Jdi na obsah Jdi na menu
 


Neradostná perspektiva – Ing. Vladimír Veselý

30. 9. 2016

Svět kolem nás je v současné době v neradostném stavu. Ba dá se říci, že před kolapsem. Život na Zemi nebyl asi nikdy lehký, vždy se muselo o něj bojovat. Potravinový řetězec je přes svou krutost přece jen strůjcem pokroku. Jen nějak nevíme, kde začíná a končí vesmír, jehož jsme součástí, k čemu je to dobré, případně nutné. Zvědavost nás sžírá touhou poznat, jaká je naše historie a budoucnost. O obojím toho víme velmi málo.

To, kdo jsme, odkud jsme přišli a proč jsme tady, se po malých drobcích daří našim vědcům odhalovat, byť jsou velmi často rozporuplné. Zejména podle současných zákonitostí. Zdá se, že historie se po jistých celcích opakuje. Svědčí o tom těžko vysvětlitelné archeologické nálezy, zapadající spíše do naší doby, ale prokazatelně vysokého stáří. Ať už jsou to lidské stopy v dinosaurech, kladivo zarostlé v kameni, ale i stavby, těžko realizovatelné i v naší době, či důsledky atomového výbuchu na Zemi takovým způsobem neuskutečnitelné. Navíc pak obrovské vzdálenosti, reálně zpochybňující meziplanetární kontakty a cestování. Přesto takové indicie existují a nedá se vyloučit, že na Zemi proběhlo několik civilizačních cyklů, které vlastní nebo cizí vinou zanikly a opět se obnovily.

Nechci vypočítávat ty staré, ale upozornit na skutečnost, že naše současná civilizace se nejspíše nachází za kulminačním bodem své existence. Ve zmíněném potravinovém řetězci, jehož jsme součástí a cítíme se být jeho vrcholem, dochází k vnitřním změnám, které jej degradují. Na jeho vrcholu už nemusí být člověk, ale někdo nebo něco jiného. Dokonce snad i stroj s neobvykle vysokou inteligencí, který éru této dnešní ukončí. Působení člověka už není řízeno jen potřebou získání potravy, ale módou. Nejen v oblékání, ale ve způsobu života a prostředků potřebných k tomu. Jejich cena však není posuzována podle užitnosti, ale podle reprezentace možností majitele.

Auta nám bobtnají nejen co do počtu, ale i co do velikosti tak, že se už nevejdou na parkoviště a do jejich kójí. Nejlépe, když už umí sama nejen zaparkovat, ale i řídit. Věci se neopravují, ale vyřazují se nejen pro poruchy, ale podle vzhledu a módy. Pokud nezafunguje „kurvítko“, které je vyřadí těsně po záruční době, zorganizuje se vývojová změna jako u televizí, počítačů, mobilních telefonů a jiných, která zařídí, že takové spotřebiče rychle stárnou a nutí majitele kupovat nové. Ještě výrazněji se však tento trend projevuje ve zbraních. Obejdeme-li skutečnost, že pořádkovému policistovi stačil pendrek, který často nikdy nepoužil, tak dnes to jsou těžkooděnci v neprůstřelných vestách. Mnohem větší změny nastaly však u vojáků.

Nevím, komu posloužil dar našeho ministra obrany nepotřebných kalašnikovů a munice protiteroristickým jednotkám, ale americký voják by takovou veteš do ruky nevzal. (Takže posuďte sami, kdo je asi získal.) Jejich vybavení je mnohem modernější (a dražší), a proto je výhodnější pro zisky zbrojovek i pro válčící státy. Také proto se výboje po světě vedou. Dnešní zbraně jsou mnohem složitější a dražší a zpravidla fungující na velkou vzdálenost, aby chránily útočníka. Dojde-li ke střetu, kdy druhá strana je vybavena podobně, může přerůst ve válku strojů a následně i likvidaci obou stran. V konečném řešení i k jejich zániku a s nimi jejich civilizace, před kterou se snažím varovat.

S velkým zjednodušením se dostávám k problému neradostného stavu naší civilizace. Že je před rozpadnutím, je bezesporu. Čí zásluhou se tak děje, je větší problém. Vychován v klasické mechanice si nemyslím, že je možné překonat hvězdné vzdálenosti pro dohovor v reálném čase, a tedy ovlivňovat z kosmu operativně dění na Zemi. Je však možné vysílat průzkumné sondy s chytrými automaty, které umí téměř všechno, ale nejsou živé. Neznají tedy cit a emoce. Ty však mohou mít za úkol získat je až zde, na Zemi, a tak vytvořit novou populaci. U ní by pak takové chyby byly vysvětlitelné.

Poněkud lehčí podmínky by měla případná populace na Měsíci, která nám údajně vzkázala: „Nelezte nám sem!“ Takové problémy by nemusely mít ani civilizace žijící v podzemí, kam se mohly uchýlit před nějakou hrozbou a zvyknout si tam. Ty by s námi mohly komunikovat, například pomocí obrazců v obilí (to už prý v historii bylo), a obávat se, abychom nezničili atomovými zbraněmi i jejich životní prostor. Tato možnost je tak veliká, že se předpokládá, že někteří z nich už dnes žijí mezi námi a pozorují nás. Nebo nás i silně ovlivňují, jen si to neumíme nebo nechceme připustit. Vyloučit to však nemůžeme. Proto se záměrně vyhýbám ukázat prstem na někoho z možných.

Nemusíme však asi chodit moc daleko. Největší šance má někdo nebo něco tady u nás ‒ na Zemi. Nelze přehlížet skutečnost, že „zasvěcení“ si už staví (i u nás) protiatomové bunkry pro přežití až na několik let, ba dokonce financují možnost meziplanetárního cestování jako záchranu. Ale především činí možné i nemožné pro dokonání té apokalypsy pro obecný lid. Nejen svou chamtivostí, pro kterou vyvolávají války o moc a peníze či energie a suroviny, ale jakousi zvrácenou touhou po nadvládě nad vším, co na této Zemi existuje. Křečkují vše, co je možné zdanit, namontovat na to počitadlo tak, aby jim ani hnida neunikla. Rozdělují tak pozemšťany na „elitu“ a „plebs“. Elita, to je to, co vládne plebsu a žije zcela jiným životem v přesvědčení, že je nepostižitelná. Nestydatě ždímá plebs a žádný chomout pro něj jí není dost těžký.

Kromě rodové šlechty, která sice vymírá, ale stále ještě funguje, se uplatňují novodobí tyrani, podporovaní bůhvíkým. Bůh, pokud existuje, není neomylný ani vševědoucí a zřejmě ani všemocný. Sice věděl, že člověk, kterého stvořil k obrazu svému, nesmí jíst ze stromu poznání, ale nevěděl, jak tomu zabránit. Ani tomu, že to člověk udělá. Snad ani nevěděl, proč člověka vlastně tvoří, když existuje Zlo, které je silnější než On. To zlo, které je v současném člověku a je důvodem k té neradostné perspektivě naší Země, je chamtivost, prodejnost a bezohlednost k druhým nemalé části lidí, kteří nectí hlavní pravidlo slušného života: „Nedělej druhým to, co nechceš, aby dělali oni tobě!“ Těžko říci, vznikla-li tato vlastnost mutací, nebo byla na Zemi vnesena jako „padlí lidé“.

Jeden ze sledovaných možných proudů zla počíná u všeobecně známého Džingischána, který se nerozpakoval jakékoli zlo použít k uspokojení svých tužeb. Po jeho smrti si jeho podobně se chovající synové rozdělili dobytou říši na tři hordy, z nichž nejhorší byla modrá, složená převážně z Chazarů. Ti se usadili mezi Kaspickým a Azovským mořem a terorizovali ruský národ. Když ten se vzbouřil, vyhnal je převážně do Polska a východní části Německa. Už ne jako ovečky Baalovy (jejich krutého Boha), ale jako novopečené Židy se změněnou identitou, nikoli však povahou. Jejich světovládné a okultní choutky jim zůstaly. Meče však vyměnili za politiku a peníze.

Obdobně, snad jen s menší razancí, se rozvíjelo Zlo prakticky po celém světě. Podílelo se na tom kdeco. Válkami počínaje, politickými čachry pokračuje, přes hospodářské krachy a zlodějny. Většina úsilí je vynakládána pro snadné zisky na úkor jiných. Lidé se navzájem šidí, za jidášský groš v cizí prospěch okrádají a podvádějí. Banky pomocí dostupných dluhů vytvářejí dluhové otroctví. Inflace znehodnocuje úspory a podporuje vysávání pracujících občanů. Předražené státní zakázky blahu lidí ujídají z krajíce. Každý bič na řadové občany je vhodný.

Války o suroviny a energie jsou k tomu vhodným prostředkem. Válčí nejen osobně, ale vymýšlejí si na to různé finty a stroje, které to dělají za ně. A politické intriky, které jim to umožňují. Ve válkách i v jiných agresích nehledí na oběti. Stěhují pro svůj zájem celé národy. A nejen to. Ovlivňují i vlastní občany, aby se nebouřili, dezinformačními zprávami, sprejováním z vysoko létajících letadel, fluorizováním vody a jiných „uklidňujících“ prostředků. Neštítí se ani teroristických útoků pod cizí vlajkou na vlastní občany. Ba, obávám se, že díky sprejování nerostou letos ani houby...

Angela Merkelová je pro Německo něco jako Hitler (Turci se přesouvají do Německa a Němci do Maďarska). Sobotka jí pomáhá, jak může, byť i škodí vlastní zemi. Ale její horoskop nevěští nic dobrého. Otázkou je, co stačí ještě Německu pokazit. Městské čtvrti Londýna, Paříže a jiných měst jsou už čistě muslimské. Kdosi tvrdě plní Sorosův plán na unifikaci Západoevropanů na přihnědlé etnikum s IQ 90. Amerika je také s chudými Afroameričany před kolapsem a má problémy s Mexičany. Celý svět je ve varu. Agresoři se neštítí pomocí HAARPu a jiných prostředků ovlivňovat i přírodu, což je její nezcizitelné právo. Dokáží vyvolat nejen obrovské tsunami, ale i deště a potopy, ba dokonce prý zemětřesení ‒ jako ve Fukušimě. Za takových podmínek udržet pořádek na Zemi není možné.

Nedokáže to prakticky žádný společenský řád, ani ten demokratický, jehož představitelé jsou voleni občany. Kam to může vést?

(Pokračování)

Zdroje:

http://www.lumendelumine.cz/index.php?page=odveky-souboj-kulminuje

http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/2676-volby-v-usa-hillary-clintonove-zbyva-rok-zivota-mozna-dva-varuji-lekari-co-se-stane-kdyz-zemre-zitra-smycka-se-stahuje-dostanu-ji-za-mrize-tvrdi-kral-hackeru-nahradi-ji-lesbicka-cernoska-mame-video.htm

http://pravyprostor.cz/vyrazili-jsme-s-manzelkou-do-parize-tuto-chybu-uz-nikdy-neudelame/

http://pravyprostor.cz/kdo-je-merkelova-i-proc-nevzpomina-na-zivot-v-donecku/

http://www.zvedavec.org/komentare/2016/09/7027-hra-na-boha.htm

26. 9. 2016

Ing. Vladimír Veselý

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář