Svobodné noviny na internetu

Kdo by neznal historické československé „Tři krále“: Balabána, Mašína a Morávka? Kdo by neznal historii Československa, jeho tvůrce a ničitele? Kdo by nikdy neslyšel o trojici písmen T. G. M. či krátce TGM? Kdo by neměl povědomí o zákonu, který povýšil Dr. E. Beneše na prezidenta Budovatele? Když předtím tentýž Dr. E. Beneš za necelé tři roky po svém zvolení hnal politickou mašinérii směrem k Mnichovu a zajistil bezpečnou kapitulaci před A. Hitlerem s filipikou, že to velmoci vybojují za nás? Ač mnozí chtěli bojovat proti Hitlerově sudetoněmecké politice včas a snažili se, aby žádný Mnichov nebyl… A když už se Mnichovská dohoda stala realitou, staleté české pohraničí bylo přičleněno k Německu a Češi a Čechoslováci, věrní české a československé ideji, byli vystěhováni a začali se připravovat na následnou úplnou okupaci a válku. Tehdy zase válku světovou, druhou – podle našeho číslování v „moderních“ dějinách.
Stejný Dr. E. Beneš pak zacílil čsl. válečnou politiku své vlády v Londýně na co nejširší spolupráci se SSSR, jmenovitě s režimem J. V. Stalina, pod dýmem řečí a úvah i tichých výčitek, že západní mocnosti, tedy božská Francie, svatá Anglie a podivná Itálie, nás zradily a zaprodaly do novodobého otroctví. Dr. E. Beneš snil o novém poválečném spojenectví se SSSR a od roku 1942 vedl čsl. diplomacii k tomuto novému spojenectví, v r. 1943 zpečetěnému řadou mezivládních dohod, smluv a tajných závazků…
Pan Stanislav Motl, někdejší významný redaktor Světa sovětů a vždy proizraelský a židovský aktivista, rád připomíná dějiny židovského odboje a i se svým kolegou, pozdějším ministrem vnitra ČR a předákem politické strany, zaštítěné Václavem Klausem a jeho týmem, tedy Radkem Johnem, natočili v Jihlavě, v jihlavském podzemí, ducha. Strašidla! Strašidla tedy existují. Zda to jsou pouze duchové či „obyčejné“ mimozemské technologie k monitoringu našeho slzavého údolí, zde neřešme. Jsou, připomínejme si! Připomeňme si také, že Stanislav Motl rád objasňuje, že dějiny 2. světové války jsou vlastně židovský osvobozenecký boj za svět jako hodně velký Izrael.
Takové epizody, že ve středu Evropy žili asi 1500 let nějací Češi, jsou bezvýznamné z pohledu dějin lidstva, geologie a astronomie vůbec. Zmínil jsem v úvodu jména „Tří králů“ – Balabána, Mašína a Morávka. Tito čsl. důstojníci zvedli prapor odporu, věrni své čsl. vojenské přísaze, a válčili zde, doma, za pomoci mnoha spolupracovníků domácího odboje. Dopadli z našeho pohledu špatně, ba zle. Proč…?

Po salonních nacistech v roli šéfů Protektorátu Böhmen und Mähren přišel od svátku sv. Václava roku 1941 generál SS R. Heydrich, se židovskými předky v rodokmenu – samozřejmě. Podle židovských svatých knih, jako je Starý zákon a doprovodné knihy, např. Talmud a další, zejména rozsáhlé sbírky rabínských výkladů Zákona (pro nás, v naší době Starého zákona, než se zase v dohledné době má stát jen Zákonem…) existuje jen obec. To je ta známá Havlova obec. Židovští věřící se nyní sdružují formálně pod názvem Židovská náboženská obec. Je to tedy známá polis Charty 77. Prostě: obec či Obec. Jak libo. Obec má ze Zákona určené sociální zákony a předpisy, zejména základní zákon pomoci bližnímu. Bohatší, šťastnější, úspěšnější vždy ze Zákona museli pomáhat, živit a starat se o denní věci chudším a nemocným. Je to sociální, humanitní odkaz židovství, zatím nikdy a nikde nepřekonaný.
Ovšem péče o chudé „příbuzné“ je náročná věc, a tak bohaté židovské kruhy se usnesly na politice nutných reforem, škrtů a preference trhu a „neviditelné ruky“ trhu. I o prioritě průmyslu a průmyslových reforem hospodaření a výroby… Právě generál SS a šéf policie nacistického Německa, dlouholetý šéf-prezident Interpolu R. Heydrich si na známé konferenci ve Wannsee na počátku roku 1942 vyzvedl od  A. Hitlera a jeho skutečných šéfů ze zákulisí příkaz, jak průmyslově realizovat doporučení Talmudu, zlepšení péče o chudé příbuzné židovského původu, jako byli A. Hitler, generál A. Eichmann, sám Heydrich a asi 40 000 židovských důstojníků a potentátů ve vedení tzv. Třetí říše. (Pozn.: Existuje v knihovně na Židovské obci právě tato skvostná kniha 40 000 židovských důstojníků ve Třetí říši – doporučuji případným kritikům mých řádků si ji přečíst a zde citovat na otevřeném prostoru Svobodných novin – otevřených pro pravdu a jen pravdu!)
Tedy bohatá židovská věrchuška ve Třetí říši zařídila skvostné autobusy, autokary, železniční pulmany a vozy první třídy s jízdenkou na seřadiště do sběrného tábora. Ne na práci! Pro V.I.P. Sběrné tábory byly dodnes známy jako Osvětim, Treblinka a další, kde nežádoucí židovští soukmenovci byli podrobeni krátkému průmyslovému procesu, přivedenému k dokonalosti podřízeným německým personálem s pověstnou německou důkladností. Jámy popela a účetní knihy SS o sebraných kufrech a jejich obsahu, zejména jako zimní pomoci pro Wehrmacht, existují dodnes… Ty židovské brýle pak posloužily často vojákům Wehrmachtu do prvních velkých bojů u Stalingradu…

Tolik historická odbočka o tom, co zde generál SS a šéf Interpolu R. Heydrich v Protektorátu dělal a co zjistili i „Tři králové“. Dr. E. Beneš rozhodl dát zabít K. H. Franka a R. Heydricha. Čsl. vojáci v Anglii byli vycvičeni a vysazeni dne 29. 12. 1941 místo u Plzně, kde měli záchytné adresy, s typickou čsl. „důkladností“ u Nehvizd, nyní cca 15 km směrem na Poděbrady – od nynější konečné stanice metra Černý Most. Ti v Nehvizdech je roku 1941 neudali statečné policii Protektorátu ani Interpolu v tehdejším boji s „teroristy a strůjci 11. září“ (den a měsíc je možné libovolně zaměňovat, je to stejně jedno…), otevřeli jim dveře a ukryli je. Čsl. odboj v Protektorátu fungoval a nestaral se o vytvoření Velkého Izraele či světa jako globální vesnice. Odbojáři chtěli jen porážku Německa…
Historie ráda obrací věci naruby. Že budou děti Mašínovy nejprve vzornými členy KSČ a vyznamenanými Dr. E. Benešem medailemi a posty za odboj, pak vycvičeni jako policejní sabotéři, kteří od komunistů vycvičení, právě novému komunistickému režimu ukázali, jak dobře se učili novým metodám bojovníků spíše v Afghánistánu či Iráku, Libyi nebo v Kongu a jinde v Africe, jejich otec J. Mašín tehdy v nejmenším netušil. A že pak, když skutečně dělali, co mohli, aby oslabili komunistického protivníka po r. 1948, se museli skrývat po 20 let „havlárny“ doma v USA – před soudy pravdy a lásky i Charty 77. To je těžké pochopit dodnes.
Vraťme se do Nehvizd a k atentátu na Heydricha. i když puristé se čuří, že o žádný atentát nešlo – jen o likvidaci. Vyhovím. Zmínil jsem se o výtce puristů, ale zůstanu u starého označení. Jak by se vám, vážení čtenáři, líbilo označení: likvidace J. F. Kennedyho, nepovedená likvidace amerického prezidenta R. Reagana, či nepovedená likvidace čsl. ministra A. Rašína? Mě to nějak tahá za uši, mám češtinu rád…
Tedy: v Nehvizdech by bylo dobré připomínat podobné akce čsl. odporu proti okupaci. V roce 2011 pan starosta a další radní z Nehvizd pozvali širokou veřejnost a novináře do své obce ke vzpomínkovému setkání. Zádušní mše v katolickém kostele, jehož farář tehdy „v boji s vrahy a teroristy“ parašutisty ze skupiny „Anthropoid“ neudal. Naopak: ukryl je… Obec Nezvizdy připravila velké množství vzpomínkových materiálů. A vrchol všemu dal A. Vondra a jeho dědici kdysi půlmilionové čsl. armády (nyní asi 15 či 20 tisíc zoufalců, týlové podpory okolo 200 „českých“ žoldáků v Afghánistánu…). Skvěle vycvičení „paragáni“ s pomocnými letci a pozemními vojáky technického zabezpečení Armády ČR: od podání teplého prádla a čaje a obsluhy radiostanic až po hustou síť kosmické meteorologie a sestřelování nepřátelských raketoplánů ve vesmíru i v okolních galaxiích. To vše pod vedením předáka Charty 77, blízkého přítele Václava Havla a ministra obrany ČR A. Vondry. Ti všichni slíbili, zejména starostovi Nehvizd a dalším pořadatelům, že na připomínku památky osudu výsadku atentátníků na Heydricha (k pravopisu viz poznámka, zda šlo o atentát, či nikoli…), že vyskočí zhruba na stejném místě jako čsl. vojáci dne 29. 12. 1941. Díky laskavosti Armády ČR…

***

Do Nehvizd na seskok přijely všechny možné televize, Českou televizí počínaje. Když jsem si prohlédl místo a pohovořil s vojáky Armády ČR, odešel jsem pak k reportérům České televize. Zajímal jsem se o techniku. Je opravdu pěkná, určitě i drahá. Koho to více zajímá, ptejte se přímo v ČT. Když jsem viděl úžasnou nafoukanost mnoha náušnicemi ověšených individuí bohémského vzezření, soustředěných na krácení si dlouhé chvíle, zavtipkoval jsem ke klubku redaktorů a jejich pomocníků a techniků České televize, že dnes v Nehvizdech opět zvítězil R. Heydrich či jeho duch…
Totiž: slavná, hrdinná Česká armáda, osvědčená v bojích za svobodu a demokracii při vraždění domorodců v Afghánistánu, sdělila, že průlet obřího vrtulníku těsně nad místními dráty elektrického vedení je vše. A že se skákat nebude, neboť nelze v tom hrozném počasí riskovat cenné lidské životy. Bylo však obyčejné, trochu chladné odpoledne, s dobrou viditelností a hranicí mraků asi 499 m vysoko nad polem. Vondrovy předpisy říkají, že do výše oblačnosti do 500 m se neskáče a nelétá! Konec. Šmidra a Kašpárek!!!
Podle mne mraky mohly být skutečně někde pod 1 km. Nejsem meteorolog. Záznam počasí je jistě jak v archivu civilních, tak zejména vojenských meteorologů – pro objektivitu, že mám pravdu, že tak špatné to nebylo… Zatím v houfu televizních zpravodajců zazněla rázná odpověď, že se mnou se nikdo nebaví, že pro ně tam nejsem a ať vypadnu a zmizím… O. K.
Rozčilený redaktor s náušnicemi, že by mu kapitán Silver z „Pokladu na ostrově“ mohl závidět, dal najevo, že neexistuji. A pro celý tým České televize.
Když autobusy začaly odvážet zklamané přihlížející, obec urychlila odvoz. Byl jsem zvědav, jak je to vše zorganizováno. Poslední dva autobusy, které přijely pro zbytek hostů, starosta navigoval při obracení na poli osobně… Jak je ohleduplný vůči hostům…!!!
Pak tak divně mával pan starosta, autobusy se rychlostí pomalého UFO vypařily na obzoru na výjezdu z polní cesty na silnici a asi dvacítka radních a pořadatelů si mobilem zavolala rodinná auta a zmizela jako pára nad hrncem.
Heydrich by mohl mít radost. (Tedy pokud duchové úředně existují, jak je natočili R. John se S. Motlem v Jihlavě…)
Zeptal jsem se v týmu ČT, která tam měla několik aut, asi také pro skoro dvacítku pracovníků, kteří mizeli rychlostí opět středně rychlého UFO, tj. dost rychle, pryč, domů… Bylo tam ještě volné místo v autě České televize a ptal jsem se, zda by mne vzali zpět do Nehvizd. Odpověď: nic, jsem pro ně vzduch, neexistuji. Úředně potvrzeno pracovníky ČT. To se povede málokomu – být natočen, že neexistuje. Stanislav Motl by mohl mít radost. Prostě: „Stopy, fakta, tajemství“…
Vydal jsem se tedy s nějakou domorodou paní s plným kočárkem, v němž se vrtěl cvalík a obšťastňovala jej na stupačce kočárku visící sestřička. Ptal jsem se oné paní, zda jí mohu pomoci, neboť holčička dost zlobila a její maminka si ji pak dala za krk. Doslova. Pomohl jsem jí s kočárkem a ptal se domorodců na moderní historii obnovení tradice připomínky jak výsadku parašutistů, tak vůbec vzpomínky na léta okupace a na odboj a jak se to tam opět připomíná… Dojelo nás auto České televize a málem srazilo samou rychlostí – být v teple hospody.
Protože jsem, úředně usneseno Českou televizí, jen „vzduch“, neviděl jsem nutnost skákat jako debil v nabízeném rytmu výcviku „paragánů“ před zastavujícím autem na 10 cm do pole. Za stálého nadávání, že mně … rozbijou hubu a podobně (pan generál Heydrich a jeho Interpol a SS by měli radost z pracovníků ČT, jak reprezentují svého ředitele), na mě pak řidič začal najíždět. Žil jsem v Norsku, mám severskou školu a trochu jejich povahu. Ne typicky českou, podělanou. Vydržel jsem. I když to vypadalo, že mne slavná Česká televize zabije. Holt tradice odboje v Nehvizdech. Heydrichovi a jeho komediantům z České televize v jeho tradici – nelze ustupovat. Balabán, Mašín, Morávek také neustupovali…
Neustoupil jsem ani o centimetr. Rozzuřený řidič ČT zacouval asi o 15 metrů dozadu a rozjel se. Vyhraje R. Heydrich? Nad Českou armádou už dávno… Neustoupil jsem. Auto České televize prolétlo polem. Zakývalo se v bahně a vypadalo to, že si ustele ve vrbičkách. Pak duch R. Heydricha či utajení ufoni nebo jiní duchové zatlačili České televizi a ta poodjela. Auto začalo couvat. Vypadalo to na držkovou. Nebyla.
Auto po chvíli čekání zmizelo za autobusy… Dal jsem se do pokračování klidného doprovodu místní rodinky. Viděli totiž řádění übermenschů z ČT. Vyhrál duch R. Heydricha? Byla vzpomínka na odvážný čin čsl. odboje jak civilního, tak i vojenského akcí týmu A. Vondry zesměšněna? Je chování uražených pracovníků České televize oprávněné a opravdu jsem si jako „veřejnost“ dovolil je oslovit, natož zavtipkovat, ovšem na velmi vážné téma?
