Svobodné noviny na internetu

Motto: „Člověka nepředěláš, jen se ti vybarví.“ (Karel Čapek)

V ČT i pod novým ředitelem H. Chudárkem nadále beze změny

Po delším pobytu mimo Prahu, během něhož jsem na sledování ČT neměl čas ani ideální podmínky (a už vůbec ne chuť kazit si chvíle odpočinku pohledem na mimořádně odpudivé postavičky z této prohnilé, prorežimní televize), mě návrat do Prahy opět vrátil do kruté reality. (Spíš to vypadá na reality show.) Zásluhu na tomto vystřízlivění mělo zhlédnutí několika zpravodajských relací na ČT24.

Před řadou měsíců jsem zaregistroval, že se i v ČT něco děje: Noví redaktoři a redaktorky tam přicházejí a zase odcházejí, avšak situace se stále nezlepšuje. V té době to bylo posílení redakční skupiny meteorologů. Jako zbrusu nová tvář se tam náhle zjevil mladý muž jménem: Eduard Novotný. Tuto změnu v zasmrádlých poměrech na Kavčích horách jsem z pochopitelných důvodů přivítal. Každého nového jedince, který jen trochu rozčeří hladinu zapáchajících, stojatých vod v ČT, musím hodnotit jako přínos. I já jsem se tehdy smířil s myšlenkou, že musíme být rádi za každou změnu a dopřát onomu mladému muži trochu času, aby mohl ukázat, co v něm je. Je přece přirozené, že člověk se snaží být stále lepší ‒ den ode dne.

Po návratu z letního pobytu na chalupě jsem onoho mladého muže opět spatřil. Byl vlastně první osobou, kterou jsem po tak dlouhé době viděl na televizní obrazovce. Jeho vystupování bylo viditelně lepší a sebevědomější než v době, kdy před televizními kamerami začínal. Přesto: jeden nedostatek se mu nepodařilo eliminovat. A já, bývalý učitel češtiny, jsem to zase nedokázal přehlédnout. Rád bych to udělal, ale profesionální čest mi to nedovolovala.

Zatímco velkou část číslovek, které tento redaktor použil ve své informaci o počasí, skloňoval správně a dával si záležet i na dobré artikulaci, jednu chybu si přesto neuhlídal: použil totiž nesprávný tvar číslovky „dvoum“ (správně má být: „dvěma“). Jak známo, jedná se o tzv. dvojné číslo (= duál, gramatická kategorie vyjadřující dvojici nebo párovost). Ostatně – chyby ve skloňování číslovek „dva, oba“ patří k těm nejčastějším. Dopouští se jich kdekdo, včetně politiků. (Rekordmanem je ministr zahraničí J. Lipavský.)

Na tom, že jsem čistě náhodou natrefil právě na nového meteorologa ČT E. Novotného, není nic osobního. Měl zkrátka smůlu v tom, že jsem se díval na „Studio 6“ zrovna ve chvíli, kdy před televizní kamerou „exhiboval“ právě on. Přesto – viditelný pokrok za těch pár měsíců, co jsem E. Novotného viděl v televizi naposledy, tady byl. Nejsem nekritický a dovedu ocenit upřímnou snahu kohokoliv pracovat na sobě. Kéž by se tak chovali i naši politici, u nichž žádný pokrok nespatřuji. Tam jde jen o prachy a o koryta. Politici přitom rádi hovoří o „hodnotách“, hlavně těch evropských. Edovi přeju, aby se dál zlepšoval a profesně rostl.

Jsem si samozřejmě vědom toho, že práce televizních moderátorů (moderátorek) je náročná a dost často i ubíjející. Obzvláště to platí o oné „šňůře“ mezi 14.00 a 18.00 hodinou, kdy dotyčnou osobu nemá před kamerou kdo vystřídat, aby si mohla například odskočit na WC nebo si dát pauzu na občerstvení. Právě v takovéto atmosféře se tito lidé dopouštějí nejvíce chyb: z únavy i z nepozornosti. To, že to chápu, ovšem neznamená, že jsem ochoten tento šlendrián tolerovat a podporovat.

­─────

Redaktoři a moderátoři ČT opakují stále stejné chyby!

Chyba ve skloňování číslovek u meteorologa E. Novotného byla prvním nedostatkem, který jsem ve vysílání ČT zaregistroval. Bylo to buď v neděli 28. 9. 2025 (= den státního svátku), nebo následujícího dne. Tentokrát jsem si ani nestihl poznamenat na papír, který den k tomu došlo. Další, následné chyby jsem si už pečlivě zapisoval, jak se stalo mým zvykem.

V úterý dne 30. 9. 2025 (ČT24, 9:50) ve „Studiu 6“ si moderátor Pavel Navrátil pozval do svého pořadu jistou ženu, jejíž jméno jsem si nestačil zaznamenat, k rozhovoru o televizním dokumentu s názvem „Místo pro duši“. Moderátor i ona žena shodně použili mnou v minulosti často kritizovaný výraz: „stoleté výročí“. Správný tvar měl znít: „sté výročí“ (100. výročí). Čtenářům, ale i „zabedněncům“ z ČT doporučuji, aby si důkladně přečetli články, v nichž jsem se tímto problémem zabýval. Zde jsou odkazy na ně:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-2-2024/jazykove----brusicstvi----slavi-v-ct-nove-uspechy-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-3-2024/jazykova-uroven-ct-se-stale-nezlepsuje.-naopak-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-4-2025/v-ceske-televizi-zvitezilo-hlupactvi-a-amaterismus---.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-3-2025/zruste-to--neda-se-na-to-divat-.html

Bohužel – od publikování některých z těchto textů uběhl již rok a půl, avšak v práci ČT se nic nezměnilo. Vedení ČT neráčilo poslat své pologramotné redaktory a moderátory na doučování z češtiny, aby se tam naučili skloňovat řadové číslovky. Právě toto skloňování činí pracovníků ČT největší potíže dodnes.

Ještě větší problém, který se týká vysílání zpravodajských pořadů na ČT24, představují ti zaměstnanci, kteří sedí v tzv. newsroomu u televizních monitorů a počítačů. Oni totiž na klávesnici vyťukávají nejrůznější doprovodná sdělení, která se následně objeví na obrazovce: titulky k vysílaným reportážím či zprávám, jakož i jména hostů v televizním studiu či osob připojených online do aktuálně probíhajícího vysílání.

A právě v těchto případech se občas odehrávají vskutku kuriózní situace. K jedné velice podivné chybě (kdy levá ruka neví, co dělá ta pravá) došlo na ČT24 dne 3. 10. 2025 ve 22.46 hod. V té chvíli totiž dostal slovo jeden z hostů pořadu „Události, komentáře“, jistý docent filozofie z FF UK Praha – Václav Němec. Když hovořil, ve spodní části televizní obrazovky se objevilo toto sdělení: „docent filosofie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy“.

Je to chyba natolik zřejmá, že bych ji ani nemusel vysvětlovat, ale přesto to udělám. Podstata oné chyby spočívá v tom, že v jednom řádku se nacházejí vedle sebe dva rozdílné tvary slova „filozofie“: jako první (postaru) slovo „filosof“; hned vedle tohoto je označení příslušné vysoké školy: „Filozofická fakulta“ (UK). Onen tvar se „z“ se používá od dílčí úpravy pravopisu z r. 1974, kdy slova typu „prezident“, „filozofie“ nebo „univerzita“ se mohou psát se „z“ (se zachováním možnosti paralelního používání původního tvaru se „s“).

Jak známo, v češtině platí zásada jednotného pravopisu. Proto není přípustné (dokonce to není ani „estetické“), aby se vedle sebe nebo v jedné větě či souvětí vyskytoval tvar „filosofie“ a „filozofická“ (fakulta), jak se stalo v tomto případě. Buď platí jedno, nebo druhé. Hybridní pravopis je z principu nesprávný a nepřijatelný. V každém případě to svědčí o jediném: o zmatku, jaký panuje v hlavě autora, jenž to tímto způsobem napíše.

S pravopisem bývají spojovány nejrůznější historky. Z počátku našeho století si vzpomínám na podivné „češtinářské“ chování spisovatele Jana Beneše (1936-2007), který po srpnové okupaci z roku 1968 emigroval a až do změny režimu žil v exilu v USA (1969-1990). Beneš považoval sám sebe za „konzervativce“, a proto psal slovo „president“ se „s“; tvar se „z“ byl pro něho nepřijatelný, modernistický „výstřelek“. Zkrátka: byl přesvědčen o tom, že archaický tvar se „s“ je lepší než ten se „z“. Přitom i tady se pouze v praxi uplatnila jiná češtinářská zásada: Píšeme tak, jak slyšíme (jak vyslovujeme). Tedy: „s“ mezi dvěma samohláskami vyslovujeme jako „z“.

Jiná chyba, které se dne 30. 9. 2025 (ČT24, 12:12) dopustila reportérka ČT z Ostravy, Pavla Šamaj, se opět týkala číslovky „dva, oba“. V informaci o kauze bytů v Havířově, do níž jsou zapleteni někteří politici ANO 2011, zpravodajka použila tento chybný tvar: „před dvěmi týdny“ (správně má být: „dvěma“). Stejnou reportáž se stejnou chybou ČT24 znovu odvysílala v 14.24 hod.

Nesprávné mluvnické tvary se čas od času vyskytnou i v reportážích či zpravodajských vstupech našich zahraničních zpravodajů. Tak například slovenský zpravodaj Jan Šilhan použil na ČT24 (3. 10. 2025, 11:14) tento podivný tvar slova cizího původu, který je nespisovný jak v češtině, tak i ve slovenštině: „v referendách“ (správně: „v referendech“).

­─────

Nejen pravopisné chyby, ale i „předpotopní“ slovní zásoba

Když jsem to podivné slovní spojení viděl „černé na bílém“ na televizní obrazovce, zpočátku jsem si myslel, že se kdosi zbláznil nebo k nám právě přiletěl na stroji času z minulosti. V ČT se totiž jistí lidé, kteří nemají žádné zábrany, „rozjeli“ tak, že se rozhodli nás, hloupé televizní diváky, „vzdělávat“ v oboru historie. (Nedávno jsem to kritizoval a ČT z toho nevyšla moc dobře. Nicméně, nikomu z těch samolibých šéfů, kteří by z fleku mohli dělat ředitele zeměkoule, to nevadilo a žádné poučení si z toho nevzali. Přestože moje články na toto téma měla k dispozici jak Rada ČT, tak i RRTV.)

Smělost redaktorů ČT nejspíš vychází z toho, že v této televizi mají „vědeckou redakci“, kde si hrají na „vědu“. Tito pošetilci se totiž doopravdy domnívají, že to, co vyvádějí, má s vědou cosi společného. Jak osudově se tito nešťastníci mýlí! Jeden z těchto redaktorů, Vladimír Piskala, jehož matka kdysi působila v ostravském studiu ČT, si před několika měsíci dokonce udělal výlet do Vatikánu, aby nás mohl informovat o zdravotním stavu tehdejšího papeže Františka. Zdá se, že v ČT mají dostatek peněz, aby všelijací zbyteční redaktoři mohli utrácet za své zbytečné cesty do zahraničí. Však on to televizní koncesionář zaplatí, není-liž pravda?

A tak se redaktoři z oné „vědecké redakce“ ČT rozhodli, že nám předvedou ukázku televizní „osvěty“, a to přesně ve stylu svazáků z doby po Únoru 1948. Jen jim chyběly ty modré košile a odhodláním planoucí oči. Jejich do té doby utajovanou aktivitu jsem zaznamenal na ČT dne 2. 10. 2025, a to v hlavní zpravodajské relaci „Události“ (ČT1/ČT24, 19:00). A protože bylo v předvečer voleb, týkala se dotyčná instruktáž způsobu, kterak „kroužkovat“ kandidáty v těchto volbách. (Kroužkem bylo možno označit pouze čtyři z nich.)

Dotyčný moderátor, který způsob kroužkování vysvětloval (jednalo se o již zmíněného V. Piskalu z oné „vědecké redakce“ ČT), nás poučil o pravidlech pro toto „kroužkování“ a dokonce připravil k tomuto účelu fiktivní hlasovací lístek. Na něm byli uvedeni jako kandidáti někteří panovníci českých dějin, a to z rodu Přemyslovců, Habsburků či Jagellonců. (Jaksi omylem či nějakým nedopatřením se tam přepletli i Rožmberkové).

Mezi zhruba deseti fiktivními „kandidáty“ do voleb se tam objevilo i jméno nejstaršího, historicky doloženého knížete Bořivoje I., o němž je známo, že byl prvním známým křesťanským panovníkem z rodu Přemyslovců. Onen sestavovatel dotyčného seznamu (domnívám se, že jím byl již jmenovaný V. Piskala) připojil ke jménu tohoto knížete tento prapodivný přístavek: „křtitel Čechů“.

Ten, kdo to napsal, nejspíš ani netušil, jak nesmyslné označení nabídl televizním divákům. Překvapuje mě, že se nikdo z nich neozval a že ČT tuto nehoráznost nejen odvysílala (asi to tam nikdo nekontroluje a redaktoři si dělají, co se jim zlíbí), ale ani se za tuto stupiditu neomluvila. Viníkem je samozřejmě především M. Kubal, který to má všechno „na triku“. Proto by se měl okamžitě poroučet. Doporučuji tohoto nekompetentního břídila poslat do kamenolomu, aby poznal, co je to skutečná práce. Jeho jalové, propagandistické žvanění totiž žádná práce není.

Po stránce jazykové představuje označení „křtitel“ takový „archaismus“, že by se jej zdráhal použít i leckterý autor historických románů z 19. století, Jako „křtitel“ je samozřejmě dobře znám především novozákonní Jan Křtitel (1. stol. př. Kr.). Ten zvěstoval příchod Mesiáše a křtil Židy v řece Jordánu ‒ včetně Ježíše Krista. U nás jsme nikoho takového neměli. Křty bývaly od přijetí křesťanství, od 8. nebo počátku 9. století, výhradně záležitostí kněží.  Už samotný výraz „křtitel“, jak jej uvedla ČT, je naprostá absurdita a ten, kdo toto slovo používá, aniž by vysvětlit, co tím míní, je nevzdělanec a hlupák. Nechť se chytnou za nos ti „géniové“ z ČT, kteří to vymysleli!

Mezi první pokřtěné české velmože, pravděpodobně předáky existujících kmenů na území Čech, patřilo 14 „českých knížat“, kteří přijali křest v Řezně (= Regensburgu) dne 13. 1. 845. Obdobný křest Moravanů se odehrál již v roce 831, tedy v době vlády moravského knížete Mojmíra I. (†846). Podle Bertiniánských letopisů biskup Moravanů jménem Reginhar „pokřtil všechny Moravany“. Pravděpodobně i v tomto případě se jednalo o křest pouze moravské „elity“, zatímco pokřtění jednotlivých obyvatel Moravy zůstávalo v kompetenci příslušných kněží, kteří pocházeli hlavně z Bavorska.

O tom, že se křesťanství postupně etablovalo přinejmenším v okolí velkomoravského mocenského centra v oblasti Starého Města u Uh. Hradiště, svědčí kostelík, jehož základy na konci 19. století při svých archeologických výzkumech nalezl v Modré u Velehradu kněz ThDr. Jan Nevěřil. (Replika této stavby byla vybudována na základě poznatků z archeologických výzkumů v archeoskanzenu v Modré u Velehradu.) Odborníci z řad archeologů a historiků soudí, že tento kostelík nechali postavit irsko-skotští misionáři někdy na konci 8. století nebo na přelomu 8. a 9. století, tedy dávno před příchodem věrozvěstů Konstantina a Metoděje na Moravu.

Co se týká onoho „křtitele“, Bořivoje I., pravda je taková, že tento nejstarší známý kníže kmene Čechů, jenž zpočátku sídlil na Levém Hradci u Roztok (okr. Praha-západ), nikoho nepokřtil. Sám přijal křest během svého pobytu na Moravě, pravděpodobně na hradišti v Mikulčicích u Hodonína), a to ještě na konci vlády knížete Rostislava (846-870), tedy předtím, než byl tento panovník svými nepřáteli zajat a uvězněn (včetně oslepení), a to z rozhodnutí východofranckého krále Karlomana (866-884). Křest knížete Bořivoje I. se odehrál někdy v letech 869-870; spolu s knížetem bylo pokřtěno i 30 dalších osob z jeho doprovodu (nejspíš knížecí družiny).

O Bořivojově křtu na Moravě vypravují některé latinsky psané svatováclavské legendy české provenience, např. „Diffundente sole“ (okolo 1300) nebo tzv. Kristiánova legenda (konec 10. století), a to ve 2. kapitole, která líčí život knížete Bořivoje a jeho manželky sv. Ludmily.

Jak již bylo uvedeno, český kníže Bořivoj I. (asi 850-889) nebyl žádným „křtitelem“, nýbrž pouze podporovatelem šíření křesťanství v Čechách. S jeho jménem je spojováno vybudování prvního českého kostelíka na staroslovanském hradišti z 9. století na Levém Hradci (zhruba 6 kilometrů od Prahy).

Původní rotunda, zasvěcená sv. Klimentovi, kterou zde nechal postavit Bořivoj I. v 70. letech 9. století, byla objevena teprve v roce 1940 archeologem ukrajinského původu, Ivanem Borkovským, a to pod základy stejnojmenného gotického kostela. Areál tohoto hradiště se stal v r. 1978 národní kulturní památkou. Tomuto místu věnoval jednu ze svých historických povídek (Levohradecká povídka) spisovatel a římskokatolický kaplan z blízkých Klecan – V. Beneš Třebízský (1849-1884).

Bořivojem I. založená rotunda sv. Klimenta měla délku (se základovým zdivem) 895-900 cm. Stavba byla orientována k severovýchodu. Rozměry levohradecké rotundy byly ve své době větší než půdorys jiných, mladších rotund z území Čech: rotundy sv. Longina v Praze, či dalších podobných staveb v Hradešíně, v Týnci nad Sázavou či v Plzenci. Objekt této rotundy byl postaven z obvyklého materiálu – opuky.

Archeologické vykopávky na místě staroslovanského hradiště na Levém Hradci probíhaly již od poloviny 19. století, kdy zde začal zkoumat pozůstatky staršího osídlení vlastenecký kněz V. Krolmus  (1790-1861). Po něm prováděl vykopávky v letech 1888-1889 roztocký lékař Č. Rýzner (1845-1923), známý objevitel tzv. únětické kultury ze starší doby bronzové. Výzkumné práce na této lokalitě pokračovaly s přestávkami i nadále: v r. 1905 zde kopal J. L. Píč (1847-1911), v r. 1931 J. Böhm a od r. 1939 již zmíněný ukrajinský archeolog I. Borkovský (1897-1976), který se po celé meziválečné období věnoval výzkumu Pražského hradu. Tento badatel již v r. 1940 objevil základové zdivo původní Bořivojovy rotundy z 9. století. Výzkumy na Levém Hradci pokračovaly pod jeho vedením i po válce ‒ v letech 1947-1954.

[Jen tak na okraj: průvodcem oné části pořadu o „kroužkování“ s použitím jmen českých panovníků, byl člen „vědecké redakce“ ČT Vladimír Piskala. Domnívám se, že on je autorem onoho neuvěřitelného označení: „křtitel Čechů“. Budu proto netrpělivě čekat, až nám tento „vědec“ z obrazovky prozradí, jak na tento obludný výraz přišel. To není jen tak: s tím už se člověk musí narodit.]

­─────

Fiala volby prohrál. Pokračování „fialové maškarády“ nedává smysl…

Volby do Poslanecké sněmovny proběhly ve dnech 3.-4. 10. 2025. Jestliže bezprostředně po sečtení hlasů zástupci koalice předstoupili před voliče na tiskové konferenci a vypadali jako „spráskaní psi“, o deset dní později se již chovají, jako by ty volby vyhráli. Změnu jim „zařídil“ náhle se objevivší „případ Turek“. Kdosi se musel hodně snažit, aby ty „podklady“ připravil, protože na nich záleželo, zda se podaří příští Babišovu vládu odstřelit včas. V opačném případě se budou „fialovci“ muset spokojit s tím, že poražená strana bude čtyři roky jen sedět v koutě a šoupat nohama, jak to v roce 2021 opozici radila M. Pekarová-Adamová.

Fiala a spol. to měli dobře promyšlené. Spolehli se na to, že hlasování o vydání A. Babiše a T. Okamury k trestnímu stíhání jim pomůže získat ještě trochu času, než budou muset své mocenské pozice opustit. Proto se rozhodli škodit a škodit, dokud to půjde, jakož i házet letošním vítězům voleb pod nohy klacky a sypat písek do soukolí, než se „mašina“ zadrhne.

Nemusím jistě zdůrazňovat, že hlavním podporovatelem poražených „fialovců“ je opět prohnilá, propagandistická Česká televize (ČT). Signálem, že se v zákulisí už zase cosi děje, byla nová vlna „fialové módy“ v redakci zpravodajství ČT. Začalo to po delší přestávce v Den české státnosti (28. 9. 2025), kdy si moderátorka „Událostí“ (ČT1/ČT24, 28. 9. 2025, 19:00), Barbora Kroužková, na sebe oblékla zbrusu nové fialové šaty. O den později, 29. 9. 2025 (ČT24, 16:20), nás reportérka Tereza Šedivá oslovila z výstavy korunovačních klenotů na Pražském hradě – rovněž ve fialových šatech.

A aby toho nebylo málo, také moderátorka Marcela Augustová se opět objevila v „Událostech“ (ČT1/ČT24, 29. 9. 2025, 19:00) ve svých, zřejmě podomácku zhotovených fialových šatech, které jsme na ní viděli v posledním půl druhém roce již mnohokrát. V jejím případě ta „úlitba fialovým bohům“ byla pochopitelná. Den předtím, 28. 9. 2025, během velké předvolební debaty ze dvorany Národního muzea v Praze, kterou moderovala, utrpěla značný neúspěch, neboť mnoho pozvaných politiků nerespektovalo její „moderování“. Tito nevychovaní muži mluvili (a překřikovali moderátorku), aniž dostali slovo. Spolumoderátor „Událostí“ (29. 9. 2025), Michal Kubal, měl na sobě fialovou kravatu.

Následující večer, 30. 9. 2025, se v „Událostech“ (ČT1/ČT24, 19:00) znovu objevila Marcela Augustová, tentokrát v tmavě fialových šatech, které měla na sobě již poněkolikáté. (Pouze B. Kroužková si obstarala šaty zbrusu nové, zřejmě z nějakého vyhlášeného módního salónu. Jistě ji ČT velmi dobře platí, a proto si to může dovolit.)

Jelikož do voleb zbývalo ještě pár dní, „fialová maškaráda“ na Kavčích horách mohla nerušeně pokračovat. Dne 1. 10. 2025 (ČT24, 9:40) měla moderátorka „Studia 6“, Jolka Krásná, na sobě koženou sukni fialové barvy. V témže pořadu se vymódila ve stylu „fialové módy“ i předčítačka zpráv, Nina Ortová (fialové šaty). Dokonce i meteorolog Pavel Borovička si nezapomněl vzít fialovou kravatu. Zkrátka: byl to „fialový koncert“. Jak se ukázalo později, na vítězství P. Fialy ve volbách to žádný vliv nemělo.

Ještě den před začátkem voleb, 2. 10. 2025, tento „koncert na podporu P. Fialy“ pokračoval: moderátor „Studia ČT24“ (ČT24, 10:30), Ondřej Pražák, měl fialovou kravatu se vzorkem. Týž den večer (ČT24, 2. 10. 2025, 18:30, Interview ČT24) se uskutečnil rozhovor Daniela Takáče s pracovnicí Ministerstva zahraničí, Veronikou Stromšíkovou, která se oblékla do sytě fialových šatů. O pár minut později nás přivítala rovněž ve fialových šatech také meteoroložka Alena Zárybnická (ČT1/ČT24, 2. 110. 2025, 18:55). Kdoví, co těmto podporovatelům P. Fialy kdosi slíbil, že se tak snažili?

