Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zemřel Euring. Dr. Bohumil Kobliha – PhDr. Rostislav Janošík

20. 7. 2015

Jsou sdělení, která se nepíší snadno. K tomuto jsem se odhodlával několik dní, než se mi podařilo uspořádat myšlenky, sednout a psát.

Signálů, že se s dlouholetým spolupracovníkem „Svobodných novin“, Dr. B. Koblihou, něco děje, bylo víc. Již koncem loňského roku to byla doslova záplava příspěvků, jimiž naši redakci zásoboval. Zásilky přicházely mnohem častěji a obsahovaly více příspěvků, než bylo za léta naší spolupráce obvyklé. Jako by autor chtěl stihnout všechno, co měl na srdci, co ho znepokojovalo a trápilo, a proto se z toho potřeboval „vypsat“.

Poslední ze série těchto článků, jež se týkají mezinárodně politické situace, zvláště podstavení Ruska po anexi Krymu a vypuknutí občanské války na Ukrajině, jsme ve SN zveřejnili dne 28. ledna letošního roku pod názvem „Rusové, vzdejte se…!“ Pak nastala znepokojivá pauza. A po ní jsme se někdy na jaře dozvěděli, že Dr. Kobliha je nemocnici. A zase několik týdnů ticho. Až teď, na počátku léta, přišla z Londýna smutná zpráva: Dr. B. Kobliha dne 24. června 2015 ve věku 84 let zemřel. Poslední rozloučení se zesnulým se konalo 2. 7. 2015 v Hendonské krematoriu.

Na hodnocení osoby, která teprve nedávno odešla na věčnost, je třeba určitého časového odstupu, aby člověk nezapomněl na něco podstatného, co dotyčný vykonal a co by nemělo zůstat nepovšimnuto. Ano, právě v tom spočívá jedno z největších úskalí naší současnosti, že totiž na mnohé bude zapomenuto, protože tu mladou, bezstarostnou generaci, která se nemusela o obnovu naší svobody a demokracie před 25 lety nijak zasloužit (a bere to jako samozřejmost), to vlastně ani nezajímá.

Pro naše nejmladší pokolení je to jako z jiného světa: ty tisíce vlastenců, kteří bojovali v obou světových válkách za uhájení národní existence; další tisíce obětí nacistické a komunistické perzekuce a statisíce těch, kteří byli donuceni odejít do exilu, aby odtud pracovali pro náš lepší zítřek. K těm posledně jmenovaným je nutno zařadit i Dr. B. Koblihu, jenž po srpnu 1968 emigroval a usadil se ve Velké Británii.

Dr. Kobliha patřil k těm českým vlastencům-intelektuálům, kteří až do konce svého života dávali své původní vlasti a jejím obyvatelům to nejlepší, k čemu se za léta práce a přemýšlení dopracovali, jako nezištný dar, jenž měl usnadnit naši cestu k obnovené svobodě a demokracii.

Nový, posttotalitní režim, který byl u nás po Listopadu 1989 instalován, těmito intelektuály se zkušenostmi z fungující demokratické společnosti ostentativně pohrdal, jako by snad měl nějakou lepší nabídku. Žádnou neměl: pouze kamarády kamarádů.  A výsledky politického amatérismu nových mocných tomu odpovídají. Vidíme všude kolem sebe, přesněji: zakopáváme o ně na každém kroku.

Nevyužití intelektuálního potenciálu našich exulantů (poúnorových i posrpnových) je třeba hodnotit jako deficit naší polistopadové demokracie, či toho, co se u nás za demokracii vydává. Namísto znalostí a zkušeností našich exulantů, ale i skutečných antikomunistů z řad bývalých vězňů komunistického režimu, se političtí diletanti, kteří se po „sametu“ dostali ke korytům a korýtkům, přiučili „technologii moci“, aby je o ni nikdo nemohl připravit.

Zvolili proto vyzkoušený postup „objevování Ameriky“ či taktiku „pokus-omyl“. Většinu politikou znechucených občanů tyto jejich „hrátky“ už dávno přestaly zajímat. Za 25 roků nového režimu, jenž má se skutečnou demokracií jen málo společného, jsme se dostali do pasti, z níž se budou příští generace dostávat další desítky let.

Vím, že všechno to, o čem píši, bude za deset či dvacet let zapomenuto. Život půjde dál, a nedojde-li k nové světové válce, přinese problémy úplně jiného druhu. Přesto by generace, k níž Dr. B. Kobliha patřil, neměla skončit v „propadlišti zapomnění“. Bez ní bychom totiž žádné 25. výročí „sametové revoluce“ neslavili.

Dovolím si ještě malou osobní vzpomínku. Dr. Kobliha spolupracoval s redakcí SN od roku 1998 až do začátku letošního roku. Za sedmnáct let se nám podařilo zveřejnit naprostou většinu jím zaslaných textů. Některé byly publikovány exkluzivně pouze v SN. Byly to desítky článků, úvah a zamyšlení na politická náboženská témata. Nechyběly ani texty, o nichž s odstupem času můžeme říci, že byly nadčasové, ale i kontroverzní.

Dr. Kobliha se netajil svými výhradami vůči oficiální verzi útoku muslimských teroristů na budovy WTC, svou kritikou americké a britské účasti ve válce proti Afghánistánu a Iráku, jakož i odmítáním pozice, přisouzené Ruské federaci, v konfliktu na Ukrajině. Ano, hledání a nalézání pravdy bývá někdy složité. A tomuto nelehkému úkolu zůstal Dr. Kobliha věrný až do konce své publicistické činnosti.

Ve spolupráci s redakcí SN byl zveřejněn text jeho materiálu, pro nějž autor zvolil označení „Právě nutná neutralita“ (2000). Původně byl připravován jako brožura, avšak nakonec byl publikován jako zvláštní, čtyřstránková příloha (formátu A3) tištěných „Svobodných novin“. Tuto verzi si lze přečíst i na internetu. (Pozn. 1)

Kromě této úvahy o československé neutralitě po zrušení bipolarity Západ-Východ vydal Dr. Kobliha ještě dvě knižní publikace. Kniha „Šest dní, kdy národ věděl“ (2005) se zabývá Pražským povstáním 1945 a opírá se o autorovy chlapecké zápisky z těchto pohnutých dnů. Druhá kniha, „Konec věku příběhů“ (2009), je pokusem o srovnání křesťanství a dalších světových náboženství, jakož i připomenutím aktuálních problémů duchovního života naší společnosti. (Pozn. 2)

Všem, kteří Dr. B. Koblihu znali, bude tento vzácný člověk a vlastenec chybět. Čest jeho památce!

18. 7.2015

PhDr. Rostislav Janošík

Poznámky:

1. „Právě nutná neutralita“ – viz: www.svedomi.cz

2. O knize „Konec věku příběhů“ si lze přečíst článek Dr. J. Dolejšího v rubrice „Recenze“ (ZDE).

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Vrcholem veškerého kacířství je zdravý rozum. Dr. Kobliha jej měl! A nemlčel!

(Chudinka, 10. 10. 2015 10:34)

„Chudinka Anglie! Vedla si svůj svobodný, bezstarostný život ze dne na den uprostřed nekonečného dobrosrdečného tlachání v parlamentu, a přitom se, celá udivená, ubírala z kopce po stezce, která vedla ke všemu, čemu se chtěla vyhnout! Úvodníky nejvlivnějších listů ji až na pár čestných výjimek bez ustání ujišťovaly, že se nemá čeho obávat, a ona se chovala, jako by celý svět žil stejně bezstarostně, neznal vypočítavost a myslel to stejně dobře jako ona.“ Takto charakterizoval náladu a názory britské společnosti v předvečer zásadní změny života – druhé světové války – Winston Churchill. Všichni tušili, že se blíží zlom, něco, co promění osudy všech lidí bez výjimky. Většina to však nechtěla vidět: ještě chvíli se udržme v iluzi, že všechno může zůstat při starém, pak třeba žádná změna nebude muset přijít…, to bylo nevyřčené, leč mocné přání doby. Přitom právě proto, že zejména ti, kdo měli bdít nad bezpečností svých zemí, nechtěli pravdivě vidět to, co přichází – onu pravou povahu změny – byla to změna tragická a veskrze násilná. Pokud by společenské elity západního světa dokázaly včas pochopit podstatu nadcházející změny podobně jako Winston Churchill, byla by možná také násilná, ale s nejvyšší pravděpodobností daleko méně. Nějaká změna by přišla, ale neměla by bezmála apokalyptický charakter.
Odpovědní státníci by však museli zasáhnout rázně a včas. Bezpečnostní stratégové a generálové se už dávno shodli na tom, že právě váhavost Spojenců a jejich neochota k jakémukoli ráznějšímu kroku zásadně ovlivnila rozsah konfliktu: to, co by bylo v roce 1936 víceméně jen nepříjemnou policejní akcí, v roce 1937 regionální bitvou a ještě v roce 1938 lokální válkou, začalo v roce 1939 a skončilo o šest let později jako druhá světová válka, při které přišlo o život padesát milionů lidí. A za všechny ty mrtvé jsou bezesporu spoluodpovědní jak váhaví politici, tak i slepé intelektuální elity. Ano, právě elity, které se cítily povolány k vedení společnosti, ať přímému, politickému, či nepřímému, intelektuálnímu, nebyly dostatečně předvídavé – čest některým výjimkám.....Nepřipomíná vám to něco i dnes? ... Je to jen tím, že se nedostává skutečných státníků, jako byl zmiňovaný Winston Churchill? Nevýrazný výkon dnešních politiků zároveň posiluje přesvědčení nemalé části veřejnosti, že pořádek může nastolit jen vláda pevné ruky. Co to může jednou znamenat, zřejmě není zapotřebí rozvádět, historie jako učitelka života by nám měla pomoci zbavit se iluzí.
O to více by bylo dnes zahanbující až trestuhodné mlčet. Je nutné postupně naleptávat narkotizační závoj infotainmentu, jemuž je majorita nepřetržitě
vystavena. Opět se totiž nehraje o nic menšího než o naši budoucí bezpečnost. Opět většina, ponořená do svých každodenních všedních starostí, nechce vnímat realitu takovou, jaká je. Mnohem lépe se přece poslouchají donekonečna opakované lži o nutnosti neustálého růstu. Kdo by chtěl slyšet racionální pravdu o tom, že v ne příliš vzdálené budoucnosti by byl zázrak, kdybychom si uchovali alespoň tu úroveň, na niž jsme zvyklí dnes. Ale zázraky se dějí jen velmi málo, proto racionální analýzy vypovídají o tom, že naše úroveň se výrazně sníží. Ale umíte si představit politika, který předstoupí před své voliče a řekne jim popravdě, že jejich děti se možná nebudou mít tak dobře jako jejich rodiče?
Ale nevymlouvejme se stále jen na elity. Nebylo to tak ani za dob Churchillových ani současných, že by nějaký předvídavý a vidoucí lid byl srážen na kolena zištnými politiky. Ne, politikové manévrují co nejdále od zdravého rozumu právě proto, aby politiky zůstali i nadále… protože se jejich manévrování
(až příliš mnoha) lidem líbí. A že nám přitom házejí přes hlavu Májin závoj?
Někteří by ho nesundali ani za nic. Je přece tak příjemné žít v Matrixu. Jak řekl jiný velký Brit, George Orwell: „Vrcholem veškerého kacířství je
zdravý rozum.“

Jako dvanáctiletý prohlásil, že je vědecky dokázáno, že Bůh neexistuje....

(Svědomí, 9. 10. 2015 22:05)

Pan Bohumil Kobliha zemřel předčasné (1931 - 2015)
Lidské city a zkušenost národní se nedají oddiskutovat nadřazeneckým mudrováním. Potřeba skutečné osobní svobody, a národní svobody zejména, bude vždy na prvním místo a nedá se odsunout.
Bohumil Kobliha se narodil v První divisní nemocnici na pražském Karlové náměstí a v prvních letech žil na Smíchově a pak (od r. 1937) ve Vršovicích. Jako dvanáctiletý prohlásil, že je vědecky dokázáno, že Bůh neexistuje, a s povolením rodičů přestal navštěvovat suchopárnou výuku evangelického náboženství. Jako čtrnáctiletý se zapojil do květnové revoluce 1945 jako pozorovatel a spojka úseku barikád č. 5 ve Vršovicích. Byl i Junákem, a až do roku 1948 zástupcem vedoucího 47. oddílu Praha. Po studiu na Vyšší průmyslové škole strojnické a ČVUT promoval v roce 1954 jako strojní inženýr.
Specializoval se na obor Výstavba promyslových závodu a management. Při práci se setkal a spřátelil s amnestovaným politickým vězněm Miroslavem Dolejším. Ten mu půjčoval ze své knihovny závažné a tehdy nesnadno dostupné knihy svatové politické a náboženské literatury. Ing. Kobliha si doplňoval vzdělání i z oboru souvisejících s jeho inženýrskou specializací, a vrátil se k vážnému studiu Bible. Po invazi „bratrských armád“ v roce 1968 odešel do exilu.
Od r. 1969 žil v Londýne a dosáhl anglických inženýrských kvalifikací, evropské kvalifikace (Eur Ing) a anglického doktorátu (PhD). Pět let pracoval mimo Evropu na projektech v Indii a Saudské Arábii, a učil na UNZA (University of Zambia) v Lusace. Zúčastnil se celé rady mezinárodních vědeckých konferencí. Set­kal se s celou radou zajímavých lidí, často akademiku, věřících různých náboženství a s jejich po­moci pronikal do mimožidokřesťanských sfér. V roce 1992 konvertoval ke katolické církvi, přesto se jeho kniha „Konec věku příběhů“ mnohým čtenářům jeví jako závažná kritika této církve.
Kobliha pracoval také politicky. V Londýně spoluzakládal celoexilové Naardenské hnutí a byl jeho tajemníkem až do roku 1976, kdy resignoval pro neshody a nátlaky, které se ukázaly být komplotem StB. V Praze publikoval v roce 2000 vetší politickou práci „Právě nutná neutralita” a v roce 2005 knihu „Šest dní, kdy národ věděl" - jako poctu národu u příležitosti 60. výročí Pražského povstání.
Jako autor a publicista, většinou v politice, nábo­ženství, uměních a ve své profesionální specializaci, má B. Kobliha na svém kontě kolem tri tisíc prací. Psal také pod raznými pseudonymy a značkami, z nichž nejznámější je (Milan) Křesadlo, což je jméno rodu jeho matky.
Tolik stručné o životě pana Bohumila Koblihy, jak mi ho představily jeho vlastní knihy, Já sám jsem neměl možnost s ním mluvit či se osobné setkat. Rád jsem však radu let četl ve Svědomí jeho práce. Práce vzdělaného člověka, který nepřijímal bez ptaní, co mu bylo předloženo k uvěření. Snad i jeho technické vzdělání přispělo k tomu, aby pochyboval i o tom, co davy organizované slavily/odsuzovaly. Při poslední takové oslavě - vstupu ČR do EU - Kobliha varoval: Je-li EU dnes nadějí pro naše lepší příští, zítra se pro laxnost a neopatrnost občanů či indolenci dosazených politiků může stát „žalářem národů“, jak jsme si už v Rakousku-Uhersku odzkoušeli.
Když přišla zpráva o jeho smrti, napadla mi především varianta slov Jana Wericha: Ač se pan Bo­humil Kobliha dožil požehnaného věku 84 let, zemřel předčasně. Mohl tu být ještě sto let, protože stále mel lidem co říct.
Za dlouholetou, obětavou neúnavnou a nezištnou spolupráci pro náš národ a časopis Svědomí upřímně děkujeme
Redakce Svědomí

Konec věku příběhů a záhada data 2.7.

(kritik, 9. 10. 2015 21:42)

Je jisté, že letci rádi zuří, když někdo přizná, že viděl UFO. Tvrdit veřejně mezi letci, že viděli něco jako UFO dokonce UFO jako jasné letadlo či spíše plavidlo, loď či jak některé vzdušné koráby a stroje nazvat, se nenosí. A kdo byl v Anglii či Velké Británii oslavován jako zachránce této civilizace.? Samozřejmě letci. Jednou jsou dobří, když prý nastavují krky za záchranu civilizace. A když jí mají doopravdy chránit, a zůstat stát v poznané pravdě, mlčí, lžou, podvádí, zapírají! Tak jak jsou zvyklí z armády. Lhát, lhát a zase lhát! Nepřekvapilo mne, že kritika z řady „exopolitiky“ to jest od rodiny Baudyšů, ministra který se proslavil „prostřelením letadla, „kdy to vystřelilo samo....“ jak zní památný čin pana ministra obrany havlárny.... ing. Buaudyše. Takové hrdiny máme, že málem sestřelí své vlastní letadlo...Nebo že by se chystal prostřelit neohroženě UFO za okny svého letadla a tasil a střelil... a pak se muselo mlžit a lhát? Proto ty podivné příspěvky zde od „exopolitiků“ kolegů pana Baudyše a jeho famílie?
Myslím toto: „ Exopolitik, 19. 9. 2015 10:38) (2) https://www.youtube.com/watch?v=v9BdNBYNb2o Odhalení Mimozemské spisy 2 2/2 Šokující důkazy UFO invaze realita CZ HD Světlo poznání Pochopení smyslu života Publikováno 22. 3. 2015 Druhá polovina odtajněných informací šokuje celý svět. Po celá desetiletí tvrdě zapírané dokumenty zničeho nic odtajnily. Toto není jen tak, není to způsobeno ani narůstajícím tlakem na vládu, bude to mít mnohem závažnější důvod. Publikováno 22. 3. 2015 a https://www.youtube.com/watch?v=3k-UO8AKzRE Proč máme třetinové platy oproti Německu, ale nakoupíme tam levněji a kvalitněji než v ČR? OrangeVideoTube . Publikováno 2. 7. 2012 Martin Fassmann, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS - záznam tiskové konference k analýze "Vize pro Českou republiku" 02.07.2012“ Kde opravdu šokující je datum 02.07.2012. Datum pohřbu dr. Koblihy... Na mezinárodní den UFO, jako vzpomínky na havarované letce – z cizích světů, mimo tuhle planetu. Myslím Roswell, kde se vše dozvíte v místních třech muzeích i v řadě vyprávění o tomto švindlu amerických – koho asi? Letců a armády USA!
Proto ten žatecký letec zde dole: „Takže konečně a hlavně – konejme a přestaňme vršit prázdná slova a vytvářet nesmyslné dokumenty. Naši potomci a jejich budoucnost si to přinejmenším zaslouží.
Moje úvaha a zároveň výzva se nese v první osobě jednotného čísla, ale klidně by mohla být vedena v čísle množném. .... To je věčné téma vládnoucí generace Havlů, Klausů, Kalousků, Schwarzenbergů, Langerů, Nečasů, Paroubků, Sobotků, Baudyšů, Vondrů a jejich pomocníků. Jaké dědictví svým nástupcům zanechali a zanechají oni? Jejich následovníci a soudci jim vystaví rovněž účet (věřím tomu, protože znám názory svého nejstaršího vnuka), jako oni právem vystavili účet Gottwaldům, Zápotockým, Husákům apod. Budou-li na to mít ještě čas. Snad na úplný závěr není od věci podotknout následovné. Určitě si nemyslím, že se setkám se všeobecným souhlasem a nadšením. Na druhou stranu nemám za to, že mne sto procent lidí odsoudí k veřejné popravě či lynčování. Pokud se mi podaří vyprovokovat aspoň nějakou diskusi, účel byl splněn. V tomto případě se mlčení nestává zlatem. Aktualizováno Čtvrtek, 03 Září 2015 18:29 argonaut.cz „Tak patří i k dr. Koblihovi toto datum jako záhada světa nad námi obyčejného vesmíru, kterého jsme organickou součástí!

Zemřel Euring. Dr. Bohumil Kobliha - Poslední rozloučení se zesnulým se konalo 2. 7. 2015

(Listárna svedomi.cz, došlo 21.7.2015, 9. 10. 2015 21:25)

Došlo 21.7.2015: 18. 7.2015, PhDr. Rostislav Janošík
Zemřel Euring. Dr. Bohumil Kobliha
Je mi k smíchu když slyším že někdo dokonce vymýšlí že náš národ by se měl rozpustit a rozdělit mezi schopnější! Herršvec ten chytrák to musí být ale genius! Nemůže mi nebýt spíše líto těch všech co nám spílají, nás bagatelizují a chtěli by nám panovat! Historie, kterou předělávají a snaží se předělat, má platnost toho co hnědne na hnoji, jako ten jejich fašismus. Nás Čechy nezničili a nezničí… Bohumil Kobliha, Londýn 23.3.2013
Jsou sdělení, která se nepíší snadno. K tomuto jsem se odhodlával několik dní, než se mi podařilo uspořádat myšlenky, sednout a psát. Signálů, že se s dlouholetým spolupracovníkem „Svobodných novin“, Dr. B. Koblihou, něco děje, bylo víc. ..... Pak nastala znepokojivá pauza. A po ní jsme se někdy na jaře dozvěděli, že Dr. Kobliha je nemocnici. A zase několik týdnů ticho. Až teď, na počátku léta, přišla z Londýna smutná zpráva: Dr. B. Kobliha dne 24. června 2015 ve věku 84 let zemřel. Poslední rozloučení se zesnulým se konalo 2. 7. 2015 v Hendonském krematoriu. Na hodnocení osoby, která teprve nedávno odešla na věčnost, je třeba určitého časového odstupu, aby člověk nezapomněl na něco podstatného, co dotyčný vykonal a co by nemělo zůstat nepovšimnuto. Ano, právě v tom spočívá jedno z největších úskalí naší současnosti, že totiž na mnohé bude zapomenuto, protože tu mladou, bezstarostnou generaci, která se nemusela o obnovu naší svobody a demokracie před 25 lety nijak zasloužit (a bere to jako samozřejmost), to vlastně ani nezajímá.
..... Nový, posttotalitní režim, který byl u nás po Listopadu 1989 instalován, těmito intelektuály se zkušenostmi z fungující demokratické společnosti ostentativně pohrdal, jako by snad měl nějakou lepší nabídku......
Vím, že všechno to, o čem píši, bude za deset či dvacet let zapomenuto. Život půjde dál, a nedojde-li k nové světové válce, přinese problémy úplně jiného druhu. Přesto by generace, k níž Dr. B. Kobliha patřil, neměla skončit v „propadlišti zapomnění“. Bez ní bychom totiž žádné 25. výročí „sametové revoluce“ neslavili.
Dovolím si ještě malou osobní vzpomínku. Dr. Kobliha spolupracoval s redakcí SN od roku 1998 až do začátku letošního roku. Za sedmnáct let se nám podařilo zveřejnit naprostou většinu jím zaslaných textů. Některé byly publikovány exkluzivně pouze v SN. Byly to desítky článků, úvah a zamyšlení na politická náboženská témata. Nechyběly ani texty, o nichž s odstupem času můžeme říci, že byly nadčasové, ale i kontroverzní.
Dr. Kobliha se netajil svými výhradami vůči oficiální verzi útoku muslimských teroristů na budovy WTC, svou kritikou americké a britské účasti ve válce proti Afghánistánu a Iráku, jakož i odmítáním pozice, přisouzené Ruské federaci, v konfliktu na Ukrajině. Ano, hledání a nalézání pravdy bývá někdy složité. A tomuto nelehkému úkolu zůstal Dr. Kobliha věrný až do konce své publicistické činnosti.
Ve spolupráci s redakcí SN byl zveřejněn text jeho materiálu, pro nějž autor zvolil označení „Právě nutná neutralita“ (2000). Původně byl připravován jako brožura, avšak nakonec byl publikován jako zvláštní, čtyřstránková příloha (formátu A3) tištěných „Svobodných novin“. Tuto verzi si lze přečíst i na internetu. Kromě této úvahy o československé neutralitě po zrušení bipolarity Západ-Východ vydal Dr. Kobliha ještě dvě knižní publikace. Kniha „Šest dní, kdy národ věděl“(2005) se zabývá Pražským povstáním 1945 a opírá se o autorovy chlapecké zápisky z těchto pohnutých dnů. Druhá kniha, „Konec věku příběhů“ (2009), je pokusem o srovnání křesťanství a dalších světových náboženství, jakož i připomenutím aktuálních problémů duchovního života naší společnosti. (O knize „Konec věku příběhů“ si lze přečíst článek Dr. J. Dolejšího v rubrice „Recenze“ i něco z pera autora.)
Všem, kteří Dr. B. Koblihu znali, bude tento vzácný člověk a vlastenec chybět. Čest jeho památce

Žatec: mlčení nestává zlatem! - Názor pilota

( Svaz letců ČR - Václav Vašek, 19. 9. 2015 12:29)

Čtvrtek, 03 Září 2015 18:23
Narazil jsem na příspěvek Václava Vaška, se kterým mám spojeny Vzpomínky na nádherné letové ukázky na Mig-29 před tím, než byly "výhodně" vyměněny za vrtulníky Sokol. Protože se zdá, že příspěvek nebude dostupný, uvádím jak link na něj, tak přímo celý příspěvek.
Link: http://letci-zatec.cz/ ze dne 18.8.2015
Svaz letců České republiky není organizací slepých a hluchých ovcí.
Hned zpočátku je slušné, abych se představil. Jmenuji se Václav Vašek. Narodil jsem se v roce 1949. Jsem bývalý důstojník – vojenský pilot. ....Od roku 2008 jsem předsedou odbočky Svazu letců ČR v Žatci. Tolik krátké Curriculum vitae.
.... Letadlo nelze odstavit u pangejtu a čekat, jak to dopadne. A to je vlastně hlavní důvod mého pojednání.
Nastavá čas (v životech lidských pokolení už po kolikáté?) nazývat věci a jevy pravými jmény. Střízlivě uvažující člověk ví, že dějiny od nepaměti psali, snaží se psát toliko vítězové, nebo ti, kteří si to o sobě dočasně myslí. ***propaganda – pupeční šňůrou spojená s cenzurou. Jejím cílem je jednak zatajit pravdu a jednak odvést pozornost od opravdu stěžejních témat. Proto je davu předhozeno - tu ptačí chřipka, šílené krávy (to pomíjím, jaký z toho mají prospěch farmaceutické koncerny), anebo nutnost zásahu tam či onde v zájmu lidských práv apod. Chci-li se zamyslet tak trochu z oboru, nemohu si nevšimnout způsobu vyšetřování leteckých nehod (leccos o tom vím) z relativně nedávného období. Viník sestřelu letounu Boeing-777 na lince MH-317 nad územím Ukrajiny byl označen ministrem zahraničí USA necelých 24h po události, ale, doufám, že objektivní, vyšetřování celého případu se táhne již více než rok. Proč? Podobně příčinu letecké nehody letounu A-320 na lince 4U-9525 ve francouzských Alpách oznámil pařížský prokurátor již 48h po události. Ten je pro mne stejný laik jako americký ministr zahraničí. Komu slouží tyto tendence? Kdo je autorem zadání pro tak ukvapenou mystifikaci? Nebo není ukvapená? .... kdy Pravda a láska znovu nezpochybnitelně vítězí nad lží a nenávistí. Kdo je upřímně přesvědčen, že masmédia popisují objektivní realitu, buď nemá naprosto žádné zkušenosti v tomto směru, nebo je naivní a nepoučitelný jedinec a není mu pomoci. Takový ať toto čtení odloží.
*****
Všichni tři čeští prezidenti měli a mají plná ústa jejich předchůdce Masaryka, ale jen když se jim to hodilo a hodí. Byl to právě on, kdo prosazoval výstavbu tehdejší československé armády a byl autorem myšlenky, že vzduch je naše moře.
A tak se vracím k základní myšlence mojí úvahy. Nazývejme věci pravými jmény. Jsme pod čarou ponoru, co se týká obranyschopnosti státu, a na palubě se pořád tancuje. Nalháváme si, že bude lépe, .....
Takže konečně a hlavně – konejme a přestaňme vršit prázdná slova a vytvářet nesmyslné dokumenty. Naši potomci a jejich budoucnost si to přinejmenším zaslouží.
Moje úvaha a zároveň výzva se nese v první osobě jednotného čísla, ale klidně by mohla být vedena v čísle množném. .... To je věčné téma vládnoucí generace Havlů, Klausů, Kalousků, Schwarzenbergů, Langerů, Nečasů, Paroubků, Sobotků, Baudyšů, Vondrů a jejich pomocníků. Jaké dědictví svým nástupcům zanechali a zanechají oni? Jejich následovníci a soudci jim vystaví rovněž účet (věřím tomu, protože znám názory svého nejstaršího vnuka), jako oni právem vystavili účet Gottwaldům, Zápotockým, Husákům apod. Budou-li na to mít ještě čas.
Snad na úplný závěr není od věci podotknout následovné. Určitě si nemyslím, že se setkám se všeobecným souhlasem a nadšením. Na druhou stranu nemám za to, že mne sto procent lidí odsoudí k veřejné popravě či lynčování. Pokud se mi podaří vyprovokovat aspoň nějakou diskusi, účel byl splněn. V tomto případě se mlčení nestává zlatem.
Aktualizováno Čtvrtek, 03 Září 2015 18:29 argonaut.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=192:nazor-pilota&catid=24:zajimave-odkazy-a-citace&Itemid=29

