Mikroregion Veselsko – Anna Švarcová
Poslední říjnové dny pestrobarevného podzimu… Vyznamenáni za nic nebudeme, ani za příkladnou kázeň při nošení roušek (nebo snad ústenek?), divadla nehrají, lázně pro rizikově ohrožené nedostupné, tak se alespoň projeďme po jihočeském venkově.
Severovýchodně od jihočeské metropole se nachází „mikroregion „Veselsko“ s krásným centrem Veselí nad Lužnicí. Mikroregion vznikl v roce 2003 spojením čtrnácti obcí, ležících na území zhruba 13 tisíc hektarů a téměř 10 tisíc obyvatel. O rok později svazek rozšířily ještě další obce. Veselí nad Lužnicí bylo odedávna nejen hospodářským, ale také kulturním střediskem širokého okolí, rázovitého kraje. Byla to oblast s bohatými zemědělskými usedlostmi (odtud název Pšeničná blata), ale také se svéráznou kulturou, typickými blatskými kroji i zdobnou architekturou tzv. selského baroka. Mnohé z nich se dochovaly. Skladatel Karel Weis zvěčnil zpěvní bohatství zdejšího lidu v 15dílné sbírce „Český jih a Šumava v písni“. Veselí ale proslavila řada dalších umělců či jinak významných osobností. Jak Veselsko, tak i sousední Třeboňsko jsou protkány hustou sítí dobře značených turistických cest, nyní i cyklotras. Prochází tudy i dálková cyklistická stezka Praha – Vídeň (Greenways).
Mezi zajímavosti patří např. naučná stezka Veselské pískovny (po hrázích bývalých pískoven s informačními tabulemi a chráněných druzích rostlin a živočichů) nebo Borkovická blata (se specifickou rašeliništní vegetací). Milovníci vodní turistiky zde najdou dvě čisté řeky, Nežárku a Lužnici, které jsou vhodné i pro méně zdatné vodáky. Bohatě meandrující řeky skýtají bohaté sportovní prožitky. Většinu okolních rybníků spojuje Zlatá stoka. Největším rybníkem je Rožmberk, velice známé jsou: Horusický a Bošilecký. Právě u Horusického rybníka se nachází národní přírodní rezervace Ruda.
Veselí nad Lužnicí je velice důležité i jako železniční uzel (České Budějovice-Praha-Brno). Historie zdejší dráhy (motorové vláčky) sahá až do samých prvopočátků železniční dopravy v Čechách. Leží na soutoku Lužnice, Nežárky a Bechyňského potoka, který protéká mezi loukami a poli celé blatské krajiny. Dnes má okolo 7 tisíc obyvatel a vzniklo až roku 1943 sloučením se sousedním Mezimostím. Do té doby se města rozvíjela samostatně. Veselí je připomínáno jako trhová osada, ležící na důležité solné stezce již roku 1259. K povýšení na město došlo roku 1362 samotným králem Karlem IV. Po většinu času však bylo v držení Rožmberků. Bylo vždy městem otevřeným, bez hradeb, proto také trpělo různými vojenskými přepady. Ohrazený byl raně gotický kostel Povýšení sv. Kříže, postavený v 1. polovině 13. století. Pořádaly se zde různé veselice, poutě a pravidelné trhy. Bývaly zde i lázně, cihelna a městský pivovar s vlastní chmelnicí. Význam města vzrostl r. 1852 zřízením okresního soudu. Nachází se zde řada sakrálních i civilních památek. Připomíná se veselská poštovní stanice, kde se přepřahaly koňské potahy, do konce 18. století byla nejdůležitější poštovní přestupní stanicí v jižních Čechách. Později byla přeložena do Českých Budějovic… Bývalé Mezimostí trpělo častými povodněmi, patřívalo Rožmberkům.
Důležitý železniční uzel měl velký význam pro vznik několika průmyslových podniků (mlékárna, sýrárna, zpracování zeleniny, mlýn, sodovkárna). Byla zde také výrobna nábytku, těžba písku a kamenolomy, výzkumný ústav požárně atestační, Jitex, Jinos, družstvo Blata… Nelze zapomínat na bohatou kulturní oblast a nyní i školství (SOŠ pro ochranu a tvorbu životního prostředí). Od roku 1994 je Veselí nad Lužnicí členem klubu „Veseláků“, který sdružuje obce společného názvu Veselí… Součástí města je od roku 1980 obec Horusice, připomínaná již roku 1294. Po jistou dobu patřila k panství třeboňskému.
A pokud máte svoje šlapací kolo připravené, můžete šlápnout do pedálů a projet se přilehlými obcemi: Borkovice, Bošilec, Drahov, Dynín, Lhota, Sviny, Val, Hamr, Vlkov, Zálší, Klečaty, Zlukov, Újezdec, Mazelov. Zcela určitě nebudete zklamáni, protože všude najdete něco jihočesky krásného nebo zajímavého. Třeba se setkáte s překrásnou vílou, vábící bludičkou, nebo i hastrmánkem… Tak šťastně ujeté kilometry!
Anna Švarcová, Mezimostí (Hlas svědomí)
Veselí nad Lužnicí - věž kostela
Opuštěné nábřeží Lužnice
