Jdi na obsah Jdi na menu
 


Múzy ve vodě – František Růžička

13. 8. 2013

Kulturních událostí je v jihočeské metropoli i v době školních prázdnin, dovolených a okurkové sezóny vůbec, skutečně dost. Dovolím si tvrdit, že o mnohých se ani nedozvíte (kritika), na mnohá zase nemáte dostatek času. Pod výše uvedeným názvem článku jsem učinil malé ohlédnutí za letním programem na soutoku Vltavy a Malše přesně před rokem, v červeneci 2012. Větru, dešti ani v době vítězství pravdy a lásky či postsocialistického kapitalismu neporučíš. A tak diváci, chvátající s deštníkem k soutoku, zde našli rozmočený letáček o přeložení akce „JKF Gala“ do koncertní síně. Muselo se hodně chvátat a pak sednout i na schody- ale chvála a čest pořadatelům. Sólisté Iva Hošpesová, Aleš Voráček i dirigent Petr Chromčák jako vždy byli vynikající. „Lippen schweigen“ - Housle hrají… Nejen!

Tím jsem chtěl (trochu krkolomně) navodit mokrou atmosféru, která v té době panovala v jihočeské metropoli. Chudáci vlastníci či uživatelé garáží na pozemcích, které jim město přidělilo k výstavbě v blízkosti protékajícího Dobrovodského potoka - od Suchého Vrbného až do Vltavy - tedy napříč městem. Přitom již konšelé kolem roku 1900 věděli, že potok musí přeložit, neboť ohrožoval střed města. A také tak učinili. Současní konšelé, střídající se na českobudějovické radnici a chrochtající si jako prasátka u korýtek, to stále ještě neberou na zřetel. Jejich naleštěné lakýrky to nijak neohrožuje. Dodejme dále, že v době od poloviny června do první dekády srpna loňského roku dostaly garáže vodní příděl celkem šestkrát. Letos - naštěstí - jen jednou. Zatím. Zato dávkou pořádnou, se zatopením do výše 40 cm, téměř jako v roce 2002. Ani se neptejte, jak na to reagoval pan metropolitní primátor Mgr. Juraj Thoma, který se svými melodyboys a melodygirls znovu vládne ve městě. K nevoli mnohých, kterých je stále víc a víc. Snad ho některá ta nasazená štěnice pod koberec konečně usvědčí z jeho škodlivého politického snažení… Ale raději od smrdutého potoka a prohnilé komunální politiky ke kultuře.

Jak již bylo uvedeno, letní program ve městě byl (a stále ještě je) velice bohatý. Připomeňme aspoň již tradiční akci -  letošní IX. ročník „Múzy na vodě“. Konal se opět poblíž soutoku řek Vltavy a Malše na tzv. slepém rameni. Z biskupské zahrady, kde bylo technické zázemí, účinkující po lávce přecházeli na pontonové zastřešené plato, aby divákům na protějším břehu Sokolského ostrova předváděli své umění, přestože pod září reflektorů museli vzdorovat množství dotírajícího hmyzu.

V pondělním vystoupení se ke spokojenosti přítomných diváků představil Velký taneční orchestr Josefa Hlavsy s muzikálovými, filmovými a operetními melodiemi. V úterý pak Eva Pilarová, která nikoho nenechala na pochybách, že stále ještě umí, a snažila se to dokázat i přes vypnutý mikrofon. Byla odměněna nadšeným potleskem… Jak už to v životě bývá, není každý den posvícení. A já si v tomto krásném večeru (začátky ve 21,30) připomněl její hlas, servírovaný každý den ráno rozhlasem ihned po odeznění píšťalky dozorčího a nepříjemného halekání „budíčeeek…“ Pak se divte, že už nemusím „Kočka leze dírou, oknem pes…“

Při středečním koncertu Melody Gentleman se šlágry z časů našich babiček (30.–40. léta), čtvrtečním koncertu Vlasty Redla a pátečním Stamicově kvartetu s nejslavnějšími smyčcovými skladbami již trochu zlobilo počasí. Největší zájem byl však upřený na poslední den, kdy se v sobotním večeru představil Rozhlasový Big Band Gustava Broma se zpěvačkou Jitkou Zelenkovou, což bylo již týden dopředu inzerováno na vlnách Českého rozhlasu. Chyba lávky, kdo čekal hlavu na hlavě. Bylo uprostřed svátků a tak se sešli jen ti, kdož očekávali vrcholné vystoupení. Potlesk patřil hned úvodním skladbám Georgie Gershwina a zejména nezapomenutelného Glenna Millera. Připomeňme si tohoto amerického jazzového zpěváka, který se rozhodl pomáhat své vlasti netradičním způsobem, hrát pro vojáky. Již jako major vzlétl 15. 12. 1944 ze Spojeného království, aby zdolal přes kanál trasu do Francie. Tam však zmizel beze stopy a jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

Ne každý z přítomných však dokáže trpělivě vnímat jazzovou hudbu, která vyplnila první polovinu představení. Nedivme se proto, že když začaly z nebe padat první dešťové kapky, se z řad diváků ozvaly výkřiky: „My chceme Zelenkovou“. Ta pak vystoupení dovedla ke zdařilému závěru. Co na závěr? Kéž se nám to za rok - při jubilejním X. ročníku - zase vydaří.

František Růžička, České Budějovice

muzy-p1200084.jpg

Múzy na vodě večer

muzy-p1200087.jpg

Padající soumrak

muzy-p1200091.jpg

Mladí v trávě

muzy-p1200092.jpg

Nejmladší na uměleckých dílech

muzy-p1200093.jpg

Dospělejší u piva

muzy-p1200094.jpg

Orchestr J. Hlavsy

muzy-p1200109.jpg

Z koncertu Evy Pilarové

muzy-p1200143.jpg

Z vystoupení Jitky Zelenkové

muzy-p1200227.jpg

Múzy ve dne

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář