Svobodné noviny na internetu

O neustále se zhoršující situaci ve vysílání zpravodajských pořadů České televize (ČT) píšu již několik let. Je to pořád dokola a nic na tom nemění ani „nábor“ nových „televizních husiček“ s hezkými tvářičkami, avšak špatným či spíše žádným vzděláním. Dá se dokonce říci: čím novější „kus“, tím mizernější znalost českého jazyka.

Ale abych nebyl nespravedlivý. Ukazuje se, že „zakopaný pes“ je na Kavčích horách. Zapátrám-li ve své paměti, nikdy jsem podobné problémy nezaznamenal u redaktorů či moderátorů z brněnské redakce ČT ani u ostatních regionálních pracovišť ČT. Pořádek bude proto nutno udělat hlavně v pražské redakci zpravodajství, kde si zaměstnanci za dlouhá léta „bezvládí“ P. Dvořáka zvykli, že si tam každý dělá, co ho napadne. Tato praxe se musí radikálně změnit. I za cenu „zelenkovské“ čistky, po níž tam nezůstane kámen na kameni.

─────

Dominika Vřešťálová – další ukoktaná „televizní husička“?

Poslední únorový týden byl neobyčejně bohatý na politické události. Po pařížské schůzce některých představitelů členských států NATO se v Lichtenštejnském paláci v Praze na Kampě uskutečnilo setkání premiérů V4. A dva dny nato, ve čtvrtek 29. 2. 2024, se tamtéž konalo jednání předsedů parlamentů týchž států spolu se šéfem ukrajinského parlamentu.

Právě tuto schůzku se ČT24 rozhodla přiblížit svým divákům. Vybrala si k tomu dosud málo známou redaktorku zahraniční redakce ČT – Dominiku Vřešťálovou. (S tím příjmením by se lépe uplatnila v pražské ZOO. Tam si roli tiskového mluvčího dobře osvojil ředitel tohoto zařízení M. Bobek, který je mediálně velice zdatným mužem.)

Řečnický výkon výše jmenované redaktorky jsem měl to štěstí či spíše smůlu sledovat dne 29. 2. 2024 v 10.30 hodin. Již dlouho jsem něco tak hrůzostrašného neviděl a neslyšel. Jistě to byla shoda nepříznivých okolností, ale přesto podezřívám televizní šéfy, že to dělají schválně, aby naštvali i zbytek svých diváků. Jiné vysvětlení se nenabízí. Proto by mě zajímalo, kdo v ČT tyto redaktory a redaktorky vybírá a zda mají aspoň maturitu.

Z dvouminutového přímého vstupu dotyčné redaktorky do vysílání zpravodajství na stanici ČT24 od budovy Lichtenštejnského paláce jsem byl doslova v šoku a mnoho minut jsem se z toho musel vzpamatovávat. Snad ani jedna pronesená věta nebyla v pořádku: „přebrebtů“ a trapných zámlk tam bylo nepočítaně. Proto jsem se nemohl dočkat, kdy ta „hrůza“ skončí. Když to televizní režie nakonec „stopla“, protože se na to nedalo dívat, řekl jsem si nahlas: „Proboha, kde to ta ČT vybírá: před „Hlavákem“, nebo rovnou v „Perlovce“? Vždyť ti jedinci nejsou schopni dát dohromady větu, která by dávala smysl!

Přesto se zdá, že jsem nebyl jediný, kdo to trapné „představení“ před televizní kamerou zaznamenal. A tak se stalo, že v pozdějším přímém vstupu z téhož místa jmenovaná redaktorka celé své „povídání“ pro jistotu odvyprávěla ze čtecího zařízení. Škoda, že to nikoho nepadlo dřív. ČT24 se mohla vyhnout další ostudě.

Naštěstí jsem nebyl sám, kdo to pozorně sledoval. Opravdu nás mají ti bohorovní televizní šéfové za takové blbce, že se nestydí pouštět před televizní kamery taková „kopyta“? Když už chce kdosi improvizovat nebo „jakoby“ hovořit spatra, ať se to nejdřív naučí nazpaměť a až pak předstoupí před kameru! Pustit se rovnou do improvizace, a to bez jakýchkoli předchozích zkušeností, to je doopravdy šílenost!

Ale protože v ČT již mnoho let můžeme sledovat to, že mezi „průse*em“ a jeho následným „řešením“ obvykle uplyne poměrně dlouhá doba, příběh s ukoktanou D. Vřešťálovou měl i tentokrát „pokračování“. O den později, v pátek 1. 3. 2024, vysílala totiž ČT24 přímý přenos z pohřbu ruského opozičního politika A. Navalného z Moskvy. A aby tomu všemu nasadila „korunu“, promluvila k nám jmenovaná „husička“ znovu.

Místo toho, aby ji ČT po onom trapasu buď vyhodila, nebo aspoň „stáhla z obrazovky“, dali jí její šéfové (nadřízeným je známý „všeználek“ a propagandista M. Řezníček) přečíst z papíru, co zjistila na sociálních sítích o reakcích účastníků tohoto pohřbu. Naštěstí to všechno četla a nebylo ji na obrazovce vidět. Chování této redaktorky i jejích šéfů považuji za výsměch práce skutečných, nikoli jen „papírových“ zaměstnanců ČT.

Jak se zdá, právě takto si vedení ČT zřejmě představuje plnění povinností veřejnoprávního média. Troufnu si tvrdit, že takový úpadek tady nebyl od začátku vysílání televize v r. 1953. Bylo by načase, aby se už někdo chytil za nos. Bohužel – sebereflexe stále žádná. Nový ředitel J. Souček se namísto řešení problémů rozhodl, že raději bude pokračovat ve vyježděných kolejích svých předchůdců. Proto nehrozí, že by byl za špatně odváděnou práci kdokoli z těch televizních „lemplů“ potrestán. Jak dlouho ještě budeme tento šlendrián trpět?

─────

Nevhodný titulek: „200 let Bedřicha Smetany“

Jen co jsem se vzpamatoval ze šoku s tou ukoktanou „televizní husičkou“, objevil se staronový problém: Jedna zbrusu nová redaktorka (v ČT je „vyrábějí“ jako na běžícím pásu) z regionálního zpravodajství opět potvrdila, že „nový/nová“ ještě neznamená „dobrý/dobrá“ a už vůbec ne „lepší“.

Dne 2. 3. 2024 se zpravodajská ČT24 rozhodla, že v pořadu „Regiony ČT24“ nabídne divákům přímý vstup z právě probíhajících oslav 200. výročí narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany z Litomyšle. Po celou dobu, kdy o tomto výročí hovořila ona nová redaktorka jménem Nikola Dostálková, byl na dolní liště televizní obrazovky vysílán tento výrazný titulek: „200 let Bedřicha Smetany“. Dotyčná redaktorka hovořila v tom smyslu, že si právě dnes (= 2. 3. 2024) připomínáme výročí 200 let od narození B. Smetany. A opět jsme se dočkali chybného tvaru číslovky: „před dvě stě lety“. Správně měl tento tvar vypadat takto: „před dvěma sty lety“.

ČT24 nás opět nenechala na pochybách: stále totiž zápasí s problémem, že její redaktoři/redaktorky neumí skloňovat číslovky. V tomto případě mělo správně zaznít toto: „dvou sté výročí“ narození B. Smetany. V písemné podobě pak: „200. výročí“ narození B. Smetany. Bohužel – ani jednou to nebylo uvedeno správně. To se týká i onoho titulku: „200 let Bedřicha Smetany“. Ten totiž mate diváky tím, jako by se tento skladatel dožil 200 let. To však není pravda. Litomyšlský rodák B. Smetana zemřel pouhé dva měsíce po dovršení šedesátky (†12. 5. 1884). Ve své době se dožil průměrného věku svých vrstevníků; z dnešního hlediska bychom to označili za věk poměrně nízký. (O deset let mladší J. Neruda se dožil pouhých 57 let.)

Tato nejnovější epizoda s „kulatým“ výročím narození slavného českého hudebního skladatele B. Smetany potvrzuje, že ke zlepšení situace ohledně nakládání s českým jazykem v ČT stále ještě nedošlo. Snad se toho ještě před blížícím se koncem světa dočkáme.

Zkrátka: v ČT všechno trvá příliš dlouho. A rovněž tam stále platí ono známé: „Levá ruka neví, co dělá ta pravá.“ Na tom se nic nezměnilo ani po nástupu J. Součka. Řešení by mohlo přinést uplatnění „umělé inteligence“. Navrhuji zavést postupně roboty a robotky do vysílání ČT. Pak budeme mít jistotu, že se nebudou dopouštět chyb v české gramatice a stanou se zárukou korektního vystupování na obrazovce. Rada ČT by o tom měla začít vážně přemýšlet. Bude to levnější než si vydržovat ty desítky zbytečných televizních „primadon“ a „všeználků“ z peněz koncesionářů.

4. 3. 2024

‒ RJ ‒