Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hostem v klášteře – František Růžička

3. 9. 2013

Tradiční zmínkou našeho mirovického pana děkana o první prázdninové neděli bývalo rčení: „Žena s dětmi je daleko, Pán Bůh vysoko, tak co bych si nepovyrazil“. A tak jsem si také trochu vyrazil, byť v poněkud odlišném významu výše uvedeného rčení. Podíváme-li se na mapu hradů, zámků a klášterů regionů jižních Čech, Podunají, Vysočiny, jižní Moravy a Horního Rakouska, budeme překvapeni, kolik příležitostí nám ke svému povyražení nabízí. Vyjmenovat je není ani možné. Pokusme se o to nedaleko česko-rakouské hranice.

Ve směru od Třeboně minete Horn, vyjedete na kopeček, zvládnete pár zatáček a už před sebou máte upoutávku „STIFT ALTENBURG“. Připomeňme si, že kláštery patří (u nás jen patřily) k nejstarším pohostinským a ubytovacím zařízením v Evropě. Pohostinnost je i ve třetím tisíciletí u mnoha řádových společenství na předním místě. Nabízejí rozdílné formy ubytování v seminárních centrech, jednoduchých klášterních celách nebo i v přidružených podnicích. Zájemci zde mohou nejen nocovat, ale bavit se a především vzdělávat, konat duchovní cvičení, posilovat své zdraví a třeba i proniknout hlouběji do svého nitra. Pokuste se nahlédnout se mnou do krásných chvil, které jsem zde se svými blízkými, byť jen krátce, prožil.

Nad portálem benediktinského kláštera drží andělé dvě srdce. A právě s otevřeným srdcem chtějí mniši přijmout své hosty, neboť ctí slova Krista: „Byl jsem cizí, ale vy jste mne přijali…“ Po zaplacení vstupného dostanete podrobný plánek celého areálu a na krk malý technický zázrak, který vás vaší mateřštinou ve jménu zakladatele provází odborným výkladem všemi místnostmi. Klášter byl založen roku 1150 a v roce 1288 byl u něj zřízen velký a proslavený špitál. Zkázu však přinesla vojska Hornorakouského svazu, která klášter roku 1619 vyplenila. S výstavbou nového komplexu se začalo až v roce 1680 a práce pak probíhaly po celé 18. století. Dnes má konvent 5 nádvoří, zaujme zejména krásná knihovna s původními skříněmi a freskami (P. Troger), slavnostní sál a místnosti císařského traktu. Přilehlý kostel byl postaven v letech 1730-33 (J. Munggenast, fresky rovněž P. Troger). Zda skutečně padnete na kolena, vztáhnete ruce k hlavnímu oltáři s obrazem Nanebevzetí P. Marie či poté usednete do lavice a zaposloucháte se do doprovodné hudby zdejších varhan. Ve zdejším tichu a hluboce působivé atmosféře můžete přemítat o podzemních prostorách, které byly odkryty až v posledních letech, o kosterních pozůstatcích zde pohřbených či o malbách s obsahem Život a smrt, Smrt před očima, Memento mori… Ano, takový je vskutku život - „Všechno a nic“. Průvodce uvádí, že barokní pojetí kláštera patří k nejdokonalejším kompozicím v Rakousku. Modlitby mnichů jsou veřejně přístupné a všichni hosté jsou srdečně zváni ke společné modlitbě.

Všechno a nic - další téma, kterému se můžete po malém posilnění v klášterní restauraci oddat v meditační zahradě, kde jste opět provázeni hlasem jejího zakladatele. Jestliže k oddechu láká atmosférou nabytá zahrada upravená ekologicky a teologicky dle principu „příroda v zahradě“, jak uvádí tištěná brožurka, pak hluboce nesouhlasím. Na počátku jsem se zastavil u „Studny ráje“, která je v centru zahrady. Již zde jsem za slovního doprovodu začal sestupovat do hloubi svého nitra. Žádný laciný oddech pro tělo, ale pořádná „nakládačka“ pro mysl a dušičku. Díky, Bože! „Voda je život.“ To ona vám navodí časový pojem „vždy a nikdy“. A znovu si připomenete to, co jste ucítili v podzemním (snad pohřebním) sále. „Všechno a nic.“

V citlivě oddělených částech se seznámíte s jednotlivými monoteistickými náboženstvími. V zahradě judaismu si uvědomíte délku žití, stáří olivy i osud Jeruzaléma. Vystoupíte na vrcholek Golgoty, kde pokleknete před bolestí Ukřižovaného, oko se vám zarosí slzami truchlících a v pramenu vytékající živé vody seznáte, jak napájí všechna ostatní náboženství. V dalších částech projdete zahradou islámu, hinduismu a buddhismu. Teprve tady si ozřejmíte všechny návaznosti a v tichosti si vychutnáte každé další zamyšlení nad osudem člověka, nad jeho životem, obhospodařování země a možná – i nad jeho zbytečným pachtěním. Všechno je to společné. Jak velikost vesmíru, tak i ta voda v jezírku. Takže přijmete pozvání, vyzujete zlaté střevíčky, propocené ponožky, vysoukáte nohavice a pěkně bosky vstoupíte do osvěžující lázně. Nejen pro nohy, ale znovu pro celou vaši dušičku. Čistá voda poznání. Největší vědec této planety A. Einstein to nazval: „Nekonečná duševní moc člověka.“

Končím toto ohlédnutí za prázdninovým putováním a všem radím: „Můžete-li, zvedněte kotvy…“

František Růžička, České Budějovice

hostem-p1110120.jpg

Varhany

hostem-p1110130.jpg

Klášter

hostem-p1110141.jpg

Stará oliva

hostem-p1110143.jpg

Golgota

hostem-p1110144.jpg

Golgota s výkladem do sluchátek

hostem-p1110161.jpg

Pohled ze zahrady

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář