Jdi na obsah Jdi na menu
 


Biskupství českobudějovické – František Růžička

3. 12. 2015

V návaznosti na jmenování nového biskupa českobudějovické diecéze jsem článkem „Nový biskup“ (SN č. 3/2015) přiblížil postavu prvního z biskupů jmenovaného do tohoto úřadu a jeho dalších následovníků až po současného biskupa Mons. Vlastimila Kročila.

Českobudějovické biskupství se svým 230. výročím od založení připojilo k oslavám města, které je o trochu starší a slavilo letos s velkou slávou svých 750 let. Rozhodně nelze říci, že by historie biskupství byla nějak chudá či možná k opomenutí. Ke zřízení v roce 1785 však vedla dlouhá a nelehká cesta. Již první pokusy o ustavení do poloviny 17. století vedly k nezdaru, když budějovická městská rada se obávala, že by vznik biskupství mohl znamenat oslabení dosavadních starobylých práv a svobod. Takže ke vzniku došlo až o sto let později, a to jako jeden z důsledků tereziánsko-josefínských církevně správních reforem. Dvorský dekret císaře Josefa II. o zřízení nové diecéze je datován 5. 12. 1783 spolu se jmenováním nového biskupa s ročním platem 12 tis. zlatých. Papež nejprve schválil oddělení od pražské arcidiecéze a bulou ze dne 20. 9. 1785 slavnostně vyhlásil zřízení nového českobudějovického biskupství.

S odstupem mnoha let nelze říci, že by budova „Biskupské rezidence“ byla nějakým honosným sídlem. Stojí na místě původních měšťanských domů, které vykoupil řád piaristů a přestavěl je na latinské gymnázium a kolej. V roce 1784 museli piaristé budovu opustit, protože byla určena jako sídlo nového biskupa. První biskup hrabě Schaaffgotsche nechal na vlastní náklad upravit zahradu mezi hradbami do romantické podoby. Krátce po založení biskupství vznikla i biskupská knihovna. Vždyť pan biskup byl velký bibliofil a milovník knižního umění. Od roku 1950 jsou seminární i biskupská knihovna v péči dnešní Jihočeské vědecké knihovny. Současně vznikla i vlastní tiskárna. Vznikaly zde nejen knižní tituly, ale i různé letáky, plakáty. Také první česky psaná kniha v roce 1821 „Historie biblická“ od Šimona Bernarda Vrány. Tisknout se zde přestalo v roce 1924. Je zcela pochopitelné, že ke knihovně a tiskárně musel patřit také archiv. V roce 1954 převzal písemnosti z doby před rokem 1945 do své páče Státní archiv Třeboň. Archiválie jsou přístupné na základě souhlasu biskupství.

K popisu historie bezesporu patří i zřízení kněžského semináře, který měl zajistit dostatek nových kněží. Současně vznikl tříletý teologický ústav a dvouletý ústav filozofický. Významným biskupem Jirsíkem byl založen Diecézní ústav pro hluchoněmé jako teprve páté zařízení toho druhu v českých zemích. V roce 1950 byl zestátněn a školské sestry jej musely opustit. Speciální škola pro sluchově postižené zůstala zachována. V roce 1893 bylo také zřízeno diecézní muzeum. Bohužel vzhledem k pozdějším nevhodným podmínkám na uskladnění došlo k převezení do českobudějovického muzea, ale také k poškození některých děl. Velmi cenné materiály zůstaly v majetku diecéze. Mnohé exponáty jsou dodnes ukryté v depozitářích. Neodmyslitelnou součástí diecéze je katedrální chrám sv. Mikuláše, ale to už je jiná kapitola.

Českobudějovická diecéze má dnes rozlohu 12 500 km2, 10 vikariátů, 354 farností, 511 kostelů a kaplí. Počet obyvatel čítá 751 722 osob, z toho 21 984 katolíků, počet kněží značně nízký – pouhých 131.

Prostřednictvím několika snímků nahlédněme do budovy biskupství, kde byla soustředěna část vystavených exponátů v rámci oslavy „230 let biskupství českobudějovického“.

František Růžička, České Budějovice

p1300438.jpg

První biskup českobudějovický - Jan Prokop říšský hrabě Schaaffgotsche, svobodný pán z Kynastu a Greiffensteinu

p1300440.jpg

Ukázka z pokladnice

p1300442.jpg

Biskup Mons. ThDr. Josef Hlouch a jeho klerika

p1300444.jpg

Poutač k výstavě

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

V Prachaticích zemřel bývalý biskup českobudějovický Paďour (1)

