Jdi na obsah Jdi na menu
 


A my, lidé… ‒ Ing. Vladimír Veselý

21. 4. 2018

My, lidé, jsme součástí této planety, ať chceme, nebo nechceme. Jenže: nevíme odkdy, odkud jsme přišli, či jak jsme vznikli a jaká je naše historie. A zda jsme pro tuto planetu požehnáním, nebo záhubou. Obávám se, že to druhé bude spíše skutečností. Tak se na to podívejme! Ne však vědeckou studií, ke které nemám ani zdaleka podmínky, ale jen pouhým přehledem a úvahou, ve které může být ‒ a jistě bude ‒ spousta chyb. Je to jen můj osobní názor, jak si to vysvětluji já.

Vznik života na Zemi se předpokládá už před 400 tisíci až miliony lety, ať už zanesením jeho primitivních forem z kosmu, nebo jeho náhodným vývojem či omylem. Za uvedenou dobu byl jistě dostatek času, aby vznikly primitivní molekuly a z nich později život. Život, který je souborem autonomních a autoregulačních procesů počítačové techniky, schopných plnit složité úkoly, samy se opravovat a reprodukovat, a tedy i množit. Postupovaly ke složitějším a složitějším způsobům, až dospěly i ke tvorům, schopným vlastního myšlení. Tak nás to učil profesor Darwin. Vrcholem byl myslící neandrtálec, schopný nejen sbírat plody  přírody a lovit živočichy jako potravu, ale před miliony let i plánovat a dorozumívat se posuňky a různými zvuky. A snad i kreslit do kamene. Tvor na úrovni současného primáta. Kolem 40 tisíc let před Kristem vznikl člověk moudrý (homo sapiens sapiens) a asi před 20 tisíci lety lidská řeč. Pak ale nastala velká změna. Těžko říci, jakým popudem a v jakém rozsahu, ale tak velice závažná, že dala asi vzniknout až mýtu Boha. Člověk si utrhl a snědl jablko ze stromu poznání a jeho přístup k životu se zásadně změnil.

Ta změna vzhledem k uspořádání vesmíru, jeho nekonečným dálavám i složitosti změny samé nemohla být způsobem průzkumu vzdálených planet nějakou planetární lidskou expedicí, i když zcela vyloučené to není. Zkoumat mohly jenom vyspělé automaty, které nepotřebovaly potravu („šedáci“), jen zdroj energie a programy. Ty byly pochopitelně stavěné na absolutní úspěch úkolu, nikoli na (lidský) ohled k eventuální existenci konkurence na Zemi již existující. Jejich trosky na Zemi mohly způsobit nejen pokrok v pozemských technologiích (Roswell), ale také bezohlednost a agresivitu povah současného lidstva, pokud se do jeho vývoje takové vlastnosti zkopírovaly. A zdá se, že to se právě stalo.

Zde bych sázel na možnost, kterou popsal Zecharia Sitchin. Že naše sluneční soustava je poněkud složitější. V ní obíhá po mnohem protáhlejší eliptické dráze další planeta s oběžnou dobou asi 3600 let (Nibiru). Má být 7x větší, než ta naše Země, ale je asi značně vychladlá. Je v dalekohledech asi těžko viditelná a její existence zůstává stále jen domněnkou. Pro možnost její existence však mluví řada logických faktů: Protože neznáme její přesnou dráhu, může se stejně tak na odvráceném konci oběžné dráhy přibližovat k často uvažovaným možným kontaktům (Andromeda, Sirius apod.) a umožnit tak reálný kontakt i živých bytostí, nejen strojových automatů. Tím mohlo dojít k vysazení civilizace Anunaki a její smíšení s lidmi.

Život jako takový v kosmickém prostoru je asi možný, a to uvnitř nějaké planety v jejím podzemí (i na Zemi byla nalezena nepoužitá podzemní města). Občas se uvažuje i o tom, že naše Země je dutá a někteří „vnitrozemšťané“ žijí již mezi námi a hlídají nás, abychom Zemi nezničili. Nebo že mají základny v Antarktidě a podobně. Odtud ty stálé zprávy o pozorování UFO (i když málo doložené). A dohady, kdo vlastně je nejvyšším vládcem nad Zemí v pozadí, který řídí nebo lépe usměrňuje její chod. Vševědoucí Bůh to asi nebude. Ten by se na neřesti, přerůstající hranice slušného soužití, asi nemohl dívat.

„Vnitrozemšťané“ s námi zřejmě nechtějí mít příliš úzké styky a jde o to, proč. Už několikrát museli zasahovat celozemskou katastrofou (potopa, Sodoma Gomora a jiné). Oni ti pozemští lidé mají takové podivné vlastnosti. Lze říci, že je to i následek toho, že s námi, lidmi, byly činěny nejspíše pokusy o naše vylepšení, ale ty selhaly. Těžko však něco takového doložit. Ví se, že na Zemi se objevilo několik různých typů lidí (běloši, černoši, žlutí, rudí, mongolidní i australští Aboriginci), a to nejspíše v posledním století před Kristem či později. Žádná z těchto populací se však zcela neosvědčila, a proto byla nějakým způsobem násilně omezena. I nás to dost možná v blízké budoucnosti čeká (genocida bílé rasy?). Nebo dokonce další světová válka.

Lidská chamtivost, touha po moci, majetku a snadném životě zřejmě z výše uvedených důvodů způsobuje, že žádné ze společenství a zastupitelských orgánů neuspěly. Lidstvo se dělí odjakživa na faraony a feláhy, chudé a bohaté, pány a podřízené. Chudí se své chudoby nemohou a někteří ani dokonce nechtějí zbavit. Jejich zastupitelé zase nedokáží poctivě jim vládnout a neobohacovat se na jejich úkor. Sdružují se do spolků a mafií a obklopují se ochrankou i zákony, aby byli nepostižitelní. Neúhonnost je jim pro smích. Chudí a podřízení jsou hlídáni policií a hnáni do válek pro věší zisky a slávu jejich vládců.

Velkou oporou usurpátorů je sklon běžných lidí k zaměstnanecké nebo firemní „kolaboraci“. Při té tito kolaboranti (i zaměstnanci) neváhají za nějakou výhodu poškodit své vrstevníky ve prospěch spekulujících podnikatelů, nebo i okupantů. Nejhorším zlem však jsou peníze a jejich zneuživatelé ‒ bankéři. Ti pomocí nekalých praktik dokáží vytvářet peníze i z ničeho (přepisováním půjček do fiktivního kapitálu). Peníze jsou ale živel, který stejně jako jiné (oheň, voda) jsou užitečné jen v přiměřeném množství, jinak škodí. Podobně i mnohé jiné přebujelé aktivity, zřízené či zavedené pro údajný prospěch lidstva (neziskovky, ale například i účelové aktivity ve zdravotnictví a farmacii) mohou více škodit, než prospívat. Současný člověk je jako obyčejné auto: pokud mu nedáte benzin do nádrže, nemáznete mu do ložisek a nebudete jej nějak řídit, tak nepojede.

Zatím každé společenské uspořádání bylo zneužito, a tedy neuspělo. Snad nejblíže přírodnímu životu byl socialismus, který nedovoloval velké a spekulativní soukromé podnikání. Vyprovokoval však despotismus mnohých, byť málo schopných. Dnešní globální kapitalismus spolu s technickým pokrokem zdegeneroval na totalitu, ne nepodobnou Orwellově „Farmě zvířat“. V současnosti téměř nenajdete ve vládě bezúhonného člověka, který by svou funkci nezneužíval. Čapí hnízdo zaplatíme také ze svých daní, jako jiné jejich excesy, války nebo vojenská cvičení či „mejdany“. Nebo i umělecké výtvory geoinženýrství, které nám kreslí na naši oblohu vysoko letícími letadly, která sprejují na naše hlavy nenásilné, ale ještě škodlivější látky než pozemní agresoři. Kvůli oteplování planety způsobují, že leckde na Zemi je už nedostatek pitné vody; ničení půdy i moří hrozí hladomorem.

My, lidé, zkrátka neumíme poctivě žít v souladu s ostatními jedinci ani s přírodou. Proto se vůči nám brání ti, kteří s tím mají špatné zkušenosti. Převychovat velkou část osmimiliardové populace k její nápravě není reálně možné a budeme dost možná muset strpět naši celkovou „výměnu“. To je ta naše neradostná perspektiva. Poslední datum konce světa prý je: 23. DUBNA 2018!

18. 4. 2018

Ing. Vladimír Veselý

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář