Svobodné noviny na internetu

Přísloví

SRPEN – Duben, máj a červen víno v sudech suší, srpen, září, říjen hospodáře kruší. (Ruské přísloví) – Asie, Afriky čestnější, srpen března teplejší. (Ruské přísloví) – Když květou boby, nouze o chleby; a když květe mák, to už ne tak. (Haličské přísloví)

1. 8. – Svatý Petr v okovách.

6. 8. – Spasovky lahůdky, Petrovky hladovky. (Ruské přísloví) – Přišel Spas, vezmi rukavice zas. (Maloruské přísloví)

10. 8. – Na den svatého Vavřince jdou oříšky do věnce. (Polské přísloví)

15. 8. – Svatá královna dostane první výlupek. (České přísloví)

24. 8. – Na Bartoloměje sedlák žito seje. (Polské přísloví) – Bartoloměj svatý odpoledne krátí. (Polské přísloví)

***

Pranostiky

4. 8. – Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.

10. 8. – Na svatého Vavřince slunečnost, vína hojnost. – Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje. – Vavřincův déšť – myší úroda.

15. 8. – Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.

16. 8. – Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.

24. 8. – Bartoloměj svatý odpoledne krátí. – Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí. – Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej, sedláčku, pomali; fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si, sedláčku, s oráním pospěš!

28. 8. – Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.

29. 8. – Stětí svatého Jana – přestávají již parna.

***

Lidové obyčeje

10. 8. – sv. Vavřinec († 258 po Kr.)

Římský jáhen, pocházel ze Španělska. Byl mučen, aby vydal údajné poklady církve a posléze byl uškvařen na rozžhaveném rožni. Byl patronem správců majetku, kuchařů, sládků, knihovníků a hasičů. ‒ Počátek jeho úcty souvisí s bitvou na řece Lechu (10. 8. 955), která se odehrála v den jeho svátku. Pro svou smrt na rožni byl sv. Vavřinec patronem všech povolání, která měla co do činění s ohněm (hasiči, kuchaři, platnéři, uhlíři). Spolu se sv. Florianem a Agathou patřil k ochráncům před požáry.

15. 8. – Nanebevzetí Panny Marie

Jeden z hlavních a nejstarších svátků mariánského kultu, slavený již ve 4. století po Kr. v Římě, Cařihradu i v arménské církvi. – Toho dne se v kostele světily byliny, plody a semena, jimž se v lidovém léčitelství připisovala zvláštní moc.

27. 8. – sv. Rufus

Ravenský konzul, sťatý pro křesťanskou víru za vlády císaře Nerona. – Podle lidové víry se tento den považuje za nešťastný; proto nikdo necestoval, nepouštěl se do žádného obchodu a také neprováděl žádné práce, při nichž by se mohl zranit.

Zpracoval: ‒ RJ –

Použitá literatura:

F. L. Čelakovský: Mudrosloví národu slovanského ve příslovích, Čs. spisovatel, Praha 1978, str. 276-277; V. Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje, 2. vydání, Nakladatelství Dona, České Budějovice 2005, str. 41, 71.