Česká "exopolitika" potvrzuje myšlenky z knihy "Konec věku příběhů" a doplňuje(1)

(Exopolitik, 19. 9. 2015 10:39)

Doufám, že je všem jasno, koho nevolit. Všechny mainstreamove strany jsou schopny tvořit koalice zrádců, pouze okraj pravého spektra s nimi nepůjde. Základní zrada je služba mimozemským okupantům a obdiv těm jako zesnulý prof. Piťha, který se tomuto ďábelskému otroctví postavil takto:
https://www.youtube.com/watch?v=5GclvuFN0g8
Projev prof. Petra Piťhy, probošta Kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě https://www.youtube.com/watch?v=mDiQEq8ZbmI
či
https://www.youtube.com/watch?v=pDlW97Mo3aw
prof. Petr Piťha: Stav legislativy, justice a soudnictví v ČR (jak je vidí neodborník)
či
https://www.youtube.com/watch?v=UDQ1DCBZJnU Profesor Piťha - část druhá
či
https://www.youtube.com/watch?v=wYHJsgX5X08 Páter Petr Piťha - Vyznávám, že jsem běloch
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
a
ttps://www.youtube.com/watch?v=1WCxZAcAhoc
Václav Bělohradský a Petr Robejšek na téma: Jak zacházíme s demokracií? Česká křesťanská akademie Publikováno 9. 11. 2014 18.10.2014 - XX. Dny Josefa Zvěřiny 2014 „Jak zacházíme s demokracií?“ (O politické kultuře u nás a v Evropě) prof. Václav Bělohradský a doc. Petr Robejšek
moderace prof. Tomáš Halík
a
https://www.youtube.com/watch?v=G85SUrjCt_M Tajné služby a 11. září Otevřete Oči Publikováno 12. 9. 2012 Facebook: https://www.facebook.com/otevriocicz - Po teroristických útocích Al-Kajdy z 11. září 2001 si Američané oprávněně položili otázku: Udělali naše tajné služby vše proto, aby této akci zabránily? Následné vyšetřování ukázalo, že tři hlavní bezpečnostní služby - NSA, CIA a FBI - svou činnost nekoordinovaly. NSA (Národní bezpečnostní agentura), organizace sledující všechny možné druhy komunikací na celém světě, dokonce monitorovala spojení mezi členy Al-Kajdy, ale z různých formálních důvodů se její informace nedostaly k těm, kdo je mohli využít. V létě 2001 americké tajné služby začaly tušit, že se "cosi velkého" chystá. Svou pozornost ale zaměřily do zahraničí a netušily, že "nepřítel je už v domě", byť tomu některé jejich sledování nasvědčovalo. Z nedostatečné koordinace práce tajných služeb před 11. zářím 2001 si americké úřady vzaly poučení - došlo ke změně právních předpisů, k reorganizaci celého bezpečnostního systému a zvýšení jeho rozpočtu. (oficiální text distributora) Uživatel, který nahrál toto video, není majitelem autorských práv, zde k uvedeným audio a vizuálním stopám.

