Svobodné noviny na internetu

Ve svých tisíciletých dějinách prožil český národ všelicos: dobu rozkvětu i úpadku, časy válečného běsnění i morových epidemií. Ani 20. století nebylo bezproblémovým úsekem našich dějin: zažili jsme dvě světové války i dvě okupace ze strany sousedních mocností. Teprve posledních třicet let (od Listopadu 1989) žijeme jakž takž v klidu. A tady je zřejmě onen kámen úrazu: skoro tři čtvrtě století míru od konce 2. světové války nás všechny jaksi ukolébalo: přestali jsme být ostražití, začali jsme podceňovat možná rizika, nedbali jsme dobrých rad odborníků, kteří nás varovali sice včas, avšak marně, bez náležitého ohlasu.

V těchto dnech sklízíme ovoce své lhostejnosti a přehlížení blížícího se nebezpečí. Léta ekonomické prosperity v mnoha lidech vyvolala mylné přesvědčení o tom, že už nám nikdy nic hrozit nebude. Dokonce i ty migranty, kteří byli v dějinách lidstva vždycky nebezpečím (hlavně kvůli neznámým chorobám) a civilizační hrozbou, začali někteří „multikulturní“ naivkové a pseudohumanisté chápat div ne jako žádoucí „obohacení“ evropské kultury. Kdo zná dějiny, ten ví, že tomu tak nebylo a není!

Po celá tisíciletí doprovázejí lidstvo nejrůznější „metly“: vedle těch válečných, které si vždy vyžádaly odpovídající počet obětí civilního obyvatelstva, „neválečníků“, to byly především nemoci, šířící se napříč kontinenty. Stačí si přečíst Starý zákon, abychom pochopili, že v tom neštěstí nejsme první ani poslední. Evropu nejvíc sužovaly pravidelně se opakující morové epidemie, které decimovaly po staletí většinu států, české země nevyjímaje.

Nebyl to jen mor, ale i další nemoci: cholera, neštovice, úplavice, tuberkulóza, ale i ona „banální“ chřipka, s níž jsme se za sto třicet let, kdy se u nás pravidelně vyskytuje, naučili žít. Některé epidemie (pandemie) sice sužovaly Asii, avšak k nám se již nedostaly, nebo Evropu zasáhly jen okrajově (SARS, ptačí chřipka, prasečí mor atd.). Nový koronavirus, zvaný „Covid-19“, je zatím „metlou“ poslední. Lékaři o ní mnoho nevědí a obyčejní smrtelníci se jí bojí. Může se jí nakazit každý, ale jen někdo to nepřežije.

Celá Evropa dnes čelí donedávna nepředstavitelnému nebezpečí. Člověk si už začínal myslet, že on je pánem světa a že ho nic nemůže ohrozit. Opak je však pravdou. Nový koronavirus je natolik mocný, že dokáže nejen zahubit tisíce lidí, ale i „potopit“ ekonomiku všech vyspělých států světa. Dnes tomu již začínají věřit i nenapravitelní optimisté, kteří si ještě včera hráli na neomylné „ředitele zeměkoule“. V každé zemi nějakého mají. U nás je to A. Babiš, jenž tragicky selhal. Stejně tak musí zákonitě selhat každý populista, který se veze na vlně ekonomické prosperity a naivní víry svých politických příznivců. S příchodem „špatného počasí“ končí každý populista. Kdysi A. Hitler, dnes všichni ti „chytrolíni“, kteří všemu rozumí nejlíp: Macron ve Francii, Salvini v Itálii, Johnson ve Velké Británii…

Explozivní nárůst nakažených osob a neustále se zvyšující počet mrtvých jsou obžalobou především nezodpovědných politiků – napříč celým světem. Nejen v USA (D. Trump), ale i v Německu, kterému před pěti lety „zavařila“ kancléřka A. Merkelová tím, že otevřela dveře do své země migrantům. S milionem muslimských přistěhovalců si tato země dodnes neporadila a navařila si tím kaši, kterou nechce nikdo jíst. V těchto dnech nezvládla „Mutti“ Angela další problém: epidemii koronaviru. Neochota občanů zbavit se včas neschopných politiků nese vždy trpké ovoce.

Platí to i pro naši zemi. Všude jinde by byl A. Babiš již dávno ve vězení, ale naši občané (bez mozku i ti ostatní) nechávají tohoto nezodpovědného podvodníka řídit stát v době největšího ohrožení – namísto toho, aby ho postavili před polní soud. V jednom má Babiš pravdu: jsme ve válce, a proto by právě on měl stát před válečným tribunálem a následně dostat kulku do hlavy, nikoli řídit akce v boji proti koronaviru. Doopravdy žijeme v paradoxní době.

Leč v tomto maléru nejsme sami. Mnohé evropské země místo toho, aby zavedly přísné restrikce, nedokáží „umravnit“ své příliš „demokraticky smýšlející“ občany, kteří si myslí, že mohou všechno a že pro ně zákony neplatí. Nejnověji se s tím potýkají Němci, ale ani u nás na tom nejsme nejlépe. Jako by nestačilo, že naši „lyžaři“ neměli nic jiného na práci, než aby v době, kdy již bylo všeobecně známo, že se v Itálii nebo Rakousku šíří koronavirus, „museli“ odjet lyžovat právě do horských středisek v těchto zemích. A když se jim pak podařilo vrátit se „včas“ do vlasti, tj. před termínem uzavření hranic, mnozí z nich se ani neobtěžovali nastoupit povinnou karanténu: ostentativně chodili do obchodů, roznášeli nákazu mezi nic netušícími spoluobčany a ještě se tím chlubili.

V poslední době k těmto jedincům přibyli další „hrdinové“. Jedná se o stovky „turistů“, kteří taktéž vyjeli do ciziny a tam je zastihla celosvětová opatření kvůli koronaviru. Další „vyčůránkové“, kteří by se rádi přiživili na maléru s touto nebezpečnou epidemií.  Měli sice dost peněz na to, aby si zaplatili cestu do exotických destinací, ale jako „typičtí“ Češi vychytrale požadují, aby je Ministerstvo zahraničí ČR zadarmo přepravilo do vlasti.

Proč by to dělalo? Ať tam zůstanou! Není žádný důvod, abychom je sem v době největšího ohrožení pouštěli. Jednak proto, že mohou být potencionálně nebezpeční kvůli možné nákaze koronavirem, jednak z toho důvodu, že náklady, spojené s jejich přepravou, by byly hrazeny z peněz daňových poplatníků. Ať si to zaplatí ze svého! A až skončí s povinnou karanténou, zaslouží si jít rovnou do vězení, aby si odpracovali svou spoluúčast na maléru, do něhož pomohli zavléci náš stát.

Vůči těmto nezodpovědným osobám musíme postupovat s maximální tvrdostí a zcela nesmlouvavě. Žádnou shovívavost si nezaslouží. Příště si již dají pozor, aby se podobného chování vyvarovali. Bohužel, mezi těmito nedisciplinovanými osobami je i mnoho politiků, většinou z tzv. opozičních stran, kteří měli moc řečí, ale pro zvládnutí naší současné krize neudělali téměř nic – kromě okopávání kotníků koaličních politiků. Měli bychom si dobře zapamatovat všechny ty Gazdíky (STAN), Jelínkové (KDU-ČSL), Goláně (Senátor 21) a další domýšlivé hlupáky (a hlupačky) z politické „opozice“, nevyjímaje jisté politiky ODS, kteří neměli nic jiného na práci, než utrácet peníze za své „nicnedělání“ v italských či rakouských lyžařských střediscích.

Ve středověku, kdy si lidé dávali dobrý pozor na jedince, kteří by mohli do jejich měst přinést morovou nákazu, skončili by tito „dobrodějové“ na šibenici – pro výstrahu ostatním. My si dnes, a to v rozporu se zdravým rozumem, hrajeme na shovívavé „humanisty“ a „demokraty“. Avanturismus těchto nezodpovědných egoistů v příštích týdnech „odskáčou“ ti z našich spoluobčanů, kteří se již pro svůj špatný zdravotní stav či stáří nemohou bránit. Je to hyenismus, hanba a ostuda nás všech! Tato nemravná individua bychom měli správně vyobcovat ze slušné společnosti. Nejlépe by bylo, kdybychom je poslali zpátky do těch lyžařských středisek či do zemí, odkud k nám tuto nákazu zavlekli. A vůbec nejlepší by bylo vyexpedovat je na nějaký pustý ostrov a tam je nechat na pospas osudu – i s tou jejich lyžařskou výstrojí.

Až ten cirkus okolo koronaviru skončí – jistě to potrvá několik měsíců, které převrátí náš život naruby –, nic nebude jako dřív. V žádném případě nepůjde o prostý návrat do časů „předkoronavirových“. Náš život se od základu promění. Nebude již cesty zpátky ‒ k oněm známým „starým pořádkům“ (ani „Novým pořádkům“ v režii A. Babiše a M. Zemana). Před námi bude jen cesta vpřed bez minulé „zátěže“: bez Babiše, bez Zemana, bez „mrtvých“ stran (ČSSD, KSČM), ale i bez nefunkční „opozice“, která skutečnou opozicí nikdy nebyla. (Tyto strany byly jen manželkou-„čekatelkou“ pro příští konkubinát s A. Babišem.)

Ano, budeme si muset zvykat na pořádky nové. Ty přijdou na pořad dne po předčasných parlamentních volbách, jež se budou konat bezprostředně po skončení této krize. Asi by bylo správné napsat, že v naší politice nezůstane kámen na kameni. Čeká nás doba „rekonstrukce“ – jako v USA po válce Severu proti Jihu. Ekonomický propad, který Babišova vláda již nestačí zastavit a jenž ji pošle do propadliště dějin, budeme napravovat nejméně deset let. Až pak bude líp – bez ekonomických a politických parazitů typu A. Babiše a jeho poskoků, bez vlastizrádných politiků, kteří nadbíhali Rusku a Číně, bez všehoschopných přisluhovačů jakékoli moci, kteří se po r. 2017 u nás přemnožili jako hraboši.

Do veřejného života se musí dostat noví lidé – hlavně ti mladí, kteří chtějí žít v pravdě, svobodě a demokracii. Až se tito politici objeví v zastupitelstvech i těch nejmenších vesniček po celé republice, teprve pak nám všem bude líp. Bude to trvat dlouho a nebude to bez problémů. Jedním si však můžeme být jisti: cesta bez překážek nevede nikam.

Popisek: Naše tzv. opozice si na boj proti koronaviru a proti A. Babišovi pořídila roušky. Zda jí to bude co platné, o tom se přesvědčíme na podzim v krajských a senátních volbách. Nedávno na adresu „opozičních“ politiků řekl místopředseda vlády a „dvojministr“ K. Havlíček toto: „Za pomocnou ruku si nic nekoupíme. Dneska by všichni měli začít pracovat a něco konkrétního dělat.“ Těžká rada pro ty, kteří si v politice zvykli pouze žvanit nebo mlátit prázdnou slámu. Také mě by zajímalo, která z těch pěti stran (a hnutí) přežije podzimní volby. Troufám si odhadnout, že nanejvýš jedna nebo dvě…

