Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hrad Točník – Zdeněk Andršt

28. 3. 2013

 

Hrad Točník byl vybudován v letech 1398–1401 na stejném skalním hřebeni jako hrad Žebrák, ale o 100 metrů výš, v nadmořské výšce 456 m.n.m. Na Točníku však byly potlačeny běžné obranné prvky hradu, jako věže a poloha paláce vůči případnému nepříteli. Hlavními požadavky, které ovlivnily podobu Točníku, bylo pohodlné bydlení a okázalá reprezentace.

Již v roce 1400 nechal Václav IV. na Točník převést a uložit část královského pokladu. Ovšem po smrti Václava IV. přišel Točník o královský poklad a byl dán do zástavy. Od roku 1475 jej vlastnil loupeživý rytíř Burian z Gutštejna a jeho syn Kryštof, kteří jej ale museli podle rozhodnutí zemského soudu z roku 1487 vydat zpátky královské komoře.

V roce 1524 se zřítil most přes hradní příkop, a tak tehdejší držitel hradu Jan z Vartenberka nechal prorazit nový vstup do hradu ze západní strany: brána byla zajištěna předsunutým opevněním a kutnohorskými havíři byla na Točníku vyhloubena hluboká studna. Potom získali Točník Krajířové z Krajku a dále to byli Lobkowiczové, kteří vlastnili Točník do roku 1594, než jim byl královskou komorou zabrán pro odboj proti císaři Rudolfovi II. Stihli provést sgrafitovou výzdobu velkého paláce a věže. Potom skoro tři století byl hrad Točník majetkem české koruny a byl spravován hejtmany. Posledním českým králem, který navštívil Točník, byl právě Rudolf II. Ten zde však nerad a ustrašeně přenocoval. Potom sloužil hrad jako vězení pro nebezpečné zločince. Během třicetileté války (1618–1648) Točník poskytoval úkryt místnímu obyvatelstvu, které však na nádvořích Točníku zanechalo dva tisíce vozů hnoje.

Třicetiletá válka byla vyvrcholením sporů mezi římskokatolickou církví a mezi stoupenci luteránství a kalvinismu na straně druhé. V červenci 1648 švédská vojska dokonce obsadila i Pražský hrad a Malou Stranu a uloupila majetek a poklady v tehdejší hodnotě 12 milionů zlatých. Ukradena byla i proslulá rudolfinská sbírka, včetně proslulé Ďáblovy bible, Codex gigas – ďábelského díla zazděného mnicha a jako státní kořist dopravena do Švédska.

Od roku 1674 na Točníku bydlel už jen hlídač. V roce 1681 hrad navštívil Bohuslav Balbín, který zaznamenává, že je prý hrad stále obyvatelný. V roce 1733 byla audienční síň v královském paláci upravena na kapli.

V roce 1840, kdy Točník navštívil a popsal F.A. Heber, bydlelo v klenutých místnostech pod kaplí v královském paláci několik chudých rodin. V roce 1868 se stal vlastníkem panství i s hrady německý podnikatel H. B. Strousberg, který ale ponechal oba hrady svému osudu. Potom koupili Točník i Žebrák Colloredo-Mansfeldové. V roce 1923 prodal Josef Colloredo-Mansfeld oba hrady, Točník a Žebrák, za tehdejších 10 000 Kčs Klubu československých turistů. Ti zde pak provedli řadu zajišťovacích prací. V současnosti je hrad Točník majetkem českého státu ve správě Národního památkového ústavu.

Text a foto: Zdeněk Andršt

 

Obrazovou přílohu najdete zde: http://www.i-sn.cz/fotoalbum/hrad-tocnik/

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář