Mariánská úcta – František Růžička
První den měsíce května je zpravidla připomínán jako „Svátek práce“ nebo „První máj“. V církevním kalendáři je tento den určen pro sv. Josefa Dělníka. Celý měsíc je především věnován Mariánskému kultu neboli úctě Panny Marie, matce Ježíšově. První tendence k uctívání Panny Marie se objevily již ve 2. století, v roce 431 pak bylo vyhlášeno nejstarší dogma o Božím Mariině mateřství. V různých pohledech křesťanských společenství však zaujímá rozdílné pohledy, takže je potřebné rozlišovat pravou a falešnou mariánskou úctu včetně projevů.
V našich církevních společenstvích se tradičně konají večerní pobožnosti tzv. májové. Také na Starém Městě v kostele sv. Prokopa jihočeské metropole je po řadu desetiletí tato tradice dodržována. Od prvního dne května se zde nejen místní farníci scházejí, aby modlitbou, slovem, ale především zpěvem vzdali úctu Matce Boží.
V poslední den měsíce, který je označen jako svátek Navštívení Panny Marie, zde v plně zaplněném nejstarším kostele připomněl pan děkan Dr. P. Z. Mareš slova sv. evangelia (Lk 1, 40-56), která popisují setkání dívky Marie se svou příbuznou Alžbětou a připomínají pozdrav „Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod života tvého…“
Stejně tak i slova modlitby, která vešla do liturgie jako slavný Magnificat: „Velebí má duše Pána a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli…“
Na závěr krásného posledního májového večera se nad mocným zpěvem s doprovodem varhan v pokorné úctě sklonily i koruny stromů Staroměstského hřbitova.
„Otče náš, vyslyš nás, zachovej nám národ náš…
Maria, matičko, národ český mocně chraň,
zůstaň matkou lidu svému, nad ním drž svou dlaň…
Kníže náš, shlédni k nám, zahynouti nedej nám,
chraň nám v míru zem i víru, svatý Václave…“
Poutník František
Zahájení májových pobožností
Kostel sv. Prokopa
Slavné zakončení s panem děkanem