Parta ako sviňa – František Růžička
Jaképak pohoršení či degradace mateřského jazyka. Ostatně, dyk vono to zase není tak odpudivé rčení v porovnání proti praktikám z našeho politického života. Výsledky komunálních voleb v jihočeské metropoli na podzim roku 2014 byly očekávány s pevným přesvědčením, že stávající osazenstvo (Občané pro Budějovice s primátorem J. Thomou a náměstkyní I. Popelovou) projde klinickou smrtí a konečně opustí radniční zdi. Dnes již víme, že tehdejší karetní předpoklady byly jednoznačné - vítězem se stane ČSSD (primátor Joch) a další participování nastane podle dobře tajeného scénáře.
Jenže ouvej. Přišla čára přes rozpočet. Vítězem se stalo ANO (12 mandátů), před ČSSD (9), HOPB (8), KSČM (6), TOP 09 (4), ODS a KDU (po 3). Celkem tedy 45 zastupitelů, kteří se dlouhou dobu handrkovali o tom, kdo bude skutečný vítěz, kdo převezme žezlo a primátorský řetěz. Nakonec se primátorem stal ing. Svoboda (ANO) a byla utvořena koalice ve složení ANO, HOPB, KDU-ČSL, TOP 09. Podrobnější údaje byly uvedeny v dobových článcích (Předvolební, Povolební, Pletichaření pokračuje, Dámský gambit). Od prvopočátku bylo evidentní, že opoziční strany (ČSSD, ODS a KSČM) nedají koaličním partnerům nic zadarmo a budoucí klání budou nejen složitá, ale i náročná. A co více – nejspíše i náležitě podrazácká. Bohužel, znovu se potvrdilo, že největším nepřítelem mnohdy bývá přítel. Klidně bych napsal sviňa. Ale ono úplně stačí - had na vlastních prsou. Již v prvopočátku se proti lídrovi ANO postavila vlastní „členka“ šachová velmistryně Eliška.
Jen velice krátce uvedu, že nové vedení přineslo do zdí radnice náležité oživení. Pan primátor brzy prezentoval, že Č. Budějovice jsou jako město srovnatelné s Libercem. Tam však má magistrát o sto lidí útlejší aparát. Ostatně ten, kdo znal místní poměry, dobře věděl, že v pracovní době se surfuje po erotických stránkách a že kde kdo sem byl přijat jako přítel přítele. Bylo tedy na čase s nejen těmito personálními manýry (připomínám akci tajemník) skoncovat, ale také s nekoncepčními rozhodnutími zejména v investiční výstavbě, především pak dopravě. A opět připomínám, jak na ruku dřívějšímu vedení šly sdělovací prostředky – zejména místní Jihočeská televize a Českobudějovický deník. Že to snad bylo zcela bezúplatně a bez úlitby těmto mediálním bohům??? Bloudi, neblbněte! Nový pan primátor byl takový odvaz, že dokázal uvolnit i primátorského řidiče a dokázal si kočírovat sám. Bez toho, že by jej panský kočí vozil do rodné vísky na Slovač a tam na něj v nějakém luxusním campu čekal k odvozu zpět do jč. metropole. A což takhle mít k dispozici podrobný rozbor, kolikže financí která z kandidujících stran vyčerpala na volební kampaň, které padaly z kapes daňových poplatníků!
Zdaleka se nedomnívám, že by většinová množina metropolitního občanstva byla novému vedení příznivě nakloněna. Kritické hlasy zazněly v různých „mediálních“ anketách. Jeden z nich byl přímo unikátní, když napadal, že pan primátor jezdí na ryby (nikoliv v pracovní době, která pro něj byla od rána do večera, a ještě si nosil štos lejster k vyřízení doma pod lampou). Úroveň a osvětovou vzdělanost diskutér projevil, když se zeptal: „Kdeže se ten nový primátor tady vzal??“. Vězte, drazí čtenáři, on to byl dlouholetý ředitel krajského studia ČRo. Pracovník, který prošel jinými vrcholovými manažerskými posty. Také na JE Temelín, kde jsem s ním v branži „public relation“ spolupracoval. Z téhož působiště pocházeli i dva noví náměstci (Konečný, Holický), které si přivedl, aby se měl na koho spolehnout a magistrátu vtiskli novou a hlavně kvalitní koncepci práce. S čistým svědomím bych štítek kvality práce přišpendlil ke každému z nich. Bohužel, pod tíhou poctivě odváděné práce zapomněl, že není na fabrice, ani ve vrcholové organizaci, ale přímo na smetišti mezi hladovými hyenami. Což se mu také stalo osudným. Nejednat s nepřítelem (na politické scéně tedy opozicí) lze nazvat smrtelným hříchem. Spíše hrdelním. Navíc, málokdo je tak soudný, aby připustil, že mnohé nepopulární akce bylo nutné převzít od původního vedení radnice, byly již ve stádiu rozpracovanosti bez možnosti je zcela odpískat. Např. „Přestavba IGY a výstavba IGY II“ vzbuzující další beznaděj postižených obyvatel, když daná lokalita je zatížena nekoncepčností a přetížená hlukem i dopravní nezřízeností.
A přišlo pondělí 29. června, svátek sv. Petra a Pavla. Anděl strážný nejspíše stál jen u svého jmenovce Petra Holického. Českobudějovičtí zastupitelé v ten den odhlasovali odvolání primátora Jiřího Svobody a jeho tří náměstků - Moravec (HOPB), Konečný (ANO), Bouzek (TOP 09). Tím dosavadní koalice přišla o většinu v zastupitelstvu. Kdo nadále povede českobudějovickou radnici, je tedy znovu ve hvězdách. Za velice důležité je nutné podotknout, že sama opozice (především ČSSD, která se nejspíše snaží dohnat bodovou ztrátu na komunální úrovni pro blížící se krajské volby v příštím roce) by sama o sobě úspěšného puče nedosáhla. Napomohli k tomu právě ti, kteří byli přirovnáni k hadům a hyenám. Z vlastních řad ANO to byli Filip Šmaus, Pavel Matoušek a nám již velice známá šachová velmistryně Eliška Richtrová. Jak to nazvat? Radniční menopauza? Politické klimaktérium? A zúčastněné aktéry? Politikaření podvraťáků? Ještě není všem městským vlastizrádcům konec. Posledním politickým soupučistou byl také dr. Petr Petr z KDU-ČSL. Vskutku čistě křesťanské. Spíše ale typicky islamistické ve smyslu práva šária. Jen velice nerad si připomínám vystupování tohoto ambiciózního politika, který kandidoval v prvních polistopadových volbách za Panevropskou unii, později skončil v KDU-ČSL a před pěti roky byl podobným aktérem při odvolání primátora Thomy, nahrazeného krátkodobě doc. Teterem. V bezprostředně konaných nových volbách pak KDU-ČSL dopadlo jak sedláci u Chlumce. Právě díky této politické neprozřetelnosti. A jak tomu bude dnes???
Nelze zastírat, že nové koaliční pletichaření se znovu rozjelo. Kdo s kým. Kdo pro koho. Nejspíše však zase – všichni proti všem. Jak soudružské a skoro obvyklé v domovské politické aréně. Už vůbec nerad bych se znovu vracel právě do roku 1990 (nezřízená žravost OF). Jmenovaní rebelové mohou v rámci zastupitelstva vytvořit nové partyzánské uskupení. Koho budou vraždit pak, těžko říci. Třeba i sami sebe. Ostatně co s takovou královnou, která od počátku politického sňatku utahuje smyčku kolem krku vlastnímu králi. Dámská rošáda? Spíše si připomenout Herodiadu, manželku krutostí proslulého krále Heroda.
Nu což. Co nejdříve bude statný strážce Samson svědkem dalšího klání na českobudějovickém rynku. Komu ku prospěchu??? Věřme, že pokud občan českobudějovický dal jasný hlas pro Hnutí ANO, bude tento puč pro toto hnutí dostatečně poučitelný. Totiž v tom, že bude výběru na kandidátku vybírat odpovědněji osoby politicky i lidsky zodpovědné a nikoliv jen podle úsměvu s přáním, aby byli na kandidátce.
František Růžička, České Budějovice
Komentáře
Přehled komentářů
Uctíván církvemi -římskokatolická církev; pravoslaví; východní pravoslavné společenství; anglikánské církve; luteráni; - Atributy: jako voják na bílém koni bojující s drakem
Svatý Jiří (staročesky Juří) byl podle křesťanské hagiografie římský voják pocházející z Anatolie, dnešního Turecka, který byl uctíván jako mučedník. Východní církve jej označují jako megalomartyra, velemučedníka. Je jedním ze čtrnácti svatých pomocníků. Je zvěčněn v „legendě o sv. Jiří a draku“, je patronem Anglie, Černé Hory, Etiopie, Gruzie, Kanady, Katalánska, Řecka, Srbska, měst Barcelony, Bejrútu, Freiburgu, Istanbulu, Janově, Londýnu, Lublaně, Moskvy a také mnoha profesí, organizací a nemocných lidí.
Příběh o sv. Jiří a drakovi je východního původu; do našich končin byl přinesen Křižáky a upraven do romantické podoby (Loomis; Whatley). Nejstarší verze tohoto námětu pochází z počátku jedenáctého století z Kapadokie (Whately) (v ikonografii pravoslavné církve byl Jiří zobrazován jako voják až od 17. století); nejstarší dochovaný epický příběh je Georgiánský text (Whatley).
.....postavil hnízdo drak. Obyvatelé museli každý den kvůli vodě na chvíli vylákat draka z hnízda. Jako návnada sloužila lidská oběť určená losem. Když los padl na královskou dceru, zoufalý král marně prosil o milost. Princezna byla předložena drakovi. V pravou chvíli se objevil sv. Jiří zrovna kolem projíždějící, postavil se drakovi, zabil ho a princeznu zachránil. Vděční občané se zřekli pohanství a přijali křesťanství. Podobnost s příběhem o Perseovi a Andromedě je více než nápadná. Drak je zde alegorií na pohanské kulty. Příběh o sv. Jiří a drakovi má zřejmě starší předkřesťanský vzor. Příkladem mohou být např. Sabazios, nebeský otec, který byl obvykle zobrazován na hřbetě koně nebo Diovo vítězství nad stohlavým titánem Týfónem, či další shody s Germánskými a Védskými tradicemi. Zmiňované shody vedly mnoho historiků k přesvědčení, že legenda o sv.Jiří je křesťanskou verzí příběhu ze starších indoevropských náboženství.
Ve Švédsku se zachráněná princezna stala symbolem Švédského království a drak obrazem nepřátelské armády. Ve Stockholmu se nachází několik soch sv. Jiří bojujícího s drakem. Nejstarší je ve Starém městě v Storkyrkanu („Velký kostel“). Americký spisovatel Herman Melville vyslovuje ve svém díle Bílá velryba názor, že legenda o zápasu svatého Jiří s drakem i pověst o Perseovi a Andromedě má ve skutečnosti původ v lovu na velrybu. Doslova píše:
"Příbuzný tomuto dobrodružství Persea a Andromedy - a podle některých nepřímo od něho odvozený - je slavný příběh svatého Jiří a draka. O tomto draku se domnívám, že to byla velryba, neboť v mnohých starých kronikách jsou velryby a draci podivuhodně pomícháni a často jeden druhým zaměňováni. "Jsi jako lev vod a jako drak moře," pravil Ezechiel, míně tím zřejmě velrybu. Vždyť některá vydání bible toho slova užívají. Kromě toho by z činu svatého Jiří zmizelo mnoho slávy, kdyby se byl utkal jen s lezoucím plazem pozemským, místo aby se odvážil zápasu s velkou obludou hlubin.
Lidstvo si pak uměle vytvořili jako lacinou pracovní sílu-Cesta ke globální tyranii i ČB!
(David Icke, 5. 12. 2015 21:33)
Icke tvrdí, že lidstvo bylo vytvořeno a je řízeno globální elitou tajných, vzájemně příbuzných společenstev, které mají své kořeny ve starověkých kulturách. Icke je nazývá „Babylónským bratrstvem“. Celý svět tak údajně řídí třináct vzájemně propojených rodinných klanů, mezi nimiž jsou třeba příslušníci britské královské rodiny, stejně jako rodina bývalého amerického prezidenta Bushe. Všichni jsou vzdálenými potomky mimozemské rasy Reptiliánů - Anunnaki pocházejících ze souhvězdí Draka, kteří se před sto tisíci lety dostali na Zemi pouze proto, aby získali její nerostné bohatství. Lidstvo si pak uměle vytvořili jako lacinou pracovní sílu. Většina organizovaných náboženství, obzvláště judaismus, křesťanství a islám, jsou výtvory těchto iluminátů, určené k rozdělení a ovládání lidské rasy prostřednictvím nekonečných konfliktů. Zmiňuje například jako jedny z nejvlivnějších klanů dneška finanční dynastii rodu Rotschildů. Uvádí, že centrem této sítě jsou Annunaki, a ta se pak dále větví na různé vlivné klany elit, které ovládají finance, zdroje apod., a mnohé z nich pocházejí z královských rodin. Mnozí jsou skryti v politice jako neznámí poradci prezidentů apod.
Svět ovládají Reptiliáni, kteří jsou skryti za lidskou identitou David k tomu říká: reptiliánská agenda. Popisuje, že tito bohové byli nazýváni jako hlídači nebo ti, co pozorují a v symbolech byli znázorňováni jako „oko.“ Např. v Botswaně existují legendy o tom, že lidstvo stvořil had. Zobrazení hadích božstev je vidět po celém světě i např. u druidů. Častý symbol je také jedovatá kobra (Egypt). Východní legendy mají zase draka. V Jižní Americe je to okřídlený had, jako např. u Mayů. Jižní Afrika měla děti chřestýše apod. Reptiliánské téma se zobrazuje podle Icka i v archeologii a stavitelství: různé sochy s ovíjejícími hady, sochy na kašnách, vodní chrliče ve tvaru dračích či hadích hlav. Sochy v různých hradech a chrámech, také podobné symboly jsou vidět na rodových erbech, na symbolech národů, institucí, všude jsou hadi nebo draci či jiné ještěří formy. David Icke např. v této souvislosti ukazoval i znak italské automobilky Alfa Romeo, ve kterém se plazí had.
Cílem této mocné skryté skupiny je vytvářet strach, stres a negativní emoce. Tyto reptiliánské klany mají také schopnost měnit podobu. Jejich změna se děje na úrovni energetické vibrace. Mimořádnou pozornost a širokou publicitu si získaly Ickeovy konspirační teorie o útocích z 11. září 2001 v USA a také o nadvládě farmaceutických koncernů a různě uměle vyvolaných falešných epidemií, které jsou dle něj součástí celosvětového spiknutí „globální elity“, také o tzv. „chemtrails“, kdy má jít o úmyslné rozprašování chemického aerosolu do ovzduší, který je přidáván do leteckého paliva a který ničí lidský organizmus.
Icke tvrdí, že Reptiliáni zničili předchozí společnost a vytvořili svou.
Cesta ke globální tyranii
David Icke se domnívá, že tajné historické rodinné klany a elity mají za cíl globální ovládání, jak psychicky, tak fyzicky. David Icke na mnoha konkrétních případech ukazuje na propojení politické a ekonomické moci a varuje před tendencemi k totalitě, které tato spojení mohou přinášet. To, co před několika málo lety znělo jako divoké konspirační teorie, jsme bohužel stačili prožít jako realitu (globální oteplování, hysterie kolem ptačí či později prasečí chřipky, silné otřesy globálně - ekonomických systémů a měn, různé další záhadně se objevující epidemie aj.). Jako příklad uvádí systém totality v Číně a totalitu v bývalé střední socialistické Evropě a tehdejšího Sovětského svazu, která se podle něj přesunula na „demokratičtější“ ovládání skrze Evropskou Unii.
Právě svatý Jiří je symbol boje s drakony, soudruhy krokodýlů - komunisty a bolševiky
(Svatý Jiří, 5. 12. 2015 21:42)