Na vše si, vážená veřejnosti, odpovězte sami a zejména mně, prosím, dejte do seznamu ke komentáři, přesně kde jsem uvedl jedinou nepravdu. A tu zásadní pravdu, že celý holocaust a světové války s podstrčenými režimy soudruha Lenina a jeho vojenské ruky Bronštejna-Trockého a uměle vytvořeného „nepřítele“ bolševismu, který s bolševiky podepsal dohodu o přátelství a spolupráci dne 23. 8. 1939, aby mohl v klidu dál pokračovat v předem smlouvami zajištěné válce, podle tajných scénářů již 1. 9. 1939 napadením Polska…!
Ano, Poláci vsedli na koně, vzali si šavle proti německým tankům, kulometům a Luftwaffe. Podle toho taky dopadli… Kdopak po léta řídil polskou vojenskou taktiku, že proti kulometům jsou lepší bílí koně než tmaví? Asi tak…
A ta jízlivost chytrému napoví, kdežto blbý zůstane vždy jen V.I.P., jen když má tu správnou kartu či průkazku.
Co shrnout na závěr? Jen PF 2012… Ať vykladači Mayů a jejich legendy, že L. P. 2012 našeho letopočtu snad na Vánoce 2012 přijdou ufoni. Ti, co úředně neexistují… Ale, ale…
Ufoni a jejich slouhové jsou zde přece dávno. Schovávali a schovávají se mezi tajné spolky, řády, zednáře a kdovíkoho. Jsou sice mistři manipulace, psychoher, politických taktik, škrtů a reforem, s cílem veřejnost jen obyčejně okrást či „jen“ oškubat. Tedy: za škrty a reformami je cítit dech hodně škodlivých ufonů… Pokud je někdo chce hledat mezi námi, tak jistě mají spíše základnu v Bechyni či na ministerstvu financí a zatím určitě i na Pražském hradě. Řídí tam své exponenty, či škrty, šetřílky, reformátory v duchu „reformace“. Husitské války měli v pozadí jistě stejní škodolibí ufoni, ovšem s rétorikou zničit vše Kristovo – ve jménu Krista…
A realita roku 2012? Máme tu tradici, své zkušenosti a přeživší. Svědky. Jedním z nich je někdejší politický vězeň komunistů, duchovní, řeholník, biskup, pak arcibiskup a nyní již od Tří králů kardinál. Gratuluji Otci Dominiku Dukovi, že svátek biblických Tří králů znamená zde možnost si v celé šíři připomenout i dílo českých a čsl. Tří králů – až po složitou historii díla dětí pana Mašína, které hodně vadí komunistům a jejich ochráncům… A také „Analýzu 17. 11. 1989“, která se osvědčila i v roce 2011. A v roce 2012 lze jen dodat to, co roku 2011: temné spiklence tahačů, vodičů loutek loutkových vlád také tahají – ufoni. Jako v Nehvizdech? Ale nikde nikdo není vidět… Jen následky!

Miroslav Müller

Poznámka redakce:
Vážený pane nový řediteli České televize!
Nebylo by už načase, abyste si udělal pořádek v instituci, kterou reprezentujete a jež je financována z koncesionářských poplatků, a tudíž má být veřejnoprávní, ale stále ještě není? V řádně fungující demokracii by pracovníci, jejichž chování je popsáno v této reportáži, byli dávno vyhozeni a museli by si hledat jiné, nikoli tak lukrativně placené místo. A pak že má ČT stále málo peněz! Jak by jich mohlo být dost, když se za banální reportáží, odvysílanou během několika sekund, vydává celý štáb lidí a potřebuje k tomu několik aut. Takový luxus si může dovolit jen bohatá země, nikoli stát, který nemá peníze na nic. V České televizi je zřejmě peněz stále dost. Měl byste tedy poradit předsedovi vlády, jak to má dělat, aby bylo dost peněz i ve státním rozpočtu, kde se jich stále žalostně nedostává!