─────

Pandemie koronaviru vtrhla do našeho života nečekaně ‒ jako přírodní katastrofa. Jiná, než na jaké jsme byli až dosud zvyklí (např. povodně z r. 1997 či 2002). Vzpomínám si na první ze zmíněných povodní, která postihla hlavně Moravu a východní Čechy. Ani tehdy jsme na něco podobného nebyli připraveni. Až pak se zrodily funkční, nikoli jen ony „teoretické“, evakuační plány a pravidla pro krizové řízení v dobách ohrožení státu. Nic si nenalhávejme! Ve své bohorovnosti bývají politici málokdy připraveni na to nejhorší. Zvykli si pouze na „dobré počasí“. Nejinak je tomu i dnes, kdy vláda naprosto skandálně selhala a zanedbala ochranu obyvatelstva před touto epidemií. Náš stát opakovaně selhal jak při povodních na přelomu 20. a 21. století, tak i v těchto dnech.

Nejen povodně, ale i tato virová nákaza jednou skončí, avšak nedůvěra ve stát a v politickou reprezentaci tu s námi zůstane i nadále. Obnovit ji, to věru nebude snadné. A nejen to. Stále ještě nebyla realizována všechna protipovodňová opatření – od r. 1997 dodnes. Však to známe: „Sliby se slibují, blázni se radují.“

Koronavirus jen na pár týdnů odsunul přípravy na letošní krajské a senátní volby. Nebudou-li přesunuty na pozdější termín, pak se v nich zcela jistě odrazí momentální situace. Má to jednu výhodu: politické strany a hnutí nebudou muset dělat žádnou předvolební kampaň. Aspoň ušetří. Občané se sami rozhodnou, komu dají svůj hlas: podle toho, jak „statečně“ se budou chovat místní politici při zvládání „koronavirové krize“.

Podzimní volby se dozajista stanou referendem o další existenci všech našich stran: některé zřejmě „propadnou sítem“ a již o nich neuslyšíme. Asi všichni z nás tuší, které to budou. Není totiž důležité, kolik starostů má či nemá ta která politická strana, jak se tím nedávno chlubil předseda KDU-ČSL. Daleko důležitější bude, zda v této dějinné zkoušce obstojí. Tady nám nebude nic platné jalové žvanění „fialového Péti“, „pasáčka vepřů“ nebo „pekaře Adama“. Rozhodující budou činy.

Jen tak na okraj: Ač jsem nikdy nechválil politiky ANO 2011, jsem mile překvapen pracovním nasazením Babišových hejtmanů: L. Oklešťka, B. Šimka a I. Vondráka. (V případě toho posledního se jedná již o druhou katastrofu během posledních několika měsíců – první byla masová vražda v Krajské nemocnici v Ostravě-Porubě v prosinci 2019.) Naproti tomu jsem nic neslyšel o aktivitách zlínského hejtmana J. Čunka (KDU-ČSL). Ticho je také okolo jihočeské hejtmanky I. Stráské (ČSSD) – na rozdíl od J. Běhounka či M. Netolického z téže strany. Nu což! Podzimní volby v tom udělají jasno – patrně nadlouho.

Nacházíme se uprostřed „přelomových“ událostí, jež rozhodnou o tom, kdo z našich politiků vyjde z boje s koronavirem jako „hrdina“ a kdo dostane nálepku „přizdis*áče“. A také to, který z našich politiků skončí jako užvaněné „nemehlo“, jež ve skutečnosti překáží těm opravdovým bojovníkům s virovou pandemií. Kam jednou zařadíme A. Babiše nebo J. Hamáčka, to ukáže čas. Pouze u Babišova „Kena“ z ministerstva zdravotnictví výsledek známe již teď. Jeho očekávané odvolání z funkce, do níž se nikdy neměl dostat, bude následovat, až se ta pohroma přežene. Jistě to nebude trvat dlouho.  A co se týká až trestuhodně dlouho mlčícího „hradního pána“ z Lán, i tady se už brzy dozvíme výsledek.

Na shledanou v lepších časech! Bez A. Babiše a bez M. Zemana!

21. 3. 2020

‒ RJ ‒