Jdi na obsah Jdi na menu
 


Utopický kapitalismus a marťanské nebe - Ing. Vladimír Veselý

6. 4. 2011

Když nám zkrachoval pro nedosažitelnost utopický socialismus, vrhli se naši pozemští bohové k dalšímu cíli. Vrátili se k tomu, na Západě dosud přežívajícímu kapitalismu, s touhou vylepšit jej přes globální turbokapitalismus až na nově pojatý kapitalismus utopický. Jeho cílem je, že všichni mohou podnikat s nadstandardním ziskem a nikdo nemusí pracovat. Na práci je proto třeba vytvořit nový druh tvorstva, který bude pracovat do úmoru bez reptání a sociálních požadavků. Noví, na marťanské nebe povýšení, bohové si takové tvory hodlají nechat vyvinout jako vysoce inteligentní androidní roboty, schopné a ochotné splnit každé přání zde, na Zemi. I později – v marťanském nebi. Do doby, než je budou mít k dispozici, je bude muset suplovat vyšlechtěné lidstvo, ze současného, přemnoženého stáda, patřičně zredukované válkami a naočkovanými nemocemi.

K tomu všemu spějí snahy současných vládců a kandidátů na marťanské bohy i jejich kolaborantů. Občas to sice přehánějí, ale jejich neochvějná soudržnost a pohodlnost lidí ovládaných je v tom podporuje. Lidstvo, práškované z civilních letadel uklidňujícími prostředky, se zatím bouří jen málo organizovaně, takže je lze uklidňovat sliby zářných vizí budoucnosti. Většina jich o jejich plánované budoucnosti v Alternativě 3 dosud neslyšela, nebo ani slyšet nechtěla. Stejně jako asi stádo krav, honáky hnané do městských jatek. Pokud pak pozdě „honí bycha“, už to stejně nikdo neslyší. Stejně jako například mé varování při nástupu Obamy nebo Nečase do úřadu, které se prakticky vyplnilo.

Také toto varování dopadne asi stejně. Pokud si jej vůbec někdo přečte, prostě prohlásí, že to je jen otravné reptání starých dědků. Že to mohou být také úsudky na základě zkušeností svého věku těch varující, si málokdo připouští. Málo jsme reptali proti zavádění „julínkovských“ poplatků a díky oblíbenému Hegerovi (podle Unie pacientů, která, nemýlím-li se, iniciovala také odstup později podvedených zdravotních sester od požadavku lékařů) z toho možná „vyplujeme“ se zdvojnásobením poplatků ve zdravotnictví a časem jistě plnými platbami za zdravotní ošetření. Jak to navrhoval už u zubařů, kteří s tím pochopitelně souhlasili. Jak by ne, když dnes už si můžete otevřít ústa na některé zubaře bratru za jen až za dva tisíce korun.

K podobnému triku se schyluje po problematické volbě a po sto dnech vlády ambiciózního primátora Svobody, jehož jediným počinem, který jsem stačil zaregistrovat, je zřejmý souhlas se šíleným nápadem získat peníze prodejem tří stanic metra. Proč to považuji za šílené, se pokusím vysvětlit následujícím příměrem: Máte vlastní dům, ale protože jste ve finanční krizi, rozhodnete se prodat vstupní halu do domu. Získáte peníze a navíc ještě ušetříte za úklid. Jenže nový majitel může uplatnit nově nabytá práva a chtít například vstupné za průchod halou do ostatních místností domu. Možná že budete pár dní vyskakovat raději oknem, ale brzy nakonec prodáte celý dům lacino majiteli haly.

Tak nějak můžeme dopadnout i s pražským metrem. Nový majitel umístí zpočátku v nástupišti pár obchodů a stánků s občerstvením jako zástěrku pro veřejnost, ale jistě nebude dělat celou údržbu zadarmo. Stejně jako přístup do haly na noční údržbu kolejiště a zabezpečovacích zařízení, kterou asi za nemalý peníz bude chtít dělat sám. Nastanou spory o to, čí jsou koleje a kabeláže v prostoru stanice, a jiné handrkování, až budou za naše peníze postavené tunely vytunelovány. A my budeme platit za jízdu nejméně padesát korun, nebo chodit pěšky. Po několika haváriích, vzniklých špatnou komunikací mezi složkami, koupí celé metro zahraniční investor, jako i jiné „rodinné stříbro“, o kterém bylo slibováno, že se prodávat nebude.

Sdělovací prostředky jsou plné všelijakých kamuflážních zpráv. Například o nových událostech kolem smutnému případu Aničky. Ten je plný podivných dějů, od nezvykle rozsáhlých policejních manévrů při neúspěšném (!) hledání, nevytěžených nálezů batohu a klíčů i poněkud laxního přístupu k „hlavnímu podezřelému“, který byl propuštěn na svobodu. Pak ale najednou, po několika měsících, se ukáže, že i opakované hledání „přehlédlo“ těžko zamaskovatelný čerstvý hluboký výkop a zásyp hrobu (falešně pro veřejnost označeného). Najdou se otisky na použitém nářadí: neusvědčený a propuštěný hlavní podezřelý je opět uvězněn. A přes upozornění „jim“ spáchá podivnou sebevraždu, po níž už nemůže promluvit. O čem asi?

Nebo je to jen pro odvedení pozornosti od neskutečně trestuhodného jednání některých současných politiků, kteří se pro naplnění svých korýtek neštítí sloužit ve prospěch někoho jiného než lidem, v jejichž prospěch mají vládnout. Jako je nemorální účast na jednáních skupin pro jednosvětovou vládu a hegemonii Ameriky, výprodej majetku státu, jako bank, telefonních společností a jiných, cizím investorům, podpora budování cizích podniků pro využívání levné pracovní síly jako v „banánových republikách“, dohazování předražených státních zakázek na nadbytečnou výzbroj a její užívání za naše peníze pro cizí zájmy.

Politici si za naše peníze budují a vydržují status V.I.P. lidí, kteří se nemusí řídit zákony platnými pro normální lidi, ale mohou si „stavět ze státních peněz své bábovičky“ a navzájem si je nebourat. Že v tom jde o miliardy, posvětil Alexandr Vondra na DNES 29. 3. Komu šly do kapsy a komu půjdou do kapes, až bude armáda nakupovat přímo, ale neřekl. Skandální ve svém důsledku je prohlášení Miroslava Kalouska, že pro hříchy pana Vondry přece nepoloží celou vládu (a svá korýtka). Co to stojí nás, občany, je nezajímá. O tom, komu to uškodí a zda musí přestat, si stejně rozhodují sami mezi sebou. (Viz videoklip Ringo Čecha na iDNES.cz 11. 3. 2011.)

To je jen pár příkladů toho, co nás asi čeká v dalších dnech naší růžové budoucnosti v náručí utopického kapitalismu, než se jeho bohové rozhodnou přemístit se do marťanského nebe a přečkat tam „tsunami“ důsledků svého počínání. Nás tu nechají na pospas živlům. S tím, že kdybychom to přežili a nějak se zmátožili, rádi se k nám vrátí vládnout. Ještě že se toho už nedočkáme… 

29. 3. 2011

Ing. Vladimír Veselý


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář