Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tři oříšky – František Růžička

10. 12. 2013

Předpokládám, že již při čtení nadpisu se čtenáři vybaví nezapomenutelná filmová pohádka „Tři oříšky pro Popelku“. Budou Vánoce, a tak ji zcela tradičně uvidíme i v některém pořadu na televizní obrazovce. Natočil ji režisér Václav Vorlíček v roce 1972 v kooprodukci ČSSR-NDR. V letošním roce se tak dožila 40. výročí a jistě netřeba připomínat naše populární herce: Šafránkovou, Travníčka, Menšíka, Jandáka, ale třeba i Hlaváčovou (Danu), která tehdy hrála těhotná. Byla natočena na motiv pohádky Boženy Němcové „O třech sestrách“, pod scénářem byla podepsána V. Zelenková, když autorka měla zákaz činnosti v kultuře.

Do kulturního programu našich Vánoc již neodmyslitelně patří. Stejně i tak známá Popelčina hádanka zvědavému princi: „Tváře umouněné od popela, ale kominík to není, klobouk s peřím, luk a kamizola, ale myslivec to není, šaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, ale princezna to není, jasný pane.“

Tato Popelka se stala stejně populární v NDR, ale můžeme říci – po celém světě. Připomeňme, že první animovaná verze vznikla v dílně Waltera Disneyho roku 1922, první českou s Evou Hruškovou natočila režisérka Vlasta Janečková.

Každý, kdo tuto filmovou pohádku zhlédl, jistě nezapomněl ani na pohádkový zámek, kde se každoročně v zimě koná výstava o tomto filmu a jsou k vidění i originální kostýmy. Zámek Moritsburg je skutečným klenotem saského baroka. V roce 1542 nechal postavit v honebním lese vévoda Mořic Saský lovecký zámeček v renesančním stylu. Brzy se stal středem zájmu zdejší lovecké společnosti, později byl přejmenován po vévodovi. Zámecká kaple byla postavena až později v roce 1661 a během korunovace Augusta Silného na polského krále byla vysvěcena na katolickou, dodnes se zde konají bohoslužby. V roce 1723 byla zahájena přestavba, která měla stavbu proměnit v barokní lovecký zámeček a letohrádek. Během přestavby byly založeny nové rybníky a obory. Na interiérech sedmi sálů a více než 200 místností pracovali nejlepší řemeslníci a umělci tehdejší doby, avšak smrtí Augusta přestavba skončila.

Pokračovatelem se stal až kurfiřtův pravnuk kolem roku 1800. Vznikl Bažantí zámeček a přístav s majákem a molem na rybníku. Od roku 1933 byl zámek využíván jako sídlo wettinského prince, dokud nebyl v roce 1945 vyvlastněn. Ernstu Heinrichovi Saskému a jeho synům se některé z nejcennějších uměleckých pokladů podařilo zakopat v zámeckém parku, ale většinu objevila a odvezla sovětská armáda. Dnes je Moritzburg vyhlášeným místem, kde se setkávají milovníci baroka a míšeňského porcelánu.

Podívejte se nejen na krásný zámek, ale i na jeho okolí s mnohými upoutávkami pro četné návštěvníky. Jsem rád, že jsem mohl patřit mezi ně. Na zámku je mimo jiné vystavena největší evropská sbírka loveckých trofejí a jedinečná Péřová komnata. Odtud pak ještě nahlédneme do nedaleké Míšně s proslulým porcelánem.

(Pokračování)  

František Růžička, České Budějovice

tri-orisky-p1210280.jpg

Pohled na zámek

tri-orisky-p1210285.jpg

Schodiště pro Popelku

tri-orisky-p1210291.jpg

Suvenýr pro návštěvníky (a spadlý list)

tri-orisky-p1210298.jpg

Zrcadlení ve vodě

tri-orisky-p1210299.jpg

Koně pro náročné turisty

tri-orisky-p1210300.jpg

Trabant pro nenáročné turisty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Další doplněk

(autor článku, 6. 1. 2014 9:20)

Zatímco televizní diváci měli o svátcích možnost znovu sledovat svoji milovanou Popelku v tradiční podobě, mnohé bulvární plátky se snažily využít čtyřicátého výročí ke zveřejňování nejrůznějších tajů z doby natáčení.

V tomto přídavku uvedu pár drbů, které se týkají hlavně krásného prince Pavla Trávníčka. Sám přiznal, že se jen těžko vyrovnával se scénami, když měl jet na koni. V té době to vůbec neuměl. V Brně proto navštěvoval jízdárnu a svoji první jízdu, při které se držel jako klíště, skončil shozený do hnojiště. Přítomný Vladimír Menšík pak na něj volal: "Hele fekální princ". Při samotném natáčení pak koně utopil ve sněku, když s ním zapadl do jámy, která byla zavátá sněhem. Koně musel vyprošťovat buldozer. Všeobecně se uvádí, že zima byla tehdy opravdu v NDR dost krutá a hlavní představitelka Libuše Šafránková byla neustále podchlazená. Poznámku o tom, že právě proto vypadala tak něžně, zcela přehlédněte!

Doplnění textu

(autor článku, 26. 12. 2013 12:30)

Popelčinu zlou macechu hrála německá herečka Carola Braunbock. Narodila se (1924) nedaleko Plzně ve vesnici Všeruby (Wscherau). Zde chodila do školy a prožila své dětství, než se celá rodina odstěhovala do Německa. Divadelní a hudební školy absolvovala v Lipsku, patřila k nejlepším studentům a své okolí udivovala krásou. Po ukončení školy nastoupila do divadelního souboru v Berlíně, později působila na dalších místech, stala se i filmovou herečkou a byla zaměstnankyní německé televize.

Později přibrala více kil a tak byla obsazovaná pro zcela jiné role. Přelom v její kariéře nastal roku 1973 s přijetím role v legendární Popelce. Nikdo tehdy netušil, že umí solidně česky, čímž byl překvapen i režisér Vorlíček. Zemřela jako velmi mladá v roce 1978, když jí zradilo srdce v pouhých čtyřiapadesáti letech.