnojiv a pesticidů je samozřejmě energeticky nákladná. K tomu připočtěme energii na provoz zemědělských strojů, zavlažování, transport sklizně do chemičky…
Podrobná analýza amerických ekologů Davida Pimentela a Tada Patzeka v létě 2005 zjistila, že biopaliva spotřebují o 27 – 118 % energie více, než kolik se z nich získá (číslo se liší podle příslušné energetické rostliny a podle druhu biopaliva, které se z ní vyrobí). Nejde tedy o žádný obnovitelný zdroj energie, protože výroba biopaliv se musí silně „dotovat“ energií získanou z fosilních paliv. Ekonomický nesmysl může fungovat jen díky masívním dotacím (například v USA tři miliardy dolarů ročně). „Státní podpora a používání biopaliv přispívá ke znečistění vzduchu, vody a půdy a ke globálnímu oteplování,“ shrnuje profesor Pimentel.
V tomto kontextu obzvlášť vynikne bizarní požadavek českého Hnutí Duha, aby se energetické plodiny pěstovaly „podle pravidel ekologického zemědělství“. Ekozemědělci ze zákona nesmějí používat průmyslová hnojiva ani pesticidy, což vyžaduje mnohem víc agrotechnických zásahů, a tím i fosilních paliv. Energetická bilance „ekologicky produkovaných“ biopaliv by tedy byla ještě mnohem horší.
Další ranou biopalivům byla studie Jesse Ausubela, ekologa z newyorské Rockefeller University. Spočítal, jaké množství energie se dá z různých zdrojů vyrobit na jeden metr čtvereční plochy. Produkce 1000 MW biopaliv (což je výkon jednoho temelínského reaktoru) by zabrala 2500 čtverečních kilometrů polí. Nebo jinak: každé ze hruba 700 milionů světových aut by potřebovalo až asi dva hektary zemědělské půdy. „Z ekologického hlediska je to šílenství,“ řekl Ausubel letos v červenci britskému listu The Guardian. „Obnovitelné zdroje jsou k přírodě neuvěřitelně agresivní.“

Uhlíková neutralita je fikce
Snižují biopaliva produkci skleníkových plynů? „Uhlíkově neutrální by byla jen v případě, že by rostliny vyrostly bez hnojení, samy by se sklidily, přetransformovaly na biopaliva a naskákaly do nádrže,“ žertuje účastník jedné z internetových diskusí. Rostlina totiž během svého růstu pohltí jen malou část uhlíku, který se uvolní v celém procesu pěstování a následné výroby biopaliva.
Uhlíková bilance je ještě horší, pokud je pole založeno na úkor přírody. Americký list Herald Tribune zjistil, že vykácení pralesa pro cukrovou třtinu uvolňuje dvakrát víc skleníkových plynů než spalování benzínu. Pokud se na nově vzniklé plantáži budou pěstovat palmy olejné, uvolní se třikrát víc oxidu uhličitého než spalováním nafty.
Definitivně smrtící úder biopaliva dostala koncem září. Britský deník The Times zveřejnil studii, kterou vypracovali vědci z univerzit v Edinburgu a Basileji pod vedením profesora Paula Crutzena (nositele Nobelovy ceny za chemii). Zjistili, že předchozí výpočty podcenily úlohu oxidu dusného, který se při pěstování energetických plodin uvolňuje. Tento plyn má asi 300x silnější skleníkový účinek než oxid uhličitý.
Odhad Mezivládního panelu OSN pro klimatickou zm ěnu (IPCC) předpokládal, že se oxidu dusného do atmosféry dostanou jen dvě procenta. Crutzenova studie ale zjistila, že je to až pět procent. V praxi to znamená, že biopaliva produkují asi o 50 – 70 % více skleníkových plynů než fosilní paliva. Bursíkova „zázračná“ sponzorská škodovka je tedy minimálně o polovinu větším znečišťovatelem klimatu než Klausovo audi. A jelikož nejsme v socialismu, zeptejme se ministra životního prostředí, jestli za to platí! (Psáno pro časopis 51Pro a Neviditelného psa) Ivan Brezina