Česká "exopolitika" potvrzuje myšlenky z knihy "Konec věku příběhů" a doplňuje:

(Exopolitik, 19. 9. 2015 10:38)

(2) https://www.youtube.com/watch?v=v9BdNBYNb2o Odhalení Mimozemské spisy 2 2/2 Šokující důkazy UFO invaze realita CZ HD Světlo poznání Pochopení smyslu života Publikováno 22. 3. 2015 Druhá polovina odtajněných informací šokuje celý svět. Po celá desetiletí tvrdě zapírané dokumenty zničeho nic odtajnily. Toto není jen tak, není to způsobeno ani narůstajícím tlakem na vládu, bude to mít mnohem závažnější důvod. Publikováno 22. 3. 2015
a
https://www.youtube.com/watch?v=3k-UO8AKzRE Proč máme třetinové platy oproti Německu, ale nakoupíme tam levněji a kvalitněji než v ČR? OrangeVideoTube . Publikováno 2. 7. 2012 Martin Fassmann, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS - záznam tiskové konference k analýze "Vize pro Českou republiku" 02.07.2012 (technická poznámka - praktický těžko zpochybnitelný důkaz k dokumentu: "www.youtube.com/watch?v=v9BdNBYNb2o Odhalení Mimozemské spisy 2 2/2 Šokující důkazy UFO invaze realita CZ HD" je datum "2. 7. 2012" jen "mezinárodní den UFO" a ukázka vlivu lidem hodně škodlivých politiků ve službách holocaustních mimozemských civilizací - k výročí 2.7. 1947 - 2012! - Humor "ufonů" vypadá asi takto, jak žvaní odborář, (více video)-kdy víme k datu vyhodnocení 19.9. 2015 , kdy včera pan Kalousek politik vyprávěl v parlamentu bajku, že když se ruší 2. pilíř spoření na důchod, nejsou peníze / finance do státního rozpočtu (zejména na důchody - kde před pár dny slíbil StBák, očištěný, co nikdy nebyl ve službách komunistů a StB - jak dokládá rozsudek soudu, stejného, který odsoudil dr. Miladu Horákovou k smrti...!) a 17.a 18.9.2015 slyšíme v parlamentu, že zvýšení DPH bylo právě na získání deficitu financí do "českého rozpočtu" když druh - soudruh podnikatel dříve StB, nyní ANOdemokrat Babiš, ministr financí za ANO, vypráví ve stejném parlamentu panu Kalouskovi námitku - vše je OK, škrtneme slíbené zvýšení důchodů prý v průměru asi o 200 Kč na důchodce a nyní to povýšíme asi na přídavek asi 40 Kč k důchodu v dalších letech...
Tak vypadá Odhalení Mimozemské spisy Šokující důkazy UFO invaze - kde máte důkaz jako "UFO" podpálilo lesy v USA.... ovšem mohla to být havárie, či nehoda ET, nebo záměr: žháři! Když si to hezky vše přeposlechnete prohlédnete, není Duka, Halík a podobní jen převodovou pákou "vladaře" provádějícho transformaci / perestrojku podle nich ala na podobu Marsu?
a závěr? -co na to hvězdáři:
https://www.youtube.com/watch?v=HkGUKCZ6MMw
Miroslav Bárta, Něco překrásného se končí aneb kolapsy civilizací Hvězdárna a planetárium Brno Publikováno 6. 2. 2014 23. ledna 2014, Hvězdárna a planetárium Brno aneb jak čsl. egyptologický ústav nedostal akreditaci, jsou to idioté - ne vy, blbci, kterým slouhové ET namluví cokoliv a zaplaví je svými vypěstovanými "muslimskými partyzány" - to dalo práce a pochopit je ještě těžší!

Každá smrt je smutná, ale máme zaslíbení v Písmu!

(čtenář knihy Konec věku příběhů, 23. 8. 2015 20:01)

Upřímnou soustrast rodině i rodině čtenářů SN. Čas ukazuje co je dočasné jako rétorika "dočasné" sovětské okupace po 21,8.1968, kdy začalo být zcela jasno i váhavým.... doba zlomu a rozhodnutí o odchodu do exilu!
Vše je daleko složitější, kniha Konec věku příběhů je natolik nadčasová a moudrá, že se nedá srovnat s Tigridovým třeštěním po 17.11. 1989 v roli ministra kultury Havlovy doby, základu současné tragedie pohrdáním morálkou, slušností, poctivostí, čestným slovem, přátelstvím, oddaností velké věci - obnově slušnosti v bývalém Československo. To není. Ani slušnost, která snad je ještě v textech Karla Kryla, jak to začalo po 1945 a v knize doktora Koblihy proč tomu tak je dosud a zhoršuje se to - a co bude dál: prostě Konec věku příběhů!

Bolestná ztráta

(Martin Jílek, 22. 7. 2015 12:29)

Dr. Kobliha žil bezesporu dobrý, plný a hodnotný život. Jeho texty jsem se zájmem sledoval a bude mi velmi chybět. Čest jeho památce a upřímnou soustrast pozůstalým...