Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pošetilost expanze – Euring. Dr. Bohumil Kobliha

31. 12. 2013

Vykřičeným rysem kapitalismu je boj o zákazníky a zápas o trhy. Bankéř musí mít zajištěn odbyt pro své „produkty“, především půjčky z bohatství, které si natiskne. Nejvýhodnější vždy bylo a je vložit to šustivé tajemství do zbrojního průmyslu a zbrojení. Tam totiž občan nemůže nic namítat, musí se přece bránit! Politici udělají to, co jim bankéři a zbrojaři nařídí, a občana přesvědčí. To přeci víme už dávno od G. B. Shawa z jeho „Majorky Barbary“ (1905).

Staré koloniální mocnosti mají praxi v dobývání a expanzi, a tak dokolečka, i když v obměnách, pokračují v tom, co se děje od nepamětna.

Pro nás, suchozemce, jsou hlavní nástroje rozšiřování panství těch, co mají moře, romanticky vzdálené. Bitevní loď, křižník, torpédoborec, ponorka a mateřská letadlová loď jsou pro nás záležitostí z filmů a televize. Protože jsem byl donucen panem Brežněvem od roku 1968 ochutnávat slastí bývalé námořní říše Británie, napsal jsem pro nás, vnitrozemce, esej Námořní bitva (9. 6. 2008) a v návaznosti celou řadu informací, co se okolo „NAVY“ tím směrem děje.

Každá bitevní loď může být nástrojem expanze, ale nositelka letadel nám přímo dokládá, že ten, kdo je staví, zamýšlí zasahovat vojensky ve velkém rozsahu někde jinde a daleko vzdáleně od své vlastní země. Většinou tam, kde může něco vyzískat. Bez obalu, kde si může přikrást.

Samozvaný policista nad dobrem světa (USA) má bitevních grup, kde jádrem je mateřská letadlová loď, čtrnáct. Prosím, policista musí mít pendrek, ale na co mají pendreky ti spřátelení jiní? Vývoz „pořádku“ do zámoří stojí velké peníze. Nicméně z bývalé koloniální slávy impéria si Británie vždy vydržovala nákladný skvost bitevního loďstva a v době aeroplánů s mateřskými letadlovými loděmi (MLL). Jak vývoj šel a protože na vývoz pořádku bylo třeba pozemních zásahů, přestavěla své dřívější MLL třídy Invincible (z roku 1980) na helikoptérové lodi pro pohodlné výsadky námořní pěchoty. Asi se Britové ale trochu zastyděli před americkými přáteli, když vytáhli svoji poslední vlajkovou MLL Ark Royal na pomoc USA proti Iráku (5. srpna 2002). Saddám tehdy, jak si pamatujeme, ohrožoval světový mír bombou (kterou ani neměl).

A tak, protože Británie nesmí být nijak pozadu, jsme se my, profesionální veřejnost, dozvěděli v měsíčníku „Professional Engineering“ z 25. ledna 2006, že se budou stavět dvě nové MLL za celkovou cenu 2,7 miliard liber. Každá z nich měla nést až 60 bojových letadel. 7. února 2008 jsme se opět o MLL dozvěděli, že budou stát 3,9 miliard liber, budou 283 metrů dlouhé a 73 metrů široké s výtlakem 75 tisíc tun. Rychlost měla být 30 uzlů, námořních mil v hodině. Říkalo se, že původní projektovaná délka byla větší, ale musela být zkrácena, protože americké MLL třídy Nimitz byly dlouhé 333 metrů a bylo nevhodné trumfovat přátele. V The Sunday Times z 10. 11. 2013 jsme se v Magazínu nejnověji dočetli, že nové MLL budou stát více než pět miliard liber, ale ušetří se na obsluze. U jiných MLL byla a je posádka kolem 5000 duší, ale nové MLL třídy QE se jmény HMS Queen Elizabeth a HMS Prince of Wales budou mít posádku jen 1600 mužů a žen. Na stavbě MLL pracuje 10 000 lidí. První QE bude plně v provozu roku 2020. Kola průmyslu se roztáčí. Ekonomické ukazatele ve statistikách jdou nahoru.

Kolik mohou MLL se svými bojovými grupami zabít po světě lidí, nebylo uvedeno.

Londýn, 1. 12. 2013

Euring. Dr. Bohumil Kobliha

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Umræðan ætti að vera hvernig við sjálf getum byggt Ísland upp......