(Kocourkov-KTK-čtk České Budějovice/biskupství:, 12. 12. 2015 7:20)

www.biskupstvi.cz/2015-12-11-zemrel-mons-jiri-padour
Dnes, v pátek 11. prosince 2015, zemřel Mons. Jiří Paďour, OFMCap., emeritní biskup českobudějovický. Informace o posledním rozloučení přineseme, jakmile budou známy.
Více zde: - tisk.cirkev.cz/z-domova/zemrel-mons-jiri-padour/
Kocourkov-KTK-čtk České Budějovice (1)
V Prachaticích zemřel bývalý biskup českobudějovický Paďour
vydáno: 11.12.2015, 14:28 aktualizace: 11.12.2015 15:40
Prachatice - Ve věku 72 let dnes zemřel emeritní českobudějovický biskup Jiří Paďour. Informovala o tom Česká biskupská konference na svém webu. Podle ní zemřel po krátké nemoci v prachatickém hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna. Kdy bude pohřeb, není zatím známo. Z čela českobudějovické diecéze Paďour odešel loni na jaře ze zdravotních důvodů.
Ve věku 72 let zemřel 11. prosince emeritní biskup českobudějovický Jiří Paďour (na snímku z 18. března 2008). Informovala o tom Česká biskupská konference na svém webu. Podle ní zemřel po krátké nemoci v prachatickém hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna. Z čela českobudějovické diecéze Paďour odešel loni na jaře kvůli zdravotním důvodům.
Paďour řídil českobudějovickou diecézi, která je jednou z osmi v ČR, od roku 2002. Po jeho rezignaci byla rok bez biskupa, letos v březnu jím papež František jmenoval Vlastimila Kročila
Biskup Paďour v 60. letech studoval herectví na Divadelní akademii múzických umění, kde se setkal s Václavem Havlem. O kněžství začal uvažovat na studijní stáži na mezinárodním Institutu divadelní formy a výzkumu ve Francii. Světský život se rozhodl opustit v roce 1970 a začal studovat na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích.
Po vysvěcení v roce 1975 byl dva roky kaplanem v Mariánských Lázních a okolí. Poté, co při kázání polemizoval s režimním komunistickým časopisem Tvorba, mu byl v červenci 1977 odebrán státní souhlas pro práci kněze. O rok později tajně vstoupil do kapucínského řádu. Na konci sedmdesátých let pracoval jako neoficiální sekretář kardinála Františka Tomáška. Po odmítnutí spolupráce se Státní bezpečností byl ze sekretariátu v roce 1979 propuštěn.
V osmdesátých letech vedl typický život disidenta, pracoval jako uklízeč. Sloužil jako kněz v podzemí. Státní souhlas mu minulý režim vrátil v roce 1986.
Paďour měl za komunistů potíže, budějovickou diecézi vedl 12 let
Bývalý českobudějovický biskup Jiří Paďour, který dnes ve věku 72 let zemřel, patřil k výrazným postavám katolické církve po roce 1989. Rodák z východočeské Vraclavi se přitom na duchovní dráhu vydal až nedlouho před třicátými narozeninami a za minulého režimu mu na devět let odebrali státní souhlas s výkonem duchovní činnosti. Po listopadu se podílel na obnově kapucínského řádu, působil jako pražský světící biskup a 12 let vedl českobudějovickou diecézi.
Cesta Paďoura, který se narodil 4. dubna 1943, ke kněžství nebyla jednoduchá ani přímá. Syn "rozkulačeného" sedláka se nejprve vyučil mechanikem počítacích strojů a pak se na radu přátel zapsal na pražskou divadelní fakultu. Na uměleckých školách totiž jeho rodový škraloup tolik nevadil. Na DAMU se setkal i s Václavem Havlem, po studiích hrál v letech 1963 až 1967 v Divadle Na zábradlí. Pracoval také jako závozník, později v letech 1969 až 1970 jako asistent v Divadle za branou.

V Prachaticích zemřel bývalý biskup českobudějovický Paďour (2)

(Kocourkov-KTK-čtk České Budějovice, 12. 12. 2015 7:18)

