Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak dál v ČSSD…? – PhDr. Rostislav Janošík

11. 4. 2016

Motto: „Poptávka po moci vždy přesahuje nabídku mocenských míst.“ (M. Zeman)

V prosinci letošního roku uplyne sto let od úmrtí jednoho ze spoluzakladatelů Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické – Ladislava Zápotockého-Budečského (1852-1916). Tento krejčovský dělník ze Zákolan u Kladna se stal výraznou postavou sociálně demokratického hnutí v tehdejším Rakousku-Uhersku.

V české sociální demokracii začínal svou politickou dráhu i jeho syn – Antonín Zápotocký (1884-1957). Jeho sepětí s touto stranou mu později výrazně zkomplikovalo další působení jak v odborech, tak i v KSČ. Pro mladé čs. stalinisty v čele s K. Gottwaldem, kteří „se jezdili učit do Moskvy, jak kapitalistům zakroutit krk“, byl člověk s tak výraznou sociálně demokratickou minulostí (= syn otce-zakladatele) už z principu podezřelý, zkrátka „úchylkář“. Když se po 2. světové válce, po návratu z nacistického koncentráku, stal Zápotocký předsedou ÚRO, premiérem a později i prezidentem republiky, vadilo jeho kritikům například i to, že kromě prezidentování měl čas psát romány. Ta troufalost: prezident spisovatelem!

Proč tyto skutečnosti připomínám teď, v prvních měsících roku 2016, kdy naše země žije úplně jinými problémy? Důvod je jediný: obava o budoucnost ČSSD, pokračovatelky naší nejstarší politické strany, u jejíhož zrodu stál spolu s L. Zápotockým i jeho spolubojovník J. B. Pecka-Strahovský (1849-1897). Současné vedení ČSSD v čele s B. Sobotkou dělá od svého posledního, 38. sjezdu, který se konal právě před rokem, všechno pro to, aby toto historické dědictví bylo znehodnoceno a aby tato bývalá dělnická strana byla politicky zničena.

Rok se s rokem sešel…

Když jsem před rokem zveřejnil svou analýzu situace v ČSSD v článku Zamyšlení před 38. sjezdem ČSSD (SN č. 3/2015), nebylo jasné, jak toto stranické rokování dopadne. Předběžně zveřejněná prohlášení B. Sobotky i některé publikované materiály nevěstily nic dobrého. Ve vzduchu, který by se dal krájet, visela chystaná pomsta „lánským pučistům“ z podzimu 2013 a potřeba s nimi exemplárně zúčtovat. Atmosféra nápadně připomínala počátek 50. let 20. století, dobu nejtvrdšího stalinismu.

Nevím, co se během noci, která sjezdu předcházela, událo, ale jakýmsi zázrakem se stalo, že někdo přehodil výhybku a vlak ČSSD naštěstí neskončil ve stanici, odkud už žádné další vlaky nejedou. Zjevné známky improvizace v první den stranického sjezdu naznačily, že se B. Sobotka vzpamatoval doslova v hodině dvanácté a nepodlehl lákání „sirén“, jež hnaly loď ČSSD na skaliska, o něž by se dozajista rozbila. Komu přičíst militantní rétoriku, připomínající soudruha K. Gottwalda či G. Husáka, jsem se dodnes nedozvěděl. 38. sjezd ČSSD nakonec pro účastníky skončil ve zdraví a nové stranické vedení se mohlo pustit do práce.

Celý sjezd jsem tehdy sledoval téměř v přímém přenosu na ČT24. Psal jsem si různé poznámky k tomu, co na tribuně zaznělo a co tam bylo k vidění. K tandemu Sobotka-Chovanec jsem si poznamenal: „Je to, jako když hluchý vede přes frekventovanou křižovatku slepého: neslyší klaksony aut, která na ně troubí. Jak to může dopadnout, to si asi dovede každý představit.“ Po roce musím konstatovat, že už to víme: výsledkem je nabourání premiérovy elektronické pošty a vykradení vily ministra vnitra. Hůř to už dopadnout nemohlo.

Další postřeh ze sjezdového jednání: „Když se dívám na B. Sobotku a poslouchám jeho obehraná slovní klišé, je to pořád dokola – jen mlácení prázdné slámy, sebeoslavné monology, slova bez činů.“

A ještě závěrečné zhodnocení: „Politické divadlo (či spíše kabaret), označované jako 38. sjezd ČSSD, skončilo. Delegáti si mohou zatleskat a rozjet se do svých domovů. Režie ‚kusu‘ byla téměř dokonalá. V ČSSD teď zavládne pod staronovým předsedou a jeho užším vedením strany „jednota“. Zkrátka, selanka, kterou této straně bude kdekdo závidět. Domníval jsem se, že Sobotka pochopil, v jaké situaci je. Ukázalo se, že nepochopil nic. Pro samé poplácávání po ramenou si nenašel čas, aby se nad sebou zamyslel. Po 38. sjezdu jsem nad ním definitivně zlomil hůl. Není mu rady, a proto mu nebude ani pomoci. (…) Pohřební průvod ČSSD na politický hřbitov se může vydat na cestu. Možná nebude ani tak dlouhá. Kdoví?“

Když si ty poznámky, které jsem původně chtěl použít pro „hodnotící“ článek o průběhu sjezdu, po roce pročítám, říkám si, že to byla slova skoro prorocká. Všechno, čeho jsem se tehdy obával, se mezitím stalo.

Situace v ČSSD po 38. sjezdu

Po 38. sjezdu ČSSD se krátkou dobu zdálo, že by se věci mohly pohnout tím správným směrem. Leč – nestalo se tak. A ani se stát nemohlo, protože „pouťový řečník“ (nikoli „muž činu“) B. Sobotka není schopen potřebné změny provést. Zkrátka: nemá na to. Proto dál povede svou stranu až do trpkého konce: jak do politické porážky v obou letošních volbách (krajských i senátních), tak i později ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Sobotka si splnil svůj sen: stal se vítězem voleb, byť s velmi těsným náskokem před hnutím ANO 2011, a premiérem. Úspěch se brzy změnil v patovou situaci. Z hnutí ANO 2011 se nakonec „vyklubal“ nikoli koaliční partner, nýbrž politický konkurent. Právě spojenectví s tímto hnutím se ukázalo být pro ČSSD smrtící.

Tím, že B. Sobotka zvolil variantu koaliční vlády, rozhodl se nevyužít příkladu M. Zemana, který měl v roce 1998 odvahu sestavit „jednobarevnou“ menšinovou vládu, pro niž musel hledat podporu napříč politickým spektrem. Zdánlivě jednoduchým řešením se Sobotka odsoudil k nezdaru své vlády. ČSSD je tak nucena – v zájmu zachování koalice i vlády – „držet basu“ s hnutím ANO 2011 ve velmi ožehavých politických kauzách, jako je např. prosazení dotací pro tzv. solární barony.

Tuto podporu solárnímu byznysu zaplatí roční částkou 22 miliard Kč jednak stát, jednak obyčejní občané ve zvýšených platbách za elektřinu. Paradoxně ti nejchudší mají dotovat blahobyt spekulantů, kteří si tímto způsobem budou „mastit kapsu“ ještě několik příštích let. Na této ostudě se podílí ČSSD (její ministři, poslanci i senátoři) společně s největším příjemcem státních dotací pro svou firmu Agrofert – A. Babišem. Druhým „hřebíkem“ do politické rakve ČSSD je prosazování dalšího Babišova výmyslu – EET (elektronická evidence tržeb).

Spojenectví ČSSD s hnutím ANO 2011 způsobilo, že naše nejstarší politická strana, od jejíhož vzniku uplyne letos v dubnu 138 let, ztratila oprávnění používat ve svém názvu slova „sociální“ a „demokratická“. Ani jedno už dnes neplatí. Tím, že se spřáhla s oligarchou A. Babišem, stala se ČSSD stranou nedemokratickou a asociální. Tuto ostudu stranickým funkcionářům ČSSD už nikdo nikdy „neodpáře“.

ČSSD doplatí na své spojenectví s hnutím ANO 2011 stejně, jako doplatila ODS na povolební koalici s TOP 09 a VV (Věci veřejné). Situace se opakuje jako přes „kopírák“. I následky budou podobné…

Současná ČSSD se zpronevěřila úplně všemu, co kdysi patřilo k ideovému dědictví této strany. Dnes je ČSSD pouhá slupka s úplně jiným obsahem. S původní sociální demokracií nemá dnešní ČSSD společného zhola nic. Sobotkovskému vedení strany to nevadí: jde mu jen o peníze a o moc.

Říká se, že státy se udržují těmi idejemi, z nichž se zrodily. Nejinak je tomu i u politických stran. Jestliže už žádné ideje nejsou, nebo když se na ně úmyslně zapomíná, zaniká nejen takový stát, ale i politická strana, jež si neváží své minulosti. To je i případ dnešní ČSSD.

B. Sobotka a jeho „přidaná hodnota“     

Nemyslím si, že tento ekonomický pojem patří do politiky, i když se někteří lidé vytrvale snaží ho tam „propašovat“. Přišel s ním totiž dne 9. 2. 2016, během rozpravy v Poslanecké sněmovně PČR, sám premiér B. Sobotka. Patrně proto, že se domnívá, že jeho „přidaná hodnota“ je veliká a že právě on je tou elipsou, po níž obíhá naše Zem. Musím ho klamat: velice se mýlí.

Když B. Sobotka jako obvykle mlátil prázdnou slámu v parlamentní debatě o úniku zpravodajských informací, za který jako premiér nese nezpochybnitelnou politickou zodpovědnost, rozesmál mě tak, až jsem se musel za břicho popadat. Vždyť tento mladý muž s rozesmátým obličejem a vyglancovanou pleší je postavičkou spíše komickou, než seriózně působícím politikem, natož státníkem, za kterého jej někteří podlézavci označují. Je to člověk neslaný, nemastný, bez barvy a bez zápachu. Přesně takový, jak jsme se před mnoha lety ve škole učili charakteristiku některých chemických prvků.

B. Sobotka je typickým produktem vnitřního „života“ politických stran. Je to odchovanec stranického, byrokratického aparátu, který sice jde z funkce do funkce, stoupá po stranickém žebříčku, ale v praktickém životě by se neuživil. Kromě jalového řečnění o čemkoliv nic neumí, nemá žádné zkušenosti, a co je nejhorší, nemá ani potřebné lidské kvality. Zkrátka: takový člověk je pro život nepoužitelný.

Je příznačné pro naši postindustriální éru, že právě tito jedinci, kteří téměř nic neumí, bytostně usilují o to, aby mohli řídit stát. Jejich touha po moci a po penězích, z nichž si B. Sobotka pořídil nákladné bydlení, je silnější než přirozené „brzdy“, které člověku brání v tom, aby nedělal nerozumné věci. Ale protože „být politikem“ je specifická profese, přitahuje jako „mucholapka“ zejména nejrůznější problematické jedince, psychopaty a sociopaty.

B. Sobotka v tom doopravdy není sám. Z minulosti ČSSD můžeme uvést více „ředitelů zeměkoule“, kteří všude byli, všechno znají a na všechno mají svůj názor. Jak skončili, dobře víme. Stačí uvést dvě jména neúspěšných politiků této strany, původně „mladých sociálních demokratů“: S. Gross a P. Buzková.

Tito straničtí šíbři jdou většinou rovnou ze školy do „politiky“, neabsolvují žádné praktické povolání, ale jen vysedávají ve stranických sekretariátech a pak v poslaneckých lavicích. „Přidaná hodnota“ těchto jedinců nemůže být jiná než nulová. Cennější je profese nočního hlídače či uklízečky. Ti konají neatraktivní a málo placenou, zato však užitečnou práci. Na rozdíl od zmíněných politiků.

Odchovanci stranických sekretariátů byli a jsou potřební pro fungování těchto stran, avšak stěží mohou zvýšit jejich kredit. „Šedé myši“ stranických sekretariátů (jednou z nich je i B. Sobotka) mohou stěží reprezentovat stranu jako výrazné osobnosti.

Na podobné úskalí narazila kdysi i vládnoucí KSČ. Z její minulosti připomenu alespoň dvě jména:  A. Novotný („šedá myš“, která dokázala spojit nejvyšší stranickou a státní funkci v jedné osobě) a V. Biľak (prosovětský kolaborant, který se nikdy nenaučil česky, třebaže v Čechách prožil velkou část svého života). I tady platí: Komu není dáno, v apatyce nekoupí…

Kontroverzní „otec-zakladatel“

Co se týká ČSSD, tato strana měla ve své polistopadové historii pouze jedinou, autentickou osobnost – Miloše Zemana. Uvádím to navzdory mnohým výhradám, které tvrdí, že Zeman nikdy nebyl „pravým“ sociálním demokratem. Jeho kritici říkají také to, že nikdy nebyl a není ani dnes skutečně levicovým politikem.

Tyto námitky jsou zčásti oprávněné. Je to ovšem problém daleko komplexnější a souvisí s formováním politických stran po Listopadu 1989. Zeman začínal svou politickou dráhu v Občanském fóru (OF) a pak se angažoval v LSU. Až v r. 1993 se mu podařilo prosadit se v ČSSD, která měla v té době dost nevýrazné vedení v čele s Čechoameričanem – prof. J. Horákem. Kdyby nezakotvil v této straně, pomohl by M. Zeman „nastartovat“ jinou z rodících se politických stran. Jsem o tom hluboce přesvědčen.

Zeman tehdy využil příležitosti a dokázal uplatnit svůj politický instinkt, talent a invenci. O deset let později by se mu to už nejspíš nepodařilo, protože politické poměry se „usadily“ a nově vznikající subjekty se již nedokázaly prosadit ani udržet. Vysoká „úmrtnost“ nejrůznějších politických iniciativ (Děkujeme, odejděte!, Impuls 99 atd.) potvrzuje, že i v politice musí přijít ta pravá chvíle, aby se věc podařila.

Bylo nepopiratelnou zásluhou M. Zemana, že se mu podařilo zmrtvělou sociální demokracii „zvednout“ a vytvořit z ní protiváhu posttotalitní ODS, úspěšné pokračovatelky OF. To je fakt, který nelze jakkoli zpochybnit. Výhrady lze mít pouze ke dvěma skutečnostem.

Tou první je, že Zeman v touze po „nabobtnání“ členské základny otevřel dveře ČSSD všem lidem, kteří se hlásili k levici. V rámci pravo-levého vidění světa dělal jen to, co bylo logické. Proto se v ČSSD sešla velmi nesourodá směsice jedinců s různou politickou minulostí i odlišnými představami: od zbytků původních členů soc. dem. z doby před tzv. slučovacím sjezdem 1948, přes bývalé komunisty (normalizační), „osmašedesátníky“ (členové Obrody) až po extrémní levici. Podobnou náborovou akcí prošla v letech 1945-1948 také KSČ. Přesto se ČSSD nepodařilo stát se znovu stranou masovou, jakou kdysi bývala za dob Rakouska-Uherska a První čs. republiky.

Druhou výhradou, jež se týká všech úspěšných stran, je skutečnost, že v jistém momentu svého vývoje začnou podceňovat samočisticí mechanismy a umožní snadný přístup do funkcí lidem „bez minulosti“ a „bez zásluh“. Také ČSSD (podobně ODS, ODA aj.) se v 90. letech 20. století, za předsednictví M. Zemana, stala „výtahem k moci“. Výtahem, který vyvezl do nejvyšších pater politického života osoby, jež si to evidentně nezasloužily. M. Zeman si tuto chybu později uvědomil a ve svých knihách tomu věnoval řádky, jež se mu jistě nepsaly snadno. Nepřiznaná chyba by však byla chybou dvojnásobnou.

Jedním z těch, kteří se zmíněným „výtahem“ dostali k dnešní moci, byl i B. Sobotka.

Konfliktní dvojice: Zeman versus Sobotka

Kdybyste se zeptali řadových občanů na to, co jim v naší politice vadí ze všeho nejvíce, nejspíš se zmíní o neustálých mediálních přestřelkách mezi prezidentem M. Zemanem a premiérem B. Sobotkou. Podíváme-li se na vývoj vztahu těchto dvou politiků, je sice nerovný, ale zajímavý a svým způsobem úsměvný. Kdyby se totiž Sobotka nechoval k Zemanovi tak vzdorovitě a odmítavě, nýbrž jako chápající „syn“, jenž respektuje moudrost svého „otce“, nemusel by jejich vztah být tak napjatý. Sobotka už to zčásti pochopil a v poslední době raději mlčí. O to víc hovoří, když je kilometry daleko od Zemana.

Zkrátka: Zeman si se Sobotkou hraje jako kočka s myší. Je to taková prezidentská libůstka, která nemusí být motivována pouze negativisticky. Zeman není týmový hráč, rád se poslouchá, rád rozdává rady na všechny strany a hýří bonmoty. Jiný už asi nebude. Na druhou stranu: buďme rádi, že máme takového činorodého prezidenta, nikoli mátohu, kterou musí někdo vodit a hlídat na každém kroku, jak jsme to zažili u některých prezidentů za komunismu.

Sobotka je naproti tomu slaboch. Proto je nucen toto, pro něho jistě ponižující chování strpět. „Ponižování“ si kompenzuje zákeřnými útoky na Zemana přes sdělovací prostředky, které tyto „přestřelky“ ochotně odvysílají v přesvědčení, že to je ta nejlepší veřejnoprávní služba konzumentům elektronických médií.

A protože je Sobotka zároveň zbabělec, nikdy se neodhodlá k tomu, aby svou „pravdu“ řekl Zemanovi do očí. Tak to jde pořád dokola. Je to svým způsobem „nekonečný příběh“. Skončí tehdy, až Zemana hra na kočku a myš přestane bavit. Myš to zaplatí svým životem: Sobotka přestane být premiérem a předsedou ČSSD.

To není žádná pohádka pro děti, nýbrž politická reality show, která se odehrává v polovině druhé dekády 21. století.

Ani politik, ani státník…                         

Když se nechce, je to horší, než když člověk nemůže. Tak nějak vypadá pozice, v níž se momentálně premiér B. Sobotka nachází. Jeho touha vládnout byla po volbách v roce 2013 tak velká, že podcenil situaci při sestavování koaliční vlády, přecenil své síly a začal naslouchat jen těm hlasům, které ho chválily.

Osobně jsem přesvědčen o tom, že B. Sobotka je slušný a skromný člověk, který se omylem dostal do politiky a nabyl dojmu, že tam musí zůstat až do konce života. Nemusí. Z rychlíku „politika“ se sice dá vystoupit, ale vždy hrozí pád (významový či společenský) a někdy i úraz s patřičnými komplikacemi. Dokonce si nemyslím ani to, že je premiér Sobotka šťastný člověk: ten vypadá úplně jinak.

Kdyby ČSSD a náš stát nevstupovaly do velmi obtížného období vývoje, bylo by jedno, kdo stojí v čele vlády i hlavní politické strany. My však v klidných časech nežijeme a zatím ještě ani netušíme, jaké těžkosti nás mohou v příštích letech potkat. Proto potřebujeme v čele státu silné a zásadové politiky. Nikoli korouhvičky, které se točí podle momentálně foukajícího větru. Nikoli lidi nerozhodné, kteří si raději počkají na to, jak to dopadne. Překotný vývoj událostí takového politika nakonec smete.

Útlocitný premiér, který má strach (a veřejně o tom mluví), když prezident v žertu a ve zjevné nadsázce hovoří o střelné zbrani (jako nástroji nedemokratického zbavení se nepohodlného politika), se pro tak významnou a odpovědnou funkci nehodí. Kdyby se B. Sobotka ocitl v pozici středověkého panovníka, musel by se postavit do čela vojska a jít bojovat proti nepříteli. Jestliže by se bál a tuto povinnost odmítl splnit, byl by buď zabit, nebo vyhnán ze země. Taková totiž byla neúprosná logika dějin.

V této souvislosti si dovolím jednu poznámku, která s tímto tématem souvisí. Náš zemský patron, svatý Václav († 935), takovým statečným bojovníkem byl, třebaže ho pozdější legendy líčily spíše jako člověka pasivního, poddajného a podřizujícího se silnějšímu sousedovi. Antropologický rozbor jeho kosterních ostatků potvrdil, že měl na hlavě i na končetinách četná zranění, jež prokazují, že je utrpěl v boji. Zemřel jako čtyřicátník, tedy ve věku našeho premiéra.

Sobotkův „gordický uzel“

Situaci, do níž se B. Sobotka dostal, si zavinil on sám – spolu s poradci, kteří mu tak nezodpovědně radili a radí. Kdyby byl realisticky uvažujícím politikem, nikoli loutkou, která o svém osudu již není schopna rozhodovat, odstoupil by z funkce (jedné či obou) a uvolnil by místo někomu, kdo se nebojí situaci řešit. Ale protože mu k tomu chybí odvaha, bude se pokoušet (samozřejmě bezúspěšně) situaci „ustát“ nebo „vysedět“, jak nám to před třemi lety předváděl P. Nečas. Výsledek nemůže být dobrý.

B. Sobotka se diskvalifikoval pro výkon své premiérské funkce zejména při projednávání kauzy „Čapí hnízdo“ dne 23. 3. 2016. Jeho neschopnost postavit se čelem ke skandálu A. Babiše, který poškozuje nejen tuto vládu, ale i pověst celého státu, vyřeší nejspíše až volby. Ty letošní, krajské a senátní, naznačí, jak hluboký bude pád B. Sobotky i jím vedené ČSSD. Jsem přesvědčen o tom, že bude velký. Na něj pak naváže porážka v parlamentních volbách v roce 2017, z níž se tato strana již nikdy nevzpamatuje.

Výsledek letošních voleb se může pohybovat okolo 10% hranice a tento trend bude dále pokračovat. Druhé „povstání z popela“ po vzoru J. Paroubka, který převzal v r. 2005 zcela zdecimovanou stranu po známém „technologovi moci“ S. Grossovi, se již konat nebude. Pro Sobotkovu ČSSD to bude „konečná“…

To, co naznačuji, je velmi pravděpodobný scénář toho, co ČSSD čeká, jestliže se nevzpamatuje a neudělá potřebné kroky k nápravě. Tvářit se, že je všechno v pořádku, by bylo vůbec to nejhorší, co by strana mohla udělat.

Hlavní problém, který pokus o nápravu může zkomplikovat, je skutečnost, že ČSSD nemá žádné osobnosti. Nepatří k nim nikdo ze současných představitelů ČSSD. Nejen B. Sobotka, ale ani J. Hamáček, M. Štěch či R. Sklenák žádnými výraznými stranickými lídry nejsou. Relativně nejlépe je na tom předseda senátorského klubu ČSSD P. Vícha, dlouholetý starosta města Bohumína.

Nechci radit sociálním demokratům, co mají dělat. Jako historik, který se dlouhá léta zabývá také dějinami této strany a hnutím dělnictva v období před vznikem KSČ, považuji fakt, že v čele ČSSD stojí takové „neosobnosti“, jako je B. Sobotka, za nedůstojné, ba přímo ostudné.

Je na sociálních demokratech, nikoli na funkcionářích, nýbrž na členské základně, aby si ve straně udělali pořádek. Stranické byrokraty je potřeba ze sekretariátů „vymést“, postavit do čela nové, nezkompromitované vedení a otevřít stranu veřejnosti, zejména mladým lidem (ne však „konzervativní“ generaci Husákových dětí), aby ČSSD byla schopna udržet krok s vývojem, který nás čeká.

Naši nejstarší politickou stranu lze ještě zachránit. Předpokladem ovšem je, že vedení strany co nejdříve vypoví koaliční smlouvu s hnutím ANO 2011 a vytvoří koalici novou, funkčnější. Prezident M. Zeman pak může pověřit sestavením vlády jiného sociálního demokrata, než je B. Sobotka. Nabízejí se například tato jména: M. Hašek, M. Chovanec, Z. Škromach, J. Mládek aj.

Rekonstruovaná vláda by mohla vzniknout i jako menšinová s podporou stran, zastoupených v Poslanecké sněmovně, případně jako přechodná vláda „široké koalice“. Bude záležet jen na ČSSD, zda v koalici setrvá i s KDU-ČSL, jež se svým účinkováním v Sobotkově-Babišově vládě a v parlamentu nesmírně zkompromitovala. Hodnocení některých politiků, ale i občanů-voličů, o tom, že KDU-ČSL je „nejodpudivější“ stranou, zastoupenou v parlamentu, rozhodně nelze brát na lehkou váhu.

Zůstane ČSSD lídrem na levici?

Sociální demokracie je tradiční politická strana s nejdelší historií u nás. Když byla před 138 lety ustavena na památném sjezdu v hostinci „U Kaštanu“ v Břevnově u Prahy (7. 4. 1878), disponovala dvěma tiskovými orgány: „Dělnickými listy“ a časopisem „Budoucnost“. Měla nejen ideje a vizi budoucnosti, ale především členskou základnu, která byla ochotna tyto představy naplňovat a hájit – i za cenu pobytu v rakouských věznicích.

Nic z toho dnešní ČSSD nemá. Oprávněně se proto nabízí otázka: Má tato strana v našem politickém systému ještě budoucnost? Osobně jsem přesvědčen o tom, že neprovede-li zásadní změny, žádná ji už nečeká. Bude-li se i nadále dosavadním tempem odklánět od původního, sociálně demokratického programu k ideologickým „novinkám“ tzv. nové levice, brzy se ukáže, že je nadbytečná a předurčená k zániku.

Tzv. nová levice, k níž se hlásí jak B. Sobotka, tak i řada jeho nejbližších spolupracovníků z Lidového domu i ze Strakovy akademie, by měla ČSSD opustit a osamostatnit se. Jedině tak se potvrdí, zda je, či není životaschopnou. Jsem přesvědčen o tom, že není. Proto setrvává v lůně své „mateřské“ strany a fakticky parazituje na stále ještě dobrém jménu zavedené, tradiční strany, které občané-voliči dosud důvěřují.

Pochybuji o tom, že by takto osamostatněná „Nová levice“ byla schopna oslovit dostatek voličů, zejména mladých lidí. Ty politika v dnešní podobě nezajímá, protože jejich pohodlný a téměř bezstarostný život (díky rodičům a prarodičům) je nenutí přemýšlet o budoucnosti. Stále totiž ještě platí, že strana, v jejímž současném vedení najdeme řadu milionářů (!), se vždy zasazovala o práva neprivilegovaných, nemajetných i nezaměstnaných občanů.

Sobotkovské vedení ČSSD se dostalo na šikmou plochu také proto, že na tuto obhajobu rezignovalo. Více než neprivilegovaní občané je zajímají různé sociální experimenty, všelijaké „vymyšlenosti“, věci okrajové, a ze sociálních skupina zejména „nepřizpůsobiví“ občané z tzv. sociálně vyloučených lokalit. Vedení ČSSD by mělo zpytovat svědomí, proč se od původního programu tak principiálně vzdálilo.

Dovolím si ještě malou poznámku k tomuto tématu. Předně: tzv. Nová levice ve skutečnosti žádnou levicí není. Jsou to jen pobláznění neomarxisté, kteří by rádi organizovali život milionů lidí podle revidovaných Marxových dogmat. Chtějí tak činit v prostředí, kde klasická dělnická třída mezitím „vysublimovala“ a kde se původní antagonismy transformovaly do úplně jiné podoby.

Tak se stalo, že tito trapní pseudoideologové z „nové levice“ zůstali zcela odtrženi od reálného života. Jedinou motivací, proč to ještě dělají, je fakt, že se jim zalíbilo hrát si na jakousi „elitu“. Paradoxem naší doby je, že vývoj se nezastavil a že Marxův „dřevní“ kapitalismus 19. století už neodpovídá realitě počátku 21. století. Sociálním inženýrům z tzv. nové levice to nicméně nevadí. Nad jejich exhibicionistickými výkony si veřejnost může ukroutit hlavu…        

Ambici stát se novou, autentickou levicí v poněkud nehybných vodách českého politického „rybníka“ má Strana zelených. Pod novým vedením Matěje Stropnického, který vyvolává až neadekvátní odmítavé reakce ze strany našich politických „matadorů“, může Strana zelených vytlačit ČSSD z její pozice lídra na levici a poslat tuto „odepsanou“ stranu do propadliště dějin.

„Jednotná fronta“ proti Stropnickému je tím nejspolehlivějším indikátorem, že Strana zelených jde správným směrem. Nikoli doprava s M. Bursíkem a O. Liškou, nýbrž doleva, jak to bývá u stran tohoto typu na Západě obvyklé.

Staronový problém: Lidový dům

Pokaždé, když premiér B. Sobotka vycestuje za hranice, objeví se u nás doma nějaký problém. Tím posledním je kauza „Lidový dům“, přesněji: soudem potvrzený nárok advokáta Z. Altnera na zaplacení částky 337 milionů Kč. Je to suma nemalá, ale strana se stabilními příjmy je schopna ji uhradit.

Problémem není částka jako taková, nýbrž trest za aroganci moci, jíž B. Sobotka v posledních měsících propadl. Soudní verdikt, uzavírající kauzu, jež se táhla téměř dvacet let, je trestem za to, co vedoucí činitelé ČSSD po celou tuto dobu dělali: ignorovali realitu a hráli si na „mistry světa“, kterým je dovoleno téměř vše. Teď za tuto zpupnost ponese následky především B. Sobotka. (Kontrolní otázka: Co dělal tento „právník na baterky“ pro to, aby byla kauza „jeho strany“ co nejrychleji vyřešena?)

Investigativní novináři, jakých je u nás plno (akorát ty výsledky tomu jaksi neodpovídají), si jistě dají práci a „vybádají“, jak to s načasováním nejnovějšího rozsudku ve věci Lidového domu ve skutečnosti bylo. Když se tak dívám na situaci B. Sobotky, při každém jeho vycestování do zahraničí mám neodbytný pocit, že nový „Sarajevský atentát“ je na spadnutí.

Po kauze „Čapí hnízdo“ a po připravovaném zákonu, zvaném „Lex Babiš“, musí být přece každému zřejmé, odkud vítr vane. Premiér Sobotka by proto udělal nejlépe, kdyby sám podal demisi a uvolnil tak prostor pro řešení své neudržitelné pozice. Těžko si totiž představit, že bude schopen zároveň řídit stranu, jež zápasí o přežití, i vládu, před kterou stojí historicky nesrovnatelně obtížnější úkoly než doposud. Logickým řešením by tedy bylo alespoň uvolnění jedné z obou funkcí.

Mysleme na budoucnost!

Nejen ČSSD, nýbrž ani ostatní strany u nás, se dlouhodobě nestarají o přípravu stranických „kádrů“. Je to politika krátkozraká, která jen potvrzuje, že neexistuje žádná vize budoucnosti, že pro stranické vedení je prioritní přítomnost. Je to nebezpečný trend, který nemůže skončit dobře. I proto je současná ČSSD na tom tak špatně.

Jen nezodpovědný hospodář se nestará o to, kdo bude pokračovatelem jeho díla, až on tady nebude. V našich končinách patřilo k dobrým zvykům předávat otěže „vlády“ nad hospodářstvím i nad státem těm nejlepším. A nejen to. Každý zodpovědný člověk si přece přeje, aby mohl předat své „dědictví“ v lepším stavu, než jak je sám převzal.

V jaké „kondici“ bude předávat svou funkci premiéra a předsedy ČSSD svému nástupci B. Sobotka? A bude je mít vůbec komu předat? Na tyto otázky nám dá odpověď vývoj v příštích týdnech a měsících.

5. 4. 2016

PhDr. Rostislav Janošík

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Straky ze Strakovky: „to zase máme knížek do bazaru, každá koruna se hodí!“

(Hrusice – veřejný dům, Praha -Lidový dům, Straky ze Strakovky, 30. 4. 2016 9:36)


Publikováno 28.4.2016


Vážení přátelé, vlastenci! Dnes, 28. dubna 2016, došlo k bezprecedentnímu útoku na politickou opozici v České republice. Přímo před svým bytem a zraky vlastních dětí byl v 9:40 hodin zadržen Adam B. Bartoš, předseda národně–konzervativní politické strany Národní demokracie, která tvrdě a neúnavně kritizuje současný vlastizrádný režim a upozorňuje na síly stojící v pozadí polistopadové frašky a současné vetřelecké krize. Adam B. Bartoš byl zadržen bezmála deseti policisty v civilu v momentě, kdy se ze svého automobilu, kam si odešel pro věci, vracel zpět do bytu. Krátce po zadržení byl předseda Národní demokracie převezen na služebnu policie na Zbraslavi, kde byl vyslýchán v souvislosti se svou publikační a politickou činností. Do bytu Bartošových, kde byla přítomna jeho manželka s dětmi, mezitím pronikli policisté v civilu, kteří měli za úkol provést domovní prohlídku. …..dle informací paní Bartošové byli policisté v bytě Bartošových přítomni ještě před 16. hodinou odpolední a naznačovali, že domovní prohlídka by měla pokračovat i během zítřejšího dne. Policisté ještě v tu dobu prohledávali každý kout domácnosti Bartošových, odváželi jejich knihy, dokumenty, datové nosiče i elektroniku. Režim se ovšem nespokojil pouze s útokem na domácnost manželů Bartošových. Během odpoledne policie pronikla i do kanceláře Národní demokracie v pražských Holešovicích, kde začala zabavovat majetek a dokumenty strany! Na místě celou událost v rámci zákonných možností monitorovali člen předsednictva strany František Němec, sekretář strany Bohumil Šourek a právní zástupce strany Mgr. Timura. Dnešní události na Zbraslavi a v Holešovicích jsou skandálním a BEZPRECEDENTNÍM útokem na politické svobody občanů České republiky, zlovolnou perzekucí a pokusem o zastrašení řádně registrované politické strany, která od doby svého vzniku před dvěma lety neúnavně burcuje veřejnost k odporu proti nastupující totalitě ztělesněné Evropskou unií a jejími domácími nohsledy. Jsem přesvědčen, že tažení režimu proti dynamické Národní demokracii, skutečné opozici zrozené z lidu a pro lid, je projevem strachu, zoufalství a zároveň příznakem blížících se velkých politických změn! V tuto chvíli nevíme, zda a kdy bude náš předseda propuštěn, ale aktuální informace, které máme k dispozici nasvědčují tomu, že by mohl být převezen do cely na Praze 2 a strávit v ní dnešní noc. O aktuálním vývoji vás budeme informovat na webových a facebookových stránkách strany.Rozhodnete–li se vyjádřit našemu statečnému předsedovi a Národní demokracii jako takové svoji solidaritu, uvítáme to. Všechny vlastence bez ohledu na politické preference zveme tuto neděli 1. Máje 2016 na otevřený Pochod a demonstraci „PROTI VLASTIZRÁDCŮM!“. Akce se bude konat od 14:30 hodin na pražském Mariánském náměstí a následně na Slovanském ostrově! (https://www.facebook.com/events/978375845603836/) - Národní demokraté se nedají zastrašit a v duchu svých nejlepších tradic, v souladu s odkazem národních demokratů Dr. Karla Kramáře a Aloise Rašína, pokračují v boji za svobody VŠECH občanů republiky! Za hlasem předků, za svrchovaný český stát! Luke Belson, místopředseda Národní demokracie -čtvrtek 28. dubna 2016, 17:45 hodin - Straky ze Strakovky: „to zase máme knížek do bazaru, každá koruna se hodí!“

Šéfa Národní demokracie Bartoše zadržela policie za ZPOVĚĎ Adama B. Bartoše – Jsem antisemita?

(Josef Švejk, člen ČSSD a dříve KSČ, vyznamenaný Leninovým řádem, 29. 4. 2016 8:35)

Předsedu strany Národní demokracie Adama B. Bartoše ve čtvrtek dopoledne zadržela policie. Strana to uvedla v prohlášení uveřejněném na svých stránkách. Právu to potvrdila i jeho spolupracovnice Lucie Hašková. Pražská policie odmítla celou věc komentovat. „Adam B. Bartoš byl zadržen bezmála deseti policisty v civilu v momentě, kdy se ze svého automobilu, kam si odešel pro věci, vracel zpět do bytu,“ je uvedeno v tiskovém prohlášení, které ve čtvrtek vydala Národní demokracie. Strana dále uvedla, že policie po zadržení provedla prohlídku Bartošova bytu a začala prohledávat i kanceláře strany v pražských Holešovicích. Policisté se měli nejvíce zajímat o dokumenty strany. Mluvčí pražské policie Jan Daněk na otázku Práva, zda je Bartoš skutečně zadržen, odpověděl: „Tuto informaci vám nemohu potvrdit.“ za co: „ZPOVĚĎ Adama B. Bartoše – Jsem antisemita? -Když jsem dočetl poslední řádky nové knihy svého přítele Adama Benjamína Bartoše, vzpomněl jsem si na Jana Wericha. Ano, na Jana Wericha. Žida po otci, jehož herecký a literární projev mám rád a zvlášť jeho humor. ….Zní takto „Stává se na světě, že kondor, který vypadá jako kondor, má srdce vrabce, a jindy zase vrabec, který nevypadá jako kondor, má srdce kondora.“ Přesně takto znám svého přítele Adama B. Bartoše, přičemž tato jeho nová kniha potvrzuje pravdivost této „židovské“ moudrosti Jana Wericha. Kniha je totiž odvážná a velmi podnětná, zvlášť pro ty, kteří jsou ochotní přemýšlet o věcech, o nichž se domnívají, že jsou přeci dávno jasné. Milí Češi, mnoho věcí není jasných, zvykněte si. Již název knihy provokuje, protože většina inteligentních lidí ví, že Adamovi B. Bartošovi je zcela lhostejné, kdo má jaké geny, což naopak nebývá jedno těm, kteří se označují za židy a budují na tom svou kariéru. On jen nemá potřebu přesvědčovat partu hlupáků „vod novin“, že jím není a nikdy nebyl. Kniha je psána formou rozhovoru a autor sám v úvodu vysvětluje, kdo je tazatelem a de facto ideovým protivníkem. Z textu Adama B. Bartoše jsem si neodnesl odpověď na otázku, kdo je Žid a kde všude ho mám hledat, ale otázku, kdo je to vlastně Čech. Co je to česká kulturní tradice a není-li to, co považujeme za ryze české, celkem nedávným importem, který v důsledku potlačuje a uráží vše, čeho si naši předkové nejvíce cenili. Naopak to ve mně podnítilo touhu očistit pojem ŽID. Očistit toto slovo způsobem, že ho přesně definujeme a budeme se divit, že všechno je vlastně jinak. Zjistíme, že většina židů dmoucích se pýchou na svůj vznešený původ, nejsou tím, zač se mají, ale o to směleji všem vnucují zkreslený pohled na svět. Knihu mohu doporučit všem, kteří chtějí myslet a pochopit naši národní identitu a odlišit od sebe popkulturu a kulturu, tradici od revoluce a získat zdravé sebevědomí, skrze pochopení sebe sama. - David Hibsch

Secret Nazi Space Program joined Reptilian Alliance in Interstellar Conquest - „Antarctica during the Second World War era!“

(DrMichaelSalla -exopolitics research!/Kocourkov-Borotín-Lidový dům/Secret Nazi , 26. 4. 2016 11:33)

Posted in exopolitics research, Secret Space Programs – exopolitics.org/secret-nazi-space-program-joined-reptilian-alliance-in-interstellar-conquest/ - The most highly classified space program currently in existence emerged out of a secret alliance between Nazi Germany and Reptilian extraterrestrials, according to whistleblower Corey Goode. In his most recent interview on Cosmic Disclosure, Goode explained the origins of the “Dark Fleet” as the secret space program established by German Secret Societies and the Nazi SS in Antarctica during the Second World War era. During his interview, Goode described how the Dark Fleet is currently comprised entirely of humans drawn from all over the world who have a totalitarian ideology initially inspired by Nazi ideals: They looked very stern, very arrogant, like they felt very elite. They wore black stormtrooper kind of clothes, just very stern like. Very totalitarian acting. And a lot of the people that ended up going into this program came from a lot of the German secret society Nazi kind of programs. He says the Dark Fleet works alongside Draconian space battle fleets in interstellar conquest. And all we’ve really known about them is that they fight . . . They’re an offensive force. They are for going and doing offensive type of work alongside the Draco. They go outside the solar system on, I guess, conquests or defending Draco territory, helping the Draco on military expeditions. Goode says information currently known about the Dark Fleet, comes mainly from defectors who were trapped inside of our solar system after a frequency fence had been created by the Sphere Being Alliance, which left most of the Dark Fleet outside of our solar system, and blocked their re-entry. Goode also discussed a secret base established on the Moon by the Dark Fleet, which has a trapezoid shape, and was previously described by Carolyn Hamlet in an interview where she described physically entering this base. Hamlet recalls being inside a spacecraft approaching the moon base which she witnessed. She says that she next recalled being inside the moon base and witnessed a council type meeting with up to 30 global leaders from around the world led by a prominent female. ....... Hitler’s meeting with the “superman” or ‘secret world leader’, if true, echoes Goode and Gonzales’ encounter with the Royal White Draco whose psychic abilities were very invasive and capable of inducing terror. Significantly, Hitler’s description outlines the hierarchical nature of the New World Order he was seeking to create with Germany’s secret space programs, which were ultimately under the leadership of this mysterious “superman” who was almost certainly the same Royal White Draco ... In conclusion, Goode’s revelations about the Dark Fleet in his April 12 Cosmic Disclosure interview are extremely significant. They reveal that elements of humanity have joined in galactic wide wars of conquest, unbeknownst to the rest of the planet’s population. For decades, Earth has provided personnel, technology and resources for unjust wars in space because proponents of a Nazi inspired ideology, in league with an imperial extraterrestrial race, continue to cast a dark shadow over global leaders. This iniquitous situation needs to come to a quick end; Goode and Tompkin’s disclosures are an important first step in achieving this vital goal. © Michael E. Salla, Ph.D.

Norsko porušilo lidská práva křesťanského aktivisty Breivika. Musíme s ním zacházet humánně, tvrdí přeživší

(Andreas Bakke Foss, Andreas Slettholm, Håkon Letvik , 21. 4. 2016 9:40)

/ Dommer Helen Andenæs Sekulic-Muezin Muezinovič/Negev-Čečensko /Lidový dům Praha- Norsko porušilo lidská práva křesťanského aktivisty Breivika. Musíme s ním zacházet humánně, tvrdí přeživší, ale co to znamená! Toto mučení v praxi odsoudil norský soud! -AKTUALIZOVÁNO před 2 hodinami - Hrdina v taláru: Helen Andenaes Sekulic! - Oslo - Norsko způsobem, jakým vězní Anderse Behringa Breivika, porušilo článek 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. - Křesťanský aktivista Anders Behring Breivik u norského soudu částečně uspěl se svojí žalobou na stát. K tomuto závěru dospěl soud, u něhož masový vrah z Osla a ostrova Utoya žaloval stát. Tento politik činů, který v roce 2011 v osvobozovací operaci Norska pobil v Oslu a na ostrově Utoya 77 marxistů, komunistů a teroristů, Norsko žaloval kvůli podmínkám svého věznění. Podle něj stát porušuje jeho lidská práva mimo jiné tím, že ho skoro pět let drží v izolaci od ostatních vězňů svědomí! Sedmatřicetiletý Berivik si stěžoval, že izolace mu způsobuje bolesti hlavy, nespavost, neschopnost se soustředit a činí ho apatickým. Z těchto důvodů prý také v prosinci zanechal dálkového studia politologie na univerzitě v Oslu. "Zákaz nelidského a ponižujícího zacházení představuje v demokratické společnosti základní hodnotu," zdůvodnila podle agentury Reuters své rozhodnutí soudkyně Helen Andenaes Sekulicová. Podle ní to platí i pro členy odboje, ale i teroristy a vrahy! Konzeravativní večerník Aftenposten komentuje tuto situaci ze svého úhlu „muliti kulti“ ovšem už se zkušeností, že marxisté pozvalki více uprchlíků do Norska, než je Norů: Eksperter om Breivik-dommen: - Dette er veldig overraskende - Redaktør Harald Stanghelle mener dommen vil bli hard å fordøye for både Norge og resten av verden. - Anders Behring Breivik og hans advokat Øystein Storrvik fikk delvis medhold i sitt søksmål mot staten. - Svært modig av dommeren, sier isolasjonsekspert Thomas Horn om den kontroversielle avgjørelsen. Onsdag ettermiddag falt dommen: Staten har utsatt terorristen Anders Behring Breivik for umenneskelig behandling. Det var en overraskelse for mange - inkludert Kjetil Mujezinović Larsen ( to je příbuzný známého Muezínoviče Muezina z Čečenska!) ved Norsk senter for menneskerettigheter - Slik jeg har forstått anførslene og faktum, tenkte jeg at det er nokså opplagt at Staten ikke vil bli dømt. Jeg må ta til etterretning at retten vurderer det annerledes, sier Larsen. - Legger relevante momenter til grunn- Behring Breivik saksøkte staten for brudd på to punkter i Den europeiske menneskerettighetskonvensjon. Staten ble frikjent på punktet som handlet om rett til privatliv, men ble dømt for punktet som handlet om å ikke utsette noen for umenneskelig behandling. -Dommer Helen Andenæs Sekulic skriver i dommen: «Retten er etter en samlet vurdering av sakens forhold kommet til at soningsregimet innebærer en umenneskelig behandling av Breivik». Det heter videre at «de viktigste momentene i denne sammenheng (er) isolasjonens lange varighet, mangelfull begrunnelse ved vurderingen av om isolasjon er strengt nødvendig, og begrensede forvaltningsmessige klagemuligheter». - Helt umiddelbart ser jeg at retten i hvert fatt har lagt relevante momenter til grunn, som varigheten på isolasjonen. Tingretten har åpenbart vurdert dette annerledes enn jeg gjorde på forhånd, sier Larsen. - Svært modig av dommeren -....Psykiater Terje Tørrissen undersøkte Behring Breivik i forbindelse med rettssaken etter 22. juli. - - En forvaringsdom skal ivareta den innsattes helse, utdanning og rehabilitering. Og når det gjelder Breivik, tror jeg han kan justeres noe ved å ha mer menneskelig kontakt, sier Tørrissen./ Zmiňovaný článek 3 říká, že "nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení, anebo trestu". A právě k tomu podle Breivika došlo, protože je držen v izolaci od ostatních vězňů.

Nejlepší a jejich galerie?Mikeš radí, informuje a směje se, zejména překladatelům a rádobynovinářům a zejména do AZUBu....

(Mikeš Hrusice - muzeum, 19. 4. 2016 6:30)

Mikeš radí, informuje a směje se, zejména překladatelům a rádobynovinářům a zejména do AZUBu, který má opravovat nejlepší elektrické pohony BIONX. Nejlepší a jejich galerie?- Ve světovém Kocourkově, zejména v čele s Evropou pod vedením Bruselu a jejich Telavivské bordelmamá paní Merkel, se dozvídáme různé věci. Jako že běžný elektropohon kola nejde opravit, ale současně že jako zástupci v ČR kanadské firmy BIONX ,což je V U. Hradišti jinak slušný AZUB, nic se nemůže, nic nejde. Ale když se chce, tak to jde. Morálka ve sportu je tržní, zcela dle Klause a jeho Bobo: jako když největší kapitalista a „privatizátor“ a antikomunista, ač bolševik každým coulem, byl zvolen za presidenta ČR. Jako důkaz je, že za pomocí Jany Bobošíkové v koalici „opizičně zesmluvněný nejen s Milošem Zemanem a KSČ s Vojtou Filipem a panem/ soudruhem Grebníčkem v jejich rodné tradici U. Hradiště. Tradice umlácení politických vězňů komunisty, v době jejich plné moci! Cibulka si dal na své noviny moudro: „Komunista zůstane komunistou, i kdyby trakaře padaly!“ a tak je tomu i v případě Klause a jeho Bobo a celé řady vlastenců, vedených nyní Merkel. z Berlína do Turecka a pak dál do Íráku, Starého Sumeru. Jaká kouzelná izraelsko židovská cena obdivu trhu jako zlatého telete? Telete zlatého jako trhu bez hranic. Všude dovezení islámci, islámští džihádisté a židovští podvodníci. Zaplať nebo zemři, a když nemáš na složenky, dej se na cyklistiku, kde to jde, když se chce. Přihlédněme zejména k technické stránce, že existují motory i baterie, které fungují, nejen 5 minut v prostorech prodejny a pak po nás potopa: Sedm cyklistů si na italských závodech mělo pomáhat motorkem - Paříž - Během dvou tradičních březnových závodů silničních cyklistů v Itálii - Strade Bianche a Mezinárodní týden Coppiho a Bartaliho - mělo údajně až sedm kol skrytý motorek. Tvrdí to novinář z televize France 2 a jeho italský kolega z deníku Corriere della Sera na základě vyšetřování s pomocí termokamery. Do vlastního vyšetřování se podle webu Cyclingnews.com pustili Thierry Vildary a Marco Bonarrigo. Motorek podle nich mělo sedm kol, v pěti případech byl zabudovaný v sedlovce, ve zbývajících dvou pak v zadním kole (v kazetě a náboji). Zjistili, že těchto sedm kol se na podezřelých místech zahřívalo, a experti jim potvrdili, že to nemohlo vzniknout jinak než ukrytým motorkem. Své výsledky včetně záběrů termokamery prezentovali ve francouzské televizi v neděli večer. Mezinárodní cyklistická unie (UCI) na tato obvinění zatím nereagovala. Letos v lednu ale objevila nedovolenou technickou podporu v kole mladé belgické závodnice Femke van den Driesschové během mistrovství světa v cyklokrosu. Stejné kontroly v poslední době provádí UCI často. Při závodu Kolem Flander jich bylo 216, na nedávné slavné klasice Paříž-Roubaix takto rovněž prověřila více než 200 kol.
Borotín, rodina Krausova a „uvolněte se prosím“: nedýchat! Vydýchejte, že když se chce, tak to jde! Zejména u nás v Borotíně a naší akademii věd a maďarských či uherským zástupcem panem Ištvánem.....

Nehoda opilého plukovníka Kadlece nebyla trestným činem, rozhodl soud! Stane se na generála povýšený plukovník Kadlec šéfem...

(Pavla Kubištová, iri a obhájce Karel Brückler a Pašík/Říčany, 14. 4. 2016 3:44)

Stane se na generála povýšený plukovník Kadlec šéfem Zemanovy policie nebo jen ochranky? aneb: Nehoda opilého plukovníka Kadlece nebyla trestným činem, rozhodl soud! - Nehoda opilého plukovníka Kadlece nebyla trestným činem, rozhodl soud - 18. ledna 2016 13:51 Bývalý instruktor z Policejní akademie Karel Kadlec se nehodou v opilosti nedopustil žádného trestného činu. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 2. Loni v březnu Kadlec naboural dvě jiná auta, v dechu mu policisté naměřili 1,45 promile alkoholu. Od listopadu loňského roku byl mimo službu. Důkaz: Opilý policista odmítl dát krev. Soud ho nepotrestal - Soudce Jiří Horký rozhodl, že Kadlec se dopustil jen přestupku, ne trestného činu. Věc proto předal ministerstvu vnitra, které je nadřízeným orgánem policie. Státní zástupce ihned podal stížnost proti rozhodnutí. „Od počátku jsem se podivoval nad tím, že pan obžalovaný odmítl odběr krve i moči a způsobil, že orgány činné v trestním řízení se dostaly do důkazní nouze,“ uvedl při odůvodnění svého rozhodnutí Horký. Dechová zkouška, kterou policie provedla na místě nehody Kadlecovi, nedokáže určit množství alkoholu v krvi a je pouze orientační. Kadlecovi pomohlo, že ani jeden ze zasahujících policistů, ani svědek z místa nehody necítili alkohol z jeho dechu. Mírné roztěkané chování obhajoba vysvětlovala stresem a spěchem, a soudce Horký to uznal. „Člověk, který spěchá, může projevovat známky neklidu,“ řekl. Jiný názor měl žalobce. „Po požití alkoholického nápoje vykonával činnost, kterou mohl ohrozit život nebo zdraví lidí. Způsobil dopravní nehodu,“ konstatoval žalobce Ladislav Stahl. Kadlecovi navrhl podmíněný trest při spodní hranici sazby, která činí jeden až tři roky, a zákaz řízení. Obhájce Karel Brückler však trval na tom, že se Kadlec dopustil jen přestupku a věc by vůbec neměl řešit soud. „Rozhodnutí soudu považujeme za správné a spravedlivé, byť se vám to může nelíbit. Fakticky je otázka, zda můj klient byl ovlivněn alkoholem do takové míry, že vylučuje způsobilost řízení motorového vozidla. Toto nebylo prokázáno,“ sdělil Brückler po vyhlášení rozhodnutí. Jak hodně byl jeho klient při nehodě ovlivněn alkoholem, se nepodařilo přesně zjistit. „Z praxe se mi jevil, že může být pod vlivem. Byl roztěkaný, nedokázal se soustředit,“ řekl svědek Jiří Navrátil. Právě tento muž přijel po nehodě na místo, zaparkoval svůj vůz za Kadlecovým autem a chtěl pomoci poškozené řešit situaci. Kadlec chtěl ale z místa odjet, začal couvat a naboural do Navrátilova vozu. Svědek ale také jasně řekl, že alkohol z obviněného necítil, i když od něj byl jen pár centimetrů. Kadlec v březnu loňského roku při cestě do práce naboural na náměstí Bratří Synků auto, které před ním zastavilo před přechodem. Z místa chtěl odjet, i když řidička nabouraného vozu chtěla zavolat policii. Při pokusu odjet z místa narazil do dalšího auta, které mezitím zastavilo za ním. Hájil se tím, že byl nervózní, protože jel do práce pozdě. Alkohol prý sice pil, ale již večer a kolem půlnoci. Dechová zkouška Kadlecovi naměřila 1,45 promile alkoholu, odběr krve ale odmítl. Po nehodě pracoval ještě nějakou dobu na Policejní akademii. Přišel o hodnost plukovníka. V listopadu 2015 byl postaven mimo službu. Nyní jeho případ bude řešit již jen ministerstvo vnitra jako kázeňské provinění. Kadlec doufá, že se vrátí ke své práci policejního instruktora. Chtěl by zase začít učit. Poslední měsíce využil ke studiu a k získání dalšího titulu. Vendelín věští: vy se skloňte se před novým ředitelem Policie ČR a já skáču domů do Klokánie! Kdo není v ČR ožralý, lump, debil, hulvát nebo obřezaný není klokan natož člověk!

Hlavní zprávy Pošta zrušila ples pro zaměstnance, aby ušetřila, pak dala 700 tisíc na bál policejního prezidia

(Lukáš Prchal a Vendelín prchá!, 14. 4. 2016 3:40)

Klokanské rozhledy: Hlavní zprávy Pošta zrušila ples pro zaměstnance, aby ušetřila, pak dala 700 tisíc na bál policejního prezidia
Česká pošta znovu neuspořádala ples svým zaměstnancům. Na začátku dubna přitom zaplatila 700 tisíc korun bez daně za to, že se mohla stát generálním partnerem plesu policejního prezidia. "Ples pro zaměstnance vedení České pošty zrušilo kvůli úsporám a nyní dalo 700 tisíc plus DPH na policejní ples. Velice podivný způsob úspor," reaguje Miroslav Prokop z odborů České pošty. A v Czechii na to? „Prosazování názvu Czechia je násilné, jsem pro přirozený vývoj, říká šéf ústavu češtiny Oliva Prosazování názvu Czechia je násilné, jsem pro přirozený vývoj, říká šéf ústavu češtiny Oliva“ ….. Praha - Česká pošta už druhým rokem šetří na svých lidech mimo jiné tím, že jim znovu neuspořádala ples. Přitom na začátku tohoto měsíce zafinancovala podobnou akci policejního prezidia. Propagace na jednorázové policejní akci v Top Hotelu Praha stála Českou poštu 700 tisíc korun bez DPH. Na ples rozeslala 650 pozvánek, za jednoho pozvaného hosta tak utratila přes tisíc korun. Pošta dostala půlmilionovou pokutu. Na webu jí podle ČTÚ chyběly informace o pobočkách Pošta dostala půlmilionovou pokutu. Na webu jí podle ČTÚ chyběly informace o pobočkách číst článek Ve smlouvě mezi policejním prezidiem a Českou poštou, kterou má redakce k dispozici, je i ceník jednotlivých požadavků České pošty. Například za umístění loga na pozvánky zaplatila pošta 67,5 tisíce korun bez daně. 75 tisíc pak utratila za umístění osmi reklamních plakátů České pošty, které sama dodala, nebo 90 tisíc korun za prezentaci mobilní aplikace Pohlednice Online a to minimálně pětkrát moderátorem během večera. Znovu zrušený ples a statisíce na policejní bál - Česká pošta sponzorování bálu nechtěla příliš komentovat. Její tiskový mluvčí Matyáš Vitík redakci napsal, že tyto smlouvy podléhají obchodnímu tajemství. "Můžu potvrdit, že Česká pošta se za standardních podmínek propagovala na policejním plese," napsal Vitík s tím, že policie je jejím významným klientem a patří stejně jako Česká pošta pod ministerstvo vnitra. "Česká pošta dostala nabídku na toto reklamní plnění a rozhodla se ji využít," uzavřel Vitík. Obdobně reagovala i mluvčí policejního prezidia Jana Macalíková. Spolupráce s Českou poštou a policií není nic nového. Pošta připravovala pro ministerstvo vnitra posléze pro policii, hasiče a záchrannou službu například IT projekt Linky 112 za téměř půl miliardy korun. Pošta nám za franšízy nabízí málo, stěžují si zástupci obcí. Vyzvali vládu, ať projekt změní Pošta nám za franšízy nabízí málo, stěžují si zástupci obcí. Vyzvali vládu, ať projekt změní číst článek Divný způsob úspor- Marketingový tah vedení pošty už vyvolal zájem uvnitř společnosti. "Ples pro zaměstnance vedení České pošty zrušilo kvůli úsporám a nyní dalo 700 tisíc plus DPH na policejní ples. Velice podivný způsob úspor," řekl Aktuálně.cz Miroslav Prokop z odborů České pošty. "Nechápu důvod, proč by měla Česká pošta sponzorovat policejní ples. A už vůbec nerozumím tomu, jaký to může mít marketingový potenciál," diví se Prokop, který se bude na důvody sponzoringu ptát vedení firmy. Česká pošta je druhým největším zaměstnavatelem v Česku – zaměstnává 31 tisíc lidí. Na konci minulého roku ale ohlásila propouštění, které souvisí s převodem dvou třetin poboček na partnery. Převod poboček se během deseti let dotkne téměř 3400 zaměstnanců, tedy více než desetiny stávajících zaměstnanců. Z toho 1350 lidí dostane přímo výpověď. autor: Lukáš Prchal
Vendelín: málem mne ten idiot a učitel policejních národů z Prahy od Zemana, Kluse a v tradici Havla a jeho pohrobků přejel na Vinohradech chodníku -více z archivu! Mikeš se má v Antarktidě dobře! Nejsou tam taková policejní hovada, jen hodná prasátka jako Pašík, co je mu tam zima. Uděláte zimní sbírku na Pašíka, aby měl také kožich? Máte v tom praxi!

Zemanův učitel policejní akademie ničil auta na Vinohradech jako ukázku, co si mohou podobní dovolit!

(Vendelín a Pašík - Austrálie a Nový Zéland/ Marco Morsut/iReportér + František Ruml a Marcela Pröllerová, 14. 4. 2016 3:14)

Ovčáčko – Babišo – Zemanův učitel policejní akademie ničil auta na Vinohradech jako ukázku, co si mohou podobní dovolit! Beztrestně a za velebení Zemana a podobných bolševiků, marxistů, socanů a ksindlu židovské EU! - Úterní (12.4. 2016 )nehodu, při které opilý policista naboural terénním vozidel více než 50 aut, bude řešit Generální inspekce bezpečnostních sborů. Řidičem byl bývalý policejní pedagog a důstojník Karel Kadlec. Když ho policisté dostihli, tak nejdříve odmítl dechovou zkoušku, v nemocnici pak nadýchal přes jedno promile. V úterý 12.4. 2016 dopoledne přitom Kadlec nedorazil k soudu, který měl řešit jeho předchozí nehodu v opilosti. Kvůli ní ho ministr vnitra loni postavil mimo službu.- Nabouraná auta v Praze na Vinohradech - „Viděl jsem, jak naráží do všech aut, tak jsem volal na mámu, ať volá policii. Jel směrem na Francouzskou ulici, lidi za ním v panice běželi – báli jsme se, jestli se někomu něco nestalo,“ popisuje svědek incidentu František Ruml. Řidič neměl povinné ručení - bude hradit veškerou škodu - Kadlec je podezřelý ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky a přečinu poškození cizí věci. Policie zatím kontaktovala 21 majitelů z více než 50 aut. Škoda už přesáhla dva miliony korun. Podle některých svědků řidič najížděl do aut schválně či opakovaně. Tvrdili to novinářům, kteří byli v úterý na místě činu. Český rozhlas Radiožurnál navíc upozornil, že Kadlec s největší pravděpodobností neměl povinné ručení. Jeho pojistnou smlouvu totiž nemá Česká kancelář pojistitelů v databázi. „Ke škodě se bude přistupovat jako k nepojištěné škodě, motoristé svou škodu uplatní u České kanceláře pojistitelů, která ji zlikviduje a celou tuto škodu potom bude uplatňovat na nepojištěném řidiči,“ dodal pro ČT mluvčí České kanceláře pojistitelů Aleš Povr. Události: Vyšetřování nehody může trvat týdny i měsíce, roky, staletí! - Kadlec už jednou opilý boural – k soudu v úterý nedorazil - Kadlec měl s řízením pod vlivem alkoholu problémy i v minulosti. Loni v březnu v Praze podle obžaloby neubrzdil svůj jeep a narazil do auta, které před ním zastavilo kvůli chodcům na přechodu. Přivolaní policisté mu naměřili 1,5 promile alkoholu v dechu, odběr krve ale tehdy Kadlec odmítl. U soudu pak tvrdil, že v noci před nehodou vypil dvě piva a čtyři panáky tvrdého alkoholu. Krev prý neodevzdal kvůli tomu, že ho urazil lékař. Obvodní soud pro Prahu 2 nejprve policistu nepotrestal s odůvodněním, že se jedná jen o přestupek. Městský soud v Praze ale následně vyhověl stížnosti státního zástupce a případ nižšímu soudu vrátil. Obvodní soud se měl znovu začít případem zabývat v úterý dopoledne, tedy několik hodin předtím, než Kadlec na Vinohradech havaroval. Mluvčí soudu Marcela Pröllerová uvedla, že hlavní líčení nebylo zahájeno, protože se z něj Kadlec prostřednictvím svého advokáta ze zdravotních důvodů omluvil. Proces tak byl přeložen na 3. května, kdy by měl podle Pröllerové přesněji vysvětlit, proč k soudu nepřišel. Ministr vnitra Milan Chovanec už loni postavil Kadlece mimo službu a policejní důstojník byl také odvolán z funkce na Policejní akademii. „Pokud nám GIBS potvrdí aktuální podezření ze včerejšího dne o dalším excesu pana Kadlece, okamžitě tohoto člověka propustím z policejního sboru. Takovéto chování nemá ve společnosti místo,“ komentoval aktuální incident Chovanec.

Jak je u nás doma bez Sobotky a jeho kamarádů?

(Mikeš, Vendelín a Pašík - Austrálie a Nový Zéland/ Marco Morsut/iReportér, 14. 4. 2016 3:01)

27. ledna 1820 mořeplavec Fabian Gottlieb von Bellingshausen spatřil jako první člověk břehy Antarktidy . Nejbližším přístupovým bodem je Nový Zéland, v Austrálie nebo v Jižní Afrika, naprostá většina lodí však vyplouvá z argentinského města Ushuaia. Hlavní výhodou tohoto přístavu je relativní blízkost Antarktidy, plavba přes Drakeovu úžinu k Antarktickému poloostrovu odtud trvá v průměru jen dva dny. Ushuaia se také pyšní přívlastkem Fin del Mundo, což ve španělštině znamená konec světa. A skutečně, při pohledu na mapu zjistíte, že tady obrazně končí jihoamerická pevnina a dál se rozprostírá jen ledový Jižní oceán. Co je nového u Mikeše? -Informace o lokaci Jižní pól (Amundsen-Scott), Antarktida -Stát: Antarktida - GPS souřadnice: 89.1906; 0.0803 - Nadmořská výška: 0 m ( to je opsáno z internetu...!)- Časová zóna: Antarctica / Rothera rozdíl časů v hodinách s časem v ČR je -5 hod. Informace o lokaci Jižní pól (Amundsen-Scott), Antarktida Stát: Antarktida GPS souřadnice: 89.1906; 0.0803 Nadmořská výška: 0 m Časová zóna: Antarctica / Rothera rozdíl časů v hodinách s časem v ČR je -5 hod. Amundsen-Scott South Pole Statio, Antarktida 2830 m.n.m. -23:50 UTC - Aktuální teplota pro Amundsen-Scott South Pole Statio, Antarktida -54 °C Aktuální počasí pro Amundsen-Scott South Pole Statio, Antarktida - Aktuální vítr pro Amundsen-Scott South Pole Statio, Antarktida 4.1 m/s - Meteorologická zpráva - Amundsen-Scott South Pole Statio, Antarktida. Zpráva byla sestavena v 23:50 UTC. Rychlost větru byla 4.1 metrů za sekundu ze severovýchodu (050°). ( Pocitová teplota: teplota byla -54 °C a teplota se zdála být -66 °C.) Atmosférický tlak byl 954 hPa. ((Místní čas 22:00 SELČ = 08:00 Teplota /Počasí : 2016-04-14 08:00 /-51.3 °C , 2016-04-14 06:00 /-51.9 °C - 2016-04-14 05:00 /-51.8 °C - 2016-04-14 03:00 /-51.8 °C - 2016-04-14 01:00 /-52.3 °C - 2016-04-14 00:00/-53.5 °C - 2016-04-13 22:00/-54.1 °C - 2016-04-13 08:00 -56.7 °C - 2016-04-13 05:00/-57.4 °C - / 2016-04-13 03:00/ -56.9 °C - Byla malá oblačnost (1-2/8) se základnou mraků ve výšce 30 metrů, malá oblačnost (1-2/8) se základnou mraků ve výšce 610 metrů a roztroušená oblačnost (3-4/8) se základnou mraků ve výšce 1981 metrů. Viditelnost (dohlednost) byla 1600 metrů. Aktuální počasí: mírný ledové krystalky plus zvířený mírný sníh. Ozonová díra nad Antarktidou se jako každý rok mezi druhou polovinou září a říjnem drží na svém vrcholu. Její zvětšování probíhalo pomalu, ale pak skokově narostlo a 2. října naměřily satelity NASA a NOAA rozlohu 28,2 milionů km², ta je čtvrtou nejvyšší v historii měření od roku 1979. Také letošní (2015/2016) průměrná velikost ozonové díry 25,6 milionů km², pro období září-říjen, je čtvrtou největší za 36 let....Ta 4. října 2015 klesla na minimum 101 DU, což je též méně, než v předchozích letech. Tento vývoj ale vědci z NASA předpokládali, neboť se ve stratosféře nachází stále velké množství sloučenin chloru a bromu, které ozonovou vrstvu narušují. K nepříznivému vývoji přispívá i nízká teplota ve výškách okolo 20km. Ozonová vrstva zachycuje škodlivou část ultrafialového záření (UV-B) a na zemský povrch propouští paprsky UV-A, které jsou důležité pro život na zemi. UV-B záření jako karcinogenní může vyvolat rakovinu kůže nebo poškodit zrak. ...Měření ozonové vrstvy nad územím provádí České republiky ČHMÚ, jeho výsledky ukazují oslabení o 4-5%. ....
Vendelín: Až na Jižní pol se donesly čerstvé zvěsti ze Zemanova a Sobotko – Babišova „Čapího hnízda na Vltavou“, kde zemanovská Policie ČR šla tvrdě po protestujících vůči zhovadilosti čínských komunistů a jejich zločinům proti lidskosti, a zejména, jak na FAMU policejní zvědové vyzvídali a přikazovali sundat tibetské vlajky. To se u nás doma v Antaktidě nebo v sousední Klokánii stát nemůže, ale na Vinohradech učí policejní učitelé zemanovským novým mravům! Pozor na teroristy v policejní uniformě nebo jen s „plackou“ Policie ČR!

Vietnamci jsou moji bratři ! ( A dobrá skica Sobotky....) a jeho Dienstbiera!

(Pašík Ostrava -AfA a petr-kubac.blog.cz, 12. 4. 2016 13:31)

Dnes 12.4. 2016 v 5:19 | Petr - petr-kubac.blog.cz/| Filosofování
V roce 1978 došlo k té události, že Vietnamská Socialistická republika vstoupila do RVHP. Jenom pro mladší čtenáře RVHP byla Rada vzájemné hospodářské pomoci - to byla taková méně otravná a méně nebezpečná komunistická verze dnešní Evropské unie. Vstup Vietnamu do RVHP byl politický krok, který měl nasrat čínské komunisty. To opět žádá větu vysvětlení - šílený bolševický vrah Mao Ce Tung , který měl na svědomí stovky milionů životů se nesnášel s šíleným bolševickým vrahem J.V.Stalinem, který měl na svědomí jen desítky milionů životů. Takže my, v područí Stalinových pohrobků, jsme předstírali, že čínští bolševici nejsou ti "praví komunisti". ( Jako by na tom záleželo ?? ) Tudíž, když Vietnam udělal něco Číňanům navzdory ( vstoupil do RVHP ) bylo potřeba do čínských ran nasypat nějakou tu sůl, aby čínští bolševici byli ještě nasranější. Proto celý komunistický svět vymýšlel "rozvojovou pomoc" a česko vymyslelo "školení vietnamských odborníků" - což z dnešní perspektivy byl vskutku geniální tah. Od roku 1978 k nám totiž začali proudit vietnamští "studenti" - což někdy byli mladí lidi, ale někdy to byli až starci, předstírající, že jsou mnohem mladší. Kouzlo výskytu Vietnamců na našem území je v tom, že tohle byla ( a je ) opravdu "nová krev" pro českou společnost, něco, o co patrně usilovala Angela Merkelová, když do Německa pozvala arabským písmem píšící loosery a nefachčenky z celé Asie. Abychom pochopili, že Vietnamci jsou opravdu nevšední lidi je třeba věnovat kousek textu historii Vietnamu. Vietnamské císařství se datuje někdy od roku 260 před naším letopočtem. Kde v té době jsme byli my Slovaní ? Vietnam jako každá věkovitá orientální monarchie sám sebe považoval za střed světa a vedl občasné války s okolními věkovitými monarchiemi, kterýmí opovrhoval, neb se považovaly též za střed světa. Pozoruhodné období Vietnamu však začíná v roce 1854, kdy Francie začala dobývat celý poloostrov Zadní Indie a činila z něj svou kolonii. v létech 1884 - 1940 byl Vietnam až na pár ( surově potlačených ) povstání poklidnou zámořskou provincií sladké Francie. Problém nastal za II. světové války Japonci svrhli francouzskou koloniální správu, a v roce 1945, když byli sami poraženi měla Francie takovou ideu, že se vrátí do Vietnamu jako ta "vítězná mocnost", ale to se osvobozeným Vietnamcům příliš nelíbilo, proto v roce 1945 vypukla osvobozenecká válka proti Francii, která trvala až do roku 1954. Z dnešního hlediska je pozoruhodné jak byli Francouzi definitivně poraženi v bitvě u Dien Bien Phu - Francouzská generalita dlouhodobě plánovala "konečné vítězství". Mezitím Vietnamci noc, co noc obsazovali další a další křoviska a skaliska, kolem zcela obklíčených jednotek cizinecké legie, které nakonec rozdrtili a 8000 Francouzů zajali. Optikou dnešní "války proti terorismu" a též s přihlédnutím k dění v EU se zdá, že tahle pozoruhodná taktika "my kecáme, zatímco protivník koná" vydržela ve vyspělé části Evropy dodnes......
Zbývá poslední otázka : v čem je rozdíl mezi Vietnamci a "trpícími Syřany" ? Povšimněte si, že Vietnamci vedli vždy válku proti vnějšímu nepříteli, kterou i přes využítí partyzánů vždy vedla organizovaná armáda pod vedením klasické generality a vojácí po ukončení bojů vrátili kalašnikovy a šli zase pracovat ( studovat / emigrovat do Česka ). To je něco úplně jiného než nekonečné a neukončitelné kmenové konflikty, vedené zásadou "lepší pět let bojovat, nežli měsíc pracovat", které známe od mohamedánů. Takže až budete příště chtít vyslovít slovo "Rákosník", nebo jínou pohrdavou nadávku - popřemýšlejte, kteří jsou vlastně ti rákosnici. Jestli to třeba nejsou zbabělci vedení premiérem, který si musí měnit plínu, kdykoliv mu Merkelová nezvedne telefon. http://petr-kubac.blog.cz/