(Gunnar Bragi Sveinsson, 6. 10. 2015 11:30)

Gunnar Bragi Sveinsson 16. júlí 2014 - Utanríkismál -
Rikisstjórn Íslands hefur marg lýst því yfir að hún ætlar ekki að halda áfram viðræðum við ESB og hefur hætt öllum samskiptum er lúta að umsókninni enda á móti inngöngu Íslands í ESB. Nú hefur nýr forseti framkvæmdastjórnar ESB, Jean Claude Junker sagt að ekki verði um frekari stækkun næstu fimm árin. Hann ætli sér að sinna þeim löndum sem nú þegar eru í ESB, þétta raðirnar og vinna á hinum griðarmörgu vandamálum sem sambandið glimir við.
Þetta er i samræmi við min fyrri orð um ESB og að ekki sé rökrett að ganga i sambandið ekki síst þegar óvissan um þróun þess og framtíð er svo mikil. Junker ætlar sér að eigin sögn að taka á mörgum vandamála sambandsins. En miðað við verkefnafjöldann, stærð vandamálanna og þær endurbætur sem vinna þarf í á ESB er ljóst að 5 ár er stuttur timi og liklegra að það taki lengri tima en það að klára vinnuna.
Árni Páll og Össur hafa líklega rétt fyrir sér að það seu amk 10 – 15 ár í að möguleiki sé á inngöngu fyrir Ísland en ekki vegna afturköllunar umsóknar heldur innri vandamála ESB . Vinstri sinnaðir evrópusinnar eru í raun sjálfir komnir að þessari niðurstöðu með því að hvetja til fríverslunarsamninga við fjarlæg lönd í anda framsóknarstefnunar og ríkisstjórnar Sigmundar Davíðs.Ljóst er að yfirlýsing Junkers er áfall fyrir JÁ Ísland samtökin og aðra evrópusambandssinna því hún endanlega klárar evrópudraum þeirra, það sem meira er að finna þarf annan tilverurétt fyrir nýjan stjornmálaflokk sem vitað að er í pípunum. Umræðan ætti að vera hvernig við sjálf getum byggt Ísland upp fremur en að ræða um aðild að sambandi sem á í margvíslegum innri vanda og fyrirséðar lengri tima breytingar þess. Það dugar ekki að bíða eftir því sem ekki kemur.

Island do unie nechce. Reykjavík stáhl žádost o členství v EU

(Gunnar Bragi Sveinsson , 6. 10. 2015 10:59)

Island do unie nechce. Reykjavík stáhl žádost o členství v EU
12.3.2015 23:27, aktualizováno 13.3.2015 19:36 | Redakce
Island stáhl žádost o členství v Evropské unii. S odvoláním na ministra zahraničí Gunnara Bragiho Sveinssona o tom informovala agentura AFP. Euroskeptická středopravá vláda tak po dvou letech u moci ukončila proces, který započal podáním přihlášky už v roce 2009.
Ministr zahraničí Sveinsson o stažení kandidatury své země informoval Lotyšsko, které v současnosti předsedá Evropské unii, i Evropskou komisi.
Vláda premiéra Sigmundura Davída Gunnlaugssona už v září 2013 přístupové rozhovory s EU přerušila. O úplné stažení žádosti o členství v osmadvacítce se pokusila už loni v květnu, na nátlak desítek tisíc obyvatel země požadujících referendum od tohoto kroku však dočasně ustoupila.
O vstupu Islandu do EU se začalo vážně hovořit teprve kvůli světové finanční krizi, která málem přivodila státní bankrot této severské země. Přihlášku ke členství podala v červenci 2009 vláda sociálnědemokratické premiérky Jóhanny Sigurdardóttirové, která v EU viděla jedinou šanci, jak dlouhodobě stabilizovat islandské hospodářství. Ostrovní stát s asi 320.000 obyvateli je součástí schengenského prostoru bez hraničních kontrol a Evropského hospodářského prostoru. Očekávalo se, že jednou z největších překážek na cestě Islandu do EU by představovaly spory o rozsah rybolovu.
EU: Island má do unie nadále otevřené dveře
Island pro Evropskou unii zůstává významným partnerem a nadále má do EU dveře otevřené. Takto reagovala mluvčí evropské diplomacie Maja Kocijančičová na čtvrteční oznámení vlády v Reykjavíku, že Island stahuje svou přihlášku do EU.
„Dlouhodobě říkáme, že je právem Islandu svobodně a suverénně se rozhodnout o tom, jak chce rozvíjet své vztahy s EU. Samozřejmě, že takové rozhodnutí plně respektujeme,“ poznamenala mluvčí.
(čtk)