Svobodné noviny na internetu

V návaznosti na předchozí článek „Koruna krále“ si v rámci oslav 750. výročí založení jihočeské metropole dovolím představit i „Korunu králů a císařů Svaté říše římské“, která byla rovněž ke zhlédnutí ve výstavní síni radnice.

Vyrobit ji nechal pravděpodobně Konrád II. před svojí korunovací v roce 1027, i když některé prameny uvádějí jako iniciátora Otu I. Velikého (korunován roku 962). Karel IV. získal korunu i říšský korunovační poklad kolem roku 1350 a korunován byl na císaře 5. dubna 1355. V důsledku toho se začala psát historie hradu Karlštejn, kde byla uložena od roku 1358 do roku 1421, kdy byla Zikmundem Lucemburským odvezena a na Karlštejn se již nikdy nevrátila. Posledním právoplatně korunovaným císařem touto korunou byl František II. Habsburský (1792). Dnes lze korunu vidět ve vídeňské císařské klenotnici. Na oblouku, který spojuje čelní a týlovou stranu koruny, nese jméno a titul Konráda II. Oblouk, stejně jako kříž v přední části koruny, jsou mladší.

Popis Říšské koruny uvádí: místo vzniku (s otazníkem) Kolín nad Rýnem, korpus koruny z let 965-967, křížek z počátku 11. st. (rovněž s otazníkem), oblouk z období 1027-1039. Obvod 69,4 cm, čelní destička 14,9x11,2 cm, vzdálenost mezi čelní a týlní destičkou 21,1 cm, vzdálenost mezi skráňovými pláty 22,2 cm. Použitý materiál zlato, zlatý filigrán, drahokamy, perly, email. Originál v Klenotnici ve vídeňském Hofburgu. Kopie v majetku Středočeského kraje, zhotovena v letech 2008-9.

Koruna se skládá z osmi rovných, zlatých, nahoře zaoblených destiček, seřazených podle významu a velikosti. Čtyři hlavní destičky nad čelem, šíjí a skráněmi jsou zdobeny výlučně drahokamy, perlami a filigránem. Ostatní čtyři o něco nižší destičky jsou zařazeny mezi ty s drahokamovou výzdobou, ve svém středu mají figurální obrazy z emailu, lemovaného perlami a drahokamy na filigránem zdobeném pozadí. Emailové destičky zobrazují Šalomouna, Davida, Izaiáše, Ezechiáše a Pantokratora. Postavy drží v rukou nápisové destičky s citáty ze Starého zákona; jsou na nich pojmenovány panovnické vlastnosti příslušící císaři. Čelní a týlovou spojuje zlatý oblouk zdobený perlami, na čelní straně se zvedá křížek s perlami a drahokamy, na zadní straně s vyobrazením Ukřižovaného.

Svou formou je tato koruna mezi ostatními dochovanými dobovými korunovačními klenoty křesťanského západu a Byzance výjimkou, spojuje v sobě princip destičkové koruny, převzatý z antického císařského diadému, s obloukem císařské přilby. Odborný výklad se ustálil na teorii, že se jedná o „ztělesnění kosmického řádu“ (obraz Nebeského Jeruzaléma, učení o Kristově úřadu…). Vznikla zřejmě za panování Oty I., kříž a oblouk byly připojeny až za Konráda II. Byla používána při korunovacích německých panovníků za římského krále, více ale až od 15. století.

(Dle podkladu Správy Pražského hradu.)

František Růžička, České Budějovice

Plakát k výstavě

Říšská koruna (kopie)