Svobodné noviny na internetu

Motto: „Po mužích Listopadu [1989] přicházejí muži před Listopadem [1989]. (Miroslav Korecký, komentátor „iDNES.cz“)                                               

Kardinál D. Duka nastavil „zrcadlo“ rozvědčíku „Pávkovi“?

Prezident republiky Petr Pavel, zvaný PePa, je ve funkci něco málo přes půl roku. Za tu dobu stačil již vykonat mnoho skutků, z nichž jen málokterý bude dějinami oceněn jako „státotvorný“ či „státnický“. Jejich výčet by byl delší než tento článek, který si vytkl za úkol zabývat se věcí zcela okrajovou – soudě podle unisono mlčení našich mainstreamových médií.

Přílišná aktivita při výběru nových ústavních soudců způsobila, že si P. Pavel zadělal spíše na nekončící problémy, než aby zajistil této zemi odborně zdatné a morálně způsobilé soudce. Poté, kdy „šlápl vedle“ s kandidátem R. Fremrem, jenž z „boje“ o Ústavní soud raději odstoupil sám, selhal P. Pavel i v případě dalšího kandidáta – P. Simona. Toho nedávno Senát PČR pro tuto funkci nedoporučil. Ukazuje se, že v desetimilionovém národě nemáme dost odborně způsobilých a morálně vyhovujících soudců, aby se této funkce mohli bez problémů ujmout. Je to přímý, i když hodně „opožděný“, důsledek chybné Havlovy zásady: „Nejsme jako oni!“ Kvůli ní jsme se po roce 1989 nedokázali důsledně vyrovnat s dědictvím komunistické éry.

Zdá se, že problémy okolo politicky nezkušeného důstojníka naší armády, který před rokem 1989 sloužil Varšavské smlouvě a po „převlečení uniformy“ (po r. 1989) zase „konkurenční“ vojenské alianci NATO, P. Pavla, pokračují v podobném tempu. Jen co se pan prezident vrátil z dovolené, odehrála se v jeho kanceláři na Hradě (= KPR) docela zásadní personální čistka. Prý za ní stála „šedá eminence“ P. Kolář a vedoucí KPR J. Vohralíková. Výsledkem byl odchod několika osob, jež se podílely na Pavlově úspěchu v prezidentské volbě. Nejviditelnější obětí této „čistky“ se stala nepříliš zkušená tisková mluvčí M. Řeháková.

[Tato funkce byla po mém soudu tak trochu nadbytečná. P. Pavel má dost výřečnosti, aby si dokázal dělat tiskového mluvčího sám. Premiér P. Fiala je ještě o krok před ním: ten se dokáže pochválit za dosažené „úspěchy“ svého kabinetu na sociálních sítích i na billboardech rovněž sám, aniž k tomu kohokoli dalšího potřebuje.]

Mezi zatím poslední „památné“ činy P. Pavla patří jeho setkání s dcerou popravené národně-socialistické političky JUDr. M. Horákové – Janou Kánskou. Ta od konce 60. let 20. století žije v USA, kam se vystěhovala za svým otcem, Jaroslavem Horákem, jenž unikl zatčení ze strany StB a pak emigroval na Západ.

Když jsme si v r. 2020 připomínali 70. výročí popravy M. Horákové (†27. 6. 1950), nemohla se J. Kánská této akce zúčastnit kvůli nemoci. Po vítězství Fialovy koalice ve volbách na podzim 2021 se její zdraví zlepšilo natolik, že před několika týdny přijela do Prahy, třebaže žádné výročí připomínáno nebylo, aby se prý mohla setkat s prezidentem republiky, kterého nám údajně závidí celý svět. Co všechno za touto návštěvou stálo, to jsme se nedozvěděli. Média nás informovala pouze o tom, že J. Kánská spolu s P. Pavlem odletěla letadlem do USA, kde měl P. Pavel promluvit na podzimním zasedání Valného shromáždění OSN.

[Fotografie J. Kánské s P. Pavlem se stala doslova mediální „bombou“. Brzy nato se prý na internetu začaly šířit „řetězové maily“, týkající se Kánské, Horákové a Pavla. V nich se píše o tom, že M. Horáková údajně v r. 1950 popravena nebyla, nýbrž byla naší StB vyměněna (coby agentka Velké Británie) za jiné západní agenty, kteří pobývali v sovětských věznicích. Pak prý pracovala pod jinou identitou ve prospěch USA. Těmito skutečnostmi vysvětlují autoři oněch mailů „přátelské“ setkání dcery této političky s komunistickým rozvědčíkem P. Pavlem. Uznejte, že to nemá chybu!]

Já sám jsem na šíření nepravdivých informací o M. Horákové upozornil v článku k 70. výročí její popravy již v r. 2020. V souvislosti s tím jsem jmenoval i tehdejšího šiřitele těchto „fake news“ – šlechtice žijícího v emigraci J. Berwida-Buquoye (KDU-ČSL). Jedná se o potomka zahraniční pobělohorské šlechty. Tento původně francouzský aristokratický rod držel po Bílé hoře některé statky v jižních Čechách (Nové Hrady, Rožmberk, Libějovice). Tyto majetky byly zkonfiskovány na základě Benešových dekretů v r. 1945. Nenávist J. Berwida-Buquoye vůči Čechům je proto pochopitelná. Jeho pomluvy, ochotně publikované některými českými periodiky, se týkaly např. J. Husa, J. Žižky z Trocnova či M. Horákové. Jak se zdá, nikomu z našich „historiků“ (a že jich u nás máme!) tyto nepravdivé informace nevadily. Proč asi?

Toto podivné individuum, které se hlásí k prohnilé partaji lidovců, nerušeně publikuje své příspěvky na blogu serveru „Aktuálně.cz“. Zdá se, že tam pracují poněkud „nedoslýchaví“ lidé. Měli by si zajít k „ušaři“ a pro jistotu i k „očaři“.

Odkaz na článek o M. Horákové a J. Berwidu-Buquoyovi:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-12-2020/---flasinet----zvany-ceska-televize--2.-cast-.html

─────

V kontextu těchto „bouřlivých“ událostí byla ta, o níž jsem se rozhodl napsat, spojena s každoroční připomínkou svátku našeho zemského patrona sv. Václava (†28. 9. 935), nejméně zajímavá. Česká televize (ČT) nám sice nabídla pár záběrů z poutní mše ve Staré Boleslavi dne 28. 9. 2023, avšak zamlčela to podstatné, oč tam šlo.

Této mše se totiž zúčastnili všichni biskupové a arcibiskupové z Čech i Moravy. Hlavní projev na ní přednesl nikoli končící pražský arcibiskup J. Graubner (nejnověji si rozhněval všechny stoupence „manželství pro všechny“ svou netolerancí vůči homosexuálům), nýbrž jeho předchůdce v této funkci s disidentskou minulostí (tou se J. Graubner pochlubit nemůže, protože byl prorežimním, „normalizačním“, farářem) – letos 80letý kardinál Dominik Duka.

Většina našich politiků servilně nadbíhá novému prezidentu republiky P. Pavlovi, u něhož jim nevadí, že byl před rokem 1989 jak členem KSČ (dokonce předsedou základní organizace této strany u příslušné vojenské jednotky), tak i frekventantem kurzu pro vojenské rozvědčíky Varšavské smlouvy. „Dvojí metr“ při posuzování veřejně činných osob se stává v posledních dvou letech novou „normou“. To věru v pořádku není a s demokracií to nemá nic společného.

Letošní staroboleslavská mše k výročí mučednické smrti sv. Václava ukázala ještě jednu skutečnost, které většina našich občanů nevěnovala pozornost. Stalo se tak i proto, že ČT ukázala divákům pouze to, co se jejím propagandistům hodilo: ostatní fakta zamlčela.  Ateisté a manipulátoři z ČT (navzdory tomu, že tam mají i náboženskou redakci) tak mazaně využili toho, že většinu občanů záležitosti duchovního života nezajímají – kromě mediálně přiživovaných kauz o zneužívání dětí kněžími.

Dukův projev ke svatováclavskému jubileu byl standardní, přesto tentokrát jiný. Bývalý pražský arcibiskup, primas český a kardinál, D. Duka, se rozhodl spojit ve své řeči dvě výročí: každoročně připomínané zavraždění sv. Václava (†28. 9. 935) a 85. výročí Mnichovské konference (29.-30. 9. 1938). Právě v souvislosti s tímto druhým výročím vznikl text spisovatele a novináře Karla Čapka (1890-1938), v němž se zabýval proměnou společenské atmosféry po Mnichovu. Ta se vyznačovala protimasarykovskou a protibenešovskou hysterií, jakož i projevy antisemitismu. V té době se stal K. Čapek (†25. 12. 1938) obětí nenávistné kampaně, jež předčasně ukončila jeho život.

Ve svém projevu D. Duka připomněl tato Čapkova slova: „Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, je věrný i teď; kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, žádnou víru nemá. Člověka nepředěláš, jen se ti vybarví.“

Kdo pozorně poslouchal Dukův projev, tomu nemohlo uniknout, že slova věhlasného spisovatele a populárního novináře K. Čapka adresoval tento bývalý pražský arcibiskup přítomnému prezidentu republiky – Petru Pavlovi. Jak potvrdily další skutky naší hlavy státu v následujících dnech, pochopili to všichni občané – kromě P. Pavla (a jeho manželky). Inu, koho si lidé zvolili, toho na Hradě českých králů mají. K. Čapek měl pravdu: člověka doopravdy nepředěláš…

●●●

„Chtělo by to kvóty na články pomatených slepic“

Těmito slovy reagoval čtenář „Fuki“ (PL, 30. 9. 2023, 15:54:19) na článek, v němž se dozvídáme o tom, co na Facebooku napsala poslankyně Eva Decroix (ODS) o 85. výročí Mnichova. 

Nic proti ženám v politice. Doopravdy jich máme málo, ale problémem bývá to, že se často jedná o „materiál“, který je nepoužitelný. Příkladem toho je i působení této poslankyně, která je přesvědčena o své genialitě a nepostradatelnosti. A dokonce ani nemusí vytrubovat do světa své geniální nápady. Já se naopak domnívám, že bez podobných, neužitečných „vyžírek“ se docela dobře obejdeme. Jen se divím, že si ji P. Fiala nevybral jako svou sekretářku nebo tiskovou mluvčí. Raději si dělá ostudu s tím svým zrzkem.

Nedávno jsem o této poslankyni napsal, že patří ke dvěma zákonodárcům, kteří již svým jménem klamou veřejnost. Snaží se vypadat jako „cizinci“, ale jsou to jen vykutálení Češi: E. Decroix svým francouzským příjmením a lidovecký poslanec T. Philipp zase svým křestním jménem a příjmením (anglickým či jakým vlastně?).

V obou případech platí, že na hloupé názory nejen těchto dvou „géniů" většina našich občanů zvědavá není. Jsou i zadarmo drazí. Lépe by udělali, kdyby šli někam pracovat. Myslím manuálně. K čemu je nám advokátka, která není ani JUDr.? Jejích služeb bych nikdy nevyužil. A lékař, kterého údajně vyhodili z fakulty (proč asi?), a proto se „nakvartýroval“ do politiky, to je taky kapitola sama pro sebe! Philipp se zcela diskvalifikoval politicky i lidsky tím, že odmítl podpořit návrh poslance J. Foldyny, týkající se příslušníka SS. (O tom viz jiný článek, kde je zachyceno i hlasování jednotlivých poslanců ‒ včetně T. Philippa.)

Ale vraťme se k několikařádkovému sdělení poslankyně ze strany „modroptactva“ ‒ Evy Decroix. Sděluje nám následující převratnou informaci. V příspěvku na svém facebookovém profilu paní poslankyně pod fotografií britského premiéra N. Chamberlaina, jenž drží v ruce jeden z exemplářů oné Mnichovské smlouvy, píše: „Věřil, že zajistil Mnichovem „peace for our time“. Ve skutečnosti umožnil vypuknutí nejničivější války všech dob. Dnes jsou mezi námi tací, co nám chtějí namluvit, že zajistí mír bez boje. Průběh by byl stejný. Prohra, potupa, zrada. Nenaleťme chcimírům! Nezraďme!“ (PL, 30. 9. 2023, 14:50)

Zdá se, že naše politika byla obohacena o další „historičku“. Nebo spíše hysteričku? Kdoví?

Odkaz na článek o hlasování poslanců dne 26. 9. 2023:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-10-2023/temer-polovina-poslancu----fandi----prislusnikum-ss--.html

●●●

V. Rakušan: „Stát nemá říkat, co je pravda.“ Co tak najednou?

Krátká paměť našich politiků, kteří každý den říkají něco jiného, až se v tom nakonec sami „ztrácejí“, by nás neměla překvapit. V případě ministra vnitra V. Rakušana se jedná o obzvláště nepříjemnou věc. Vždyť právě tento „bruselský svazák“ a „papoušek“ se až donedávna angažoval v „boji proti dezinformacím“, že to musel zaznamenat i ten jedinec, který se o politiku vůbec nezajímá.

Na tohoto nebezpečného „totalitáře“ (nic bych za to nedal, že pochází z echt komunistické rodiny, čemuž by odpovídal jeho drzý „kukuč“ i tzv. pozdní antikomunismus) upozorňuji již dlouho: zejména na Rakušanovo nepřijatelné, „inkvizitorské“, chování, které je zcela srovnatelné s činností fanatického jezuity A. Koniáše (†1760). Zatímco tento kněz vyhledával a pálil české knihy, hlavně ty českobratrské, Rakušan si zase vytkl za svůj cíl: provádět důslednou „deagrofertizaci“ jednotlivých ministerstev a dalších úřadů s celostátní působností poté, kdy politici „Pětikoalice“ dosednou do svých ministerských křesel.

Rakušan, ještě jako řadový poslanec a předseda podivného politického uskupení, jež je napojeno na organizovaný zločin, STAN, s touto politickou kampaní začal již řadu měsíců před volbami z října 2021, ale dodnes nemá „hotovo“. Vyčistit tyto úřady od novodobých „třídních nepřátel“ (= v tomto případě přátel slovenského oligarchy A. Babiše – při nepochopitelné benevolenci vůči „přátelům“ jiných oligarchů) se podařilo jen zčásti. Celé se to jaksi „zadrhlo“. Ukázalo se totiž to, nač jsem poukazoval již dávno: Babišovo obsazování funkcí jeho „vyvolenci“ z Agrofertu bylo současně i „slovakizací“. Slovenský oligarcha si na tato dobře placená místečka obvykle dosazoval své slovenské „kámoše“ a „kámoše jejich kámošů“. Klientelismus býval problémem již za komunistického režimu (tam to šlo navíc po stranické linii).

K dokonalosti to bylo celé dovedeno až po změně režimu na konci roku 1989. Jak se dalo předpokládat a jak se zároveň potvrdilo bezprostředně po nástupu P. Fialy k moci, v tomto trendu (= slovakizace) pokračuje i „Pětikoalice“. Ta si dokonce přímo do vlády dosadila Slováka (= otec Slovák, matka Maďarka), byť narozeného v Čechách, J. Síkelu, kterého prý za STAN doporučil P. Fialovi někdejší předseda tohoto uskupení a pozdější neúspěšný, několikaměsíční ministr školství P. Gazdík. (Ten nakonec na funkci rezignoval poté, kdy vyšly najevo jeho kontakty na osoby z kriminální kauzy „Dozimetr“.)  Rovněž Síkela si na svůj úřad po pár týdnech „natahal“ další Slováky. Třebaže mluví velmi obstojně česky, čímž klame veřejnost, dává raději přednost před Čechy svým krajanům. Má to zřejmě v genech – po rodičích. Možná i kvůli těm Slovákům se ta „deagrofertizace“ nakonec zastavila.

A protože se slibovanou „očistu“ společnosti jaksi nedaří realizovat, začali to „fialovci“ svérázně kamuflovat: Aby srazili Babiše a jeho „ANO 2011“ na kolena (při téměř nulové podpoře Fialovy vlády ze strany občanů), „zařídili“ to tak, že již soudně uzavřená kauza „Čapí hnízdo“ byla znovu „otevřena“ napadením osvobozujícího rozsudku. Nezůstalo však pouze u toho. Problémy okolo některých ministrů (Černochová – nákup stíhaček F-35; Rakušan – šifrovaný telefon od mafiána z kauzy „Dozimetr“ M. Redla; „namočení“ P. Fialy do kauzy IKEM) měly být překryty vyšetřováním údajných podvodů s dotacemi (např. razie na Ministerstvu obrany a později i na MPO). V obou případech se mělo jednat o kauzy, jež souvisely s působením ministrů za ANO 2011 (L. Metnar, K. Havlíček) v předchozí vládě.

Jedná se o docela průhlednou taktiku: Zloděj křičí: „Chyťte zloděje!“ Současná koalice hodlá tímto způsobem až do voleb (řádných či předčasných) udržovat opozici v napětí, zda se nepodaří něco na ně „vyhrabat“, co by se dalo zažalovat a odsoudit. Vzhledem ke „slimáčímu“ tempu práce našich vyšetřovatelů je šance na případné „vyšachování“ konkurentů mizivá. Jedná se v podstatě o zoufalou obranu ze strany P. Fialy. Neakceschopný premiér se pokouší jen oddálit svůj politický pád. Proto odmítá odvolat z funkce ministra vnitra V. Rakušana, protože by to znamenalo jeho konec v čele vlády. (Naopak je třeba se ptát: Čím Rakušan drží Fialu „pod krkem“?)

Pokud nebude P. Fiala vypoklonkován ze Strakovky samotnými nespokojenými občany, od politiků opozice (ANO 2011, SPD) mu žádné faktické nebezpečí nehrozí – kromě siláckých řečí před televizními kamerami. Politikům této údajné „opozice“ totiž stávající stav náramně vyhovuje: čím déle se budou strany „Pětikoalice“ znemožňovat „před dějinami“, tím lépe pro volební výsledky dnešní, zcela pasivní opozice. Ten, kdo jednou po P. Fialovi převezme vládnutí v této zemi, tomu ty „nasekané“ dluhy a „ekonomika v háji“ zlomí vaz. Možná si to ti „opozičníci“ již uvědomili, a tak raději „zařadili zpátečku“ a rozhodli se vyčkávat.

V titulku tohoto článku uvedený citát V. Rakušana pochopíme jedině u vědomí těchto širších souvislostí. Ve skutečnosti se jedná o názorový „veletoč“, jaký jsme tady již dlouhou dobu neměli. Rakušan totiž právě tímto výrokem popřel sám sebe. Skoro dva roky vedl marný „boj s dezinformacemi“, až sám sebe usvědčil z prosazování nedemokratických postupů. Já k tomu dodávám toto: Fialovi politici nastolují fašistickou diktaturu, ale bojí se to nahlas přiznat, protože ani jejich voliči a členové těchto stran/hnutí by jim na to nekývli. Proto byli nuceni „zařadit zpátečku“. Zorganizovali si za tím účelem i jakési sezení v PS za účasti šéfa BIS M. Koudelky, který tam říkal cosi o odhalení „ruského agenta“. Agentománie u nás probíhá již mnoho let: bez viditelného výsledku.

Zkrátka: To, co Rakušan i celé jeho ministerstvo téměř dva roky provádělo, nese jasné známky nedemokratického konání, jež je v rozporu s Ústavou ČR a s dalšími platnými zákony. Za to by měl být někdo volán k zodpovědnosti. Kdo asi? Co myslíte? Že by Vítek Prevítek?

Kromě výše uvedeného citátu sdělil V. Rakušan autorovi článku Stát nemá říkat, co je pravda, tvrdí Rakušan. S dezinformacemi chce bojovat vzděláním (Aktuálně.cz, 25. 9. 2023), R. Bartoníčkovi, jednomu z nejprofláknutějších Fialových „podržtašek“, ještě toto „moudro“: „Naším úkolem není v rámci vzdělávání dětem říci, co je správné a co je názor, který mají zastávat, co je ‚jediná pravda‘.“

Také nad tím kroutíte nevěřícně hlavou – po tom, co všechno v hysterickém zápalu „boje s dezinformacemi“ Rakušan a jeho ministerstvo pouštěli do světa? Přitom celou tu dobu nedělají „fialovci“ nic jiného: umlčují názory oponentů, nezajímá je pravda, nýbrž dělají všechno pro to, aby jiné než provládní názory nedostávaly publicitu ani v ČT, ani v dalších mainstreamových médiích. Co je to jiného – než obyčejná CENZURA? Na to přišel Rakušan až teď – po téměř dvou letech vládnutí? Trochu pozdní poznání, že ano? Každý přece ví, že likvidace nezávislých médií (vypnutí nepohodlných webů dne 25. 2. 2022) nebyla ničím jiným než svévolným zásahem proti svobodě slova.

A ještě jeden citát, který potvrzuje, že V. Rakušan „zařadil zpátečku“ krátce poté, kdy mu bylo řečeno, že se jedná o „fašismus“. Ano, premiér P. Fiala systematicky (s Rakušanovou pomocí) nastoluje režim korporativistického fašismu s vládou oligarchie ‒ v podobě všelijakých intelektuálních omezenců a tupounů, kteří si hrají na „novou šlechtu“.

Bakalův pisálek R. Bartoníček ve své článku uvádí toto: „Podle ministra není úkolem státu určovat, co je a není pravdivé či správné. Tak se chovají diktátorské a autoritářské režimy. Naším úkolem není v rámci vzdělávání dětem říci, co je správné a co je názor, který mají zastávat, co je jediná pravda.“ (Aktuálně.cz, 25. 9. 2023)

A přesně toto Fialova vláda celou tu dobu dělala. Copak se stalo, že tak náhle otočila o 180 stupňů? Že by to nějak souviselo s návštěvou Ursuly von der Leyenové (26. 9. 2023)? Kdoví? Vyloučit to nelze. Asi se v Bruselu dozvěděli, že v ČR je nastolována „nová totalita“, jak tomu říkají představitelé opozice. Omezování svobody slova je totiž typickým znakem totalitního režimu. Toť vše!

●●●

Velmi trefné hodnocení koalice SPOLU od Piráta“ M. Peksy

Budoucnost koalice SPOLU, která tvoří základ Fialova vládního a parlamentního „slepence“, jenž de facto podvodem vyhrál parlamentní volby, a to díky pokoutním úpravám volebního zákona ze strany předsedy Ústavního soudu P. Rychetského, se v posledních dnech začala hodně přetřásat v médiích i mezi voliči. Základní otázka totiž zní: má smysl udržovat při životě tak neživotaschopný politický projekt, v němž každá ze tří stran hlásá něco jiného?

Kdo to neviděl bezprostředně po volbách, kdy bylo všechno zalito sluncem, tomu je to dva roky po volbách nad slunce jasnější: koalice SPOLU nemůže fungovat. De facto nikdy pořádně nefungovala – od samého začátku. Kdosi tady pouze cosi předstíral. Členové této koalice museli zatnout zuby a tahat za jeden provaz zvaný „Antibabiš“. Jejich strach z případného návratu A. Babiše je dodnes obrovský. Bojí se ho i nadále, avšak nepřekonatelné rozdíly v programu potvrzují, že takto jít dál nemá valný smysl. Kdo si dnes vzpomene na otevřenou nenávist mezi „Piráty“ a ODS? To nikdy neskončilo, jen se o tom nesmělo na veřejnosti mluvit. Podobné to je s výpady proti některým ženám v politice: svými antipatiemi se netají někteří členové ODS např. vůči „hloupé“ M. Pekarové-Adamové či „stanařské“ poslankyni B. Urbanové.

V zemi, která má největší počet „politologů“ a dalších podobných „mudrlantů“ na kilometr čtvereční, bychom právem očekávali, že se sami politici pokusí o zhodnocení pozice jejich strany či konkrétních kandidátů do voleb.  Opak je však pravdou. „Politologická“ plácání o ničem, jak nám to denně předvádějí „profesionálové“ z různých kateder politologie na regionálních univerzitách pochybné úrovně, to je věru smutný obrázek naší politické reality.

Nejnověji se do centra pozornosti dostala „Česká pirátská strana“ (zkráceně „Piráti“). Funkcionáři této strany jsou veřejností vnímáni jako nejméně důvěryhodná strana z těch pěti koaličních stran a hnutí, jež tvoří Fialův vládní a parlamentní „slepenec“. Kdo sleduje poměry v této straně extrémních levičáků a probruselských „progresivistů“, tomu nemohlo uniknout, že politici „Pirátů“ nehovoří vždy jednotným jazykem, který by byl všem srozumitelný.

Například výroky europoslance M. Peksy často budí dojem, že jsou to takové mediální výstřely, u nichž se čeká, co na to řeknou ti ostatní. V každém případě je nejnovější Peksův postřeh velice trefný a dobře vystihuje danou situaci. Koalice SPOLU je doopravdy uměle stvořený hybrid, který nemůže fungovat – a on skutečně nefunguje. K tomu totiž nestačí jen program „Antibabiš“, který je už značně vyčpělý. S ničím novým však „fialovci“ zatím nepřišli, protože nic nemají a nic nového nevymysleli. Jejich politici jsou „duté hlavy“, prázdné makovice.

Zcela odstrašujícím představitelem současné „pirátské“ politiky je poslanec J. Michálek, proslulý nejen výrokem o F. Palackém a internetu, ale i svým bezbřehým oportunismem. Jeho heslo zní: „Hlavně že jsme u koryt!“ Všechno ostatní je vedlejší. Jen mi není jasné, jak s něčím takovým chtějí „Piráti“ uspět v jakýchkoli budoucích volbách. Ostatně – již příští rok se ukáže, jak na tom jsou, a to bez ohledu na „cinknuté“ a jistě dobře zaplacené výzkumy volebních preferencí. Teď už jim nehrozí „vykroužkování“ od voličů STANu. Čeká je něco daleko horšího: nezájem voličů o tuto stranu.

Internetový deník „Parlamentní listy“, který si všímá celého spektra naší politiky, přinesl v těchto dnech zajímavý článek s názvem: Radost z kandidátky SPOLU. Ale tam, kde to Fiala nechce (PL, 25. 10. 2023, 12:31). Jedním z politiků, kteří se vyjádřili k otázce pokračování koalice SPOLU ve volbách do Evropského parlamentu, byl i „pirátský“ europoslanec Mikuláš Peksa. Ten na dotaz redakce PL odpověděl toto:

„Liberální volič neměl k Pirátům nikdy žádnou skutečnou alternativu, ale jsem rád, že vedení [koalice] SPOLU se to rozhodlo takto jednoznačně a veřejně potvrdit. Vlastně se docela těším, až budou dinosauři z ODS opakovat své konzervativní vize zastydlého národovectví ve stylu 19. století, protože s takovou skoro ani nepotřebuje volební kampaň. Stačí ukázat na ně a realisticky uvažující volič má jasno.“

Peksova odpověď se mi líbí. Nejen kvůli tomu, že je věcná a že si nebere žádné servítky, ale zároveň i proto, že přesně pojmenovává rozdíl mezi „Piráty“ a tzv. tradičními stranami, jež tvoří koalici SPOLU.

[TOP 09 je ve skutečnosti jen „odpadlická“ partaj od lidovců. ODS je zase nejsilnější stranou, jež vznikla rozpadem „revolučního“ OF z konce roku 1989. Dnes už se nejedná ani o konzervativní stranu, nýbrž o partaj hodně „rozkročenou“. Jak prohlásil pro týž deník P. Štěpánek, rozkročovala se tak mocně, až přišla o rozkrok. Zkrátka: levičácká, havlistická strana, která tu zbyla po zpackané „sametové revoluci“ 1989, se domáhá podílu na politické moci, třebaže nic nového nenabízí, ale pouze devastuje tuto zemi a okrádá její občany. Taková strana si zaslouží jediné: poslat na smetiště dějin. To musí udělat voliči nejpozději v roce 2025.]

Dovolím si poněkud poopravit některé Peksovy formulace. ODS nikdy nebyla důsledně konzervativní stranou. (Označovala se dokonce za „antikomunistickou“, ale ve svých řadách měla spoustu bývalých komunistů.) O nějakém „národovectví“ nemůže být ani řeč. Stejně tak hovořit o národním, emancipačním, hnutí 2. poloviny 19. století s takovým despektem, jak to učinil M. Peksa, je hrubou urážkou politických osobností té doby, které si stanovily tento cíl: vybojovat samostatné postavení pro český národ v rámci tehdejšího Rakouska-Uherska. Nepleťme si pojmy!

Co by za to dali všichni ti dnešní poslanci (včetně europoslanců, kteří jsou na úrovni rakouské Říšské rady ve Vídni), kdyby se jen náznakem přiblížili těm historickým osobnostem, např. F. L. Riegrovi, A. Rašínovi, K. Kramářovi, V. J. Klofáčovi nebo F. Soukupovi?

Pane Pekso, chtělo by to trochu víc skromnosti! Za výše jmenovanými politiky byly hmatatelné pracovní výsledky. Za našimi dnešními politiky není vůbec nic. Až budou poslanci „Pirátů“ zase někdy bloudit po chodbách bývalého „Českého sněmu“ (= Poslanecké sněmovny), doporučuji jim, aby se na chvíli zastavili u bysty F. L. Riegra (někteří jiní poslanci se na tomto místě rádi vykecávají do televizní kamery) a poklonili se jeho velikosti. I pak mu budou sahat pouze po podrážky bot.

●●●

Daniel Kroupa neboli „plácal obecný“

Původní titulek této krátké poznámky měl znít jinak: Už nikoli „politolog“, ale filozof? Osud tomu chtěl, že jsem nakonec zvolil titulek lepší a výstižnější. „Přetahovaná“ o to, zda D. Kroupa je, či není „politologem“, která probíhá mezi mnou a některými provokatéry z redakce zpravodajství České televize (ČT), jak se zdá, nekončí ani po převzetí tohoto byrokratického molochu novým ředitelem – Janem Součkem. Zdá se, že ani tento nový šéf není schopen zajistit, aby ČT informovala veřejnost pravdivě a nedělala si z diváků legraci. Bude třeba porozhlédnout se po řediteli novém, lepším, než je tento ignorant.

Večer dne 28. 10. 2023, ještě před udělováním státních vyznamenání na Pražském hradě, se rozhodla naše-vaše ČT zpestřit své vysílání pořadem „Interview ČT24“ z vrchu Vítkov, kde pár hodin předtím probíhal ceremoniál, spojený se 105. výročím vzniku ČSR. Na prostranství před Národním památníkem se odehrál „rozhovor“ (spíše se jednalo o monolog, ve kterém host občas dlouho hledal slova, aby se vyjádřil), v němž se autor pokusil o jakési zhodnocení dosavadního působení prezidenta republiky P. Pavla.

Pozvaný host, Daniel Kroupa, známá televizní „rekvizita“, se chtěl „blýsknout“ před diváky. Tentokrát si nehrál jen na „politologa“, ale neodolal, aby se nám mohl představit i jako „historik“. Už i ten mnou často kritizovaný P. Pithart si na označování za „historika“ dává pozor, protože jím není. Kroupa je na rozdíl od něj nepoučitelný. Jestliže ČT v upoutávce na tento pořad tvrdila, že uvidíme rozhovor s „filozofem“ D. Kroupou, moderátor tohoto pořadu (zřejmě ho na to nikdo neupozornil, nebo to ve své hlouposti udělal schválně), Martin Jonáš, tvrdil, že Kroupa je politolog, filozof a signatář Charty 77. Až na toho „politologa“ je to správně.

Nejsem schopen pochopit, že mezi redaktory a moderátory ČT je tolik tupců, kteří si nedokáží předat prostou informaci o tom, že Kroupa žádným politologem není. Zřejmě tam nefunguje ani komunikace mezi těmi zaměstnanci, kteří dělají zmíněné upoutávky, a „titulkáři“ (= ti, kteří umísťují příslušné titulky na lišty televizní obrazovky): ti tam pořád postaru píší cosi o „politologovi“.

Zdá se, že v té televizi existuje jakýsi „začarovaný kruh“, s nímž si neví rady ani nový ředitel. Řešení je jediné: buď vyhodit ty pitomce, kteří stále provokují, nebo nového ředitele, jenž není schopen udělat si v ČT pořádek. Víc možností se nenabízí. Je nicméně nepochybné, že tím hlavním „provokatérem“ je M. Kubal, jehož si J. Souček vybral za nového šéfa zpravodajství. To udělal pěknou hloupost: věhlasný „kozel se stal zahradníkem!“

Sebestředné, rádoby filozofické a historické „plácání“, které na Vítkově předváděl D. Kroupa, nestojí za to, abych je obsáhleji komentoval. Bylo to obyčejné plkání o ničem. Ale abych nebyl nespravedlivý: Kroupovi se tam přece jen něco podařilo, co musím ocenit i já. V souvislosti s očekávaným vyznamenáním P. Pavla pro Z. Mašínovou tam uvedl jméno jiné politické vězeňkyně, jež působila na Karlově univerzitě: prof. Růženy Vackové. O té dokázal mluvit několik minut, kdežto o „statečné“ Z. Mašínové jen chviličku – ze slušnosti.

O této vyznamenané ženě budu psát na jiném místě. Případ jejího ocenění je specifický a budí velké rozpaky v celé společnosti. Pochopil to už i D. Takáč, jehož předtočený rozhovor se Z. Mašínovou odvysílala ČT24 v neděli 29. 10. 2023. Když se někdo pustí do rozhovoru na takto „výbušné“ téma, měl by si obstarat dostatek hodnověrných informací. To D. Takáč evidentně neudělal. Zřejmě čekal, že se „proslaví“, což se nestalo. Spíše se ztrapnil.

Kroupa dlouho a pravidelně chválil nového prezidenta republiky P. Pavla. Nezapomněl ho pochválit ani tentokrát, třebaže kontroverzních kroků, které jsou s tímto politikem spojeny, je víc než dost. Je toho mnohem víc, než bychom od „prezidenta, za kterého se nebudeme stydět“, očekávali. Udělování vyznamenání bylo pro mnohé občany tou poslední kapkou, kterou přetekl jejich pohár trpělivosti. Na svého velkého podporovatele, D. Kroupu, tentokrát P. Pavel zapomněl. Snad to napraví příště, bude-li v té době ještě ve své funkci. Cosi mi říká, že na Hradě dlouho nepobude.

Další publikované články o „kauze Kroupa“:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-8-2023/mne-se-zase-zveda-zaludek-z-te-kroupovic-familie-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-1-2023/lzeme-a-budeme-vam-lhat--protoze-muzeme-.html

●●●

Producírovat se s izraelskou vlajkou nebyl dobrý nápad!

Poučeni politikou českých „Tchajwanců“ (M. Vystrčil, M. Pekarová-Adamová) víme, že nadbíhat politickým „oponentům“ v citlivých oblastech světa se nevyplácí. Přináší to spíše trpké ovoce. Důsledkem provokativních návštěv našich politiků na Tchaj-wanu jsou nejen škody, způsobené našemu automobilovému průmyslu, ale i fakt, že Tchaj-wan raději postaví továrnu v sousedním Německu, nikoli u nás. Krátkozrakost a politická nezkušenost osob, které se omylem dostaly na podzim 2021 do Fialovy koalice, je evidentní. Čím déle budou tito jedinci ve vysokých funkcích setrvávat, o to horší bude i postavení našeho státu v mezinárodní politice. Nejvýrazněji se to projeví škodami v zahraničním obchodě.

Po hloupé ministryni obrany J. Černochové, o niž jsem psal opakovaně v kritickém duchu (nic jiného si tato zmatená ženská nezaslouží) se tím nejčernějším písmem zapsal i Slovák Jozef Síkela, kterého si STAN „prostrkal“ do čela ministerstva průmyslu a ochodu. Tato „závětrná elektrárna“ nám systematicky škodí již dlouhou dobu. Nejnověji se o rozruch tento nadutec a jalový tlachal postaral ve středu dne 1. 11. 2023, kdy se spolu s P. Fialou zúčastnil protiizraelské demonstrace, na níž se nechal vyfotografovat s izraelskou vlajkou. Velký „hrdina“, jen co je pravda! Totéž předvedla před časem i J. Černochová na obdobné akci u sochy sv. Václava.

Pokud se někdo z těchto „Fialových spasitelů“ domnívá, že tyto zoufalé akce nikdo nesleduje, je na velkém omylu. Některé národy, vyznávající islám, jsou velmi citlivé na jakékoliv provokace a dvojsmyslné narážky. Ministr J. Síkela si sice hraje na „velkého borce“ a „světového“ bankéře, ale je to v podstatě jen domýšlivý hlupák (jeho rodiče k nám „přivandrovali“ ze sousedního státu), který si nevidí ani na špičku vlastního nosu.

Nejen on, ale i J. Černochová a další „dobrodruzi“ z Fialovy koalice by měli dostat k úhradě všechny škody, jež způsobují naší zemi svou neuváženou politikou. Blíží se doba, kdy tito zločinci budou postaveni před soud, aby se zodpovídali ze svého působení ve Fialově vládě. Měli by jít rovnou do vězení, protože tyto škody půjdou do miliard Kč. Hloupý výrok J. Černochové, týkající se našeho vystoupení z OSN, to je jen „třešnička na dortu“. Podobných nerozumných výroků můžeme zaznamenat desítky. Je to důsledek toho, že jsme dovolili – jako občané a voliči ‒, aby mohl tento politický a lidský „odpad“ zaneřádit naši politiku. Dobře nám tak!

Nejnovějším důsledkem těchto politických provokací je zrušení návštěvy J. Síkely v Saúdské Arábii, odkud tito Fialovi „chytráci“ chtěli odebírat ropu. Teď budou mít „po ptákách“. A aby toho nebylo málo, premiér P. Fiala místo toho, aby nastalou situaci řešil, raději zbaběle odcestoval na delší návštěvu po Africe. Bude to jen další „plácnutí do vody“ – za peníze daňových poplatníků. Stejně tak před řadou měsíců cestoval po Africe V. Rakušan, aniž to mělo nějaký efekt. Teď si udělá výlet po černém kontinentu P. Fiala. Proč ne, když mu to my, daňoví poplatníci, platíme?

Škoda, že si tento popletený „politolog“ neuvědomil, že Afrika je dnes hlavní příčinou migrační krize v Evropě, s níž si Němci a další státy, jichž se to týká nejvíce, nevědí rady. Co si od této návštěvy slibuje, je ve hvězdách. Afrika je „dekonolonizovaná“, takže žádné vyhlídky na nové kolonie tady nejsou. Nanejvýš na nějaký ten „kšeft“ se zbraněmi, protože v Africe se pořád válčí. Jen my, v Evropě, se tváříme, že o tom nic nevíme. „Výprask“, který v posledních měsících dostává Francie, někdejší druhá největší koloniální mocnost světa, právě v oblastech svých bývalých kolonií, by pro nás měl být varováním, abychom se „necpali“ někam, kde o nás nikdo nestojí.

Vždyť právě Etiopie (= bývalá Habeš) má tragické zkušenosti s velmocenskou a koloniální politikou. Možná si místní soudruzi vzpomněli na návštěvy komunistických papalášů v čele s G. Husákem v 70. a 80. letech 20. století. Nyní k nim zavítal jiný „papaláš“ z bývalého socialistického Československa – puncovaný „demokrat“ P. Fiala, který se doma chová hůř než ti normalizační soudruzi okolo V. Biľaka, J. Fojtíka či L. Štrougala. (Ten posledně jmenovaný se „kamarádil“ např. s libyjským diktátorem M. Kaddáfím, jak dokládá přiložená fotografie z roku 1979.) Od toho bychom měli dát raději ruce pryč. „Africký roh“ je nebezpečné teritorium – nejen kvůli novodobým námořním „pirátům“.

Nepodezírám P. Fialu z toho, že by chtěl v Africe politicky uspět. Když se to nedaří francouzskému prezidentovi, on žádnou šanci nemá. Potřebuje si pouze udělat výlet, aby nebyl tolik na očích, když v domácí politice „podělal“ všechno, co se „podělat“ a „zmršit“ dalo. Zdražení elektřiny pro občany i firmy, jakož i odstoupení Německa od stavby „gigafactory“ na Plzeňsku – to jsou ty skutečné „důvody“ africké cesty P. Fialy. Neměl by z nás dělat blbce. Ať raději podá demisi a vrátí se do Brna. Všichni občané, dokonce i jeho bývalí voliči, ho už mají plné zuby!

●●●

M. Topolánek: „Laciné kecy si nechej a začni konečně něco dělat!“

Tato slova adresoval expremiér z první dekády 21. století, M. Topolánek (ODS), stejně domýšlivému a arogantnímu „borci“, Slovákovi Jozefu Síkelovi, kterého „dotáhli“ do české politiky „dozimetři“ ze STANu. Tento Slovák je stejně vykutálený „dáreček“, jako všichni ti Rakušanové, Gazdíkové, Farští a jiní „zázraci“ z této skrz naskrz prohnilé partaje, která je typickým „odpadem“ komunální politiky. Dnes to již spolehlivě víme, třebaže ještě před volbami se politici této „pastraničky“ chovali jako nevinná dívenka před prvním svatým přijímáním. Mezitím z tohoto uskupení vyrostla partaj samých „vykuků“, dobrodějů a podvodníků. Přesto nezoufejme: příští volby tyto darmošlapy nepochybně smetou z politické scény na smetiště dějin, kam již dlouhou dobu patří!

Onen tvrdý a neuctivý výrok z úst „chlapa s gulama“ nevznikl jen tak pro nic za nic. Neschopný „tlučhuba“ J. Síkela, který toho od instalace do funkce ministra průmyslu a obchodu již nažvanil tolik, že by z toho mohly vzniknout „sebrané spisy“ jako u soudruha K. Gottwalda, se stal nesmrtelný právě svým výrokem o „závětrné elektrárně, kde to pořádně fouká“. Nakonec se ukázalo, že nejde o žádnou závětrnou elektrárnu, ale elektrárnu „závěrnou“: čili tu, v níž se používá k vytápění nejčastěji „problémový“ plyn, kterého je všude v Evropě málo – za hodně peněz. Svůj díl viny na tom má samozřejmě i J. Síkela, který patřil a patří k největším propagátorům myšlenky, že od ruského dodavatele se musíme odstřihnout stůj co stůj. Proto teď máme jak drahý zemní plyn, tak i drahou (a od Nového roku ještě dražší) elektřinu.

Co bychom si počali, kdybychom neměli ve vládě takové uvědomělé „soudruhy“ veleodborníky, jako je Slovák J. Síkela? Museli bychom si je vymyslet. Zmíněný ministr je totiž přímo ukázkovým příkladem naprostého omezence a diletanta, který se „nacpal“ do politiky, aby nemusel nic dělat. Zatím pouze škodí a trousí okolo sebe samé „chytré“ řeči. Jenom ta práce za ním žádná vidět není. V tom má M. Topolánek pravdu. Navíc ho kritizuje jako člověk, který je svou původní profesí spjat s energetikou: vystudoval to na vysoké škole a pár let se tím na Ostravsku i živil. Na rozdíl od bankéře J. Síkely, který o tom všem ví „velký kulový“.

Síkela je nejen ukázkový příkladem celkového diletantismu Fialovy vlády, ale i dokladem toho, co znamená, když je politik „aktivistický“. Na nedávných demonstracích Palestinců v Praze se totiž na veřejnosti předvedl (podobně jako krátce předtím J. Černochová) s izraelskou vlajkou. Komu se tím chtěl zavděčit, není jasné. Možná strýčkovi ve Washingtonu – J. Bidenovi. Ale ten má teď úplně jiné starosti, protože prezidentské volby v USA se blíží a Bidena mají obyčejní Američané plné zuby. USA v posledních letech prožívají to, na co „dojel“ bývalý SSSR. Vláda „gerontokratů“ (= vláda starých dědků) znamená vždy „hrob demokracie“. V SSSR to skončilo nástupem M. S. Gorbačova a jeho „perestrojkou“. Čím to skončí v USA, není jasné, protože tam to bude „z bláta do louže“, ať ty volby vyhraje kdokoliv.

Na rozdíl od M. Topolánka, který by se rád ještě vrátil na výsluní, ale nikdo o něj nestojí, mám nikoli další vzkaz pro Síkelu, ale radu pro jeho spolustraníky: „Vraťte tohoto arogantního žvanila zpátky na Slovensko!“ Tam si může otevírat hubu na své krajany. Ale protože Slováci mají „horkou krev“, dlouho by tam nevykřikoval: brzy by po té „čuni“ od někoho dostal. V Čechách totiž nejsou žádní chlapi, a proto si tady může dovolovat, dokonce i urážet ženy v Poslanecké sněmovně, jak nám to předvedl krátce po volbách 2021, kdy se hulvátsky choval k tehdejší ministryni financí A. Schillerové.

STAN – to není jen „Dozimetr“, ale i hulvát a diletant v ministerském křesle J. Síkela. Protože však máme slabého a zbabělého premiéra, který před problémy raději utekl do Afriky, aby nemusel nic řešit, mohou se podobní tlučhubové a „vejtahové“, jako je Slovák J. Síkela, roztahovat ve Strakově akademii. Jinde by ho hnali sukovicí. Hloupí voliči Fialovy koalice z něho udělali ministra. Teď dokonce politického aktivistu, který svými provokacemi nepřátelsky naladil část muslimských států proti ČR.

Každá „podpora“, byť sebehloupější, něco stojí. Nejprve nesmyslná podpora a vytváření válečnické atmosféry ve vztahu ke zkorumpované Ukrajině, nyní zase stejně hloupá a krátkozraká podpora vůči Státu Izrael, který část světa vnímá jako agresora a okupanta území, jež historicky patřilo Palestincům. (Izraelité, pod vedením Mojžíše, sem doputovali z Egypta.) Pro čtenáře, kteří neznají Pismo svaté, připomenu, že oni starozákonní Filištíni (z tohoto kmene pocházel i známý obr Goliáš, kterého porazil židovský chlapec jménem David) jsou dnešní Palestinci. Je dobré to vědět a nehrát si na „hybatele dějin“.

P. S.

Topolánkova příkrá věta na adresu J. Síkely je pokračováním jeho snahy, aby na základě zákona č. 106/1999 Sb. obdržel informaci, jež se týkala investice do firmy, zabývající se distribucí plynu, NET4GAS. Expremiér M. Topolánek tuto informaci požadoval nejen jako řadový občan, ale i jako zaměstnanec plynárenské firmy.

Celý text písemného sdělení M. Topolánka pro „Deník TO“ je mnohem „ostřejší“, než se uvádí v titulku tohoto postřehu. Píše se tam toto: „Laciné kecy si nechej, Jožko, od cesty. Na ty Ti sere Bílý tesák. Začni něco konečně dělat. Vím, že je pro Tebe resort jen odrazovým můstkem pro naplnění Tvých bezbřehých ambicí. My tu ale zůstáváme a zůstaneme a na rozdíl od Tebe cítíme a neseme velkou odpovědnost za naplnění základních potřeb občanů ČR. Tak se dej do kupy, kámo…“ (Deník TO, 4. 11. 2023)

Já jsem na rozdíl od M. Topolánka daleko zásadovější: Vraťme ty slovenské soudruhy, které k nám v době tzv. normalizace „natahal“ G. Husák, zpátky na Slovensko!  My je tady k ničemu nepotřebujeme. Fico si s nimi už poradí: část zaměstná a zbytek pošle do vězení podle toho, co mají na svědomí…

15. 11. 2023

‒ RJ ‒

Seznam vyobrazení:

1. Kardinál D. Duka, bývalý pražský arcibiskup.

2. Udávejte SPOLU občany!

3. Nahlásit dezinformace není práskačství.

4. Víme, že lžou.

5. Filozof a chartista Daniel Kroupa.

6. L. Štrougal a M. Kaddáfí v roce 1979.

7. J. Síkela a D. Drábová s izraelskou vlajkou.