Hrad Krakovec – Zdeněk Andršt
Krakovec byl zřejmě dostavěn v roce 1383 a hlavním architektem byl Jíra z Roztok, purkrabí z Křivoklátu. Hrad stojí na ploché, málo vysoké a dobře přístupné ploše nad Krakovským a Šípským potokem. Do prvního nádvoří se vstupovalo po padacím mostě. Pravidelné nádvoří obíhaly v obou patrech pavlače, které spojovaly jednotlivé místnosti, včetně kobek ve věži. V hradní kapli v prvním patře sloužil mše mistr Jan Hus.
V roce 1410 Krakovec koupil Jindřich Lefl z Lažan, u kterého od června do října 1414 pobýval právě mistr Jan Hus, a to až do svého odchodu na proces v Kostnici, kde byl dne 6. července 1415 upálen. Málo se ale ví, že na stejné hranici pro kacíře skončil 30. května 1416 Husův kolega z pražské univerzity, mistr Jeroným Pražský (asi 1380-1416), který také šířil spisy anglického reformátora Johna Viklefa. Leflové vlastnili hrad Krakovec až do roku 1437. Poté patřil husitskému hejtmanovi Janu Blehovi z Těšnice a po něm Kolowratům a Lobkovicům.
Za třicetileté války (v letech 1618-1648) byl Krakovec vyrabován a částečně pobořen. V této souvislosti jsou zajímavé citace ze spisku prvorepublikového autora Arnošta Cahy: „Slepý Hrdina“ (vydalo Dědictví Havlíčkovo v Brně roku 1924): „Pálil a bořil i Žižka, ale nikoliv tak divošsky a nesmyslně jako vojsko křižácké. Města, hrady i kláštery byly velmi často opevněny a hájeny vojáky a bylo jich proto třeba dobýti a z důvodů vojenských i zničiti, když nemohly býti husity trvale obsazeny. Ostatně není každá zřícenina v Čechách dílem Žižkovým: daleko více hradů bylo zpustošeno za války třicetileté.“
Při opravách na konci 17. a začátkem 18. století získal Krakovec červenou keramickou krytinu a podle ní se v té době také ujal nový název Červený zámek. Původní název Krakovec byl hradu i obci vrácen až v roce 1920.
Na první fotografii vidíme vlastnoruční podpis mistra Jana Husa na ještě tehdy vystavené originální listině z Liber decanorum (Listina děkanů) v Betlémské kapli. Dnes je tam jenom její přesná kopie (faksimile). Na hradě Krakovci se také natáčely některé filmy, například Ať žijí duchové (1977) a Princ a večernice (1978).
Text a foto: Zdeněk Andršt
Obrazovou přílohu najdete zde: http://www.i-sn.cz/fotoalbum/hrad-krakovec/
