Jdi na obsah Jdi na menu
 


Když důchodce lapají, na pštrosy je lákají… – Mgr. Bc. Jan Kopal

28. 3. 2013

Existuje řada firem, které těží z lidské důvěřivosti a naivity. Při svých pochybných rádoby podnikatelských aktivitách se cíleně zaměřují na seniory coby vhodné oběti jejich sociotechnik, manipulací a lží. Nejinak si počínala i firma Czech Reisen, s. r. o., z Lužce nad Vltavou, která převážně pro seniory pořádala výlety na pštrosí farmu. Lákala na krásně prožitý den s přáteli, cestování v pohodlném autobuse, výtečný oběd zdarma a řadu dárků pro všechny. Návrat zpět byl naplánován na odpolední hodiny. Kdo by po něčem takovém nezatoužil…?

pstrosi-farma.jpg

Realita byla ale zcela jiná. Časně z rána vyjíždí z Prahy zpola zaplněný vyklepaný starý autobus s řidičem a průvodcem v jedné osobě. Brzy se ukáže, že také informátorem pánů pořadatelů (udávat se nemá, ale hlásit se to musí). Za hodinu jízdy dorazí do malé, odlehlé vísky a před kulturním domem vysazuje pasažéry. Totéž činí i další, o poznání luxusnější autobus, který měl jinou svozovou trasu. Celkem je účastníků 45. Nazpátek už budou cestovat jen jedním autobusem, pochopitelně, že tím více opotřebovaným…

V odděleném velkém sále kulturáku vyhrává hudba z velkých reproduktorů. Hrají se hity ze 70. a 80. let. Scéna volně evokuje film „Hoří, má panenko!“. Usedá se k velkým stolům, mezery nejsou povoleny. Ještě je čas na kávu a čaj. Začíná několikahodinová one man show. Slova se ujímá pan Patrik, řečený Páťa. Sekunduje mladý asistent a na vše dohlíží tajemný sponzor pan Láďa. A Páťa jede – představuje vyhřívanou deku, léčebný přístroj i celou řadu „vynikajících“ výrobků pro domácnost. Vychvaluje a vrší superlativy, neb se jedná o jedinečné výrobky, které se jinde neseženou. Mají jen pár posledních kusů, i když plata naskládaných výrobků vyčuhují zpod stolu. Jednání se zájemci a kupci se odehrávají ve vedlejší místnosti, která je oddělena plentou. Pokud se to někomu nelíbí, je osočen, že je zkažený minulým režimem a hrozí se mu návratem domů po vlastní ose („Ta paní autobusem nepojede, o to se postarám!“). Holt prohnilá stará generace, jejíž peníze ale hochům nesmrdí.

Malé odlehčení představuje pouze oběd v duchu české tradice: knedlo-vepřo-zelo. To je ovšem jen krátká přestávka. Následují další hodiny prezentací a povinně dobrovolných koupí. Bez razítka za nákup příště na výlet nemůžete a stojíte pana sponzora každý 2000 Kč, tak buďte slušní a poctiví. Kéž by byla i druhá strana. „Zahraniční“ výrobky je usvědčují ze lži. Ještě štěstí, že seniorům, zaujatým výkladem, uniká nápis na boku, dokazující, že se jedná o český produkt (dokonce i s českou vlaječkou). Hlavní organizátor chvílemi vypadne z role a pana „sponzora“ úkoluje a vybízí, aby se individuálně dohodl na množstevních slevách, které pochopitelně jsou možné. Jde přeci jen o kšeft.

Je zralé odpoledne a nebozí účastníci zájezdu jsou propuštěni a mohou vyrazit na slibovanou pštrosí farmu. Úšklebně je jim sděleno, že včera se jejich předchůdci zdrželi až do půl páté, když jich bylo 180. Jede se na farmu, kam se po zhruba hodině skutečně dorazí. Vlastní prohlídka probíhá spíše individuálně. Hlavní úkol zní: prodat pštrosí speciality v místním řeznictví v co největším množství. Frčí hlavně klobásky a játýrka ze pštrosa. Také se rozdávají dary – šest pidivajíček a 2 syrová kuřecí stehna. Na reklamním letáčku je ovšem znázorněno celé plato vajec a celé pečené kuře. Slibovaná sada praktických misek a porcelánová sada pro manželské páry se nekoná. Po půl hodině se z farmy odjíždí a následuje několikahodinové martyrium – rozvoz účastníků po městech a vesničkách. Poslední účastníci se domů dostávají až za tmy.

Tak řekněte, zatoužili jste také po takovém klidném a idylickém výletu?

Mgr. Bc. Jan Kopal

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář