Jdi na obsah Jdi na menu
 


Základ rozporů – Euring. Dr. Bohumil Kobliha

22. 9. 2014

Všechno pozitivní, čeho kdy lidstvo dosáhlo, bylo docíleno dohodou. Dá se doplnit, že dohodou trvalou, upevněnou pravidly či zákony.

Univerzálním potvrzením tohoto jsou obchod a technické obory. Počátek sjednocování a „normalizace“ lze vidět už ve starověku, kdy vlivem výměny zboží se dosahovalo dohod o sjednocování měr a vah. V devatenáctém století začaly velké průmyslové závody – a později i státy – usilovat o jistou normalizaci průmyslových výrobků, především proto, aby se usnadnila výměna/náhrada opotřebovaných/ztracených součástí a aby bylo možné systémy propojovat. Například první strojnickou normu lze vidět v mezinárodním uznání Whitworthova závitu. Pro naši zem stojí za povšimnutí, že vedle ISO (International Standard Organisation) už v roce 1922 byla ustavena Československá společnost normalizační. Normy označené ČSN byly ovšem jen dobrovolné, ale byly průmyslem ochotně přijímány a rychle se vžily. V tom lze vidět i potvrzení specificky našeho národního ducha, „čilého“ a schopného se dívat užitečně a bez násilí dopředu.

 

Účelné společenské a obchodní normy byly od nepaměti nutné, mezinárodně i světově. Zde připomeňme, že norma v latině znamená pravidlo nebo shodné s pravidlem. V západní průmyslové civilizaci, která není přímo navázána na latinskou minulost tak jako „stará“ Evropa, specificky v Anglii a Americe, se místo slova norma a normalizace používá slovo standard a standardizace.

Římské právo, kde se tyto „normy“ poprvé zcela organicky rodily a byly pak zakotveny na deskách na římském Forum Romanum, dalo pak základ modernímu, civilizovanému soužití evropské společnosti.

Latinská přísná logika, diktovaná v podstatě vojenskou nutností a řízením/managementem dobyvatelského, imperiálního Říma, byla dále promítnuta do celého života Evropy a do sféry tehdejšího světa pod římskou správou.

S rozšiřováním římského panství a vlivů tato „západní“ logika a způsob myšlení nemohla nenarazit na logiky jiné, a bezprostředně a přímo na nejbližší logiku Středního východu, či specificky semitskou. Zde pravidla jednání byla v podstatě zakotvena ve třetím století před Kristem v Desateru přikázání, jak spatřováno v Bibli.

Markantní rozdíl mezi oběma logikami můžeme pozorovat na jedné straně v přímém, jadrném či přímo taxativním jazyku Říma a na druhé pak květnaté, ozdobné mluvě, myšlení a logice Arábie. To je potvrzeno i způsobem psaní: v latinském světě zleva doprava, v semitském zprava doleva.

Samozřejmě, my dnes tyto rozdíly následkem domnělé nadřazenosti západní civilizace přehlížíme, či přímo nechceme vidět. Teprve životem a prací na Středním a Dálném výchově začne Evropan chápat, že tyto rozdíly v základech myšlení existují a pro jednání a spolupráci je kardinálním požadavkem brát jev úvahu.

Oproti tomu naše URPUTNOST, že my máme pravdu (!!!), nám zabraňuje porozumět „východní! Logice a životnímu stylu.

V arabských spisech můžeme sledovat, že pro semity/Araby není důležité datum či utřídění dění, ale sama skutečnost, podstata dění

Aniž si to uvědomujeme, žijeme na dějinném přelomu. Nemůžeme nevidět, že židokřesťanské rozpory s arabským semitským světem leží v základu všech současných střetů. K poznání, jak se věci mají a proč se děje to, co se děje, musíme tedy jít hodně dozadu, do historie, do vývoje dějů a vztahů mezi jednotlivými entitami. Základním pro toto jsou příběhy Bible. Prvorozenost tehdy byla nezbytnou podmínkou pro celé dědictví. Zestručněně: otec semitů Abrahám nedostal prvního syna od manželky Saraj (později Sára), ale od „otrokyně“ Hagár (Hägar). Jejich syn Ismail (Ishmeal) byl pak zakladatelem semitského kmene Arabů. Pozdější Abrahámův syn se Sárou byl Izák (Ishaq). A tam je důvod sváru, kdo je důležitější a skutečně prvorozený, tedy dědic všeho. Mekka (Makkah), původní obydlí Hagár a Ismaila (včetně Abraháma dle Koránu), se stala pamětníkem a svatým místem pro všechny Araby a později „otroky boží“ – muslimy.

Výroky Mohamedovy, zaznamenané v tzv. Hadith, uznávají proroky: Adama, Noe, Abraháma, Izáka, Jakuba, Ismaela, Davida, Mojžíše, Ježíše a Mohameda (Muhammada). Proroky seslal Bůh, aby vedli jeho lid. V Hadith je potvrzeno další jablko sváru, totiž že Ježíš je uznáván pouze jako prorok a není přijato jeho vyhlášení Bohem (Nicea – 325 po Kr.). Připomeňme, že Mohamed se narodil už asi roku 570 a zemřel 8. června 632, a tedy znal už vývoj sporů.

Poněvadž za života Mohamedova židovské i křesťanské náboženství bylo už plně etablováno a šířeno, nové vyznání muslimů bylo navíc. Šířilo se ale velmi rychle a získávalo vliv zejména v Arábii a po celé severní Africe. U Židů nastaly obavy z konverzí Židů k islámu, a chtěli se tedy původně spojit proti křesťanům s Mohamedem. Všechna tři náboženství si dělala nárok na svoji prioritu a v tom jsou základy všech pozdějších rozporů. Mohamed posiloval svůj proud celou řadou smluv (622) s dalšími kmeny. Rozdílnost mezi třemi hlavními náboženstvími vysvítaly stále zřetelněji. Křesťané bránili trinitarismus a božství Ježíšovo. Oproti tomu Mohamed volal „po uznání jednoty Boha a spirituální jednoty lidstva“. V této situaci svolal do města Yatrib (snad 627) veliký kongres všech tří náboženství. Původně mělo jít hlavně o záležitosti spirituální, bohužel (dle knihy „The life of Muhammad“, M. H. Haykal) pro Židy a křesťany spiritualita byla pouze podkladem pro dosažení politických,hmotných a světských ambicí. Proto se tento zřejmě první a dosud poslední pokus o světovou dohodu nezdařil a rozpadl.

Dostali jsme se v rozporech příliš daleko. Papež Francis nabídl na začátku roku 2014 pomocnou ruku pro stěžejní jednání k trvalému smíru mezi Palestinci a Izraelem, ale mimo částečné dohody zatím bohužel žádné konkrétní další pozitivní kroky v tom směru nebyly učiněny. Nechceme-li se vzájemně eliminovat, je jediná naděje v tom, že náboženští i političtí vůdci světa o základní a trvalou dohodu začnou skutečně usilovat… Kdo ustoupí k podání ruky? Pozitivní výdobytky, ke kterým se lidstvo kdy dobralo, byly a budou vždy dosaženy jen dohodou.

Londýn, 21.–31. srpna 2014

Euring. Dr. Bohumil Kobliha

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Perunovi a jeho kolegům z Exopolitiky!

(Muller, 1. 10. 2014 18:51)

Vážená Exopolitiko, myslím si, že není nad knihu, dokonce v tuhých deskách. Kniha: Přišel Bůh z vesmíru? -- Důkazy jsou přímo v Bibli
autora: Mauro Biglino inzerovaná stále na stránkách EXOPOLITIKY ukazuje na určitý fašismus Exopolitiky či co to je.... Myslím tím pasáže, že křesťanství je podvod, desatero neplatí - ovšem je to psáno dost urážlivě proti křesťasntví, přesně jako ZDE dole úvaha pana Pospíšila. Domníval jsem se, že hlavní problém k diskuzi mezi slušnými lidmi jsou vraždy novinářů a cestovatelů na území islámského státu. Tedy problematika, kterou výborně vysvětluje autor SN dr.ing. Kobliha. Ale ač exopolitici rádi řeční proti militantnímu islámskému fašismu - denní praxi Islámského státu, skončí to v praxi velebením agresivních nekřesťanů.....
Pak už k řezání hlav od šílených exopolitiků kritikům jejich podvodů a švindlů a pěstování faktické praxe nenávisti nebude daleko. Nebo se mýlím?
Fandím vzdělaným a moudrým lidem - což autor je, i když jsem se zde již zamyslel jen nad názvoslovím - a EXOPOLITIKA ČR z toho udělá Islámské noviny!

Souboj víry a původní záměr

(Jan Pospíšil, 22. 9. 2014 22:34)

Zajímavé jak na sebe v průběhu času naráželi různé náboženské směry po celém světě: souboj různých bohů, andělů, démonů a duchů s vlivem na víru lidí často ve výsledku připomíná počítačový virus, který vždy zničil vše co původní tvůrci zamýšleli s lidmi na tom či onom území... Příkladem může být jak příchod křesťanství do Čech a na Moravu zničil původní záměr pohanských Bohů a Bohyní - stačilo málo a křesťané ve své Víře zničili svatyně či mohyly zasvěcené Vesně, Moraně, Perunovi, Marsovi a Beloně... Jaký však byl původní záměr těchto Bohů a Bohyní? Jak by vypadaly Čechy a Morava během 1000 let vývoje bez zásahu křesťanů či kohokoliv jiného?

Re: Souboj víry a původní záměr

(Perun, 27. 9. 2014 13:08)

Bylo by to podobné jako v Rusku. O Rusku hezky psal Karel Havlíček Borovský. Přijel tam, pracoval a sbíral životní zkušenosti. Nadchl se slovanstvím a pak pochopil, to co mnozí, co horovali pro Rusko. Jako známé verše O Mikuláši Leninovi ... a jak to v roce 1948 dopadlo. Nebýt roku 1989, kdy už těch nesmyslů zde měli lidé dost, nebyla by zde určitá svoboda. Natož psát pravdu o komunistech, co pro ně víra, náboženství byl nepřítel největší! Tedy největší nepřítel obyčejné křesťanství a hlouposti o slovanství, oslavy všeho pohanského. Z tohoto pohledu lze snadno odpovědět otázkou: "Byly slovanští bohové jen personifikace přírodních sil, či klausovosko- zemanovská transformace (oba jsou ze stejného kadlubu opoziční slmlouvy a nekonečných hrátek, které zakončil pan Klaus epochální amnestií pro arcizločince a kmotry a pan Zeman včera na ruské konferenci chválil Rusko... více obyčejné zprávy) nebo helenistického světa, světa řeckých bohů?

Re: Souboj víry a původní záměr

(Perun, 27. 9. 2014 13:16)

Bylo by to podobné jako v Rusku, pane Pospíšile!

O Rusku hezky psal Karel Havlíček Borovský. Přijel tam, pracoval a sbíral životní zkušenosti. Nadchl se slovanstvím a pak pochopil, to co mnozí, co horovali pro Rusko. Jako známé verše O Mikuláši Leninovi ... a jak to v roce 1948 dopadlo. Nebýt roku 1989, kdy už těch nesmyslů zde měli lidé dost, nebyla by zde určitá svoboda. Natož psát pravdu o komunistech, co pro ně víra, náboženství byl nepřítel největší! Tedy největší nepřítel komunistů bylo obyčejné křesťanství a náhradou obrovské šíření hloupostí o slovanství, oslavy všeho pohanského. Asi jako váš pohled.

Z tohoto pohledu lze snadno odpovědět otázkou: "Byly slovanští bohové jen personifikace přírodních sil, či už tehdy klausovovsko - zemanovská transformace (oba jsou ze stejného kadlubu opoziční smlouvy a nekonečných hrátek, které zakončil pan Klaus epochální amnestií pro komunistické, ale tržní komunisty, arcizločince a kmotry a pan Zeman včera na ruské konferenci chválil opětovně Rusko a jeho tržní bohy... více obyčejné zprávy) nebo helenistického světa, světa řeckých bohů?

Správné a nesprávné dohody - jak se dohodnout?

(Muller, 22. 9. 2014 14:54)

Vážený pane autore, povedlo se Vám najít téma ze základu lidské civilizace, pokud se lidmi myslí nejen nějaké polidštěné opice, co i nich bájil soudruh Engels. Jak to později v koncentrácích realizovali dobyvatelé nových území na „primitivech“. Máme celé katedry plné filosofů, jistě mohou odborně doplnit správné i „správné“ dějiny koncentračních táborů. Ve vztahu k dílu marxistů myslím zejména vynález leninských koncentračních táborů, po roce 1917. Začalo to dohodou -Brest- litevským mírem. Z dohod u nás máme „Mnichovskou dohodu“ - také dohodu. Ještě k pojmu člověk dáme upomínku ke slovu kanibal. Je kanibalem, kdo z hladu ve válečných událostech, jako byl sovětský hladomor poruší psané i nepsané dohody, že bližní se nejí?
Prosím dovolte, se vrátit z bažin kateder filosofie a jedině správného výkladu dějepisu (podle toho, kde dotyčná katedra je umístěna a čí peníze filosofové pobírají – myšleno, kterým státem a zřízením je placena...) do techniky, která je mně také bližší.
První dohodou je mateřská řeč, rodinné tradice. Proto rodina je absolutním zlem pro marxisty, leninisty všech odstínů... Více Lenin a spol. Já už to nečtu, v době vlády soudruhů v ČSR jsem to programově odmítal číst a začetl jsem se do toho, ve chvíli, kdy toho byly po roce 1989/1990 plné popelnice. Bylo to zajímavé počtení!
Z rodin vyrůstala širší pospolitost, kde rodina byla obrazem státu – ale to zde vládlo temné křes'tanství v ještě temnějším středověku. Kdy král měl být otcem poddaných... Naštěstí ve středověku si dost potrpěli na názvosloví, pojmy, kde pojem židokřesťanství nabyl běžně rozšířen a užíván. Mohu se mýlit – totiž za vlády soudruhů jsem nestudoval marxismus, jako naši současní největší antikomunisté, nyní demokraté. Bez zápočtu z této „vědy věd“ nebylo další studium a pak diplom.. Taková byla dobová dohoda. Nějak to prošvejkovat.
Ještě k technickým dohodám: dnes 22.9. 2014 jen tak náhodou, užil pan dr. Grygar, fyzik a astronom v pořadu o vesmíru v ČRo Leonardo – Plus při výkladu měření vzdáleností ve vesmíru už příklad, že když trigonometricky určujeme dráhu meteoritů postupujeme stejně jako u UFO. Proč to vše takto zmiňuji? Jen proto, že mezi filosofy byla dohoda, že o UFO a ET – ufonech, mimozemšťanech, nepozemském životě se nemluví. A kdo o tom mluví je podvodník, blázen, neseriosní a tak dále. Hle další pád podivné, prolhané dohody, jako té Mnichovské. O UFO slušní lidé svědčí, o mimozemském životě píše řada slušných profesorů.... Vše lživé odnese čas a zůstanou dohody POCTIVÉ. Jako ty technické, u nás ČSN – nyní tabu (!) či dohody o zápisu faktů, myšlenek jako jsou písma – zde naše latinka a matematické značky a vlastně celá matematika a logika. Ona ta logika je vlastně také o dohodě. Nelhat a nevymýšlet si nesmysly. Slušní lidé za vlády soudruhů zde si dávali pod sklo pracovního stolu Renčínovy vtipy typu: „Ano pane vedoucí, tohle kolečko je červené.“ A na obrázku byl zelený čtvereček či čtyřlístek....
Podobně je to s výrazem židokřesťanství, ale už mlčím, nejsou filosof. Vše dobré, alespoň takhle!