Jan Blažej Santini-Aichel, tvůrce české „barokní gotiky“
Dne 7. prosince letošního roku uplyne 300 let od úmrtí známého českého malíře a architekta italského původu – Jana Blažeje SANTINIHO-Aichla.
Narodil se pravděpodobně 3. února 1677 (o den později byl pokřtěn) v Praze jako nejstarší syn kamenického mistra Santiniho-Aichla. Jeho otec (= dědeček), Antonín Aichel, přišel do Prahy z italského městečka Roveredo (německy Aichel) na počátku 30. let 17. století. Žil na Malé Straně a pracoval zde jako zedník. Jeho syn, Santino Aichel, se narodil v r. 1652 na Starém Městě a vyučil se kamenickému řemeslu. Po sňatku s Pražankou A. Thimovou (1675) se přestěhoval na Malou Stranu, kde v r. 1680 obdržel měšťanské právo. O pět let později si zakoupil dům U Tří hvězd na Pohořelci. Zemřel v r. 1702 ve věku 50 let. Kromě nejstaršího syna Jana Blažeje zanechal po sobě dceru Alžbětu a syna Františka. Jako kameník tesal S. Aichel kamenné architektonické články pro křižovnický kostel sv. Františka, pro východní trakt Strahovského kláštera, arcibiskupský seminář a Černínský palác; dále zhotovil epitaf Humprechta Černína z Chudenic v kapli sv. Zikmunda v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, jakož i křtitelnici do kostela v Kosmonosích.
O osobě J. B. Santiniho-Aichla toho víme poměrně málo. Jeho fyzická podoba se nedochovala. On i jeho bratr František pojali do svých jmen revitalizované otcovo jméno Santini. Z písemných pramenů se dozvídáme pouze to, že Jan Blažej byl chromý. Pravděpodobně tato tělesná vada rozhodla o tom, že nepokračoval v otcových šlépějích, nýbrž se vyučil malířem v dílně dvorního malíře a inspektora královské obrazárny K. Schödera. V r. 1707 se oženil s dcerou svého učitele – Veronikou Alžbětou. Svou tvůrčí dráhu J. B. Santini začínal podobně jako J. B. Mathey, který se z původního malíře stal věhlasným architektem a v letech 1675-95 působil v Čechách. K jeho stavbám patřil např. zámek v Praze-Troji a Arcibiskupský palác. Santiniho vzorem byl vedle Matheyho také rakouský architekt J. B. Fischer z Erlachu, který v Praze postavil Clam-Gallasův palác.
Ještě předtím, než se J. B. Santini osamostatnil (1700), vydal se na zkušenou do Rakouska a Itálie. Po návratu (1702) se rozhodl věnovat výhradně architektuře. Až do r. 1704 vedl spolu s bratrem Františkem Santinim (1680-1709), který byl kameníkem, společný podnik. Svého bratra později podporoval finančně i formou zakázek. V r. 1705 udělila rada Menšího Města pražského (= Malé Strany) J. B. Santinimu měšťanské právo. V té době byl tento umělec již natolik majetný, že si mohl koupit Valkounský dům v dnešní Nerudově ul. čp. 211/14 a o dva roky později i sousední dům U Zlaté číše.
Z manželství s V. A. Schröderovou se mu narodili synové Jan Norbert Lukáš (1707), Josef Rudolf Felix Řehoř (1708) a František Ignác (1710) a jako poslední pak dcera Anna Veronika (1713). Všichni synové zemřeli ještě v dětském věku a v r. 1720 je následovala také manželka. Santini se vzápětí oženil podruhé, a to s Antonií Ignacií Chřepickou z Modlíškovic, která pocházela z rytířského rodu, povýšeného r. 1683 do panského stavu. Z tohoto druhého manželství se mu r. 1721 narodila dcera Jana Ludmila a dva roky po ní syn Jan Ignác Rochus. Hodnota Santiniho majetku, který svým potomkům zanechal, činila 25 tisíc zlatých.
J. B. Santini-Aichel se stal jedním z nejlepších architektů barokní doby u nás. Byl zahrnut neuvěřitelným množstvím zakázek, jejichž seznam čítá okolo stovky novostaveb nebo přestaveb starších objektů, vesměs církevních. Předčasná smrt, která tohoto umělce zastihla 7. prosince 1723 v Praze, necelé dva měsíce před završením 47. roku života, mu nedopřála ani čtvrtstoletí na vlastní tvorbu.
Přesto je počet Santinim provedených a rozpracovaných staveb úctyhodný. V době smrti bylo podle jeho projektů rozestavěno velké množství staveb pro více než čtyřicet stavebníků. K nejvýznamnějším z nich patřili: žďárský opat V. Vejmluva, plaský opat E. Tyttl, sedlecký opat J. Snopek aj. První oblastí staveb byly církevní objekty v Praze, druhou oblastí východní Čechy (Sedlec, Želiv) a třetím teritoriem byly západní Čechy (Plasy, Kladruby u Stříbra). Skutečným ohniskem Santiniho umění se stal Žďár nad Sázavou. Pětina staveb podle architektova projektu byla postavena až po jeho smrti.
Santini zahájil svou dráhu architekta v r. 1703 rekonstrukcí konventního chrámu Nanebevzetí P. Marie při cisterciáckém klášteře v Sedlci u Kutné Hory. Užil zde koncepci gotizujícího baroka, podobně jako při rekonstrukci chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. S „gotismy“ se setkal někdy okolo r. 1700 během svého pobytu v Itálii. Ve stylu „barokní gotiky“ vznikla řada dalších Santiniho děl, v nichž autor originálním způsobem ztělesnil fantastické symbolické myšlenky. Ve své tvorbě jako celku dosáhl vrcholných výkonů českého baroka.
─────
Řada novostaveb, přístaveb a přestaveb podle Santiniho projektů byla realizována v letech 1703-1723 (některé z nich i po autorově smrti) v těchto českých a moravských městech a obcích:
● Běstvina (okr. Chrudim) – novostavba kaple sv. Jana Nepomuckého (okolo 1720) a přestavba farního kostela sv. Jana Křtitele (1726);
● Bobrová (okr. Žďár nad Sázavou) – přestavba farního kostela sv. Petra a Pavla (1714-22);
● Cerekvice nad Bystřicí (okr. Jičín) – novostavba filiálního kostela Zvěstování P. Marie (1719);
● Čelina (okr. Příbram) – novostavba zámecké kaple sv. Jana Nepomuckého (před r. 1727);
● Dolní Ročov (okr. Louny) – novostavba hřbitovního kostela Čtrnácti sv. Pomocníků s ambity (1715-18);
● Dymokury (okr. Nymburk) – novostavba farního kostela Zvěstování P. Marie (1723-25);
● Filipov (Šintlochy, okr. Kutná Hora) – novostavba kaple sv. Cyrila a Metoděje (1711);
● Hořiněves (okr. Hradec Králové) – přestavba zámku (po r. 1718);
● Hradec Králové – špitální kostel sv. Antonína Poustevníka (1705-26), dostavba jezuitské koleje (po r. 1710) a biskupské rezidence (1714-16), novostavba kaple sv. Klimenta (1714-17) a přestavba kanovnických domů na Žižkově nám. čp. 48-52 (1715);
● Hradisko u Olomouce (okr. Olomouc) – novostavba opatské kaple sv. Štěpána při premonstrátském klášteře (1715-38);
● Hubenov (okr. Plzeň-sever) – novostavba hospodářského dvora (1730-34);
● Humpolec (okr. Pelhřimov) – přestavba děkanského kostela sv. Mikuláše (1716-22);
● Chlumec nad Cidlinou (okr. Hradec Králové) – novostavba zámku Karlova Koruna (1721-23) a zámecká kaple Zvěstování P. Marie (okolo 1723);
● Chotouň (okr. Kolín) – novostavba filiálního kostela sv. Prokopa (1708);
● Chrast (okr. Chrudim) – novostavba biskupské rezidence (po r. 1709) a děkanského kostela Nejsvětější Trojice (1710-17);
● Chrašice (okr. Chrudim) – novostavba hřbitovního kostela sv. Martina (před r. 1721);
● Chrudim – přestavba staré radnice (1721);
● Jaroměřice (okr. Svitavy) – novostavba poutního kostela Povýšení sv. Kříže (1712-13) a kněžské rezidence (1730-31);
● Jesenec (okr. Prostějov) – novostavba rezidence premonstrátského kláštera v Brně-Zábrdovicích (1709) a farního i poutního kostela sv. Liboria (1709-10);
● Kladruby (okr. Tachov) – přestavba benediktinského klášterního kostela Zvěstování P. Marie, sv. Wolfganga a Benedikta (1711-26);
● Kopidlno (okr. Jičín) – novostavba farního kostela sv. Jakuba Většího (1704-05);
● Kostelec nad Mží (okr. Plzeň-sever) – přestavba filiálního kostela sv. Mikuláše (1724-27);
● Křinec (okr. Nymburk) – novostavba kaple sv. Jana Nepomuckého (1712-14);
● Křižanov (okr. Žďár nad Sázavou) – přestavba zámecké kaple sv. Barbory (okolo 1720);
● Křtiny (okr. Blansko) ‒ novostavba poutního kostela Narození P. Marie (1713-50);
● Kutná Hora – přestavba domu U Anděla (okolo 1715); Lázně Bělohrad (okr. Jičín) – přestavba zámku (po r. 1722); Manětín (okr. Plzeň-sever) – přestavba zámku (po r. 1712) a děkanského kostela sv. Petra a Pavla (1712-19);
● Mariánský Týnec (okr. Plzeň-sever) – novostavba poutního kostela Zvěstování P. Marie a proboštstvím (1711-64);
● Měřín (okr. Žďár nad Sázavou) – novostavba kaple Nanebevstoupení Páně (před r. 1721);
● Mladé Bříště (okr. Pelhřimov) – přestavba farního kostela sv. Jana Křtitele (1726);
● Mladotice (okr. Plzeň-sever) – novostavba kaple Jména P. Marie (1708-10);
● Nadryby (okr. Plzeň-sever) – novostavba zvonice (1725);
● Neděliště (okr. Hradec Králové) – přestavba zámku (okolo 1730);
● Netín (okr. Žďár nad Sázavou) – přestavba farního kostela Nanebevzetí P. Marie (1739-41);
● Nové Mitrovice (okr. Plzeň-jih) – novostavba farního poutního kostela Navštívení P. Marie (1722-35);
● Ostrov nad Oslavou (okr. Žďár nad Sázavou) – novostavba klášterního hostince (okolo 1720);
● Ostrov u Stříbra (okr. Tachov) – novostavba kaple sv. Václava a Vojtěcha (před r. 1729);
● Ostružno (okr. Jičín) – novostavba kaple Nejsvětější Trojice (okolo 1720);
● Panenské Břežany (okr. Praha-východ) – novostavba kaple sv. Anny (1705-07);
● Pivín (okr. Prostějov) – novostavba farního kostela sv. Jiří (1712-16);
● Plasy (okr. Plzeň-sever) – přístavba zahradního křídla cisterciácké prelatury s ambity a kaplí (po r. 1711) a novostavba cisterciáckého konventu s kaplí sv. Benedikta (1711-40);
● Pohled (okr. Havlíčkův Brod) – novostavba probošství kláštera cisterciaček Vallis virginum (1714);
● Praha-Bílá Hora – přestavba poutního kostela P. Marie Vítězné (1710-14);
● Praha-Hradčany – přestavba kapitulního děkanství na Pražském hradě (1704);
● Praha-Malá Strana – přestavba domu U Ježíška v ul. Tržiště čp. 303/2 (1704), dostavba teatinského klášterního kostela Božské Prozřetelnosti (1706-07), dále Morzinského paláce v Nerudově ul. čp. 256/5 (1713-14) a Thunovského paláce v Nerudově ul. čp. 214/20 (1716-23);
● Praha-Nové Město – přestavba Betlémské jeskyně a Svatých schodů při kostele P. Marie na Karlově (1708-11) a novostavba Schaffgotschovského paláce v Panské ul. čp. 890/7 (po r. 1724);
● Praha-Staré Město – přestavba Lisovského paláce na Staroměstském nám. Čp. 935 (před r. 1705), paláce zv. Zemských desek v Husově ul. čp. 241 (okolo 1710), Trauttmansdorffského paláce na nároží Husovy ul. a Mariánského nám. čp. 159 (okolo 1710) a domu Schönpfloků v Celetné ul. čp. 592 (okolo 1730);
● Praha-Zbraslav – novostavba a přestavba konventu cisterciáckého kláštera Aula regia (1716-27);
● Rajhrad (okr. Brno-venkov) – novostavba a přestavba benediktinského kostela sv. Petra a Pavla (1722-39), konventu a prelatury benediktinského proboštství (1718-55) a novostavba farního kostela sv. Kříže (po r. 1720);
● Rajhradice (okr. Brno-venkov) – přestavba sýpky (1718);
● Rychnov nad Kněžnou – přístavba průčelí zámeckého kostela Nejsvětější Trojice (1710-14) a piaristické koleje (1714) a přestavba zámku (před r. 1725);
● Sedlec (okr. Kutná Hora) – přestavba cisterciáckého klášterního kostela Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele (1703-14) i hřbitovního poutního kostela Všech svatých (1708-12);
● Senožaty (okr. Pelhřimov) – přestavba farního kostela sv. Jana Nepomuckého (před r. 1727);
● Skála (okr. Havlíčkův Brod) – novostavba farního kostela Nanebevzetí P. Marie (před r. 1728);
● Telnice (okr. Brno-venkov) – přestavba kostela sv. Jana Křtitele (1726-34);
● Veliš (okr. Jičín) – novostavba kaple sv. Andělů strážných zv. Andělíček (okolo 1720);
● Velké Meziříčí (okr. Žďár nad Sázavou) – přístavba zámku (po r. 1723);
● Veselíčko (okr. Žďár nad Sázavou) – novostavba hospodského dvora zv. Grangie sv. Václava (1719-23);
● Všehrdy (okr. Plzeň-sever) – přestavba filiálního kostela sv. Prokopa (1730-32); Vyklantice (okr. Pelhřimov) – novostavba farního kostela sv. Jana Nepomuckého (1728-29);
● Zvole (okr. Žďár nad Sázavou) – přestavba farního kostela sv. Václava (1713-33);
● Žďár nad Sázavou – přestavba cisterciáckého klášterního kostela Nanebevzetí P. Marie a sv. Mikuláše (1706-22) a sakristie hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice (okolo 1715), novostavba Dolního hřbitova (1709), poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1719-22), koníren šlechtické akademie při cisterciáckém klášteře (okolo 1720), prelatury cisterciáckého kláštera Beatae Mariae Virginis (1720-34), kaple sv. Barbory (1729) a hospodářského dvora zv. Lyra (před r. 1734);
● Želiv (okr. Pelhřimov) – přestavba hřbitovního kostela sv. Petra a Pavla (1712-1719) a premonstrátského klášterního kostela Narození P. Marie (1714-36).
6. 12. 2003
PhDr. Rostislav Janošík
(Převzato z tištěných SN č. 4/2003, str. 5 a 7.)
─────
Výběr z nejznámějších staveb J. B. Santiniho-Aichla:
1. Areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, který je památkou UNESCO (letecký snímek).
2. Průčelí poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.
3. Cisterciácký klášter v Sedlci u Kutné Hory: kostel Nanebevzetí P. Marie.
4. Premonstrátský klášter v Želivi na Pelhřimovsku: kostel Narození P. Marie.
5. Cisterciácký klášter Plasy na Plzeňsku.
6. Benediktinský klášter v Rajhradě u Brna: kostel sv. Petra a Pavla, konvent a prelatura probošství.
7. Cisterciácký klášter „Aula regia“ ve Zbraslavi u Prahy.
8. Poutní kostel Narození P. Marie ve Křtinách na Blanensku.
9. Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou.
