Svobodné noviny na internetu

Petr Fiala patřil mezi uznávané politology a schopné, vrcholové představitele akademické sféry. Jeho přechod mezi aktivní politiky však jasně ukazuje, že ne každý schopný teoretik uspěje v reálných zákoutích politických Stínadel.
Pokud budu dál pokračovat ve foglarovských příměrech, tak Petr Fiala se Velkým Vontem nestane, i kdyby tahal ježka z klece jako na běžícím pásu a na létajícím kole se proháněl i s Vondrou, Udženijou a Němcovou jako samotný Jan Tleskač. Bratrstvo kočičí pracky ho vždycky potáhne dolů.
Nápad s antibabišovskou „Národní frontou“ spolu s Piráty, Starosty a Kalouskovými melody boys doopravdy není dobrý nápad. Ideologicky je to esenciálně čistý příklad kočkopsa. Personálně pak spolek myšlenkových ojetin. Myslím, že i pejsek s kočičkou zmákli mnohem lepší a chutnější dort. A voliči o zjevný „eintopf“ nestojí, jak dokládají aktuální volební průzkumy.

Mgr. Bc. Jan Kopal

─────

Stanovisko redakce SN:

S většinou autorem vyslovených názorů musím beze zbytku souhlasit. Pouze k tomu něco doplním, protože to vidím v trochu širších souvislostech.

Předně: Celá pravda o nepřítomnosti lidovců (KDU-ČSL) v tomto spolku politických „ojetin“ spočívá v prosté skutečnosti, že dnes již nikdo rozumný z opozičních politiků není ochoten riskovat spolupráci s tak beznadějně profláknutými figurkami, jako jsou J. Bartošek, P. Bělobrádek, O. Benešík, D. Herman či M. Jurečka, jejichž společným „dirigentem“ je politicky málo zkušený, leč hodně upovídaný M. Výborný. Co jméno, to jeden odpudivý příběh politického zoufalce a kolaboranta s kýmkoliv.

Jediní Piráti (= Česká pirátská strana) dokázali v tomto aktuálním politickém zmatku, který tady máme, správně vyhodnotit současnou situaci a nabízenou spolupráci odmítli. Tím se de facto zachránili pro budoucí, postbabišovskou éru, v níž nikdo z tohoto „fialového“ spolku P. Fialy (ODS) figurovat nebude. Aspoň se situace výrazně zpřehlední: ubude politických stran, ubude ambicí zbytečných politiků a otevře se konečně prostor pro opravdovou, reálnou politickou práci.

A co se týká onoho výrazu „Národní fronta“? Ani ten není zcela na místě. Dokonce i ona často pomlouvaná Gottwaldova Národní fronta z let 1945-1989 měla nosný politický program, jasnou vizi budoucnosti a částečnou, i když postupně slábnoucí podporu veřejnosti.

Vše se změnilo po Únoru 1948, kdy se NF stala pouhou „převodovou pákou“ KSČ k ovládnutí všech oblastí života společnosti. Vždyť i ti amatérští včelaři, rybáři či zahrádkáři byli před rokem 1989 součástí zmíněné, všeobjímající Národní fronty. Netvařme se, že jsme o tom nikdy neslyšeli!

Naproti tomu „Národní fronta“ P. Fialy je pouhým nástrojem, jak vyvolat u veřejnosti falešný dojem, že tady někdo dělá opoziční politiku. Nedělá, pouze o ní žvaní. Ta skutečná totiž vypadá úplně jinak. A hlavně: musí se systematicky dělat od samého začátku – od uzavření volebních místností po skončených parlamentních volbách. Nejde to bohužel na písknutí píšťalky „politologa na baterky“ (kdyby aspoň učitele tělocviku!) – P. Fialy. Již jsem to napsal jednou a nerad bych se opakoval. Z celé „armády“ našich tzv. politologů považuji za skutečné odborníky pouze dva: D. Kunštáta a T. Lebedu. Ti ostatní si na odborníky pouze hrají – včetně různých D. Kroupů či L. Kopečků aj.

V politice je nejhorší nerealistický odhad budoucího vývoje, spoléhání se na domnělé „jistoty“ a předčasná radost z dosažených volebních preferencí. Právě ty posledně jmenované jsou nejošidnějším kritériem: mohou se změnit doslova přes noc. Proto je nanejvýš nezodpovědné bagatelizovat slibný nástup nového politického subjektu V. Klause ml. (Trikolóra). Brzy můžeme být všichni překvapeni. Případný úspěch tohoto hnutí může poslat ODS zase zpátky pod deset procent – na volební výsledek z posledních parlamentních voleb.

Ano, předčasná radost se doopravdy nevyplácí, stejně jako pošklebování se různých posměváčků. Nejen tesař se totiž může utnout. Tím spíše „politolog na baterky“, který vlastně této moderní „pavědě“ až tak moc nerozumí.

25. 7. 2019

‒ RJ ‒