Svobodné noviny na internetu

Z bojů o nástupnictví ministra kultury Antonína Staňka by se málem zdálo, že kultura náleží mezi priority této strany a kulturní problematikou se v Lidovém domě zabývá množství odborníků a expertů, kteří chrlí jeden skvělý nápad za druhým. Opak je pravdou!

Stačí zabrouzdat na webové stránky sociální demokracie, kde zjistíte, v rámci ústředních odborných komisí mají pokryty všechny krom jediné. Ano, hádáte správně! Kromě kultury, kde ČSSD postrádá předsedu a má jen tajemnici Lucii Žemličkovou. Tak k čemu chtějí tak vehementně ministra, když jim samotným místo předsedy stačí pouhá tajemnice?

Hra o koryta se halí do hávu vznešených proklamací a Hamáček a spol. se vrhají do řečnických póz Jana Zlatoústého. Ve skutečnosti hrají jen béčkový part Kecala z Prodané nevěsty, až se jim z huby práší. Veřejnosti jen dokazují, že platí známé heslo: VE DNE SPAL A V NOCI KRAD, SOCIÁLNÍ DEMOKRAT!

Mgr. Bc. Jan Kopal

─────

Stanovisko redakce SN:

Po odchodu bývalého předsedy ČSSD B. Sobotky a zejména od vstupu jeho „sirotků“ do druhé Babišovy vlády, se soustřeďují „kormidelníci“ této strany na jediné: na udržení zbytku koryt a korýtek, ba i krmítek, pro pár svých funkcionářů a řídnoucí houf politických „trafikantů“.

Těch si v minulosti, v časech hojnosti, kdy platila „opoziční smlouva“ mezi ODS a ČSSD, rozmístili na nejrůznější ministerstva a další úřady desítky, možná stovky. Jak jim zajistit ještě pár měsíců spokojeného nicnedělání z peněz daňových poplatníků? To je to, oč tu běží. To je totiž strategie J. Hamáčka a zoufalého zbytku „socanů“, kteří tuto stranu ještě reprezentují.

Někdejší masová dělnická strana s milionovou členskou základnou a jistým renomé u nezámožných, leč prací se živících jedinců, je dnes karikaturou sebe sama, toho, co kdysi zamýšleli její zakladatelé. Je to výsměch stovkám obětavých sociálních demokratů, kteří za ideály sociální spravedlnosti, ale i za svobodu, demokracii a vlast, kdysi pokládali své životy.

Ti všichni se dnes musejí obracet v hrobě. Proto se k nim nikdo z dnešních Hamáčkových „socanů“ otevřeně nehlásí. A když už, pak jen tak ostýchavě, např. k J. B. Peckovi (už ne k L. Zápotockému) na svém 140. sjezdu před rokem a půl.

Všichni dnešní „socanští“ vůdcové dobře vědí, proč tak činí. „Bojovníků“ za sociální práva občanů je dneska docela dost: KSČM počínaje, přes lidovce až po Piráty (dokonce i TOP 09). Nouze není ani o nejrůznější nápady, jak získat peníze pro oblasti, kde finance zoufale chybí, např. pro sociální péči a jiné služby, jež by bez státní podpory nepřežily.

ČSSD totálně selhala a Al-Hamajda to dobře ví. Proto jedinou cestou, jak z tohoto marasmu vybřednout, je: stranu rozpustit a založit novou – bez Hamáčků, Chvojků, Dolínků, Valachových a dalších „lehkoživků“, kteří si zvykli nic nedělat a mít se dobře z erárních peněz.

Dnes tento spolek čekatelů na konec vládní koalice s jejich někdejším úhlavním nepřítelem, A. Babišem, jen uměle prodlužuje čas, který mu byl dějinami vyměřen. Babiš se bojí problémy řešit, protože bez ČSSD by se „odkopal“ tak, že v Evropě by měl okamžitě utrum. Proto váhá s vyhozením „socanů“ z vlády, i když je to na spadnutí již delší dobu.

Ať tak či onak: ČSSD je již rok mrtvou stranou. Stalo se tak vstupem této partaje do Babišovy vlády. Od té doby straničtí vůdcové předstírají, že politická smrt je jen zdání a že přístroje, které za tuto stranu „dýchají“, jsou pouhá fata morgana. Až se i zbytku členské základny konečně otevřou po té permanentní mediální masáži oči a oni naznají, že strana je mrtvá (podobně jako král z Andersenovy pohádky je nahý), pak se naše společnost konečně pohne vpřed ‒ k řešení aktuálních problémů.

Mrtvola ČSSD již hodně zapáchá. Čím větší horko, tím větší smrad. Je nejvyšší čas začít s přípravou stranického „funusu“. Již včera bylo pozdě.

‒ RJ ‒