Svobodné noviny na internetu

Po Vánocích zákonitě přichází Silvestr a s ním i bilancování průběhu roku a novoroční předsevzetí. I novoroční projev krále o stavu země. Ten bývá všelijaký, ale zpravidla je sebechvalný. Už jsme se sice dočkali i přiznání, že republika nevzkvétá, ale to byla zřejmě jen dobře promyšlená lež pro získání sympatií lidu, stejně jako to falešné srdíčko za podpisem. Většinou se král předvádí v nových šatech slibů do budoucnosti, aby jej lid nesesadil. Obvykle se najde i pár šikovně radících krejčíků, kteří mu slíbí ušít šaty z těch nejpůsobivějších slibů s podšívkou hanobení jeho předchůdců. Nebo z látky, kterou údajně nevidí ti, co zhřešili, což je nenapadnutelné, protože ten, kdo zhřešil, to nepřizná. Navíc to souzní s náladou lidu, zpytujícího své svědomí, a proto dav mlčí jako v pohádce „Císařovy nové šaty“. Nikdo se neodváží díky svému máslu na hlavě císařovu módu kritizovat, věda, že vedle něj může být Bretschneider, který si to zapisuje (nebo někdo z těch, pro něž nechal Miloš Zeman zakoupit těch třináct pušek pro odstřelovače). Čeká se proto, až se najde odvážné a prokazatelně nevinné dítě, které dostatečně hlasitě zvolá: „Král je nahý!“ Nebo: „Dnešní demokracie je totalita satanismu!“

Ač nejsem zdaleka tak nevinný, rád bych to zvolání učinil já, ale třebaže se velice snažím, nikdo mě neposlouchá – a je to výkřik do tmy. Lidstvo chce být klamáno, snad už proto, aby mohlo brblat a cítit se ukřivděno. Když se mu navíc nasype na hlavu trochu hliníku a barya, jsme tam, kde jsme. Procitne, až jim inflace zničí všechny jejich úspory, auta i domy, nebo až bude mít hlad a žízeň ve vybombardovaných městech. Teď už, pravda, nehrozí, že budou muži muset odjíždět v dobytčácích na frontu, protože bojovat budou převážně stroje, ale vynalézavost lidí, jak se zabíjet, je nekonečná. My však, jsouce po bradu ve splašcích, budeme stále společně volat na ty, co proti tomu budou chtít něco udělat: „Nedělejte vlny!“

Václav Havel, když jej kritizovali, měl prý prohlásit: „Počkejte, až budu prezidentem, já vám ukážu!“ Miloš Zeman, když dosáhl tohoto postu, nám to ukazuje v reálu. Před zvolením sliboval, že prý budeme všichni slyšet. Teď hlásá, jak je obvyklé, že nátlaku davu neustoupí. Ukazuje nám, jak je dobré kritiky trestat a pochlebníky odměňovat. Udělal z prezidentství soukromou funkci, v níž „nám ukáže!“. A tak vše běží zaběhaným způsobem jako naše úspory – ne od desíti k pěti, ale od pěti k jedné. Abychom měli třeba miliardy na předražený nákup velkokapacitních letadel, která slouží prakticky jen jako žebřík komusi, kamsi a navíc si je nechat opravovat téměř za jejich pořizovací cenu. Občané to zaplatí, pro ně se nevládne. Pro ty stačí bič, cukr je třeba jinde.

Komu není rady, tomu není pomoci, říká staré české přísloví. A takové mám rád. Proto se raději pro tentokrát zdržím velkého mentorování a doporučím jen jedno také staré a rovněž nerespektované přísloví z doby, kdy ještě judaismus byl prolidský a pokrokový: „Nedělej druhým to, co nechceš, aby dělali oni tobě!“ Kdyby to všichni respektovali, měli bychom se všichni dobře. Politici by si nemuseli vymýšlet falešný čistý štít a svět by se nenacházel před kolapsem. A bylo by nám hej!

Opravdové a radostné PF 2015, pokud je to ještě možné, přeje všem dobrým a slušným lidem

28. 12. 2014

Ing. Vladimír Veselý