Svobodné noviny na internetu

Slova díků a uznání – František Růžička

7. 9. 2017

Kdykoliv uslyšíme pojmy „Zelená hora a Jan Nepomucký“, zcela určitě se nám vybaví památka poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Ždáru nad Sázavou.

Dovolím si v této stati uvést na prvním místě patrona české země, mučedníka 15. století sv. Jana Nepomuckého, a zcela určitě se nám musí na cestě našeho putování vybavit západočeské město Nepomuk. V církevním uspořádání však zapadá do českobudějovické diecéze, takže si připomeňme nejen kostel sv. Jana Nepomuckého (založen 1639, obnoven r. 1688, dnešní podoba z let 1734-1738 pravděpodobně dle plánů K. I. Dienzenhofera). Pod arciděkanství (z roku 1929) spadá také kostel sv. Jakuba st. (patrně z doby založení kláštera v letech 1142-1153, přestavba ze 13. stol., zrušení r. 1786, regotizace v letech 1859-1860), dále obec Klášter s kostelem na severním úpatí Zelené Hory (založen v letech 1144-1153 cisterciáky z Ebrachu, stavěn ve druhé pol. 13. stol., roku 1420 dobyt a pobořen. Dnes kostel sv. Markéty z let 1861-1862).

Dalším významným objektem je kostel na Zelené Hoře (gotický z 15. stol., roku 1688 postaveno trojlodí, oratoř a zákristie), který od roku 1939 patřil pod správu armády, církevně nebyl využíván a včetně ostatních objektů byl „znám a oslavován“ jako bašta Švandrlíkových Černých baronů.

Právě tento kostel s původním zasvěcením Nanebevzetí Panny Marie má svou významnou historii. První zmínka o původním hradu pochází z doby Přemysla Otakara II. (1221), souvislost se založením cisterciáckého kláštera. Roku 1465 zde byla ustavena Jednota zelenohorská jako odbojný spolek proti Jiřímu z Poděbrad. V letech 1669-1696 byl hrad přestavěn rodem Šternberků na barokní zámek s poutním kostelem. Roku 1817 zde byl objeven Rukopis zelenohorský. V roce 1938 přešel do majetku státu, v roce 1947 byly sbírky otevřeny i pro veřejnost. Po roce 1948 tady armáda umístila vojsko PTP a dál objekt užívala až do roku 1990. V roce 1992 jej převzala obec Klášter, avšak pronájem soukromé osobě nebyl zdařilý. Od roku 2010 vstoupila v platnost smlouva s francouzskou CCEC na 60 let, ale v roce 2002 opět vypovězena.

Nejspíš bychom byli špatnými farníky, kdybychom nepřipomněli oblíbený výjev, jak sv. Vojtěch vyprošuje na Zelené Hoře české zemi déšť. Ten přišel a všechno se zazelenalo… Právě v tomto znamení je kostel nyní znovu předáván církevnímu společenství. Oltář ve tvaru lipového listu jako stromu života na svém vrcholu zobrazuje Svatou Trojici. Boží oko se zeleným sklem, holubice Ducha svatého ve žlutém skle a Boží syn symbolizovaný eucharistii s červeným křížem. List je vyroben z nerez oceli leštěné do zrcadlové plochy. Tato kombinace materiálu má podle autora Václava Česáka odrážet původní barokní architekturu a nerez ocel symbolizovat nezničitelnost víry. Pod tím z bronzu odlitá socha Panny Marie Zelenohorské, vychází z původní barokní podoby a její originál je dnes ve Vídni ‒ ve františkánském kostele sv. Jeronýma nedaleko Dómu sv. Štěpána. Na patě oltáře je dosud prázdný kroužek, do kterého má být vsazen kámen z Ebrachu, odkud sem mniši přišli. Záměrem je získat pro oltář i ostatek sv. Vojtěcha.

To nejpodstatnější na závěr: Slavnostní mše s odhalením oltáře a následným požehnáním sochy Panny Marie (oltář posvěcen slouženou mší svatou) za účasti emeritního biskupa plzeňského Mons. Františka Radkovského se uskutečnila v neděli 25. 6. dopoledne. Koncelebranty byli zdejší administrátor Ing. P. Jiří Špiřík a do nedávna zde působící Ing. P. Vítězslav Holý. Ten byl v době svého působení také iniciátorem a s dalšími aktéry (včetně starosty obce Klášter Z. Bartošky) obnovy tohoto poutního místa. Hudební doprovod obstaral sbor Canto Nepomucenum a chrámový sbor.

V úvodu bohoslužby otec biskup připomněl tradice českého národa i důležitost tohoto okamžiku návratu zdejšího stánku Božího k účelům podle záměru našich předků. Připomněl i důležitou vazbu na den konání, bezprostředně po svátku sv. Jana Křtitele a Neposkvrněného Srdce P. Marie.

Při bohoslužbě slova zazněna při 1. čtení slova podle proroka Izaiáše, žalm „Buď veleben Hospodin, nyní i na věky“. Ve 2. čtení slova z listu sv. Pavla Efezanům „Pochválen buď Ježíš Kristus…“ Evangelium podle sv. Lukáše – „Anděl Gabriel byl poslán…“

Otec biskup ve své promluvě nastínil úlohu srdce člověka, když přestane bít, je konec. Bůh dal člověku svobodu, ale ten ji zneužívá. Proto se stal člověkem, ale nebyl přijat. Musela tu být ale jeho Matka… Vysvětlil těžkost Mariina rozhodování, když žili snoubenci tehdy odděleně, přijala sestoupení Ducha svatého, jistě nepochopitelného, a její „fiat“ ‒ rozhodnutí srdcem. Jak se žije dnes (neúplné rodiny, potraty, asistovaná reprodukce)? Bůh sestoupil do života lidstva, P. Maria přijala toto poslání a řekla své ano. I veškeré naše rozhodování má být dobré a správné. Ptát se, co od nás Bůh chce. Rozhodnutí z dobrého srdce…

Po mši svaté sdělil přítomným své poznatky, strasti s realizací i radosti z vykonaného díla jeho autor Václav Česák. Zároveň poděkoval všem, kdo mu byli nápomocni. Kamarádům, kteří odpracovali stovky hodin, biskupu Radkovskému za první posilu duchovní, dále kardinálům M. Vlkovi a D. Dukovi, firmě z Kasejovic, ostatním přispěvatelům i starostovi obce Klášter.

Pan senátor Václav Chaloupek přidal osobní vyznání k Zelené Hoře, kde v okolí jeho babička a dědeček hospodařili. Koncem sedmdesátých let zde byl na vojenském cvičení, modlil se za nemocnou dceru a v roce 1991 zde působil při natáčení Černých baronů. To vše jej k tomuto místu připoutalo. Je třeba nedopustit další devastaci našich památek, ale i národní identity. Budou volby, a proto je naší nadějí si svobodu uhájit.

Náměstek Baxa z Plzeňského kraje připomněl snahu o ničení nejen církevních památek, ale i o jejich vymazání z vědomí lidí. Vrátila se nám svoboda. Nebuďme proto lhostejní jak k osudu Zelené Hory, tak i ostatnímu dění ve společnosti.

Starosta obce Klášter připomněl vznik záměru obnovy, starosti s organizací, zajišťování dotací: „Jsou to pouhé tři roky, kdy jsme začali. Snažili jsme se spojit kulturní i duchovní poslání, jeli jsme do Norimberku zajistit kámen. Díky sponzorům se v roce 2014 poprvé zámek rozzářil do tmy… Ano, dílo dokonáno jest. Díky všem!“

S pokorou sobě vlastní před přítomné předstoupil předchozí správce farnosti P. Vítězslav Holý, aby i on se vyznal ze svých pocitů, starostí i současné radosti. Farníci mu vřele poděkovali, předali kytici a dlouhým potleskem ocenili jeho zdejší působení. Nechyběly ani osobní gratulace a pozvání k dalšímu setkání a slavení bohoslužeb… Na závěr uvedl, že tento oltář je bránou do nebeského ráje. Jeho osobní představou bylo SOUZNĚNÍ.

***

Po slavnostní mši se v krátkém komorním vystoupení představili Edita Adlerová (mezzosoprán) a Daniel Klánský (baryton) s klavírním doprovodem Lukáše Klánského. Zazněly skladby Ave Maria, Biblické písně, Novosvětská, Panis Angelicus a další. Byla to působivá tečka za touto nedělní akcí. Obnova oltáře byla financována prostřednictvím grantového programu „Era pomáhá regionům“ (ČSOB). Jména všech sponzorů jsou uvedena na oltáři.

František Růžička, České Budějovice