Svobodné noviny na internetu

Přísloví

LEDEN – Ve dne svítí, v noci pálí. – Slunce svítí na mráz. (České přísloví) – Teplý leden, polituj bože. (Polské přísloví) – V lednu mhly přivodí mokré jaro. (Polské přísloví) – Častý déšť v lednu mrví hojně kněžskou oboru. (Polské přísloví)

1. 1. – Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o skok dále, na Hromnice o hodinu více. (České, polské a ruské přísloví) – Přibývá dne, přibývá i zimy. – Roste den, roste i zima, - Slunce jde k létu a zima k mrazu. (Ruské přísloví) – Ptali se vlka, kdy je největší zima? A on odpověděl: Kdy se slunce rodí. (Ilyrské přísloví)

6. 1. – Třpytí-li se hvězdy noc před Třemi králi, rodí se bílí beránci. (Ruské přísloví) – Už nás mrazy nepoplení; minulotě boží křtění. (Ruské přísloví) – Jména Ježíš – ke kamnům nejblíž.

15. 1. – Den sv. Pavla poustevníka: Pěkný den, dobrý rok: větrný den, mokrý rok. (Polské přísloví)

25. 1. – Den obrácení sv. Pavla – když je voda v koleji, šetřte v žlabě ojedí. (České přísloví)

***

Pranostiky

1. 1. – Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně. Na Nový rok déšť – o Velikonocích sníh.

2. 1. – Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.

6. 1. – Tři králové mosty staví, nebo je boří. Na Tři krále mnoho hvězd – urodí se hodně brambor.

11. 1. – Na svatého Hygina pravá zima začíná.

14. 1. – Svatý Vigil z ledu mosty zřídil; a když nezřídil, tak je břídil.

15. 1. – Na svatého Pavla poustevníka pěkný den – bude dobrý rok; větrný den – mokrý rok.

19. 1. – Na svatého Knuta přichází zima krutá.

20. 1. – Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.

21. 1. – Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče, schovej zhryzky (tj. zbytky píce, bude neúroda).

22. 1. – Vincence slunečnost dává vína hojnost.

25. 1. – Na svatého Pavla pohoda – jistá Boží úroda, a když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst. V den obrácení svatého Pavla když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.

26. 1. – Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.

28. 1. – Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.

***

Lidové obyčeje

1. 1. – Nový rok

Podle Juliánského kalendáře se za počátek roku bral 1. leden, ale většina středověkých zemí tuto tradici nedodržovala. Od středověku dostávali na Nový rok za zpěv na kostelním kůru peněžitou koledu literáti. Drobné dárky dostávali čeledíni a děvečky od hospodáře, děti od rodičů a duchovní správce od věřících farníků. – Existovala pověra, že to, co bude člověk dělat na Nový rok, bude dělat po celý zbytek roku. Proto se lidé toho dne snažili vystříhat hádek a jiných nepříjemností. Mnozí věřili, že budou-li mít v kapse peníze, budou je mít po celý rok. Za předobré znamení se považovalo, pokud vstoupilo do domu jako prvý host dítě, mladá dívka či muž, naproti tomu stará žena přinášela smůlu.

6. 1. – Sv. Tři králové

Jejich jména – Kašpar, Melichar a Baltazar (zkratky „C+M+B“ psané svěcenou křídou na dveře) – jsou známa až od 12. století. Tři králové chodívali sami, původně je představovali mladíci, později děti (třetí král Baltazar měl začerněné tváře). Svátkem Tří králů končil cyklus vánočních svátků. Toho dne se odstrojoval vánoční stromeček (v některých krajích ho uchovávali spolu s betlémem až do Hromnic).

Zpracoval:  ‒ RJ –

Použitá literatura:

F. L. Čelakovský: Mudrosloví národu slovanského ve příslovích,  Čs. spisovatel, Praha 1978, str. 270; V. Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje, 2. vydání, Nakladatelství Dona, České Budějovice 2005, str. 39, 43-46.