Tehdejší divadlo jej ale příliš neuspokojovalo. "Deprimovala mne vlna absurdního divadla od Ionesca, přes Becketta až po Havla, která se tehdy Na zábradlí provozovala. Ty hry sice vyzývaly k zamyšlení, ale neexistovalo tam východisko, katarze. Vyvolávaly atmosféru naprostého zmaru," popsal Paďour důvody, jež ho nasměrovaly ke studiu na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Výrazným impulsem ale pro něj byla i návštěva bývalého koncentračního tábora v Osvětimi, po které "pocítil vlastní rozhodnutí pro Krista".
Důležitou roli v Paďourově rozhodnutí stát se knězem pak sehrála atmosféra po srpnu 1968 a sebeupálení Jana Palacha. "Já se neupálím. Ale když mám žít, musím hodnotně. A tak dát svůj život k užitku ve službě Bohu," řekl si Jiří Paďour poté, co pár hodin po Palachově činu procházel Václavským náměstím. Knězem byl vysvěcen v roce 1975, první (a na dlouho poslední) místo dostal v Mariánských Lázních. Poté, co při kázání polemizoval s režimním časopisem Tvorba, ztratil v červenci 1977 státní souhlas.
Na konci 70. let Paďour pracoval jako neoficiální sekretář pražského arcibiskupa, kardinála Františka Tomáška. Po odmítnutí spolupráce se Státní bezpečností ale musel v roce 1979 ze sekretariátu odejít. "Odešel jsem sám. Protože vyhrožovali, že jestli mne kardinál nepropustí, další kněží nebudou vysvěceni," vzpomínal Paďour na nelehkou dobu na přelomu 70. a 80. let, kdy se potají stal členem Řádu malých bratří kapucínů, věčný slib složil v roce 1983.
Až do roku 1986, kdy mu byl státní souhlas navrácen, se Paďour vrátil k dělnickým povoláním. Pracoval jako metař v pražském metru, poté topil v domově důchodců a nakonec čtyři roky uklízel na ČVUT. V té době kromě zaměstnání a péče o nemocné rodiče ale Paďour nadále působil jako kněz, i když "v podzemí". Po navrácení státního souhlasu byl kaplanem v kostele u svaté Anny v Praze na Žižkově, a administrátorem několika farností v Praze a okolí.
Už koncem 80. let se ale Paďour potýkal se zdravotními problémy. "V devadesátém roce jsem se fyzicky zhroutil a skončil na Bulovce s chrlením krve," popsal své potíže, které mu ale nezabránily, aby se v dubnu 1990 stal provinciálem kapucínského řádu a podílel se na obnově jeho činnosti v ČR. "Měl jsem na krku rekonstrukci kapucínského kláštera za pětasedmdesát milionů, čtyřicet starých a šedesát mladých bratří," řekl o době, která předcházela jeho jmenování pražským světícím biskupem.
Do tohoto úřadu byl jmenován papežem Janem Pavlem II. v prosinci 1996 spolu s Václavem Malým, dalším známým knězem, který měl za komunistického režimu problémy s mocí. V září 2002 převzal Jiří Paďour úřad českobudějovického biskupa po Antonínu Liškovi, byl jediným tak vysoko postaveným řeholníkem v České republice. Jihočeskou diecézi vedl jako 12. sídelní biskup českobudějovický 12 let, z funkce odešel loni na jaře ze zdravotních důvodů. Jeho nástupcem se stal letos v březnu Vlastimil Kročil.

správně je to asi a-EN.strie či tak nějak dle dr.ing. Koblihy o ENismu!

(kritik, 7. 12. 2015 10:07)

Je fantastické, jak maličký co přišel ke Kristu a jeho lidu je umlčován jehovisticko - židovskou exopolitikou, že jdou to prý výmysly! Ovšem ve výborné knize dr.ing. B.A.Koblihy je s vysokou úrovní vyvrácen antikřesťanský výrok paní Rašínové a celé redakce/s.r.o. EXOPOLITIKA.cz
Proč stále opakovat, že řada moderních úvah je stále a stále více potvrzována denní praxí jako úvahy a závěry výborných postřehů z Koblihovy knihy "Konec věku příběhů". Pologramotní šiřitelé nenávisti, xenofobové z "exopolitiky" v duchu jejich guru "Járy", ovšem nikoli Cimrmana, musí cenzurovat "náboženské výrazy" a tedy i Bibli kde máme třeba takové maličkosti jako "desatero" či "horské kázání".
Ale na druhou stranu máme v Budějovicích i jinde zednáře a i dílo pana kardinála Duky, který si nechal dát na vizitku panem Halíkem vymyšlené "oleandr moci". Když všichni ví, že jde ve skutečnosti jen o zednářskosatanististickou-"expolitickou" loži známého ufologa, studentského vůdce Igora Chauna, hlasatele lásky Václava Havala a jeho sametu, k jeho televizi "Goša" či tak nějak. Ať žije Chanuka, známá akce pravdy a lásky pana Havla a jeho vykladačů, Kristus jim sice v evangeliu Matouš 16,4 vzkázal: " Vzhled nebe umíte tedy posouditi, znamení časů však poznati nedovedete? Pokolení zlé a cizoložné hledá znamení, a znamení se mu nedostane, leč znamení z proroka Jonáše" (A nechav jich, odešel...............)

Co na to v Budějovicích, neudělají si pomocným biskupem pana Trošku, či homosexuální loby - ufologickou sekci biskupství v ČB? Více jen fakta od dopisovatele SN! Jen houšť! Jako kdyby v Budějovicích na biskupství zapomněli na Ježíšův vzkaz v témže Kristově evangeliu od Matouše - evangelisty: 28,15 -" I vzali peníze a učinili, jak byli navedeni. A rozhlásila se ta věc u židů až do dneška."

Jak radí panu a paní Rašínovým a celé jejich protikřesťanské exopolitice, fašizujícím ufonům! Pozitvním podle nich! Každý cikán hádá podle planety své, tedy hurá do astrologie a dílu rodiny Baudyšových, ministrů obrany. Obrany čeho? Jen zde nahoře řečeného? A dole svědčeného?

Re: správně je to asi a-EN.strie či tak nějak dle dr.ing. Koblihy o ENismu!

(K přílepku, 7. 12. 2015 16:08)

Tomu "Kritikovi" ty Budějice nějak leží v žaludku. Aby se nám neudusil. Škoda, že neumí také něco napsat sám a nepošle to do redakce SN.
RaF