„Fialová móda“ v ČT pokračovala i v první den voleb: Moderátor dopoledního zpravodajského bloku (ČT24, 3. 10. 2025, 10:00, Studio ČT24), Ondřej „Habrůvka“ Topinka, měl na sobě fialovou kravatu se šikmými bílými proužky. Ve Zprávách ve 23:00 (ČT24, 3. 10. 2025, 23:12) měl i moderátor Roman Fojta fialovou kravatu.

„Fialový mor“ se po letních prázdninách rozmohl s novou silou a pokračuje i po volbách, zřejmě z jakési setrvačnosti. Smysl to nedává, protože Fiala tyto volby prohrál. Tentokrát to zasáhlo i konkurenční televizi NOVA (7. 10. 2025, 19:30): moderátorka „Televizních novin“ Lucie Borhyová si rovněž na sebe oblékla fialové šaty. Bůhví proč? Že by i jí někdo cosi slíbil? A o den později (ČT24, 8. 10. 2025, 9:55, Studio 6) se nám přihlásil Ondřej Topinka opět, tentokrát v jiné kravatě, která měla šikmé fialové pruhy.

Celou sérii pak dovršovala v pořadu „Interview ČT24“ (ČT24, 9. 10. 2025, 18:30) moderátorka Tereza Řezníčková, která si na sebe oblékla sytě fialové šaty. Bylo již po volbách, a tak je pro mě záhadou, proč to udělala. Fialovi to už stejně volby nevyhraje, i kdyby se celá Praha převlékla do fialového oblečení. Ani televizní „troubové“ s fialovými kravatami s tím nic nenadělají.

„Fialový mor“ se rozhodl, že bude řádit i nadále – bez ohledu na výsledky voleb. Dne 14. 10. 2025 ve Zprávách ve 12:00 se objevil opět Roman Fojta ve fialové kravatě (šikmé černé a fialové pruhy). Týž den v pořadu „Události, komentáře“ (ČT24, 14. 10. 2025, 22:27) si pro vstup do vysílání z brněnského studia ČT do tohoto pořadu oblékl fialové tričko (pod sako) i politolog, který sám sebe označuje za „politického analytika“, – Lukáš Jelínek. Kdo jiný než on by měl vědět, že Fiala tyto volby žalostně prohrál, dokonce i v rodném Brně a na jižní Moravě. (Jeho „kámoše“ Bolka Polívku kvůli tomu ranila mrtvice.)

Jak se zdá, „fialovému řádění“ jen tak konec nebude. Ještě nějakou dobu to potrvá, že opozdilcům dojte, že jejich „profesůrek“ ve volbách prohrál a že už o něj nikdo nestojí. Přesvědčila nás o tom znovu i tisková konference po jednání Fialovy vlády. Po premiérovi na ní vystoupila i ministryně obrany Jana Černochová ČT24, 15. 10. 2025, 12:50). Ta si k této slavnostní příležitosti oblékla fialové sako, aby nám dala najevo, jak za svým premiérem stojí. No hlavně, že oba stojí na té správné straně!

Ukazuje se, že „fialová nemoc“ je novodobou obdobou „bílé nemoci“, o níž před Druhou světovou válkou psal novinář, spisovatel a dramatik Karel Čapek. Zatím se nenašel nikdo, kdo by před touto nebezpečnou nákazou varoval. K jakým koncům řádění „fialového moru“ povede, na to si budeme muset počkat. Bože, chraň nás před „fialovým morem“!

Kdo udělá pořádek ve „fialové“ České televizi? Zrušit bez náhrady a přebujelý personál poslat na Úřady práce!

15. 10. 2025

‒ RJ ‒

­─────

Seznam vyobrazení:

1. Budova České televize na Kavčích horách.

2. Modrá u Velehradu: kostel zasvěcený sv. Janu, který objevil kněz Dr. J. Nevěřil.

3. Křest českého knížete Bořivoje I. na Moravě (vyobrazení z 19. století).

4. Hradiště Levý Hradec u Roztok: kostel sv. Klimenta.

5. Levý Hradec: základy rotundy, kterou nechal v 9. století postavit kníže Bořivoj I.

6. Televizní moderátorka Barbora Kroužková ve fialových šatech.