Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jihočeské kostelíky VII. – František Růžička

15. 4. 2017

S jistým časovým odstupem se vydejme na další cesty za poznáním kostelíků naší diecéze. Konečně přichází jaro a nám se poštěstilo navštívit jeden z krásných kostelíků právě v době, kdy začínala doba postní a shromážděným věřícím bylo při nedělní bohoslužbě dodatečně udělováno kající pomazání popelem na čelo.

Suchdol nad Lužnicí

První písemné prameny o této obci pocházejí z roku 1362, kdy se stala součástí třeboňského panství Rožmberků. V roce 1611 přešla do rukou Švamberků, ale po bělohorské porážce byla zabavena ve prospěch císaře Ferdinanda II. Roku 1660 přešla do držení Schwarzenbergů, v roce 1876 byla povýšena na městečko (městys), v současné době je městem.

V roce 1625 zde vznikla tavírna stříbrné rudy, později změněná na sklárnu, která zanikla ve 40. letech 20. století. Objekty pak po jistou dobu sloužily textilnímu nebo dřevozpracujícímu průmyslu. V dnešní době je místo velice známou základnou vodáků při sjíždění řeky Lužnice. Je vyhledávaným místem milovníků přírody; v okolí se nachází rašeliniště Červené blato a kaňon řeky Dračice. V roce 2012 oslavilo město 650 let svého trvání. Od roku 2003 je součástí dobrovolného svazku obcí s názvem Vitorazsko.

Významnou památkou je kostel sv. Mikuláše na jihu obce. Byl vystavěn vrcholně goticky v roce 1363 jako první jihočeské dvoulodí, jehož klenby byly svedeny na jediný, středový sloup. Další památkou je barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1726, postavená Jiříkem Novotným vlastním nákladem.

Vznik plebanie je datován rokem 1364, vedení matrik od roku 1670. Kostel byl přestavěn po roce 1440, na konci 15. století rozšířen v trojlodí a nově sklenut presbytář, nová konsekrace r. 1493. V roce 1820 byla prodloužena loď a přistavěna věž.

Věřící mají k dispozici také duchovní slovo prostřednictvím Zpravodaje, který slouží i pro farnosti České Velenice, Rapšach, Dvory n. Lužnicí a Krabonoš. V jeho obsahu lze nalézt i slovo papeže Františka k postní době 2017.

Chlum u Třeboně

První zmínka o vsi, nacházející se za dnešním kostelem, pochází ze 13. století. Písemná zmínka je pak z roku 1399, kdy poplužní dvůr kupuje špitál na Svinenském předměstí v Třeboni. Od počátku 15. století patří Rožmberkům. V souvislosti s výstavbou rybníků je v roce 1520 uváděn Volf Krajíř. V 17. století přechází chlumecké panství do vlastnictví Slavatů, později Jana z Fünfkirchenu. V roce 1834 kupuje panství Eduard hrabě Stadion-Thannhausen. V roce 1861 je novým majitelem rakouský císař František V., po jeho smrti roku 1875 František Ferdinand, který změnil Chlum na své letní sídlo. Ten se stal v roce 1896 následníkem císaře Františka Josefa I. a odtud odjíždí v červnu 1914 na manévry do Bosny, kde po atentátu v Sarajevu umírá. Po 1. světové válce a vzniku republiky spadá panství pod ředitelství státních lesů a statků.

Zdaleka viditelný, překrásný poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie nechal vystavět v letech 1737-45 majitel hrabě Jan František z Fünfkirchenu jako projev díků Panně Marii za záchranu svého života. Původně jako pozdně barokní na půdorysu řeckého kříže. Historie zaznamenala, že byl zavalen klenbou při stavbě střelnice, ale na rozdíl od svého zedníka toto neštěstí přežil. Vykonal děkovnou pouť do známého poutního místa Mariazell, kde jej inspiroval oltář v milostné kapli i soška Madony. Podle nich pak nechal zhotovit chlumecký hlavní oltář. Současně dal vybudovat i kryptu, kde byl r. 1782 pohřben, stejně jako jeho manželka (zemřela 1757) i následný majitel, hrabě Eduard (zemřel 1844) a jeho manželka Konstancie (1861). Farnost zde byla ustavena až roku 1900, matriky jsou vedeny od roku 1901.

Pro velký příliv poutníků byl kostel roku 1804 západním směrem prodloužen. Nad vchodem západní strany je rodový znak hrabat z Fünfkirchenu. Fresky z původní výzdoby byly zabíleny a odkryty až roku 1942 při celkové rekonstrukci interiéru. Freska nad oltářem znázorňuje scénu Nanebevzetí. Za pozornost stojí i freska ze života sv. Františka z Pauly nad zasklenou arcivévodskou oratoří a freska vyhnání z ráje nad panskou oratoří. Stejně tak sv. Boží trojice uprostřed chrámu a freska nad kůrem. Tolik jen ve stručnosti, neboť pozornosti nemohou ujít ani další skvosty, jako sochy, fresky evangelistů s atributy a barokní kazatelna s výjevem pokoušení Krista ďáblem na poušti. Jak příznačné pro tuto předvelikonoční dobu. Vřelý dík, že jsem mohl nahlédnout do oratoře, odkud arcivévoda byl přítomen bohoslužbám. Dodejme, že panství zdědil jako 12letý a významně změnil jeho podobu. Rovněž přestavěl nedaleký zámek do dnešní podoby, vybudoval zámecký park, veřejné osvětlení, kašnu na náměstí a rozsáhlé obory. Sám financoval řadu restaurátorských prací. Zde se také za něj konala první zádušní mše. Oratoř byla zpřístupněna až roku 2014.

Věž kostela má čtyři zvony, které byly za obou válek rekvírovány. Po druhé světové válce se již nevrátily. Byl ponechán jen umíráček, který časem puknul. Farníci se opakovaně skládali na nové zvony, varhany i obnovu fresek. Poslední zvon byl ulit v Brodku u Přerova a zavěšen roku 1967. Je věnován P. Marii, Královně Čech. Ke krásám celého areálu patří sochy před kostelem, dvouramenné schodiště s dalšími sochami z mušlového vápence a jakoby nad vodami shlížející sv. Jan Nepomucký z šedé žuly. Od hráze rybníka vede velice zajímavá křížová cesta s klekátky. Autorem dnešních obrázků je českobudějovický malíř p. Švihla. Celý komplex areálu končí na mostku na hrázi s dalšími sochami sv. Anny s Marií a sv. Janem Nepomuckým. Já si však neodpustím osobní poznání, že snad právě tady ta cesta ke stánku Božímu začíná…

Těžká léta farnost prožívala v padesátých letech, kdy byl její kněz P. A. Mikolášek uvězněn. Od tohoto roku pak kněží na zdejší faře nesídlili. Dnes je farnost spravována z Třeboně. Kéž tento chrám i nadále dává svým farníkům i přicházejícím poutníkům fascinující, úžasný a až neuvěřitelně zázračný náhled do duchovního rozměru našeho světa. Ať nám znovu připomíná obsah křesťanského života v přikázání lásky k Bohu i bližnímu svému. Ať je tato cesta životodárným pramenem…

Poutník František

p1380886.jpg

Suchdol, kostel sv. Mikuláše

p1380891.jpg

Interiér kostela

p1380900.jpg

Chlum u Třeboně, kostel Nanebevzetí P. Marie

p1380907.jpg

Udílení popelce

p1380926.jpg

Křížová cesta, schodiště ke kostelu

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář