Na UP v Olomouci ve šlépějích soudruhů z padesátých let?
Na návrat přeideologizované atmosféry, připomínající padesátá léta 20. století, kdy „komunismus byl mládí světa“, podobně jako je jím dnes ideologie „liberální demokracie“, upozorňují pouze některá média, kdežto ta „pravověrně“ hájící vyčpělá dogmata neomarxismu raději cudně mlčí. O jistrých věcech totiž není radno hovořit a psát ani v naší „pokrokové“ době.
Po volbě „komunistického rozvědčíka“ P. Pavla na Hrad proto nijak nepřekvapuje ani usilovné budování „kultu osobnosti“ tohoto „prezidentčíka“, kterého by někteří hodně popletení „demokraté“ rádi viděli na postu hlavy státu i v dalším funkčním období. Jsou to jedinci, jejichž výše IQ jim nedovoluje, aby pochopili, že 36 let po „protikomunistické revoluci“ z konce roku 1989 je nepatřičné, aby na tomto nejvyšším stolci seděl člověk s tak kontroverzní minulostí. Některým lidem tato prostá pravda „nedocvakne“ ani do konce jejich života. M. Jakeš spolu s V. Biľakem by to pochopili, oni však ne!
Ano, žijeme v mimořádně složité době, kdy se svět – už zase, podobně jako v první polovině 50. let 20. století ‒ ocitl na pokraji Třetí světové války. Žijeme ovšem současně i v paradoxní realitě: Po válce proti Rusku dnes nejvíce volají ti politici, kteří si neuvědomují, že bez dobře připravené armády a s tak zoufalým materiálním vybavením našich ozbrojených sil bychom se neubránili déle než jeden den vůči jakémukoli útočníkovi. (Po izraelsko-americkém útoku na Írán se jím může stát kterýkoli stát světa.)
Přesto u nás žije dost nezodpovědných lidí, kteří by s čistým svědomím jako „potravu pro děla“ použili naše kluky a mladé muže, jen aby se komusi zavděčili. A do tohoto zmatku a uměle vybičovávané atmosféry strachu a nejistoty si jeden celoživotní kariérista a „převlékač uniforem“ začal hrát s naší mládeží a indoktrinovat ji, aby měl dostatečně početnou skupinu svých příštích voličů.
O jedné z takových propagandistických akcí se píše i v článku Ivana Šrámka s názvem: Maskovaná politická propaganda na školách (pravyprostor.net, 7. 3. 2026). Je v něm i zmínka o promítání dokumentu „Velký vlastenecký výlet“, k němuž došlo v prosinci 2025 v Kongresovém centru v Praze na Pankráci pro zhruba čtyři tisíce žáků pražských škol.
Takováto monstrózní propagandistická akce nemá v našich polistopadových dějinách obdoby. Vracíme se hluboko do minulosti: ani komunisté v letech 1948-89 nebyli tak úspěšní ve svém propagandistickém účinkování. Holt – jeden rozvědčík z Hradu, jemuž ochotně posluhují nejrůznější hochštapleři a „roztleskávači“ naší doby, to vzal hezky z jedné vody načisto. Má v tom praxi z doby, kdy sloužil v „socialistické“ armádě – ve prospěch ideologických cílů KSČ, KSSS a Varšavské smlouvy. Tento dějinami zocelený soudruh se zkrátka nezapře.
O tom, jak nebezpečnou hru tady začali někteří politici, spřažení s „rozvědčíkem z Hradu“, hrát, to si zatím uvědomuje jen málokdo. Kdosi nám tu rozehrál politickou hru, u níž není jasné, komu slouží a kdo ve skutečnosti tahá zpoza opony za špagátky.
Přesto je dobré a užitečné si článek I. Šrámka pozorně přečíst. Zároveň doporučuji k důkladnému zamyšlení také nad textem mého článku z roku 2021 o poměrech na Univerzitě Palackého v Olomouci. O této druhé nejstarší vysoké škole u nás totiž onen článek I. Šrámka pojednává primárně. V něm upozorňuje na podivné poměry na této škole pod současným vedením. Je tam zmíněno jak jméno bývalého rektora UP J. Millera, tak i jeho nástupce M. Kohajdy, bývalého poslance za KDU-ČSL.
V tomto druhém případě se jedná o jasné politické ovlivňování poměrů na této univerzitě jednou ze stran bývalé koalice SPOLU. Kohajda je typický politický „trafikant“ dneška. Předlistopadoví komunisté by se museli červenat, kdyby to dělali tak hloupým a okatým způsobem, jak si počínají „fialovci“, a to navzdory nedávné porážce v parlamentních volbách z října 2025.
O politických názorech M. Kohajdy nejlépe svědčí jeho postoje, které vyjádřil v hlasování o ukrajinském nacistovi J. Hunkovi v Kanadě v r. 2023, jakož i o atentátu na slovenského premiéra R. Fica z r. 2024. Těchto záležitostí se týkají tři články, na něž uvádím tyto odkazy:
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-6-2024/kdo-z-poslancu-odmitl-odsoudit-atentat-na-r.-fica-.html
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-2-2024/hrozi-nam-plizivy-nastup-fasisticke-diktatury--ano-.html
─────
Můj článek z roku 2021 na téma Selektivní vzpomínání je nám k ničemu (viz odkaz za tímto článkem) je i s odstupem pěti let od jeho zveřejnění vlastně textem „vizionářským“. Popsal jsem tam tehdy věci, o nichž nyní, v jiné souvislosti, píše I. Šrámek. Dnes jsme totiž mnohem dál, než byla tato univerzita v roce 2021. Tehdy jsem tvrdě pranýřoval tehdejšího rektora J. Millera – jako osobu krajně problematickou z hlediska morálky i předlistopadové minulosti. Netušil jsem tehdy, jaké to bude mít pokračování. Článek I. Šrámka přesvědčivě ukazuje, že vývoj se nezastavil a že jeho směr není dobrý.
Jen tak na okraj poznamenávám, že tehdejšího rektora J. Millera se velmi zastával redaktor ČT J. Železný, který na této univerzitě studoval. Když jsem onen článek publikoval, poslal jsem odkaz na něj i Železnému. Ten na to reagoval velice podivným e-mailem, jehož text si raději nechám pro sebe. Nerad bych tohoto nanicovatého pseudointelektuála a „morální maják“ ČT kompromitovat. Zřejmě pro tyto jeho „kvality“ si ho tam stále nechávají – v záloze pro každé použití.
K textu I. Šrámka i k svému článku z r. 2021 připojuji ještě článek jiný: 1952 – rok komunistických zrůdností a absurdit (SN č. 1/2018, vloženo 7. 1. 2018 – viz odkaz za tímto textem). Jsou v něm zdokumentovány dobově poplatné články v olomouckém deníku „Stráž lidu“ z r. 1952, kdy u nás vrcholila politická hysterie okolo soudních procesů, včetně toho s R. Slánským. Dělejme všechno pro to, aby se tato doba, plná nevraživosti a nenávisti, již nikdy nemohla vrátit!
7. 3. 2026 (V den 176. výročí narozenin TGM.)
‒ RJ ‒
Odkaz na články o Univerzitě Palackého v Olomouci:
https://pravyprostor.net/maskovana-politicka-propaganda-na-skolach/
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-2-2021/selektivni-vzpominani-je-nam-k-nicemu---.html
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-1-2018/1952-----rok-komunistickych-zrudnosti-i-absurdit.html
Seznam vyobrazení:
Jaroslav Hunka, ukrajinský nacista, jemuž vzdal hold kanadský parlament v roce 2023.
