Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pomník letcům – František Růžička

30. 9. 2015

Také v Českých Budějovicích se vedou dlouhodobé řeči o stavbách monumentů, které by nám připomínaly hrdinné historické události a byly jakýmsi mementem i pro dobu příští. Pravdou je, že od Listopadu se mnohé změnilo a některé obnovené sochy se znovu vrátily na původní místo. Jenže současná doba je i na některé z nich hodně zlá. Kdykoliv se vracím vlakem od Protivína, vždy mne mrazí v zádech, když vidím, jak pomník- památka na letecké neštěstí byla okradena sběrači kovů.

Nyní byl do prostoru nedaleko hlavní pošty (zde stával do začátku války pomník legionáře plukovníka J. J. Švece) umístěn nový památník věnovaný českým letcům RAF. Uveďme, že hlavní zásluhu na tom má pan Vopalecký, synovec jednoho z legendárních pilotů, který pro místní tisk uvedl, že se o vybudování snažil pět let. Původně se nápadu ujalo město a vyhlásilo architektonickou soutěž. Nakonec ale podporu do fondu poskytli pouze čtyři z místních politiků, zůstalo jen u slibů. Finanční podpora nepřišla ani z ministerstva obrany, které původně přislíbilo úhradu 80 % nákladů. Po této neúspěšné soutěži bylo založeno Občanské sdružení Za výstavbu památníku českým letcům RAF. Zářným obrazem je, že sdružení tvoří čtyři důchodci. Podařilo se pronajmout pozemek a s pomocí darů od dobrovolníků a úspoře nákladů se jim podařilo záměr dotáhnout do zdárného konce. Z původní verze zhotovení z bronzu došlo tak na sklolaminát.

Chodníček k památníku představuje ranvej, na které jsou umístěny reliéfy osmi letadel, na kterých Češi nejčastěji létali. Na konci ranveje je zalitý duralový úlomek letadla (jednomístná stíhačka Spitfire), se kterým havaroval František Marek 14. září 1940. Byl prvním Budějovičákem, který v bitvě padl. Artefakt z letadla má zajímavý osud a poskytl ho sběratel, který ho koupil na aukci v Londýně a dozvěděl se o stavbě památníku. Druhý nadšenec zase objevil torzo pomníku sestřeleného pilota Václava Štětky 17. března 1941.

Dále pan Vopalecký uvedl, že jej nikdy nenapadlo, aby svůj záměr vzdal. Když žil ještě jeho strýc, nabádal ho, aby nezapomněli na kluky, kteří se z Anglie nevrátili. Někteří z nich nemají ani hroby. Památník má být nakonec věnován městu.

Diskuse vedené kolem památníků v krajském městě jsou i nadále značně zdlouhavé. O památníku legionáře plukovníka Josefa Jiřího Švece se vede polemika. O památníku zakladatele města Přemysla Otakara II. již bylo rozhodnuto, do konce roku (říjen) by měl být odhalen v parku Na Sadech. Památník na věčnou památku obětem fašismu nebudí dojem, že by o něj bylo náležitě pečováno, prostranství s odpadky, drolícími se schody, zarůstající plevelem. Monumentální balvan, svého času nesoucí hrbě komunistické symboly hvězdu, srp a kladivo, dopravený ze Šumavy na tankovém transportéru připomíná zašlou slávu vítězství proletariátu. Vedle stojící budova Muzea dělnického hnutí byla předána pro účely St. věd. knihovny. Na zeleném prostranství za těmito památníky směrem k řece Malši stojí zcela zapomenutý památník bitvy u Zborova. Ten nechala zrekonstruovat skupina mladých lidí z klubu vojenské historie Čeští lvi, když býval dříve stejně opomenutý v Žižkových kasárnách.

František Růžička, České Budějovice

p1300385.jpg

Pomník letcům RAF

p1300480.jpg

Památník obětem fašismu

Balvan dělnického hnutí

Balvan dělnického hnutí

Památník bitvy u Zborova

Památník bitvy u Zborova

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

DŘÍVĚJŠÍ CIKÁNI, NYNĚJŠÍ ROMOVÉ (2) o Chebu a nejen tam!

(Ota Ulč , 2. 10. 2015 13:30)

2013: DŘÍVĚJŠÍ CIKÁNI, NYNĚJŠÍ ROMOVÉ
......Jejich příliv do českých zemí se nemohl obejít bez konfliktů. Například na jaře 1959 v Praze - Košířích z hospodské rvačky vzniklo zabití a z pohřbu zabitého honba a nevlídné zacházení s Cikány. Největší mně známý konflikt tohoto druhu byla takzvaná občanská válka tachovská z roku 1956. Tachov je malé okresní město, kde se od husitského vítězství v patnáctém století nic příliš významného nepřihodilo. Po roce 1945 tamější německé obyvatelstvo muselo do odsunu a na okres se dostaly všelijaké osídlenecké živly. Konflikt započal v jedné místní hospodě, kde se do sebe pustili volyňští Češi a Cikáni. Nikdo nepřišel o život, ale řada bojovníků skončila v nemocnici a za mřížemi. Hovořil jsem aspoň s tuctem aktivních účastníků z obou táborů a listoval si v kilogramech spisových materiálů. Tachovští policajti popsali průběh boje spíš ve stylu husitském než socialistickém. Něco jako: "Předvoj Cikánů v ofenzivě od lékárny se setkal s tvrdošíjným odporem pravého křídla Čechů, kteří zreorganizovali své řady před bankou. Protiútok hlavního voje donutil Cikány k ústupu směrem na náměstí. Mezitím urputné šarvátky, atd." Výpovědi účastníků, vyjádřené policajtským perem, obsahovaly občasné literární krásno. Velmi se mi líbila věta: "Když jsem zrovna vyhazoval Cikána jménem Koki z okna, do místnosti vstoupil předseda MNV, jehož jsem slušně pozdravil."
Klacky, nože, kamení namísto sudlic a kuší byly veškerým zbrojním arzenálem. Válka volyňsko-cikánská skončila nerozhodně zásluhou vzájemného vyčerpání. Teprve s příměřím vylezli strážci bezpečnosti z úkrytů a započali s řízným zatýkáním. Soudce, dělnický kádr Voráček, nerozhodné utkání přepískal ve vítězství Volyňáků. Cikánů šlo do vězení víc, s většími tresty, a jejich soukmenovce, kteří zůstali mimo šatlavu, čekalo vyhnání mimo okres.-
Přeskakuji leta a dekády, je červen roku 2013. Nenacházím původní zatuchlou soudní budovu, je přetvořena v původní renezanční radnici, krášlenou sgrafity, znázorňujícími založení města, obranu proti křižákům v roce 1427. Z oken tam civím na náměstí, tolik změněné a vylepšené. Zmizelo knihkupectví, kde jsem kdysi z pod pultu získal Škvoreckého Zbabělce. Vlevo na rohu stával hotel Evropa s proslule páchnoucími záchodky. Nyní zmizel, zveleben do vlastnictví dárně si počínajících přistěhovalců z Vietnamu. Kousek dál na rovněž znovurozené budově velikánský nápis lákal nájemce či nového vlastníka.
Ptám se domorodce na příčinu takového vakua a obdržím vysvětlení jedním slovem: Cikáni, nikoliv tedy Romové či dokonce Římané. V městě s osmi tisíci obyvateli již tvoří polovinu. Takovým směrem se investoři málo hrnou.
Stejně že tomu v nedalekém Chebu a nejen tam.
Helemese: "S Romy se nám nežije dobře, myslí si nejvíc lidí za 15 let", takový byl titudek MFDnes, 22.května 2013, s údaji o výsledku průzkumu agentury CVVM: Vztahy s Romy, 36% veřejnosti hodnotí jako velmi špatné, a 51% jako spíše špatné.
Jako velmi dobré jsou oceněni nulou procent.
Jak asi na tuto realitu reagují politicky korektní, důkladně háklíví bruselští euroidioti, ochránci lidských práv za údajně nelidského útlaku tohoto etnika, jakkoliv vhodně přejmenovaného, bránit mu ve vzdělání a užitečné zaměstnanosti?
K O N E C

Letci z dálky: rozpravy o Unidentified Flying Objects

(No comment , 1. 10. 2015 21:16)

UFO: Arogantní předpoklad naší unikátnosti - 19.12.2006- Tak urážlivé tvrzení snad obstojí v kontextu se statistickou pravděpodobností, že planeta Země by měla být ta úplně jediná mezi miliardami planet, kde by mohl existovat život, jemuž se občas neoprávněně říká, že je inteligentní. Pusťme se do rozpravy o Unidentified Flying Objects, létajících talířích, létajících mimozemšťanech. Napřed odpověď na otázku, proč se o těch UFO začalo psát teprve v naší době, ve dvacátém století: O první takové zprávě se lze dočíst už v pátém století před Kristem - u Aristotela. Hodně později se Koperník též zmínil.Ve středověku se zvěsti opakovaly nejen v Evropě, ale i ve vzdáleném Japonsku.

Na americkém kontinentu koncem devatenáctého století v Kansas City vidělo UFO deset tisíc lidí. A nemohlo to být letadlo z toho vynikajícího důvodu, že se tak stalo šest roků před jeho vynálezem. Od roku 1917, zrodu bolševické revoluce, se UFO objevují v údolí Salida ve státě Colorado. Nejvíc úkazů je ale z doby po druhé světové válce. Koluje domněnka o souvislosti se začátkem atomového věku – že mimozemšťany přilákaly nukleární pokusy, jichž bylo požehnaně, než došlo k jejich zákazu.
V roce 1947, jen s jednou výjimkou, se objevily ufonské zprávy ve všech státech USA. Nejpřesvědčivější zkušenost popsal pilot ze státu Washingtonu. A pak došlo na událost blízko Roswellu, městečka v Novém Mexiku. Ta už se nedala ututlat, tam UFO nejen letělo, ale i zkrachovalo. V létě 2. července 1947 řádila nad oblastí vichřice a pár dní poté došlo v dost pouštním terénu k objevu trosek z neznámého materiálu a rovněž s neznámými nápisy, podobnými hieroglyfům – a u toho několik ohořelých mrtvol dětské velikosti. Případu se ujalo letectvo, které zabránilo místnímu šerifovi a jeho lidem zahájit vyšetřování. Nicméně poskytlo novinářům jakousi informaci a v místních novinách Roswell Daily Record vyšla zpráva s titulkem „RAAF Captures Flying Saucer on Ranch in Roswell Region,“ - že létající talíř lapen.
Pár dní poté vojenští páni původní zprávu dementovali a tvrdili, že se zřítil meteorologický balon. Všechny trosky do posledního zbytku převezli na tamější leteckou základnu, kde za přítomnosti narychlo svolaných posil zavládly top secret podmínky. Nikdo z nepovolaných se nesměl přiblížit a personál včetně civilistů se musel zavázat k permanentnímu mlčení pod hrozbou drastických trestů.
Časem však tajemství nezůstalo v úplné tajnosti a na veřejnost pronikla svědectví svědků buď přímých nebo nepřímých, na video a audio záznamech. Lékař Jess Marcel byl tehdy jedenáctiletý chlapec, když jeho otec, major na bázi, přinesl domů úlomky materiálu s oněmi hieroglyfy. Sappho Hendersonová, posléze vdova po vojenském pilotovi, prozradila, jak manžel popsal zahynuvší mimozemšťany: těla krátká, hlavy velké, oblečení z neznámého materiálu.
Podrobnější svědectví poskytl Glenn Dennis, který, tehdy sedmadvacetiletý, pracoval v pohřebním ústavě, když tam obdrželi z letecké základny telefonát – objednávku na zapečetitelné (medically sealed) rakve dětské velikosti. Vypravil se na základnu, která už byla pod kontrolou vojenské policie, a dřív, než byl spěšně odeskortován, stačil v ambulantním voze zahlédnout části vraku s podivným písmem. Poté kontaktoval svoji známou, ošetřovatelku zaměstnanou v předmětném areálu a podařilo se mu ji přesvědčit , aby se mu s tajemstvím svěřila. Promluvila za podmínky, že nikdy nezveřejní její totožnost. Sešli se a ona nakreslila, jak vypadala ta tři těla poničených mimozemšťanů: velká hlava s dvěma velkýma očima, žádné zuby, uši či nos. Na rukou čtyři prsty. ....přišla zpráva, že svědkyně zahynula v leteckém neštěstí.
O Roswellu došlo k natočení filmů, všelijakých televizních dokumentů a tam, kde se dřív nikdo ani nezastavil, je už skoro poutní místo a též komerční jarmark,....Jedna teorie tvrdí, že vlády to popírají proto, aby zabránily případné panice. ....

A kde mají v Budějovicích památník obětem komunismu a kde ctí jejich památku?

(veřejnost nebudějovická, 1. 10. 2015 12:27)

Praha 5 - Čestné pohřebiště politických vězňů (Památník obětem komunismu)
Na čestné pohřebiště politických vězňů, jež je situováno ve svahu napravo od centrální části hřbitova, upozorňuje u vchodu na hřbitov pylon s nápisem. Pohřebiště bylo slavnostně otevřeno a vysvěceno bylo 20. května 2000 za přítomnosti Konfederace politických vězňů, představitelů státu, zástupců hlavního města Prahy a velkého množství bývalých spoluvězňů. Jeho vybudování zajistil pohřební ústav z prostředků, které uvolnila rada zastupitelstva hlavního města Prahy.
Dnešní čestné pohřebiště bylo v letech 1956–1995 tzv. společným pohřebištěm, kam byly ukládány urny občanů z Prahy a blízkého okolí, zejména z Kladna. Jména některých z pohřbených jsou uvedena na horizontálně uložených světlých deskách, většina uren byla uložena bez náhrobku. Za deskami byl osazen Památník obětem komunismu, který tvoří plastika kříže umístěná na obětním stole. Symbolizuje víru, utrpení, vzkříšení a spojení s popelem uloženým v zemi. Tento hlavní motiv byl doplněn dvěma řeckými ohni. Autorem díla z kovu povrchově upraveného do bronzové patiny je Vladislav Mašata. Součástí pietního místa je i černá žulová deska s nápisem a s obrysem Československé republiky, pod nímž jsou podél západních hranic znázorněny ostnaté dráty jako symbol železné opony. Vznikla z iniciativy KPV. Památník je věnovaný politickým vězňům a popraveným za protikomunistický odboj, jejichž urny byly v roce 1965 převezeny z pankrácké věznice a uloženy do tzv. společného pohřebiště. Z celkového počtu 78 uren bylo společným úsilím Konfederace politických vězňů, Národního archivu Praha a Kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby ČR spolehlivě identifikováno 39 popravených nebo zemřelých politických vězňů. Jejich jména jsou uvedena na černých deskách umístěných po stranách památníku a odhalených v květnu 2012.
Během roku 2011 probíhala rekonstrukce čestného pohřebiště, které bylo předáno dne 4. listopadu 2011 Konfederaci politických vězňů. Zároveň byla před pohřebištěm postavena betonová plocha určená ke konání pietních shromáždění. Mobiliář česného pohřebiště zhotovil Vladislav Mašata. Na základě dohody KPV, pražského Magistrátu a maďarského velvyslanectví byly v roce 2011 umístěny na podstavci památníku pískovcové desky se jmény Josefa Brykse a Jánose Esterházyho, které realizoval Josef Červenec. Součástí čestného pohřebiště se staly i další samostatné desky jako výsledek individuálních iniciativ rodin politických vězňů. [viz též Praha8-Ďáblice, Brno krematorium]
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/praha-5-pamatnik-obetem-komunismu/
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/praha-8-cestne-pohrebiste-popravenych-a-umucenych-z-50-let-%e2%80%93-treti-odboj-a-pomnik-obetem-komunismu/
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/praha-10-pametni-deska-milade-horakove-na-spolecnem-pohrebisti-obeti-druheho-odboje/
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/cihost-kenotaf-p-josefa-toufara/
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/brno-pametni-deska-politickym-veznum/
a hroby zastřelených obětí? Budějovice? - kde tam mají fotku?