Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čas Hromnic – František Růžička

14. 2. 2017

Nikoliv jen pouhou náhodou jsem ve stati Večer tříkrálový (1. 2.) zmínil právě tento čas, který je s tím tříkrálovým úzce spojený a nastává s následně přicházejícím měsícem únorem – februárem. Váže se k němu především pranostika „Únor bílý, pole sílí“ a dále „Na Hromnice o hodinu více“. Můžeme tedy doložit, že jde vždy o jisté spojení se světlem.

Každý dobře ví, že je to měsíc nejkratší, jen o 28 dnech, v roce přestupném se o jeden den nastavuje. Podle stoletého kalendáře je jeho počasí spojeno se sněhem a větrem, den se prodlužuje o 1 hodinu a 38 minut, jeho délka se pohybuje od 9 hodin, 20 minut až do 10 hodin a 58 minut. „ Zo Slovenska prichádza zpráva, že február podĺa majstra Feng Shui bude mať: 4 pondelky, 4 útorky, 4 stredy, 4 štvrtky, 4 piatky, 4 soboty a 4 nedele. To sa stáva raz za 823 rokov.“

Vraťme se však do „našej krajiny“ a připomeňme několik dalších moudrostí našich babiček a „dědáčků“:

■ Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl mrznout (2. 2.).

■ Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje (3. 2.).

■ Svatý Valentýnek – jara tatínek (14. 2.).

■ Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je (24. 2.).

Ano, příroda se pomalu probouzí ze zimního spánku. Zahrádkáři dokončují přípravné práce pro jaro: zakládají se pařeniště a vysévají se semena květinová i zeleninová…

Také křesťanská liturgie spojuje „Hromnice“ především se světlem. Jedná se o svěcení svíček, podle místních podmínek i průvod (alespoň přes kostel) při svátku Uvedení Páně do chrámu. Na počátku bohoslužby drží věřící nerozsvícené svíčky. Po příchodu kněze v bílém mešním rouchu se svíčky nasvěcují a zaznívá antifona. „Hle, přichází Pán, vládce mocný, a bude světlem těch, kdo za ním půjdou, aleluja.“ Následuje svěcení svící a další bohoslužba. Při čtení z Písma se připomíná den, kdy Josef a Marie přinesli dítě do chrámu, aby ho podle zákona Mojžíšova obětovali Hospodinu, a kdy spravedlivý Simeon a prorokyně Anna v něm poznali Mesiáše. „Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu…“

V další den (3. 2.) se připomíná sv. Blažej, biskup a mučedník z 3. století po Kr.. V době pronásledování křesťanů se uchýlil do jeskyně, kam mu podle legendy divoká zvěř přinášela jídlo. Při mučení mu bylo tělo drásáno ostrým železným hřeblem, proto je také považován za patrona česačů vlny. Když byl veden na popravu, přistoupila k němu žena s dusícím se dítětem, kterému uvázla rybí kost v krku. Světec na dítě vložil ruce, pomodlil se a dítě se uzdravilo. Pro tuto příhodu je vzýván jako pomocník při nemocech krčních. Stále je udělováno tzv. svatoblažejské požehnání, při kterém se před hlavu věřícího přikládají zkřížené svíce a vyslovuje se prosba o ochranu.

Křesťanská liturgie pak i v následujících únorových dnech připomíná další mučedníky.

Poutník František

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář