Svobodné noviny na internetu

Malebná jihočeská obec Doudleby nad řekou Malší již byla představena v dřívějších článcích. Nicméně o letošní „Smrtné neděli“ (zde zvaná „Černá“), což je týden před Květnou nedělí, zde slaví třísté jubileum papežské buly, která byla věnována doudlebským poutím v kostele sv. Vincence, mučedníka.

Jihočeská obec Doudleby je prvně zmíněna již v Kosmově kronice [k r. 981] a v době dřívější nebyla proslulá doudlebskou koledou jako v současné době, ale především pro gotický obraz Panny Marie. Právě 20. února 1716 arcibiskupství pražské potvrdilo bulu papeže Klementa XI., kterou povolil založení zbožného bratrstva sv. Rodiny a zároveň stanovil nové termíny pro konání poutí. Za tehdejšího působení faráře J. V. I. Slavíka prošel zdejší kostel celkovou barokní přestavbou a byla pořízena i většina vnitřního vybavení. Zdejší bratrstvo byl spolek věřících, kteří se zavázali ke konání dobrých skutků a usilovali o hlubší náboženský život. Hlavní poutní slavností se stal svátek Narození P. Marie (8. září), ostatní pak většinou při pohyblivých nedělích, které připadaly na měsíční fáze novoluní.

V té době byly Doudleby náboženským centrem pro široké okolí. Za šest let po udělení privilegia narostl poutní ruch tak, že kníže Schwarzenberg povolil osvobození jistého sedláka od roboty, aby mohl zastávat své povinnosti jako kostelník. Bratrstvo pořádalo organizovaná procesí do dalekého okolí – Borovan, Velešína, Trhových Svin, Střížova, Římova… Na oplátku pak mnohá procesí zase přicházela do Doudleb. Tato činnost zajišťovala pravidelné kontakty mezi obyvateli, byly příležitosti k odbytu různého tovaru, řemeslnických služeb. Rovněž hudebníci a zpěváci si přicházeli na své nejen na kostelních kůrech, ale i v hospůdkách.

Taková zábava však přinášela také uvolnění mravů. Císař Josef II. se rozhodl odstranit ve svých zemích vše, co by podle jeho osvíceneckých názorů podporovalo zahálčivý způsob života, proto zakázal organizované konání poutí. V roce 1783 také zrušil i náboženská bratrstva. Majetek zdejšího bratrstva byl rozprodán ve veřejné dražbě, takže se dochovala jen malá část původního inventáře. Jmenovitě tři sošky, které koupil jeden sedlák ze sousedních Straňan.

Kromě slavné poutní mše svaté se zpěvem Doudlebského sboru a odpoledního programu v kulturním domě byla na obecním úřadě otevřena výstava o zdejším poutním místě. A k vidění byly i zmíněné tři sošky a mnoho písemných archiválií. Dále i dřevěné berle, které zde odložili před dávným časem poutníci na důkaz o svém zázračném uzdravení.

Do odpoledního programu v KD patřilo vystoupení dětského souboru Doudlebánek, kejklířské vystoupení Vojty Vrtka pro děti i dospělé a promítání starých filmů z Doudlebska. Dopolední poutní mši svatou v zaplněném kostele celebroval P. M. Šašek z Českých Budějovic, který hned v úvodním slově připomněl podstatu činnosti tehdejšího bratrstva – konání dobrých skutků a usilování o hlubší náboženský život. Právě dnes, kdy jsme obklopeni množstvím zla a nedobrých událostí, měli bychom v tomto záslužném počinu pokračovat. A to nejen ve zbývajících dnech postních…

Přidejme na závěr, že obsahem liturgie byl text 5. neděle postní se vstupní antifonou: „Bože, zjednej mi právo a ujmi se mé pře proti bezbožnému lidu, zbav mě člověka lstivého a zločinného. Vždyť ty jsi, Bože, má síla.“

František Růžička

Část z vystavených památek

Země: Čechy, obec Doudleby

Výklad Jana Šimánka

Poutní bohoslužba