Jdi na obsah Jdi na menu
 


Smrt v novinách – František Růžička

19. 2. 2013

V rámci předvolební prezidentské kampaně vydal časopis REFLEX (vydavatel Ringier Axel Springer) zvláštní číslo „Reflex speciál“. Bezpochyby proto, aby se osazenstvo redakce dostatečně rozvolnilo a trochu si zařádilo. Nic proti tomu, vždyť v obsáhlých statích se našlo dosti zajímavého.

Pro mne, jakožto tuctového čtenáře, byl nejkouzelnější (lepší výrazové zhodnocení nenacházím) článek Markéty Lukáškové – Václav Moravec: Smrt v přímém přenosu. Rudým písmem sděluje, jak z mladého energického kluka se stal unavený tatík, co se tváří, jako by ho právě přejel Jiří Janeček svou čtyřkolkou. Dále čtenářský národ informuje, že kdysi opěvovaný moderátor spáchal během prvního kola voleb několik vražd. Tou první byla sebevražda. Kariérní. Moravec neutáhl diskuse s kandidáty a naprosto se znemožnil. Vraždy se dopustil i na divácích. Mnoho z nich umřelo nudou. V závěru zvýrazňuje, že V. Moravec je nyní zhruba stejně dobrý a nekompromisní jako Přemek Podlaha. Bravo.

Působilo to na mne jako statě soudružky redaktorky (B. P.) z Jihočeské pravdy, když leštila popularitu strany a táhla ideologickou káru vedoucímu tajemníkovi JčKV KSČ (V. S.). Po Listopadu se pak zachytila ornátu českobudějovického biskupa (M. V.) a rozlévala čtenářům svěcenou vodu. Je lhostejné, zda to byly noviny i nadále rudé, nebo už modré, či německé s patronací soudruha Vladimíra Košťála, pozdějšího světového fotbalového experta.

Zvídavost je vlastnost lidská. Zavítal jsem proto na internetové stránky, abych se při čtení obsáhlé statě „Internetová válka redaktorů Reflexu“ dostal do správného obrazu. Stalo se. Ujistil jsem se. Více nekomentuji. Kdo je zvídavý, sám si to naklikne, přečte a zhodnotí. Hluboký lidský příběh. Kdosi mi kdysi sdělil, že literární kritik je ten, který by rád psal knihy, kdyby to uměl. Nejspíš je to pravda a jádro pudla.

Já si jen v duchu kladu otázku, proč to tak chytrá redaktorka sama před kamerou nezkusí. Osobně jsem se Václavu Moravcovi obrazně ukláněl, že takový maratón s náležitým rozhledem dokázal zvládnout, byť byl v závěru viditelně unavený. To psát takovou redakční stránku je přímo směšné. Zejména, je-li to na příkaz nadřízeného a ještě dobře zaplacené. Inu, indoktrinace. Paní redaktorce bych dokonce přál křeslo ministryně kultury.

Žádný další závěr už dnes nebude A vy si dejte pozor, až si budete dělat svůj, ať se neukvapíte (LUPA)! Tak – ať se cítíte skutečně lépe.

10. 2. 2012

František Růžička, České Budějovice

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Smrt v historii Budějovic a Dějiny židů v Českých Budějovicích

(roman.tf.sweb.cz, 7. 10. 2013 18:54)

http://roman.tf.sweb.cz/zide/dejiny/dej.html

Dějiny židů v Českých Budějovicích Počátek židů v Budějovicích
      Počátek židovské obce v Českých Budějovicích je kladen do roku 1341, kdy král Jan Lucemburský udělil dvěma židovským rodinám privilegium se zde usadit. Později Karel IV. povolil přistěhování dalších tří rodin do tohoto královského města.
      Židé bydleli v severovýchodní části města nedaleko farního chrámu sv. Mikuláše v ulici zvané Židovská (lat. Vicus Judeorum, -dnes ulice U Černé věže). Nejednalo se o uzavřené ghetto, ale židé i křesťanští měšťané zde žili vedle sebe.
      Židovská obec se postupně rozrůstala a také bohatla, takže ke konci 15.století měla odhadem asi 100 členů a více než 10 domů v Židovské ulici a nejbližším okolí bylo v majetku židů. V jednom z domů se nacházela též synagoga, která je doložena již k roku 1380. Byla to zděná stavba v gotickém slohu, v níž pravděpodobně fungovala i škola. O duchovní život obce se staral rabín.
      Zájmy obce ve styku s městskou správou hájil zástupce volený ze starších obce, jehož křesťanským protějškem byl pak zvláštní židovský rychtář.
      K pohřbívání sloužil hřbitov přibližně v místech, kde dnešní Kněžská ulice ústí do ulice Hradební. Později byl zřízen ještě jiný hřbitov poblíž tehdejší Rožnovské brány na levém břehu řeky Malše (za dnešním mostem, do kterého ústí ulice Divadelní).
L Konec židů v Budějovicích
      Souběžně s tímto zlatým údobím konce 15.století přicházejí problémy a konflikty s křesťanskými budějovickými měšťany, které jsou chmurnou předzvěstí konce židovské obce na počátku století šestnáctého.
      Podobně jako i na jiných místech a v různých dobách v důsledku hospodářské konkurence, závisti, náboženské nesnášenlivosti a z ní pramenících pověr začalo docházet k násilnostem a ke snaze vypudit židovské sousedy z města.
      V 80. Letech 15.století vznikl v Židovské ulici požár, který zničil většinu domů. Židé byli nařčeni z úmyslného žhářství a hrozilo jim vážné nebezpečí. K dalšímu nebezpečnému osočení došlo zanedlouho, o velikonocích roku 1494. Tehdy se po městě rozšířila zpráva, že si židé na Velký pátek tropili posměch z Kristova utrpení. Toto obvinění přerostlo v protižidovskou bouři, která se neobešla bez násilností. O rok později byli zase židé obviňováni z otravování studní, a to když ve městě propukla epidemie.
     

Mrkněte

(lida, 28. 3. 2013 12:00)

Děcka, pozorte. Právě koluje mezi lidma nová možnost, jak vydělávat z domova, ideální na jaro, když je večer hodinka času. Vydělávám si takto bez práce už nějaký čas a nemám slov, jak snadné to je. Nad poměry si díky tomu sice nežiju, ale dokud můžu, tak se mi hodí každá snadno vydělaná kačka. Přečtěte si to taky na www.Cervena-Cerna.cz

Re: Mrkněte

(Autor nosného článku, 15. 4. 2013 14:49)

Liduško,
jsi "muzikantská", nebo "literární". Jak ten Tvůj komentář souvisí s obsahem článku???
(FRů)