Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ohlédnutí za třináctkou – Milan Křesadlo

10. 2. 2014

Bývalo ušlechtilým zvykem publicistů otočit se na minulý rok a zatleskat s optimismem tomu, co přijde. Bez ohledu ke zkušenostem a jen proto, že to přece horší už nemůže být. Jsa si situace vědom, a že určitě budoucnost jistá není, natož růžová, a hledět do skleněné koule ježidědků, ekonomů a politiků není radno, svezu se spíše po hřbetu minulého a zejména po údajných výdobytcích itechnologie, iphone počínaje.

Před deseti lety, když jsme viděli, že si někdo brblá pro sebe, považovali jsme ho za tichého blázna či někoho, kdo to má „vypitý“. Dnes je brblání pro sebe normou iphonistů. Vyhlížejí důležitě. Poněvadž brblání je stále dražší, textuje se. Ve „vyšší“ formě komunikace se sextuje. Při tom se vymýšlí zkratky, které znají jen zasvěcení. Zkratky jsou ovšem staršího data a například v oborech technických běžné. Vždy ale s vysvětlujícím popisem, o co jde. Přesto adepti technických oborů viděli úskalí a ulevovali si popěvky jako: „Šoupalo se A, po lavici B, zadřelo si C do…“ a tak dále.

Zkratek se chopili v době nejnovější pisatelé plátků, aby vyhlíželi důležitě. Vymýšlí si nejnemožnější zkratky a zkomoleniny. Po týdnu sami autoři zapomínají, o co jde, a svému vlastnímu textu nerozumí. To, zdá se, ale vůbec nikomu nevadí. Jde jen o „šum“. Připomíná mi to rozkošnou klukovskou dobu na vršovických pláccích, kdy Mirek, idol z vyšší třídy, přinesl bůhví odkud hatla patla matlaninu: „To je emotivní apothesní entice kombinující…“ Dál už jsem to zapomněl, přestože jsme se to všichni po Mirkovi učili, neboť, jak on důležitě říkal, „to dělalo dojem“…

Jazyk zkratek je dnes kouzlo, které nás mohou vyučovat dcerunky známých na party. Samozřejmě s výjimkou těch při sextování. Ty cíleně zakrývají obsah, aby rodiče nevěděli, o co jde, když se ratolest někam vypravuje. Rodiče si pak stěžují, že té mladé generaci vůbec nerozumí. Natož pak jejich oblékání, včetně tetování, propichování a psích obojků místo náhrdelníku. Matky v Anglii zoufale a s „neporozuměním“ dcerkám nařizují: „…no takhle přeci nikam nemůžeš jít!“ O tempora, o mores!

Zkratkami také oplývá internet, aby zamaskoval, že jde o to, čím se tam převážná většina uživatelů zabývá (totiž sexem, dle mínění Stylu, magazínu světových „The Sunday Times“). A to se internetu, odnožím a variantám stále ještě říká „sociální média“.

Osobně jsem nepochopitelný pro celou řadu lidí (vč. přátel z otčiny), protože nemám internet. Jak mohu existovat, jak se dorozumívat, jak být ve styku s ostatním světem? Jsem zřejmě podivín. Psaní dopisů je přece tak náročné, zdlouhavé a odesílání listovou poštou tak nepohodlné…

Bohužel, zatím si jen málo lidí uvědomuje, že za tou rychlostí komunikace je zplošťování krásy života. Přestáváme hledat kouzlo psaní, tříbení našeho stylu a myšlení. Primitivníme ve své „vysoké“ kultuře. Směřujeme k „Planetě opic“. Západ je jako vždy pokročilejší ve všem, včetně výstředností a bláznivin. Právě jsem četl výběr nejnovějšího slovníku nových anglických slov. Tam například slovo Bestie znamená Best-friend.  Čech se nemůže nepodivit – nejlepší přítel je bestie? A jsou tam další a další komolení významů a jazyka. Je to ještě legrace?

Londýn, 3. 1. 2014

Milan Křesadlo

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář