Jdi na obsah Jdi na menu
 


Morový špitál – František Růžička

5. 4. 2016

Špitální kostelík Nejsvětější Trojice byl založen při morovém špitále, tehdy daleko za branami města, podle první zmínky roku 1513. Stavební posouzení však dokládá, že vzhledem k formě klenby a klenebních žeber je stáří daleko větší.

Morový špitál byl městským útulkem, který sloužil k izolaci osob nakažených některou z infekčních chorob. Poskytoval nemocným nejnutnější péči, nikoliv však léčení. Po celé období středověku a raného novověku to bylo jedno z mála opatření bránící šíření nakažlivých chorob. Víme, že město České Budějovice byly opakovaně postiženy epidemií, a tak prozíraví měšťané přikročili záhy k vybudování tohoto sociálního zařízení, tehdy v lokalitě mimo samotné město. První zmínka pochází z roku 1371, ale tato jeho původní podoba se nezachovala.

Podle dochovaných údajů byl v letech 1513-1515 postaven pozdně gotický morový špitál s kostelíkem jako jednolodní, východně orientované nízká stavba s trojbokým závěrem, překrytá vysokou valbovou střechou; v závěru kostela byla drobná zvonice. Původně zde byly dva samostatné vchody a z kostela byl přímý vstup do interiéru špitálu.

V letech 1763-79 došlo k přestavbě a rozšíření objektu. Byla postavena špitální dvojtraktová budova a severní křídlo. Roku 1763 interiér kostela vyzdobil freskami F. J. Prokyš a novým oltářem L. Hueber. Ještě v roce 1811 zde byl deskový obraz Madony svatotrojické, pocházející z 15. století (asi 1410), který je dnes v depozitáři Alšovy galerie.

V 19. století sloužil objekt jako chudobinec a byl používán ještě po roce 1948. Později byl přestavěn na bytové jednotky. Roku 1997, jako opuštěný a zanedbaný, byl převeden do správy Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Do roku 1982 byl postupně renovován a sloužil jako správní objekt pro památkovou péči do roku 1996. K bohoslužebným účelům byl kostelík používán až do roku 1971, jak mnozí z nás ještě pamatují. Dokonce se ještě zvonilo i při úmrtí některého občana z blízkého okolí. V době polistopadové pak dočasně sloužil pro ubytování salesiánské komunity.

V nedávné době (2014-15) byl celý objekt značným nákladem (cca 24 mil. Kč) celkově rekonstruován. Byly odstraněny novodobé stavební prvky, opraven byl krov, vyměněna střešní krytina, v místnostech byla položeny nové podlahy a osazena repasovaná původní okna. Největším překvapením je asi celková úprava vnitřní zahrady a vybudování nového oplocení v původní podobě na východní straně objektu.

V letošním roce by mělo dojít i na opravu interiéru kostelíka (kaple) Nejsvětější Trojice. Předpokládá se oprava fresek i dodání nových lavic, aby se zde mohly zase konat bohoslužby. Celý areál tak bude znovu sloužit pro středisko památkové péče jako administrativní objekt. V některé z místností bude upraveno muzeum tohoto morového špitálu, který mezi obdobnými zařízeními ve střední Evropě zaujímá významné místo, neboť jako gotický je velkou raritou.

František Růžička, České Budějovice

p1320422.jpg

Morový špitál mezi paneláky

p1170214.jpg

V průběhu přestavby

p1210562.jpg

V záři podzimu (před započetím přestavby)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pákistán terorizují potkani velcí jako kočka.Zabili osm dětí,tvrdí starosta–jde oGMOkrysy čiETkrysy?

(ČIŽP-ČTK-Nácíček-Hrusice/Péšávar-The Washington Post, 16. 4. 2016 15:03)

? Není jasné, jakého jsou druhu- Mimozemské? ETkrysy?
před 3 hodinami - ČIŽP - Mnoho obyvatel Pákistánu má nyní největší strach z potkanů, kteří údajně dosahují mimořádné velikosti. Během posledního roku podle péšávarského starosty dokonce zabili osm dětí. V noci se tito hlodavci vyhrnou ze stok, prokousávají se dveřmi a zdmi, hodují na zásobách jídla a zaplavují nemocnice i školy. Někteří lidé věří, že tito potkani byli odchováni na amerických vojenských základnách v Afghánistánu a dovezeni do Péšávaru nákladními automobily. Péšávar - Městem, které se stalo symbolem pákistánského boje proti islámskému extremismu, je Péšávar. Tisíce lidí tu byly zabity nebo zraněny při teroristických útocích. Ale kdybyste se nyní zeptali obyvatel na jejich největší strach, mnozí by uvedli docela jinou příčinu - potkany, napsal deník The Washington Post. Během posledního roku podle péšávarského starosty zabili potkani osm dětí. V noci se tito hlodavci vyhrnou ze stok, prokousávají se dveřmi a zdmi, hodují na zásobách jídla a zaplavují nemocnice i školy. Richard Reynolds (vlevo), zakládající člen R.A.T.S., certifikovaný chovatel a soudce na psích výstavách, říká, že neexistuje žádný zvláštní zákon, který by zakazoval lov krys ve městě, a město nad noční aktivitou společenství přivírá oči. Může se tak zdát, že R.A.T.S. plní roli krysích deratizátorů, ale podle Reynoldse jde hlavně o trénování loveckých dovedností honicích psů. Na newyorském Manhattanu je pár míst, kde je výskyt potkanů extrémní. Krysy se tam živí množstvím vyhozených potravin, které lidé neustále produkují. Člen společenství Bill vede svého honicího psa jménem Paco prolukou mezi odpadkovými kontejnery. Krysy se pohybují předvídatelně, psi umí ve skupinkách spolupracovat, nadhánět si je a díky svým instinktům vědí, jak krysám do únikové cesty nastavit tlamu, aby získali co nejlepší úlovek. Richard Reynolds (vlevo) si na potkany v popelnici svítí baterkou. Judy (vpravo) a její border teriér Merlin stojí opodál, připraven k lovu. Border teriér Tanner (vpravo) právě zakousl krysu... Foto: New York plný krys. Zachrání ho pořadatelé psích honů? prohlédnout galerii A nejsou to obyčejní potkani, tvrdí obyvatelé. Jsou obrovští - tak velcí, že místní lidé přísahají, že nemohou pocházet z této oblasti. To zavdalo podnět ke vzniku mnoha nových konspiračních teorií v zemi, která je tradičně zvyklá připisovat svá trápení vnějším silám.Není jasné, jakého jsou druhu - "Jsou velcí skoro jako kočka a mají dva ostré zuby vepředu," líčí osmatřicetiletý Muhammad Humajún a natahuje ruku, aby ukázal délku potkana od lokte po špičku prstů. ….. Ale 33letý Núr Kádir nemá nejmenší pochyby, že se z potkanů v Péšávaru stávají zabijáci. Kádir spal 22. března ve svém domě, který stojí nedaleko odpadní strouhy továrny na mouku, když začalo plakat jeho osmiměsíční dítě. "Jeho křik mě probudil, a já uviděl, že je s ním v posteli krysa," řekl Kadir. "Já ji zabil, ale synek měl na obličeji krev a stopy po zubech." Jeho dítě přežilo, ale pod okem má stále viditelné poranění, jako by ho poškrábaly zuby ostré jako žiletka. Kádir teď zůstává celé noci vzhůru ze strachu, že se hlodavci vrátí. "Zarazil jsem do dveří trepku, ale ráno byla z poloviny sežraná," dodal. Ovšem stejně jako v případě zadrhávající se pákistánské války proti lidským teroristům i v případě boje proti hlodavcům se objevují první známky toho, že by ho mohlo mařit špatné plánování a nedostatek nadšení. Na městský tým, který má noc co noc rozsypávat jed, například vyšlo najevo, že se rozhodl nikam nejít, protože "to vypadalo na déšť". A městští úředníci museli dočasně pozastavit vyplácení odměn za zabité hlodavce, protože jim došla hotovost. autor: ČTK

ochránkyně práv Anna Šabatová: "Smrt je jedna z mála jistot v našem velmi nejistém světě

(Pašík ze sjezdu prasat (2) a cestadomu.cz/ - Bobeš Antarktida! A !"Mojesmrt.cz“aPetr Šedý iAnnaŠabatová, 15. 4. 2016 17:52)

Záštitu nad kampaní převzala veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová: "Smrt je jedna z mála jistot v našem velmi nejistém světě. Nevíme, kdy zemřeme, nevíme, jak budeme umírat, ale víme, že nás to jednou čeká. Smrt je přirozenou součástí našeho života. Jak čas plyne, odcházejí ti, kteří na svět přišli dříve. Až odejdeme my, zůstanou zde později příchozí. Chtěla bych umřít v kruhu svých nejbližších. Pomalu se na to připravuji, abych jednou, až přijde můj čas, přijala smrt s porozuměním a vděkem. Přála bych si být pohřbena do země, přestože nejsem věřící. Chci, aby se mí blízcí a přátelé na mém pohřbu sešli a strávili spolu hezký čas, trochu smutný a trochu radostný. Přála bych si, aby jim spolu bylo dobře, může jim k tomu tiše hrát hudba, kterou jsem i já měla ráda. Vím, že o svých přáních musím mluvit, jinak se to všechno odehraje nějak jinak…"
Máte-li dotaz ohledně kampaně obracejte se na: PR kampaně Ondřej Nezbeda ondrej.nezbeda@cestadomu.cz Dotazy ohledně aplikace Libor Vaněk libor.vanek@cestadomu.cz Kampaň Mojesmrt.cz v médiích
Rozhovor s ředitelem Cesty domů Markem Uhlířem ve Studiu 6 (Česká televize) (Svěrák také přijde?) - Webová aplikace nabádá mladé lidi, aby se nebáli přemýšlet a mluvit o smrti (ihned.cz) Konec života podle našich představ? Mluvme o něm! (Radio Wave) Projekt Mojesmrt.cz má naučit Čechy mluvit a přemýšlet o umírání (Český rozhlas) Mojesmrt.cz v Událostech, komentářích s Ondřejem Slámou a Jiřinou Šiklovou (Česká televize) Prolomte tabu – sdělte svá poslední přání včas (Lidové Noviny/Česká pozice) Pavel Pokorný, kaplan Cesty domů, hostem Radia Wave (Radio Wave)
Petr Šedý 15.4.2016: „Petr Šedý- Jsem přesvědčen, že většina českých důchodců žije bídně, neboť nechlastají a krmí se karbanátky a knedlík a samými odpadky. Potom se jim nedivím, že jsou stále u lékaře a že dvě třetiny důchodu dají za prášky a doplňky stravy a ostatní podpůrné nesmysly. Při svém smutném způsobu života se pak dostanou do situace, že i kdyby chtěli chlastat a zachránit si život, tak nemohou, neboť jsou už na práškách závislí a jejich organismus je nevratně poškozen a to hlavně díky reklamám a sdělovacím prostředkům a hlavně díky chamtivým lékařům (-dohodnutými s vrahy! Jako více vrah ((nejen nadějí)) Šabatová!) . Vždyť jenom za zuby mnozí dají statisíce. Kdyby to dělali jako já: necelé kilo masa denně a 70 skleniček piva denně, tak by pro ně lékař nemusel vůbec existovat. Jsem v důchodu už 5 let a díky svému stroji a masu a pivu lékaře už nepotřebuji. ….Stát se závislý na lécích, to je váš konec, protože nemůžete pít alkohol. Alkohol je zdrojem dlouhého a zdravého života. Je to pro život jistý všelék, který je nutné používat denně v malých koncentracích. Další věcí, které z lidí dělají invalidy je jejich nadváha. Ve vyšším věku je téměř nemožné zhubnout a nebo si udržet správnou váhu, pokud nebudeme používat parní stroj. Zažil jsem to na sobě a i u dalších lidí, kteří moji metodu používají. Parní stroj vám likviduje staré a nemocné a málo funkční buňky a nutí organismus je nahrazovat novými. To je energeticky velice náročné pro organismus a proto se vám velice rychle snižuje váha a to i tehdy, kdy hodně jíte. Je však třeba zaměřit se hlavně na maso a bez piva to také nejde, neboť je nutné snižovat hladinu cholesterolu z velkého množství masa. Nesmí se jíst přílohy. Lidé kupují stále méně masa a především se bojí kuřat. Propaganda proti masu a alkoholu má zvýšit zisky farmaceutických firem, které lidem vnucují své produkty. Lékaři v tom jedou s nimi, protože je předepisují. Je to v podstatě hromadná pomalá genocida našeho národa.

Nyní lékaři vzkazují, že jsou přetížení, mají málo peněz a zdravotnictví za nic nestojí, a že už nebudou léčit. Jak na to jdou

(Ministr zahraničí Antarktidy doporučuje/ i kozel Bobeš - Popovice, 8. 4. 2016 0:48)

v Antarktidě a okolí? - Petr Šedý20. března 2015 v 16:49 - Jsem u mé obvodní doktorky evidován asi 5 let. Když jsem tam byl poprvé, byl jsem v zuboženém stavu. Celková pravidelná kontrola zdravotního stavu byla nic moc. Samé problémy, 40kg nadváha, vysoký cholesterol, vysoké cukry, špatný zrak, na jedno ucho jsem skoro neslyšel, špatná paměť a fyzický stav velice špatný. Sotva jsem chodil. Když nejely schody v Metru a nebo když v baráku nejel výtah, bylo to špatné. Stále jsem se zadýchával a neudělal jsem ani jediný dřep. Všechno mě bolelo, plotýnky, páteř a hlavně kolena a kyčle. Má obvodní doktorka mi nařídila, abych přestal pít alkohol a kafe, přestal jíst maso a jedl hlavně zeleninu a ovoce. Pak mi dala ještě několik typů na doplňkovou stravu. Když jsem se jí zeptal, jestli bych měl hodně zhubnout, řekla mi, že je to jenom móda a nemá v podstatě žádný smysl. Ona byla také jako kulička. Bylo jí tehdy kolem 50. let a byla širší nežli vyšší. Stále usměvavá, byla ještě v pořádku.... Pak uteklo několik let a byl jsem opět přizván na pravidelnou prohlídku. Nejdříve jsem odmítl, ale když mě zavolala telefonem a řekla, že jestli se nedostavím ve stanovený termín, tak si musím změnit lékaře. Mám to k ní přes ulici a tak jsem si řekl, že doktor se může hodit a proč případně jezdit někam daleko. Uposlechl jsem a dostavil se. Po neuvěřitelně zevrubné lékařské prohlídce byla velmi překvapena, jak jsem se změnil. Byl jsem o 40kg lehčí, měl jsem dokonalou váhu vzhledem k věku a výšce(82kg), nic mě nebolelo, dokázal jsem udělat najednou i 50 dřepů, dobře jsem viděl i slyšel a cholesterol, tlak i cukry byly v normálu. EKG bylo dokonalé, objem plic byl 4,2 litru, což je o půl litru více nežli při poslední prohlídce a dříve unavené srdce jako zvon. Výsledky krve byly v normálu a celkový fyzický stav téměř dokonalý. Ptala se mě jak jsem toho dosáhnul. ..... Před několika dny mě kontaktovala telefonem a ptala se jak je to s tou regenerací. Četla některé mé články na Facebooku, na které ji upozornily její spolupracovnice. Podívala se zpětně na můj chorobopis a doslova ji to nadchlo. Sjednali jsem si schůzku a popovídali si. Když k nám přišla, opírala se o hůl a trochu kulhala. Stěžovala si na obrovské bolesti v kolenech a v kyčlích. Před měsícem byla v lázních a pak na rehabilitaci, ale bolesti nepřestaly. Má obrovskou nadváhu a v tom je zakopaný pes. I když v minulosti zkoušela různé diety, vždycky zhubla během měsíce tak o deset kilo a pak za dalších čtrnáct dnů opět nabrala a pak vážila ještě více. Nic prostě nefungovalo. Nejvíce mě rozesměje to, když si skutečný lékař sám nemůže pomoci a začne vyhledávat různé podvodníky, šamany a manipulátory. U ní to bylo stejné. Vždycky zaplatila majlánt a bolesti neustoupily. Já oproti těmto podvodníkům můžu demonstrovat změnu na sobě i na mém okolí. Lékařka to viděla na vlastní oči, neboť mě má v evidenci. Ta změna byla zcela jasná a nezvratná...Paní doktorka je velice příjemná paní, akorát trochu arogantní a nesmí se jí odporovat. Byla však v ouzkých a měla velké kloubní bolesti. ….. nalil jsem půllitrovku rumu do papiňáku a nějakou tu vodu k tomu a zapnul plyn. Za krátkou dobu se parní stroj rozjel a nastavil jsem hadici s výstupem na její směr, asi půl metru od ní, směrem na její kolena. Pak jsme otevírali jedno pivo za druhým, dali nějaké ty panáky a povídali si. Bylo veselo. Udělalo se jí lépe a asi za dvě hodiny jsem jí zavolal taxíka. Druhý den mi volala, že bolest v kolenech je mnohem menší a přišla opět na dvě hodiny. Dnes přišla potřetí a byla doslova nadšená. Říkala, že se bolest zmenšila natolik, že před spaním už nemusela brát žádné prášky a spala dobře celou noc. Objednala si jeden stroj na doma do kuchyně a jeden pro svoji kolegyni, která je na tom stejně. Rozeslala své zkušenosti všem svým známým. Byla úplně u vytržení. Naděje, že během jednoho roku zhubne natrvalo a dostane se do skvělé kondice a dokonce vidina dlouhého věku jí přímo nadchly.